Látky a pojmy

Základní popis 📖

Adiponektin je protein produkovaný tukovou tkání, který hraje roli v regulaci metabolismu glukózy a lipidů.

 

Složení 🧬

Adiponektin je hormon složený z 244 aminokyselin s kulovitou a kolagenní doménou.

 

Funkce či účel 🛠️

Hlavní funkcí adiponektinu je zvyšování citlivosti na inzulin, regulace metabolismu glukózy a lipidů a protizánětlivý účinek.

 

Místo účinku 🎯

Adiponektin primárně působí na játra, svaly a tukovou tkáň.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Adiponektin se odbourává v játrech a ledvinách.

 

Místo vzniku v těle 📍

Adiponektin vzniká v bílých adipocytech (tukových buňkách).

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Adiponektin se odbourává v játrech a ledvinách.

 

Cykly 🔄

Koncentrace adiponektinu v krvi vykazují denní i sezónní variace, s nejvyššími hladinami v noci a v zimě.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Adiponektin se nenachází v potravinách ani doplňcích stravy, je endogenní.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Rezistencia na adiponektin, zánětlivé cytokiny a některé léky mohou inhibovat účinek adiponektinu.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Vědci zkoumají potenciální využití adiponektinu v léčbě obezity, diabetu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění a některých typů rakoviny.

 

🏷️ Zařazení: Lidské hormony

Základní popis 📖

Kyselina glutamová je neesenciální aminokyselina, která se v těle přirozeně vyskytuje a podílí se na mnoha důležitých procesech. Její molekulový vzorec je C5H9NO4 a obsahuje karboxylovou a aminovou skupinu.

 

Složení 🧬

Skládá se z pěti atomů uhlíku, devíti atomů vodíku, jednoho atomu dusíku a čtyř atomů kyslíku.

 

Funkce či účel 🛠️

Plní funkci neurotransmiteru v nervovém systému a podílí se na syntéze bílkovin.

 

Místo účinku 🎯

Působí v centrálním nervovém systému, konkrétně v mozku a míše.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Odbourává se transaminací na α-ketoglutarát, který vstupuje do Krebsova cyklu.

 

Místo vzniku v těle 📍

Vzniká v těle transaminací z α-ketoglutarátu nebo hydrolýzou bílkovin.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Odbourává se primárně v játrech.

 

Cykly 🔄

Nemá cykly výskytu, jelikož se v těle neustále syntetizuje a odbourává podle potřeby.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Zdrojem mimo tělo jsou potraviny bohaté na bílkoviny, jako maso, ryby, vejce, mléčné výrobky a některé rostlinné zdroje, např. obiloviny a luštěniny.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Antagonistou kyseliny glutamové je kyselina gama-aminomáselná (GABA).

 

Další informace a zajímavosti ➕

Kyselina glutamová se používá jako zvýrazňovač chuti (glutaman sodný) a v medicíně k léčbě některých neurologických onemocnění.

 

🏷️ Zařazení: Aminokyseliny

Základní popis 📖

Guanosin-5′-trifosfát (GTP) je purinový nukleotidový trifosfát složený z guaninu, ribózy a tří fosfátových skupin.

 

Složení 🧬

Skládá se z purinové báze guaninu, pětiuhlíkatého cukru ribózy a tří fosfátových skupin navázaných na 5′ uhlík ribózy.

 

Funkce či účel 🛠️

GTP slouží jako zdroj energie pro buněčné procesy, jako je syntéza proteinů a signální transdukce, a také jako aktivační faktor pro G proteiny.

 

Místo účinku 🎯

Působí primárně uvnitř buněk, zejména v cytoplazmě a na membránách organel.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

GTP se hydrolyzuje na guanosindifosfát (GDP) a fosfát pomocí GTPáz.

 

Místo vzniku v těle 📍

GTP vzniká v buňkách v mitochondriích a cytoplazmě, a to převážně v Krebsově cyklu a během oxidační fosforylace.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

GTP se odbourává primárně v cytoplazmě a mitochondriích, kde je hydrolyzován GTPázami.

 

Cykly 🔄

Koncentrace GTP v buňce je regulována v závislosti na energetických potřebách a metabolické aktivitě buňky.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

GTP se v potravě nenachází v čisté formě. Nicméně, nukleové kyseliny obsahují GTP, které se po konzumaci a trávení potravy uvolňují.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Specifický antagonista pro všechny funkce GTP neexistuje, ale inhibitory GTPáz mohou blokovat určité signální dráhy, které GTP aktivuje.

 

Další informace a zajímavosti ➕

GTP hraje roli v regulaci buněčného růstu a diferenciace. Kromě toho je důležitý pro vnitrobuněčný transport proteinů a vezikul, a také se využívá v některých diagnostických metodách v molekulární biologii.

 

🏷️ Zařazení: Nukleotidy

Základní popis 📖

Disacharid složený ze glukózy a fruktózy, bílá krystalická látka sladké chuti.

 

Složení 🧬

Skládá se z jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy spojených glykosidickou vazbou.

 

Funkce či účel 🛠️

Zdroj energie pro buňky.

 

Místo účinku 🎯

Tenké střevo, kde se štěpí na glukózu a fruktózu.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Štěpena enzymem sacharázou na glukózu a fruktózu.

 

Místo vzniku v těle 📍

V těle se netvoří, získává se z potravy.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Tenké střevo a játra.

 

Cykly 🔄

Nemá cykly výskytu v těle, její hladina závisí na příjmu potravy.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Cukrová třtina, cukrová řepa, ovoce.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Akarbóza (inhibitor sacharázy).

 

Další informace a zajímavosti ➕

Používá se jako sladidlo, konzervant a v potravinářském průmyslu.

 

🏷️ Zařazení: Disacharidy

Základní popis 📖

Kaspáza-8 je proteáza, která hraje klíčovou roli v apoptóze, zánětlivých procesech a vývoji imunitního systému. Je aktivována externí cestou apoptózy a patří do rodiny kaspáz, které jsou klíčové pro programovanou buněčnou smrt.

 

Složení 🧬

Skládá se ze dvou podjednotek, p18 a p10, které vznikají proteolytickým štěpením prokaspázy-8.

 

Funkce či účel 🛠️

Hlavní funkcí kaspázy-8 je iniciovat apoptózu (programovanou buněčnou smrt) po aktivaci receptory smrti, ale také se podílí na regulaci zánětlivých procesů a vývoje imunitního systému.

 

Místo účinku 🎯

Působí primárně v cytoplazmě buněk, kde je rekrutována do tzv. DISC (death-inducing signaling complex) po aktivaci receptorů smrti.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Kaspáza-8 je štěpena jinými kaspázami (např. kaspáza-10) nebo autokatalyticky po dimerizaci v DISC komplexu.

 

Místo vzniku v těle 📍

Kaspáza-8 je syntetizována v buňkách v inaktivní formě zvané prokaspáza-8.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Je degradována ubikvitin-proteazomovým systémem v buňce.

 

Cykly 🔄

Koncentrace kaspázy-8 je regulována na transkripční a posttranslační úrovni v závislosti na signálech apoptózy a dalších buněčných procesů.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Kaspáza-8 se nenachází mimo tělo v aktivní formě.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Inhibitory kaspázy-8 zahrnují proteiny z rodiny c-FLIP a některé virové proteiny.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Mutace v genu pro kaspázu-8 mohou vést k imunodeficienci a zvýšenému riziku lymfoproliferativních onemocnění. Kaspáza-8 je také zkoumána jako potenciální terapeutický cíl pro léčbu rakoviny a autoimunitních onemocnění.

 

🏷️ Zařazení: Proteázy v lidském těle

Základní popis 📖

Disacharid složený ze dvou molekul glukózy spojených α-1,4 glykosidickou vazbou, redukující cukr, bílý krystalický prášek.

 

Složení 🧬

Skládá se ze dvou molekul D-glukózy.

 

Funkce či účel 🛠️

Zdroj energie pro buňky.

 

Místo účinku 🎯

Tenké střevo.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Štěpena enzymem maltázou na dvě molekuly glukózy.

 

Místo vzniku v těle 📍

Vzniká v tenkém střevě štěpením škrobu enzymy α-amylázou a β-amylázou.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Tenké střevo a játra.

 

Cykly 🔄

Vzniká po jídle bohatém na škrob.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Sladový cukr, obiloviny, brambory, některé druhy ovoce a piva.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Inhibitorem může být glukosidáza inhibitor, např. akarboza.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Používá se ve sladových nápojích, ve farmacii jako sladidlo a v biotechnologiích jako substrát pro fermentaci.

 

🏷️ Zařazení: Disacharidy

Základní popis 📖

Fenazin-1-karboxylová kyselina je sekundární metabolit produkovaný některými bakteriemi, zejména rodu Pseudomonas, s antibiotickými a antifungálními účinky. Je to žlutá krystalická látka.

 

Složení 🧬

C13H8N2O2.

 

Funkce či účel 🛠️

Antibiotikum, antifungální látka, role v biologické kontrole rostlinných patogenů.

 

Místo účinku 🎯

Působí na buněčné membrány bakterií a hub, narušuje jejich integritu a funkci.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Odbourává se v půdě a v rostlinných tkáních, pravděpodobně mikrobiální degradací.

 

Místo vzniku v těle 📍

Není produkována v lidském těle.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Není metabolizována v lidském těle, vylučuje se.

 

Cykly 🔄

Produkce závisí na podmínkách prostředí a růstové fázi bakterií.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Produkována bakteriemi rodu Pseudomonas, vyskytuje se v půdě a na rostlinách.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Specifické inhibitory nejsou známy, ale účinek může být ovlivněn faktory prostředí.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Potenciál v biomedicíně a zemědělství, výzkum zaměřený na využití v boji proti rezistentním patogenům.

 

🏷️ Zařazení: Fenaziny

Základní popis 📖

Artemisininová kyselina je seskviterpenový lakton s antimalarickými vlastnostmi.

 

Složení 🧬

C15H22O5.

 

Funkce či účel 🛠️

Antimalarický účinek, možná i protirakovinný účinek.

 

Místo účinku 🎯

Erytrocyty infikované Plasmodiem.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Metabolizována v játrech, hlavně cytochromem P450.

 

Místo vzniku v těle 📍

Nevzniká v těle, získává se z rostlin rodu Artemisia.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Játra.

 

Cykly 🔄

Nevztahuje se na cykly v těle, ale rostlina Artemisia annua má roční cyklus.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Rostlina Artemisia annua (pelyněk roční).

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Žádný specifický antagonista není znám, ale rezistence Plasmodia se vyvíjí.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Používá se k syntéze artemisininu, klíčového léku proti malárii, zkoumá se i jeho potenciál v léčbě rakoviny.

 

🏷️ Zařazení: Terpeny

Základní popis 📖

Esenciální stopový prvek, šedobílý přechodový kov, důležitý pro růst a vývoj kostí a zubů, podílí se na metabolismu glukózy a lipidů.

 

Složení 🧬

V lidském těle se vyskytuje v malém množství, převážně v kostech, zubech, játrech a ledvinách.

 

Funkce či účel 🛠️

Podporuje metabolismus glukózy a lipidů, ovlivňuje funkci enzymů, může hrát roli v imunitním systému a funkci štítné žlázy.

 

Místo účinku 🎯

Působí v celém těle, zejména v kostech, zubech, játrech, ledvinách a svalech.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Vylučuje se převážně močí a stolicí.

 

Místo vzniku v těle 📍

Neprodukuje se v těle, musí být přijímán potravou.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Játra a ledviny.

 

Cykly 🔄

Denní příjem kolísá v závislosti na stravě.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Obiloviny, luštěniny, ořechy, mořské plody, maso, houby, černý pepř, petržel.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Chrom a železo mohou interferovat s absorpcí vanadu.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Využívá se v metalurgii (výroba speciálních ocelí), v některých typech baterií. Probíhají studie zkoumající jeho potenciální využití v léčbě diabetu a rakoviny.

 

🏷️ Zařazení: Minerály

Základní popis 📖

Prvek s atomovým číslem 1, nejlehčí a nejrozšířenější prvek ve vesmíru, bezbarvý plyn bez chuti a zápachu

 

Složení 🧬

Tvořen jedním protonem a jedním elektronem

 

Funkce či účel 🛠️

Součást vody, organických molekul, zdroj energie v buňkách

 

Místo účinku 🎯

V celém těle, zejména v mitochondriích

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Odbouráván oxidací na vodu v dýchacím řetězci v mitochondriích

 

Místo vzniku v těle 📍

Vzniká při štěpení živin, zejména sacharidů

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Mitochondrie

 

Cykly 🔄

Součástí mnoha metabolických cyklů, např. Krebsův cyklus, dýchací řetězec

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Voda, organické látky (potrava), zemní plyn

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Kyanid (inhibitor dýchacího řetězce)

 

Další informace a zajímavosti ➕

Použití v palivových článcích, raketové palivo, výroba amoniaku.

 

🏷️ Zařazení: Biogenní prvek