Látky a pojmy

Základní popis 📖

FGF19 je hormon enteroendokrinního systému, který reguluje metabolismus glukózy, lipidů a žlučových kyselin.

 

Složení 🧬

FGF19 je protein složený z 216 aminokyselin.

 

Funkce či účel 🛠️

Reguluje metabolismus glukózy, lipidů a žlučových kyselin, podílí se na regeneraci jater a růstu.

 

Místo účinku 🎯

Působí primárně v játrech, ale i v žlučníku, střevě a mozku.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Degraduje se v játrech pomocí lysozomálního systému.

 

Místo vzniku v těle 📍

Vzniká v ileu a jejunu tenkého střeva.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Odbourává se primárně v játrech.

 

Cykly 🔄

Sekrece FGF19 je stimulována příjmem potravy, zejména tuků.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Lze jej syntetizovat biotechnologicky.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

FGFR4 antagonisté a inhibitory.

 

Další informace a zajímavosti ➕

FGF19 je zkoumán jako potenciální terapeutikum pro diabetes mellitus 2. typu, nealkoholickou steatohepatitidu a některá nádorová onemocnění.

 

🏷️ Zařazení: Lidské hormony

Základní popis 📖

Fytochelatiny jsou nízkomolekulární proteiny vázající kovy, syntetizované rostlinami a některými houbami a řasami v reakci na nadbytek kovů.

 

Složení 🧬

Skládají se z opakujících se jednotek γ-glutamylcysteinu zakončených glycinem.

 

Funkce či účel 🛠️

Chrání buňky před toxicitou těžkých kovů tím, že je chelatují.

 

Místo účinku 🎯

Působí primárně v cytoplazmě a vakuolách rostlinných buněk.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Odbourávání fytochelatinů není plně objasněno, pravděpodobně se na něm podílí proteázy a peptidázy.

 

Místo vzniku v těle 📍

Vznikají v cytoplazmě rostlinných buněk.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Předpokládá se, že odbourávání probíhá v cytoplazmě nebo vakuolách.

 

Cykly 🔄

Jejich syntéza je indukována expozicí těžkým kovům, takže cyklus výskytu závisí na přítomnosti kovů.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Fytochelatiny se v prostředí mimo tělo přirozeně nevyskytují.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Inhibitory biosyntézy fytochelatinů zahrnují buthioninsulfoximin (BSO).

 

Další informace a zajímavosti ➕

Fytochelatiny jsou zkoumány pro potenciální využití v bioremediaci kontaminovaných půd a vod a v produkci nanočástic kovů.

 

🏷️ Zařazení: Sulfidy

Základní popis 📖

Asparagin je neesenciální aminokyselina, která je důležitá pro syntézu proteinů a hraje roli v nervovém systému. Je rozpustná ve vodě a má polární nenabitý postranní řetězec.

 

Složení 🧬

Asparagin se skládá z centrálního atomu uhlíku, na který je navázána aminoskupina (-NH2), karboxylová skupina (-COOH), atom vodíku (-H) a postranní řetězec amid kyseliny asparagové (-CH2CONH2).

 

Funkce či účel 🛠️

Asparagin je důležitý pro syntézu proteinů, metabolismus aminokyselin a amoniaku, a funkci nervového systému. Podílí se na biosyntéze glykoproteinů a podporuje detoxikaci amoniaku.

 

Místo účinku 🎯

Asparagin působí v celém těle, zejména v buňkách nervové soustavy, ledvin a jater.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Asparagin je odbouráván enzymem asparaginázou na kyselinu asparagovou a amoniak.

 

Místo vzniku v těle 📍

Asparagin je syntetizován v těle, primárně v játrech, z kyseliny asparagové za využití ATP.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Asparagin se odbourává v játrech a ledvinách.

 

Cykly 🔄

Cykly výskytu nejsou relevantní, jelikož asparagin je v těle neustále přítomný, hladina kolísá v závislosti na příjmu potravy a metabolických procesech.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Asparagin se nachází v mnoha potravinách, včetně masa, ryb, mléčných výrobků, vajec, luštěnin, ořechů a asparagu.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Specifický antagonista či inhibitor asparaginu není znám, ale jeho účinek může být ovlivněn jinými aminokyselinami a enzymy zapojenými do jeho metabolismu.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Asparagin byl první aminokyselinou izolovanou z přírodního zdroje (z chřestu – asparagus, odtud název). Používá se také jako sladidlo v některých potravinách a nápojích a jako součást infuzních roztoků.

 

🏷️ Zařazení: Aminokyseliny

Základní popis 📖

Esenciální mastná kyselina, omega-6, důležitá pro stavbu buněčných membrán a tvorbu prostaglandinů.

 

Složení 🧬

Skládá se z 18 uhlíků, 2 dvojných vazeb na uhlíku 9 a 12 (od konce).

 

Funkce či účel 🛠️

Reguluje zánětlivé procesy, imunitní systém, krevní tlak, srážlivost krve a metabolismus.

 

Místo účinku 🎯

Působí v buněčných membránách, imunitním systému a krevním řečišti.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Metabolizuje se beta-oxidací v mitochondriích na acetyl-CoA.

 

Místo vzniku v těle 📍

V těle se netvoří, musí se přijímat potravou.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Odbourává se v mitochondriích jater, svalů a dalších tkání.

 

Cykly 🔄

Nemá cykly výskytu, je potřeba ji přijímat pravidelně.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Rostlinné oleje (slunečnicový, kukuřičný, sójový), ořechy, semena.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Alfa-linolenová kyselina (omega-3) může působit jako kompetitivní inhibitor.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Používá se v doplňcích stravy pro podporu zdraví, v kosmetice pro hydrataci pokožky a v průmyslu pro výrobu barev a laků.

 

🏷️ Zařazení: Mastné kyseliny

Základní popis 📖

Kyselina ellagová je polyfenol s antioxidačními a protirakovinnými účinky, nachází se v ovoci a ořeších.

 

Složení 🧬

Sumární vzorec C14H6O8.

 

Funkce či účel 🛠️

Antioxidant, chrání buňky před poškozením volnými radikály, má protirakovinné, protizánětlivé a antimikrobiální účinky.

 

Místo účinku 🎯

Působí v celém těle, zejména v trávicím traktu, játrech a ledvinách.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Metabolizována střevní mikroflórou na urolithiny.

 

Místo vzniku v těle 📍

Nevzniká v těle, přijímá se potravou.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Odbourává se v játrech a vylučuje se močí a stolicí.

 

Cykly 🔄

Závisí na příjmu potravy.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Bobulovité ovoce (maliny, jahody, ostružiny, granátové jablko), ořechy (vlašské ořechy, pekanové ořechy), hroznové víno.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Nejsou známy specifické antagonisty, účinek může být ovlivněn jinými látkami v potravě.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Používá se v doplňcích stravy a kosmetice.

 

🏷️ Zařazení: Fenolické kyseliny

Základní popis 📖

Mangostan (Garcinia mangostana L.) je tropické ovoce s fialovou slupkou a bílou dužinou, původem z jihovýchodní Asie, bohaté na antioxidanty, zejména xanthony.

 

Složení 🧬

Obsahuje vitamíny (C, B1, B2, B6, B9, E), minerály (draslík, mangan, hořčík), vlákninu a xanthony.

 

Funkce či účel 🛠️

Podporuje imunitní systém, působí protizánětlivě, antioxidačně a antimikrobiálně, může přispět k regulaci krevního tlaku a hladiny cukru v krvi.

 

Místo účinku 🎯

Působí v celém těle, zejména v trávicím traktu, imunitním systému a kardiovaskulárním systému.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Xanthony a další složky se metabolizují v játrech a vylučují močí a stolicí.

 

Místo vzniku v těle 📍

V těle se nevyskytuje, konzumuje se jako potravina.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Odbourává se v játrech.

 

Cykly 🔄

Plody dozrávají jednou až dvakrát ročně, v závislosti na oblasti pěstování.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Pěstuje se v tropických oblastech jihovýchodní Asie, dostupný je i v sušené formě, jako šťáva nebo doplněk stravy.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Specifický antagonista nebyl identifikován, vysoké dávky mohou interagovat s některými léky.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Xanthony z mangostanu jsou zkoumány pro potenciální využití v léčbě rakoviny, zánětlivých onemocnění a dalších zdravotních problémů. Používá se i v kosmetice.

 

🏷️ Zařazení: Ovoce světa

Základní popis 📖

Adiponektin je protein produkovaný tukovou tkání, který hraje roli v regulaci metabolismu glukózy a lipidů.

 

Složení 🧬

Adiponektin je hormon složený z 244 aminokyselin s kulovitou a kolagenní doménou.

 

Funkce či účel 🛠️

Hlavní funkcí adiponektinu je zvyšování citlivosti na inzulin, regulace metabolismu glukózy a lipidů a protizánětlivý účinek.

 

Místo účinku 🎯

Adiponektin primárně působí na játra, svaly a tukovou tkáň.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Adiponektin se odbourává v játrech a ledvinách.

 

Místo vzniku v těle 📍

Adiponektin vzniká v bílých adipocytech (tukových buňkách).

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Adiponektin se odbourává v játrech a ledvinách.

 

Cykly 🔄

Koncentrace adiponektinu v krvi vykazují denní i sezónní variace, s nejvyššími hladinami v noci a v zimě.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Adiponektin se nenachází v potravinách ani doplňcích stravy, je endogenní.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Rezistencia na adiponektin, zánětlivé cytokiny a některé léky mohou inhibovat účinek adiponektinu.

 

Další informace a zajímavosti ➕

Vědci zkoumají potenciální využití adiponektinu v léčbě obezity, diabetu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění a některých typů rakoviny.

 

🏷️ Zařazení: Lidské hormony

Základní popis 📖

Kyselina glutamová je neesenciální aminokyselina, která se v těle přirozeně vyskytuje a podílí se na mnoha důležitých procesech. Její molekulový vzorec je C5H9NO4 a obsahuje karboxylovou a aminovou skupinu.

 

Složení 🧬

Skládá se z pěti atomů uhlíku, devíti atomů vodíku, jednoho atomu dusíku a čtyř atomů kyslíku.

 

Funkce či účel 🛠️

Plní funkci neurotransmiteru v nervovém systému a podílí se na syntéze bílkovin.

 

Místo účinku 🎯

Působí v centrálním nervovém systému, konkrétně v mozku a míše.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Odbourává se transaminací na α-ketoglutarát, který vstupuje do Krebsova cyklu.

 

Místo vzniku v těle 📍

Vzniká v těle transaminací z α-ketoglutarátu nebo hydrolýzou bílkovin.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Odbourává se primárně v játrech.

 

Cykly 🔄

Nemá cykly výskytu, jelikož se v těle neustále syntetizuje a odbourává podle potřeby.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Zdrojem mimo tělo jsou potraviny bohaté na bílkoviny, jako maso, ryby, vejce, mléčné výrobky a některé rostlinné zdroje, např. obiloviny a luštěniny.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Antagonistou kyseliny glutamové je kyselina gama-aminomáselná (GABA).

 

Další informace a zajímavosti ➕

Kyselina glutamová se používá jako zvýrazňovač chuti (glutaman sodný) a v medicíně k léčbě některých neurologických onemocnění.

 

🏷️ Zařazení: Aminokyseliny

Základní popis 📖

Guanosin-5′-trifosfát (GTP) je purinový nukleotidový trifosfát složený z guaninu, ribózy a tří fosfátových skupin.

 

Složení 🧬

Skládá se z purinové báze guaninu, pětiuhlíkatého cukru ribózy a tří fosfátových skupin navázaných na 5′ uhlík ribózy.

 

Funkce či účel 🛠️

GTP slouží jako zdroj energie pro buněčné procesy, jako je syntéza proteinů a signální transdukce, a také jako aktivační faktor pro G proteiny.

 

Místo účinku 🎯

Působí primárně uvnitř buněk, zejména v cytoplazmě a na membránách organel.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

GTP se hydrolyzuje na guanosindifosfát (GDP) a fosfát pomocí GTPáz.

 

Místo vzniku v těle 📍

GTP vzniká v buňkách v mitochondriích a cytoplazmě, a to převážně v Krebsově cyklu a během oxidační fosforylace.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

GTP se odbourává primárně v cytoplazmě a mitochondriích, kde je hydrolyzován GTPázami.

 

Cykly 🔄

Koncentrace GTP v buňce je regulována v závislosti na energetických potřebách a metabolické aktivitě buňky.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

GTP se v potravě nenachází v čisté formě. Nicméně, nukleové kyseliny obsahují GTP, které se po konzumaci a trávení potravy uvolňují.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Specifický antagonista pro všechny funkce GTP neexistuje, ale inhibitory GTPáz mohou blokovat určité signální dráhy, které GTP aktivuje.

 

Další informace a zajímavosti ➕

GTP hraje roli v regulaci buněčného růstu a diferenciace. Kromě toho je důležitý pro vnitrobuněčný transport proteinů a vezikul, a také se využívá v některých diagnostických metodách v molekulární biologii.

 

🏷️ Zařazení: Nukleotidy

Základní popis 📖

Disacharid složený ze glukózy a fruktózy, bílá krystalická látka sladké chuti.

 

Složení 🧬

Skládá se z jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy spojených glykosidickou vazbou.

 

Funkce či účel 🛠️

Zdroj energie pro buňky.

 

Místo účinku 🎯

Tenké střevo, kde se štěpí na glukózu a fruktózu.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Štěpena enzymem sacharázou na glukózu a fruktózu.

 

Místo vzniku v těle 📍

V těle se netvoří, získává se z potravy.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Tenké střevo a játra.

 

Cykly 🔄

Nemá cykly výskytu v těle, její hladina závisí na příjmu potravy.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Cukrová třtina, cukrová řepa, ovoce.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Akarbóza (inhibitor sacharázy).

 

Další informace a zajímavosti ➕

Používá se jako sladidlo, konzervant a v potravinářském průmyslu.

 

🏷️ Zařazení: Disacharidy