Rostlinná pletiva a systémy pletiv – maturitní otázka

 

Otázka: Rostlinná pletiva a systémy pletiv

Předmět: Biologie

Přidal(a): Kateřina Poláková

 

Pletivo = soubor rostlinných buněk se stejnou funkcí, tvarem a stavbou

 

A) podle tvaru a tloušťky buněčné stěny

Parenchym – tenkostěnné buňky s mnoha mezibuněčnými prostory, buněčné stěny netloustnou, zásobní a vyplňovací fce

• aerenchym – vodní rostliny, velké mezibuněčné prostory vyplněny vzduchem
• merenchym – kulovité buňky
• vodní – kaktusy

 

Prosenchym

• protáhlé s šikmými přehrádkami, cévní svazky

 

Kolenchym – nestejnoměrně ztloustlé buněčné stěny, mechanická fce, dodává pevnost, v mladých rostoucích orgánech rostlin (stonky, řapíky listů)

• rohový – stěny ztloustlé v rozích
• deskový – ztloustlé celé stěny

 

Sklerenchym – ztloustlé buněčné stěny, bez mezibuněčných prostor, protoplast odumírá a vyplňují se vzduchem, zpevňovací a ochranná fce, dodává pevnost

• sklerenchymatická vlákna – lýkové a dřevní cévní svazky
• sklereidy

 

B) podle způsobu vzniku

• pravá – vznikají dělením buněk, které i po opakovaném dělení zůstávají spojené
• nepravá – vznikají druhotné seskupením a srůstem volných buněk – houbová vlákna (hyfy) se splétají a vytváří plektenchym

 

C) podle schopnosti dělení

• nedělivá = trvalá pletiva
• dělivá = meristémy – dělící se parenchymatické buňky bez mezibuněčných prostor, velké jádro a hodně cytoplazmy
  • protomeristém – původní dělivé pletivo (zárodky rostlin)
  • prvotní meristém (primární) – růst
    • kořen a stonek – neukončený růst
    • list – ukončený růst, přeměna na trvalé pletivo, nejdéle roste u báze (u kapradin výjimečně nejdéle roste na vrcholu)
  • druhotný meristém (sekundární) – umožňuje tloustnutí, dřevnatění, vzniká obnovením dělivé fce trvalých pletiv
    • kambium – tvoří válec procházející cévními svazky, tvoří druhotné dřevo (směrem dovnitř) a druhotné lýko (směrem ven)
    • felogén (korkotvorné pletivo) – vyskytuje se jako válec ve vrstvách dřevnatých stonků a kořenů, produkuje vrstvu zelené kůry (směrem dovnitř) a korek (směrem ven), odumírající pletiva na povrchu stonků tvoří borku

 

d) podle funkce

1) Krycí pletiva

• ochranná fce, zprostředkování výměny látek (průduchy, lenticely, hydatody)

 

1.1) Epidermis

• pokožka nadzemní části rostliny
• buňky mají průduchy, neobsahují chlorofyl
• vnější b.stěny ztloustlé a kryty kutikulou (tukovitá l. tvořená bílkovinou kutinem, nepropustná pro H₂O a plyny)
• deriváty pokožky (metablastemy):
  • trichomy (chlupy)
    • krycí – ochranná fce před vypařováním a tepelnými změnami, na kutikule vrstva vosků a tuků, př. papily (sametový vzhled květních listů), ostnaté trichomy chrání před okusem (kaktusy)
    • žláznaté – sekreční buňky vyměšující anorganické látky, cukry, pryskyřice, slizy, vůně, př. pelargónie, chmel
    • žahavé – buňky inkrustované SiO2, odlomením křehké části se uvolňuje žahavá tekutina, př. kopřiva
    • s trávicími enzymy – u masožravých rostlin, trávení hmyzu, berou si z potravy dusík, př. Rosnatka okrouhlolistá

 

1.2) Rhizodermis

• pokožka kořene, neztlustlé b.stěny, nemá kutikulu ani průduchy
• deriváty:
  • absorpční trichomy (kořenové vlášení)
    • jednobuněčné vychlípeniny pokožkových buněk
    • fce: zlepšení příjmu vody a minerálů z půdy

 

2) Provětrávací pletiva

2.1) Průduchy

• výměna plynů a vody mezi rostlinou a okolím, hlavně na listech a zelených částech stonku, obsahují chloroplasty
• výměna plynů CO₂ a O₂ oběma směry, výměna H₂O jen ven
• na spodní straně kvůli prachu, na svrchní straně u vodních rostlin, u některých jednoděložných na obou stranách
• otevírání a zavírání průduchů je založeno na změnách turgoru (nitrobuněčného tlaku) ve svěracích buňkách
  • při nadbytku vody (malý výpar) se průduch zvětší, svěrací buňky se rozevírají
  • při nedostatku vody (velký výpar) se průduch zmenší

 

2.2) Čočinky (lenticely)

• útvary podobné průduchům, buňky produkované felogénem se hromadí a protrhnou původní pokožku, př. bříza, černý bez

 

3) Vodivá pletiva – transport H2O, mechanická fce

• cévní svazky: vznikají činností prokambia xylém (dřevní č.) a floém (lýková č.)
• jednoděložné – druhotně netloustnou, uzavřené cévní svazky: vznikají přeměnou celého prokambia, roztroušené
• dvouděložné – druhotně tloustnou, otevřené cévní svazky: část prokambia se mění na kambium, radiální

 

3.1) Primární pletiva

• Xylém = prvotní dřevo – transpirační proud ↑ – vede roztoky minerálních látek z kořenů do stonku
  • tvořen mrtvými buňkami bez cytoplazmy
    • cévice (tracheidy) – u nahosemenných, protáhlé buňky s příčnými přepážkami, v místech styku bez porušení
    • cévy (tracheje) – u krytosemenných, spojené protáhlé buňky, v místech styku se b.stěny rozpustily
    • průvodní buňky: dřevní parenchym (živý) a sklerenchym

homoxylní dřevo = má pouze cévice

heteroxylní dřevo = má cévice i cévy

• Floém = prvotní lýko – asimilační proud ↓ – vede produkty fotosyntézy na místa spotřeby
  • tvořen živými buňkami
    • sítkovice – buňky s proděravělými přepážkami
    • průvodní buňky: lýkový parenchym a sklerenchym

 

3.2 Sekundární pletiva

• druhotné dřevo (směrem dovnitř) a druhotné lýko (směrem ven)
• každý rok se tvoří nové vrstvy a vznikají letokruhy = hranice mezi ročními přírůstky (jarní dřevo má větší průměr než letní dřevo)

Typy cévních svazků

• soustředné (koncentrické) – lýkostředné (jednoděložné r.) nebo dřevostředné (plavuně a kapradiny)
• paprsčité (radiální) – střídání dřevních a lýkových č. (kořeny dvouděložných)
• bočné (kolaterální)
• dvojbočné (bikolaterální) – 2 lýkové části, mezi nimi dřevo (lilkovité, tykvovité)

                                                               

4) Nasávací pletiva – rhizodermis – absorpce roztoků z okolí

• kořenové vlášení – když v jednom místě vyčerpá živiny, posune se dál (odvetný pohyb geotropismus)
• příčepivé kořeny – přichytí se do cévních svazků hostitele, př. břečťan
• haustoria – orgány, kterými se rostlina přichytí k hostiteli, př. jmelí

 

5) Vyměšovací pletiva

• pletiva, jimiž rostlina vylučuje sekrety nebo exkrety
• Hydatody
  • skuliny podobné průduchům, ale nemají schopnost se uzavírat
  • gutace = vylučují vodu v podobě kapek obsahujících hodně solí (kontryhel)

• Medníky – vylučují nektar, lákají opylovače
• Mléčnice – vylučují latex, př. smetanka lékařská, javor mleč, vlaštovičník, kaučuk
• Siliční nádržky – př. pomeranče
• Pryskyřiční kanálky – př. jehličnany

 

6) Zpevňovací pletiva

• zajišťují rostlině pevnost a pružnost, nejvíce vyvinuta u dřevin
• kolenchym, sklerenchym

 

7) Asimilační pletiva

• slouží k fotosyntetické asimilaci CO₂
• v částech rostlin s chloroplasty (hlavně listy)

 

8) Zásobní pletiva

• slouží k ukládání produktů fotosyntézy
• hlavně škroby, cukry v plodech, tuky v semenech, bílkoviny