Kořen (radix) – stavba rostlinného těla

biologie

 

   Otázka:  Stavba rostlinného těla a jeho dělení

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Barbora

 

 

Obsah tématu

 

KOŘEN (radix)

  • Většinou podzemní org bez listů
  • Postrádá kutikulu (bránila by vstřebávání živin z půdy), průduchy a fotosyntetická barviva
  • Fce: upevňovací, absorpční, vodivá, rozmnožovací, zásobní, syntéza látek (AMK), symbióza (bobovité a bakterie s enzymem nitrogenáza, mykorrhiza – rostlina dává houbě energetické zdroje a houba rostlině vodu a min. l.), dýchání
  • Výživa kořene: heterotrofní
  • Neukončený růst
  • Bublinatka, růžkatec – bez kořene, vodní rostl
  • Kořen: pozitivně gravitropický, negativně fototropický (stonek naopak)
  • Radikula: embryonální základ kořene, objevuje se jako první při klíčení semene
  • Epifyt: nemá kořeny v půdě (tropy, dole málo světla), roste na jiných rostlinách, orchidej
  • 1děložné: adventivní kořeny (svazčité)- stejně silné po celé délce, mohou vznikat i na stoncích a listech = řízkování, vznikají po zániku hl kořene
  • 2děložné a nahosemenné: hl kořen + vedlejší

 

Podélný řez

  • Kořenová čepička:
    • Kryje vegetační vrchol kořene
    • Živé parenchymatické buňky
    • Chrání vrcholové meristémy před poškozením, usnadňuje vnikání kořene do půdy
    • Stále se obnovuje činností vrcholového prvotního meristému
    • Ve středu buňky s přesýpavým škrobem – správný směr růstu kořene, reakce na gravitaci X některé vodní nemají
  • Kořenové vlásky (absorpční zóna)– zvětšují absorpční plochu kořene – příjem roztoků , diferenciace pletiv kořene
  • Prodlužovací zóna – Buňky na začátku malé, na konci prodloužené
    • Intenzivní růst kořene, zvětšování buněk

 

Příčný řez

  • Pokožka: rhizodermis, jednovrstevná bez kutikuly a průduchů
  • vzdušné kořeny epifytů mají pokožku vícevrstevnou, tzv. velamen (=vrstva mrtvých buněk kryjících vzdušné kořeny a sloužící k nasávání vody, např. epifytické orchideje, monstera)
  • vodní rostliny a některé rostliny žijící v symbióze s půdními houbami (smrk, jedle) nemají kořenové vlásky
  • Primární kůra:
    • a) exodermis – většinou jednovrstevná, po odumření rhizodermis plní funkci krycího pletiva, buňky této vrstvy korkovatí (ukládá se v nich suberin)
    • b) mezodermis – mnohovrstvá, rozdělena na vnější parenchymatickou vrstvu, zásobní funkce a vnitřní sklerenchymatickou vrstvu – mechanická funkce
    • c) endodermis – odděluje primární kůru od středního válce a je tvořena buňkami, které jsou z jedné strany nápadně ztloustlé
  • pokud jsou v raných fázích vývoje impregnovány pouze radiální buněčné stěny endodermis, označujeme místa depozice suberinu na příčném řezu kořenem jako tzv. Casparyho proužky

 

Metamorfozy kořene

  • Kořenové hlízy (orsej) – ztloustlý kořen, zásobní f.
  • Bulvy (řepa) – zásobní f. – kořen srostl se stonkem
  • Vzdušné kořeny (Monstera) – přijímají vzdušnou vlhkost
  • Příčepivé kořeny (břečťan) – přichycovací f.
  • Haustoria ((polo)parazité – jmelí, kokotice) – bere hostiteli vodu a min. l.
  • Chůdovité kořeny (kukuřice) – upevňují rostlinu v bahnité, sypké půdě
  • Kontraktilní (stahovací) kořeny – během vývoje se zkracují a zatahují rostlinu do půdy (tulipán)
  • Pneumatofory – kořeny rostou nahoru (negativně geotropické) – u vody (tisovec, mangrove)
  • Asimilační kořeny – kořeny jsou ploché, zelené, podobné listům (selský hrachovec)

 

Tvar kořene

  • Jednoduchý (penízek rolní)
  • Hlíznatý (vstavače)
  • Niťovitý (mák)
  • Válcovitý (křen)
  • Vřetenovitý (mrkev)
  • Kulovitý (řepa, ředkev)
  • Srdcovitý (buk)

 

Hospodářský význam

  • Potrava – kořenová zelenina (mrkev,..)
  • Potravinářský prům. – řepa cukrovka, čekanka (náhražka kávy cikorka)
  • Léčiva – kostival lékařský, ženšen
  • Zpevňování půdy – hráze, břehy – duby, olše
  • Zvyšování kvality půdy symbiózou bobovitých rostlin a hlízkovými bakteriemi, které váží vzdušný dusík a převádějí ho na organickou formu
  • Krmivo pro zvířata – krmná řepa
  • Kořenové čistírny – rákos





Další podobné materiály na webu: