Látky a pojmy

Základní popis 📖

Benzoin je bílá krystalická látka s balzámovou vůní, používaná v parfémech a léčivech.

 

Složení 🧬

Skládá se ze dvou benzenových kruhů spojených dvouuhlíkatým můstkem.

 

Funkce či účel 🛠️

Působí jako expektorans, antiseptikum a fixátor vůní.

 

Místo účinku 🎯

Působí lokálně na sliznice dýchacích cest a kůži.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

V játrech se metabolizuje na kyselinu benzoovou a dále se vylučuje močí.

 

Místo vzniku v těle 📍

V těle se přirozeně nevyskytuje.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

V těle se nemetabolizuje, pokud není podán jako lék.

 

Cykly 🔄

Nemá cykly výskytu v těle.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Získává se ze stromů rodu Styrax.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Specifický antagonista není znám.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Používá se v kosmetice, potravinářství a při výrobě inkoustů.

 

🏷️ Zařazení: Balzámy a pryskyřice

Základní popis 📖

Zelený pigment, absorbuje modré a oranžovo-červené světlo, rozpustný v polárních rozpouštědlech.

 

Složení 🧬

Skládá se z chlorinového kruhu s hořčíkem v centru a fytolového řetězce.

 

Funkce či účel 🛠️

Zachycuje světelnou energii a přenáší ji na chlorofyl a, rozšiřuje spektrum světla využitelného pro fotosyntézu.

 

Místo účinku 🎯

Tylakoidní membrány chloroplastů.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Chlorofyl b se odbourává na tetrapyrroly v procesu katabolismu chlorofylu.

 

Místo vzniku v těle 📍

V chloroplastech rostlin, řas a některých bakterií.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

V chloroplastech.

 

Cykly 🔄

Koncentrace chlorofylu b se mění s ročním obdobím a fází vývoje rostliny.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Rostliny, řasy a některé bakterie.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Specifické inhibitory nejsou známy, ale herbicidy mohou narušovat jeho funkci.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Používá se v potravinářství jako barvivo (E140), v medicíně má protizánětlivé a antioxidační účinky.

 

🏷️ Zařazení: Pigmenty

Základní popis 📖

Hormon peptidové povahy, umožňuje vstup glukózy do buněk, snižuje hladinu glukózy v krvi.

 

Složení 🧬

Dva polypeptidické řetězce (A a B) spojené disulfidickými můstky.

 

Funkce či účel 🛠️

Snižuje hladinu glukózy v krvi, podporuje ukládání glukózy ve formě glykogenu, stimuluje syntézu bílkovin a tuků.

 

Místo účinku 🎯

Především játra, svaly a tuková tkáň.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Enzymatická degradace, zejména inzulinasou v játrech a ledvinách.

 

Místo vzniku v těle 📍

Beta buňky Langerhansových ostrůvků ve slinivce břišní.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Játra a ledviny.

 

Cykly 🔄

Sekrece se zvyšuje po jídle, zejména s obsahem sacharidů.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Lze jej získat z pankreatu zvířat (dříve) nebo jej produkovat biotechnologicky (nyní).

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Glukagon, adrenalin, kortizol.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Používá se k léčbě diabetu 1. a 2. typu, existují různé typy inzulinu s různou dobou nástupu a trvání účinku.

 

🏷️ Zařazení: Lidské hormony

Základní popis 📖

Esenciální aminokyselina, potřebná pro tvorbu proteinů, serotoninu a melatoninu.

 

Složení 🧬

C8H11N2O2 (obsahuje indol).

 

Funkce či účel 🛠️

Prekurzor serotoninu, melatoninu a niacinu, důležitý pro spánek, náladu a imunitní systém.

 

Místo účinku 🎯

Mozek, trávicí systém, imunitní systém.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

V játrech se odbourává na kynurenin, serotonin a indol-3-octová kyselina.

 

Místo vzniku v těle 📍

Nevytváří se v těle, musí se přijímat potravou.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Játra.

 

Cykly 🔄

Koncentrace v krvi kolísá během dne, nejvyšší večer.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Krůtí maso, kuřecí maso, mléko, sýry, vejce, ořechy, semena.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Konkrétní antagonista neexistuje, ale nadbytek některých aminokyselin může snížit jeho dostupnost v mozku.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Používá se v doplňcích stravy pro zlepšení spánku a nálady, zkoumá se jeho potenciál v léčbě deprese a úzkosti.

 

🏷️ Zařazení: Aminokyseliny

Základní popis 📖

Glutamát je hlavní excitační neurotransmiter v centrálním nervovém systému savců, zodpovědný za zprostředkování většiny excitačních synaptických přenosů v mozku.

 

Složení 🧬

Je to neesenciální aminokyselina složená z uhlíku, vodíku, kyslíku a dusíku.

 

Funkce či účel 🛠️

Jeho hlavní funkcí je zprostředkování excitačních signálů mezi neurony v mozku, hraje roli v učení, paměti a dalších kognitivních funkcích.

 

Místo účinku 🎯

Působí primárně v centrální nervové soustavě, konkrétně v synapsích mezi neurony.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Odbourávání glutamátu probíhá primárně astrocyty, gliovými buňkami v mozku, které ho přeměňují na glutamin pomocí enzymu glutamin syntetázy.

 

Místo vzniku v těle 📍

Vzniká v těle z glutami, a to procesem transaminace nebo deaminace.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Odbourává se primárně v astrocytech v centrální nervové soustavě.

 

Cykly 🔄

Koncentrace glutamátu v mozku kolísá v závislosti na neuronální aktivitě, ale neexistují žádné specifické cykly výskytu.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Glutamát se nachází v mnoha potravinách, zejména v bílkovinách, jako je maso, ryby, vejce a mléčné výrobky. Používá se také jako zvýrazňovač chuti (glutaman sodný).

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Antagonistou glutamátových receptorů je například ketamin.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Vysoké koncentrace glutamátu mohou být neurotoxické a podílet se na vzniku neurodegenerativních onemocnění. Glutamát se také používá v potravinářském průmyslu jako zvýrazňovač chuti.

 

🏷️ Zařazení: Neurotransmitery

Základní popis 📖

Endoproteáza štěpící peptidovou vazbu na karboxylové straně lysinu, používaná v proteomice a při sekvenování proteinů.

 

Složení 🧬

Jednoduchý polypeptidový řetězec.

 

Funkce či účel 🛠️

Štěpí proteiny na menší peptidy.

 

Místo účinku 🎯

Působí intracelulárně i extracelulárně.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Hydrolyzuje peptidovou vazbu za lysinem.

 

Místo vzniku v těle 📍

Produkována bakterií Achromobacter lyticus.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Degradována proteázami v buňkách a v extracelulárním prostředí.

 

Cykly 🔄

Není cyklicky produkována, konstitutivně exprimována bakterií.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Komerčně dostupná z bakteriálních kultur.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Inhibována chelatačními činidly, např. EDTA.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Využívána v proteinovém inženýrství, při studiu struktury proteinů a v biotechnologii.

 

🏷️ Zařazení: Proteázy

Základní popis 📖

Steviosid je přírodní sladidlo extrahované z listů rostliny Stevia rebaudiana, má sladkou chuť, ale neobsahuje žádné kalorie. Je asi 200-300krát sladší než cukr.

 

Složení 🧬

Steviosid je diterpenový glykosid, složený ze steviolu (aglykonu) a tří molekul glukózy.

 

Funkce či účel 🛠️

Steviosid slouží jako nekalorické sladidlo, používá se jako náhrada cukru v potravinách a nápojích.

 

Místo účinku 🎯

Steviosid působí na chuťové receptory na jazyku, vyvolává vjem sladké chuti.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Steviosid se v tenkém střevě štěpí střevními bakteriemi na steviol, který se dále vstřebává do krve a metabolizuje v játrech. V játrech se steviol konjuguje s kyselinou glukuronovou a vylučuje se močí.

 

Místo vzniku v těle 📍

Steviosid se v těle nevytváří, je přijímán potravou.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Steviosid se odbourává v játrech.

 

Cykly 🔄

Steviosid nemá v těle žádné cykly výskytu, jeho koncentrace závisí na příjmu potravou.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Steviosid se získává z listů rostliny Stevia rebaudiana.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Nejsou známy žádné specifické antagonisty či inhibitory účinku steviosidu.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Steviosid má potenciální přínosy pro zdraví, včetně regulace hladiny cukru v krvi a krevního tlaku. Používá se v potravinářském, farmaceutickém a kosmetickém průmyslu.

 

🏷️ Zařazení: Glykosidy

Základní popis 📖

Kyselina stearová je nasycená mastná kyselina s 18 uhlíky, bílá krystalická látka nerozpustná ve vodě, běžná v tucích a olejích.

 

Složení 🧬

Je složena z 18 atomů uhlíku v přímém řetězci s karboxylovou skupinou na konci (CH3(CH2)16COOH).

 

Funkce či účel 🛠️

Slouží jako zdroj energie, stavební kámen buněčných membrán a prekurzor pro syntézu dalších látek.

 

Místo účinku 🎯

Působí v celém těle, zejména v tukové tkáni, játrech a svalech.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Odbourává se beta-oxidací v mitochondriích.

 

Místo vzniku v těle 📍

Vzniká v těle de novo syntézou z acetyl-CoA v játrech a tukové tkáni, také se získává z potravy.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Zaniká (odbourává se) v mitochondriích buněk, především v játrech, svalech a srdci.

 

Cykly 🔄

Nemá cykly výskytu, je neustále přítomna.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Zdroji mimo tělo jsou živočišné tuky (hovězí, vepřové, skopové), kakaové máslo, bambucké máslo a některé rostlinné oleje.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Antagonista či inhibitor specificky pro kyselinu stearovou není znám, nicméně nadbytek jiných mastných kyselin může ovlivnit její metabolismus.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Používá se v kosmetice, při výrobě svíček, mýdel, plastů a dalších produktů.

 

🏷️ Zařazení: Mastné kyseliny

Základní popis 📖

Fosfatázy jsou enzymy, které katalyzují hydrolýzu esterů kyseliny fosforečné a odstraňují fosfátové skupiny z různých molekul, včetně proteinů, nukleotidů a sacharidů.

 

Složení 🧬

Skládají se z aminokyselin a mohou obsahovat kovové ionty, jako je zinek nebo hořčík, které jsou nezbytné pro jejich aktivitu.

 

Funkce či účel 🛠️

Fosfatázy hrají klíčovou roli v regulaci buněčných procesů, jako je buněčný růst, metabolismus a signalizace.

 

Místo účinku 🎯

Působí v různých částech buňky, včetně cytoplazmy, buněčné membrány a jádra.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Mechanismus odbourávání zahrnuje nukleofilní atak vody na atom fosforu fosfátové skupiny, což vede k odštěpení fosfátové skupiny a vzniku alkoholu.

 

Místo vzniku v těle 📍

Vznikají v ribozomech buněk.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Odbourávají se v lysozomech, buněčných organelách specializovaných na degradaci proteinů.

 

Cykly 🔄

Jejich aktivita může kolísat v závislosti na denní době, hormonálních změnách a dalších faktorech.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Nacházejí se v různých potravinách, jako je mléko a maso, a také v bakteriích a rostlinách.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Inhibitor účinku fosfatáz může být například kyselina fosforečná, kyselina vanadová a některé další látky.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Fosfatázy se využívají v různých oblastech, včetně molekulární biologie, diagnostiky a léčby některých onemocnění.

 

🏷️ Zařazení: Enzymy

Základní popis 📖

Je to diterpenová pryskyřičná kyselina nacházející se v borovicích s antibakteriálním a protizánětlivým účinkem.

 

Složení 🧬

C₂₀H₃₀O₂.

 

Funkce či účel 🛠️

Chrání stromy před hmyzem a patogeny.

 

Místo účinku 🎯

Místo účinku je na povrchu stromů, konkrétně v pryskyřici.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

V těle se nevyskytuje, odbourává se působením mikroorganismů v prostředí.

 

Místo vzniku v těle 📍

V těle nevzniká.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

V těle se neodboutává.

 

Cykly 🔄

Cykly výskytu závisí na produkci pryskyřice stromy, obvykle v teplejších měsících.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Pryskyřice borovic, zejména Pinus palustris.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Specifický antagonista není znám, ale jeho účinek může být inhibován některými rozpouštědly.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Používá se při výrobě laků, lepidel, tiskařských barev a v tradiční medicíně.

 

🏷️ Zařazení: Terpeny