Rostlinná pletiva a systémy pletiv – maturitní otázka

Otázka: Rostlinná pletiva a systémy pletiv

Předmět: Biologie

Přidal(a): Kateřina Poláková

Pletivo = soubor rostlinných buněk se stejnou funkcí, tvarem a stavbou

A) podle tvaru a tloušťky buněčné stěny

Parenchym – tenkostěnné buňky s mnoha mezibuněčnými prostory, buněčné stěny netloustnou, zásobní a vyplňovací fce

aerenchym – vodní rostliny, velké mezibuněčné prostory vyplněny vzduchem
merenchym – kulovité buňky
vodní – kaktusy

Prosenchym

protáhlé s šikmými přehrádkami, cévní svazky

Kolenchym – nestejnoměrně ztloustlé buněčné stěny, mechanická fce, dodává pevnost, v mladých rostoucích orgánech rostlin (stonky, řapíky listů)

rohový – stěny ztloustlé v rozích
deskový – ztloustlé celé stěny

Sklerenchym – ztloustlé buněčné stěny, bez mezibuněčných prostor, protoplast odumírá a vyplňují se vzduchem, zpevňovací a ochranná fce, dodává pevnost

sklerenchymatická vlákna – lýkové a dřevní cévní svazky
sklereidy

B) podle způsobu vzniku

pravá – vznikají dělením buněk, které i po opakovaném dělení zůstávají spojené
nepravá – vznikají druhotné seskupením a srůstem volných buněk – houbová vlákna (hyfy) se splétají a vytváří plektenchym

C) podle schopnosti dělení

nedělivá = trvalá pletiva
dělivá = meristémy – dělící se parenchymatické buňky bez mezibuněčných prostor, velké jádro a hodně cytoplazmy
- protomeristém – původní dělivé pletivo (zárodky rostlin)
- prvotní meristém (primární) – růst
  - kořen a stonek – neukončený růst
  - list – ukončený růst, přeměna na trvalé pletivo, nejdéle roste u báze (u kapradin výjimečně nejdéle roste na vrcholu)
- druhotný meristém (sekundární) – umožňuje tloustnutí, dřevnatění, vzniká obnovením dělivé fce trvalých pletiv
  - kambium – tvoří válec procházející cévními svazky, tvoří druhotné dřevo (směrem dovnitř) a druhotné lýko (směrem ven)
  - felogén (korkotvorné pletivo) – vyskytuje se jako válec ve vrstvách dřevnatých stonků a kořenů, produkuje vrstvu zelené kůry (směrem dovnitř) a korek (směrem ven), odumírající pletiva na povrchu stonků tvoří borku

d) podle funkce

1) Krycí pletiva

ochranná fce, zprostředkování výměny látek (průduchy, lenticely, hydatody)

1.1) Epidermis

pokožka nadzemní části rostliny
buňky mají průduchy, neobsahují chlorofyl
vnější b.stěny ztloustlé a kryty kutikulou (tukovitá l. tvořená bílkovinou kutinem, nepropustná pro H₂O a plyny)
deriváty pokožky (metablastemy):
- trichomy (chlupy)
  - krycí – ochranná fce před vypařováním a tepelnými změnami, na kutikule vrstva vosků a tuků, př. papily (sametový vzhled květních listů), ostnaté trichomy chrání před okusem (kaktusy)
  - žláznaté – sekreční buňky vyměšující anorganické látky, cukry, pryskyřice, slizy, vůně, př. pelargónie, chmel
  - žahavé – buňky inkrustované SiO2, odlomením křehké části se uvolňuje žahavá tekutina, př. kopřiva
  - s trávicími enzymy – u masožravých rostlin, trávení hmyzu, berou si z potravy dusík, př. Rosnatka okrouhlolistá

1.2) Rhizodermis

pokožka kořene, neztlustlé b.stěny, nemá kutikulu ani průduchy
deriváty:
- absorpční trichomy (kořenové vlášení)
  - jednobuněčné vychlípeniny pokožkových buněk
  - fce: zlepšení příjmu vody a minerálů z půdy

2) Provětrávací pletiva

2.1) Průduchy

výměna plynů a vody mezi rostlinou a okolím, hlavně na listech a zelených částech stonku, obsahují chloroplasty
výměna plynů CO₂ a O₂oběma směry, výměna H₂O jen ven
na spodní straně kvůli prachu, na svrchní straně u vodních rostlin, u některých jednoděložných na obou stranách
otevírání a zavírání průduchů je založeno na změnách turgoru (nitrobuněčného tlaku) ve svěracích buňkách
- při nadbytku vody (malý výpar) se průduch zvětší, svěrací buňky se rozevírají
- při nedostatku vody (velký výpar) se průduch zmenší

2.2) Čočinky (lenticely)

útvary podobné průduchům, buňky produkované felogénem se hromadí a protrhnou původní pokožku, př. bříza, černý bez

3) Vodivá pletiva – transport H2O, mechanická fce

cévní svazky: vznikají činností prokambia xylém (dřevní č.) a floém (lýková č.)
jednoděložné – druhotně netloustnou, uzavřené cévní svazky: vznikají přeměnou celého prokambia, roztroušené
dvouděložné – druhotně tloustnou, otevřené cévní svazky: část prokambia se mění na kambium, radiální

3.1) Primární pletiva

Xylém = prvotní dřevo – transpirační proud ↑ – vede roztoky minerálních látek z kořenů do stonku
- tvořen mrtvými buňkami bez cytoplazmy
  - cévice (tracheidy) – u nahosemenných, protáhlé buňky s příčnými přepážkami, v místech styku bez porušení
  - cévy (tracheje) – u krytosemenných, spojené protáhlé buňky, v místech styku se b.stěny rozpustily
  - průvodní buňky: dřevní parenchym (živý) a sklerenchym

homoxylní dřevo = má pouze cévice

heteroxylní dřevo = má cévice i cévy

Floém = prvotní lýko – asimilační proud ↓ – vede produkty fotosyntézy na místa spotřeby
- tvořen živými buňkami
  - sítkovice – buňky s proděravělými přepážkami
  - průvodní buňky: lýkový parenchym a sklerenchym

3.2 Sekundární pletiva

druhotné dřevo (směrem dovnitř) a druhotné lýko (směrem ven)
každý rok se tvoří nové vrstvy a vznikají letokruhy = hranice mezi ročními přírůstky (jarní dřevo má větší průměr než letní dřevo)

Typy cévních svazků

soustředné (koncentrické) – lýkostředné (jednoděložné r.) nebo dřevostředné (plavuně a kapradiny)
paprsčité (radiální) – střídání dřevních a lýkových č. (kořeny dvouděložných)
bočné (kolaterální)
dvojbočné (bikolaterální) – 2 lýkové části, mezi nimi dřevo (lilkovité, tykvovité)

4) Nasávací pletiva – rhizodermis – absorpce roztoků z okolí

kořenové vlášení – když v jednom místě vyčerpá živiny, posune se dál (odvetný pohyb geotropismus)
příčepivé kořeny – přichytí se do cévních svazků hostitele, př. břečťan
haustoria – orgány, kterými se rostlina přichytí k hostiteli, př. jmelí

5) Vyměšovací pletiva

pletiva, jimiž rostlina vylučuje sekrety nebo exkrety
Hydatody
- skuliny podobné průduchům, ale nemají schopnost se uzavírat
- gutace = vylučují vodu v podobě kapek obsahujících hodně solí (kontryhel)

Medníky – vylučují nektar, lákají opylovače
Mléčnice – vylučují latex, př. smetanka lékařská, javor mleč, vlaštovičník, kaučuk
Siliční nádržky – př. pomeranče
Pryskyřiční kanálky – př. jehličnany

6) Zpevňovací pletiva

zajišťují rostlině pevnost a pružnost, nejvíce vyvinuta u dřevin
kolenchym, sklerenchym

7) Asimilační pletiva

slouží k fotosyntetické asimilaci CO₂
v částech rostlin s chloroplasty (hlavně listy)

8) Zásobní pletiva

slouží k ukládání produktů fotosyntézy
hlavně škroby, cukry v plodech, tuky v semenech, bílkoviny

Další podobné materiály na webu: