Otázka: Evoluce orgánových soustav živočichů
Předmět: Biologie
Přidal(a): noupka24
Přehled evoluce orgánových soustav živočichů
- Trávicí soustava
- Dýchání a dýchací soustava
- Oběhová soustava
- Tělní pokryv živočichů
- Nervová soustava
- Smyslové orgány
- Vylučovací soustava
NERVOVÁ SOUSTAVA (vznik z ektodermu)
Nervové řízení diblastik
- živočišné houby
- síť neurofibril (nervová vlákna) – při podráždění se stahují
- funguje krátkodobě na krátkou vzdálenost
- žahavci a žabernatky
- hustá síť multipolárních neuronů – NS rozptýlená, difuzní
- šíření vzruchů je poměrně pomalé (4-15 cm/s) (u člověka desítky až stovky / s)
Nervové soustavy triblastik
- souvisí se vznikem bilaterální souměrnosti těla a cefalizací (koncentrace zauzlin do hlavové části)
- párové nervové pruhy (->redukce) a ganglia
ploštěnci
- provazcovitá NS
- párová hlavová zauzlina
- 1-4 páry podélných pruhů
- oči – rozezná světlo a tmu (stín)
kroužkovci
- žebříčkovitá NS
- párová ganglia jsou příčně spojena
- nadřazeným centrem je nadhltanová zauzlina
členovci
- nejvyšší stupeň rozvoje
- nadhltanová zauzlina je řídícím centrem – instinkty
- podhltanová zauzlina – řízení ústního otvoru
- ganglia hrudních článků
- další zauzliny -> řídí pohyb
měkkýši
- 5 párů ganglií ovládajících hlavní tělní oblasti
- cerebrální
- bukální – pohyb raduly – při příjmu potravy
- pedální – pohyb svaloviny nohy
- viscerální – útrobní vak
- pleurální – inervace pláště, dýchacích orgánů
hlavonožci
- koncentrace neuronů nejvyšší ze všech bezobratlých
- schopnost učení – využívají jiné předměty pro svou potřebu
- tlustá nervová vlákna
- každé chapadlo je inervováno vlastní uzlinou
- slepá vývojová linie (mohly by to dotáhnout daleko)
trubicovitá NS
strunatci
- na hřbetní straně zárodku vzniká neurální ploténka
pláštěnci
- nervová trubice zachována pouze u larev salp a sumek (u dospělců vršenek zachována)
- NT je neblíže k vnějšku (chorda je pod ní)
Bezlebeční
- NT prochází celým tělem, rozšířena v mozkový váček
Obratlovci
- přední část trubice se vychlípí ve 3 váčky
- přední (čich) – koncový mozek (hemisféry), mezimozek
- střední (zrak) – střední mozek
- zadní (poloha a rovnováha) – mozeček, prodloužená mícha, Varolův most
kruhoústí
- jednoduchý mozek s dobře vyvinutým koncovým mozkem (náznak hemisfér) krytý vazivovou blánou
- čichový kyj (chemoreceptory)
- střední mozek – dobře vyvinuté tectum (strop středního mozku), ústředí smyslů
- mihule: pineální (epifýza) a parapineální orgán
paryby a ryby
- dominantní částí koncového mozku – čichové centrum, hemisféry jsou nepatrné
- rozvoj mozečku – kontroluje držení těla a rovnováhu
- u žraloků je ve středním mozku nápadné zrakové centrum – tectum
- u většiny ryb je přítomna epifýza u některých i pozůstatek parapineálního orgánu
obojživelníci
- nejvyvinutější čichové laloky
- rozvoj hemisfér koncového mozku
- šedá hmota je z valné většiny uvnitř hemisfér
- zrakové laloky středního mozku
- mozeček je malý – horší koordinace, pohyb
- mozek je již obalen dvěma mozkovými plenami
plazi
- obrovský rozvoj mozkových hemisfér a mozečku, objevuje se neokortex
- vyvíjí se hypothalamus a thalamus
- na středním mozku vznikají sluchové laloky
- někteří ještěři mají parietální oko (temenní, primitivní světlorozpoznávající orgán)
ptáci
- rozvoj hemisfér koncového mozku – sluchová a zraková centra
- velké zrakové centrum je v tectu
- pro koordinaci pohybu při letu – rozvoj mozečku
- čichové centrum redukované
savci
- 3 mozkové pleny
- koncový mozek – smyslová centra, neokortex
