Otázka: Evoluce orgánových soustav živočichů
Předmět: Biologie
Přidal(a): noupka24
Přehled evoluce orgánových soustav živočichů
- Trávicí soustava
- Dýchání a dýchací soustava
- Oběhová soustava
- Tělní pokryv živočichů
- Nervová soustava
- Smyslové orgány
- Vylučovací soustava
SMYSLOVÉ ORGÁNY (vznik z ektodermu)
- smyslové ústrojí/receptory umožňují registrovat podněty z okolního prostředí
- prahová hodnota intenzity podnětu vyvolá vznik nervového impulsu
- smysly jsou transformátory
- cíl v evoluci smyslových orgánů je poskytnutí co nejvíce informací NS
- všechny smyslové soustavy vykazují po delší a stálé stimulaci sníženou citlivost
Typy smyslových buněk
- primární receptory – neurony, vstupní část specializována na příjem podnětů, mají vodivou část
- sekundární receptory – specializované buňky, reakcí na podnět je podráždění, které předávají senzitivním neuronům
MECHANORECEPTORY
1) Orgány hmatu
- nejpůvodnější
- postupná koncentrace hmatových buněk – obličej, pohlavní orgány, prsty, nohy
- Meisnerova tělíska, Paciniho receptory
postranní čára (= proudový orgán)
- neuromasty napojené na kanálek
- u primárně vodních obratlovců
- vnímá tlak a proud vody
johnstonův orgán
- na tykadlech hmyzu
- hmatová i statická funkce
- na 2. tykadlovém článku (blíž u hlavy)
2) Statické orgány
- u vyšších obratlovců spojené se sluchovým orgánem x u vodních bezobratlých odděleně
- vjem polohy, pohybu
statocysty bezobratlých
- váčky vyplněné tekutinou, které jsou drážděny statolity (=otolit, statokonie)
statokinetický orgán obratlovců
- vejčitý a kulovitý váček
- 3 polokružné chodby (výjimka mihule – 2)
3) Sluchový aparát
Tympanální ústrojí hmyzu
- na různých částeh těla
sluchový aparát
- vyvíjí se u obojživelníků
- prodlužováním kulovitého váčku vzniká lagena
- stáčením lageny vzniká u savců hlemýžď a Cortiho orgán a objevuje se vnější ucho
- přídatné sluchové kůstky – columella
- savci – kladívko, kovadlinka, třmínek (hlemýžď – 2,5 závitu)
CHEMORECEPTORY
1) Čichové ústrojí
čichové orgány bezobratlých
- čichové receptory v podobě tlustostěnných chloupků či prohlubní
- v okolí úst, na tykadlech, chodidlech a pohlavních orgánech
- hmyz pomocí nich detekuje feromony (a jiné látky)
čichové orgány obratlovců
- párové čichové jamky u čelistnatců
- choany propojují vnější prostředí s dutinou ústní
- Jacobsonův (vomeronasální) orgán u obojživelníků, ještěrů, hadů, savců – umožňuje příjem pachů ústní dutinou
ZRAK
Prvoci
- Euglena – krásnoočko zelené
- blízko místa, ze kterého vyrůstá bičík, má útvar zvaný stigma – červenou světločivnou skvrnu, jejíž pomocí krásnoočko zjišťuje, odkud přichází světlo
žahavci
- ropália – na obvodu zvonu; obsahují jednoduchá plochá očka umožňující vnímání světla, tmy, strany; a občas také speciální orgány hmatu
ploštěnci
- jednoduché miskovité oči jsou inverzní, rozlišují jen intenzitu světla, nikoliv tvary
kroužkovci
- zrak nebývá vyvinut (mohou mít maximálně miskovité oči)
měkkýši
- v pokožce tzv. kožní pupeny = několik smyslových buněk pohromadě, s tyčinkovitými výběžky (někdy oči, čich, hmat na tykadlech)
- měkkýši (vyjma hlavonožců) mají velmi jednoduché světločivné orgány, pro plže jsou typická miskovitá očka
- u stopkookých (naši suchozemští plži) jsou párová, umístěna na horním páru zatažitelných tykadel
- oči měkkýšů jsou everzní (přivrácené) = výběžky zrakových buněk jsou přivrácené ke světelným paprskům
- oči paplžů jsou miskovité, mlžů složené
- plži – mohou mít jednoduché oční jamky, oči pohárkové až váčkovité s čočkou a sklivcem
- hlavonožci – komorové oči – nejdokonalejší typ oka (jako u člověka)
- tato pohárková očka vnímají pouze světlo a tmu
- draví mořští pelagičtí plži (pohybují se při hladině) mají oči složitější – schopni vnímat obraz (poznat kořist, dravce,…)
členovci
pavouci
- čtyři páry očí na hlavohrudi, hlavní oči rozeznávají obrazy, vedlejší vnímají světlo odražené od fotoodrazivé vrstvy v oku (tapeta lucida, „svítí oči“)
