Otázka: Rostlinná pletiva a systémy pletiv
Předmět: Biologie
Přidal(a): Kateřina Poláková
Pletivo = soubor rostlinných buněk se stejnou funkcí, tvarem a stavbou
a) podle tvaru a tloušťky buněčné stěny
Parenchym – tenkostěnné buňky s mnoha mezibuněčnými prostory, buněčné stěny netloustnou, zásobní a vyplňovací fce
- aerenchym – vodní rostliny, velké mezibuněčné prostory vyplněny vzduchem
- merenchym – kulovité buňky
- vodní – kaktusy
Prosenchym – protáhlé s šikmými přehrádkami, cévní svazky
Kolenchym – nestejnoměrně ztloustlé buněčné stěny, mechanická fce, dodává pevnost, v mladých rostoucích orgánech rostlin (stonky, řapíky listů)
- rohový – stěny ztloustlé v rozích
- deskový – ztloustlé celé stěny
Sklerenchym – ztloustlé buněčné stěny, bez mezibuněčných prostor, protoplast odumírá a vyplňují se vzduchem, zpevňovací a ochranná fce, dodává pevnost
- sklerenchymatická vlákna – lýkové a dřevní cévní svazky
- sklereidy
b) podle způsobu vzniku
pravá – vznikají dělením buněk, které i po opakovaném dělení zůstávají spojené
nepravá – vznikají druhotné seskupením a srůstem volných buněk – houbová vlákna (hyfy) se splétají a vytváří plektenchym
c) podle schopnosti dělení
nedělivá = trvalá pletiva
dělivá = meristémy – dělící se parenchymatické buňky bez mezibuněčných prostor, velké jádro a hodně cytoplazmy
- protomeristém – původní dělivé pletivo (zárodky rostlin)
- prvotní meristém (primární) – růst
® kořen a stonek – neukončený růst
® list – ukončený růst, přeměna na trvalé pletivo, nejdéle roste u báze (u kapradin výjimečně nejdéle roste na vrcholu)
- druhotný meristém (sekundární) – umožňuje tloustnutí, dřevnatění, vzniká obnovením dělivé fce trvalých pletiv
® kambium – tvoří válec procházející cévními svazky, tvoří druhotné dřevo (směrem dovnitř) a druhotné lýko (směrem ven)
® felogén (korkotvorné pletivo) – vyskytuje se jako válec ve vrstvách dřevnatých stonků a kořenů, produkuje vrstvu zelené kůry (směrem dovnitř) a korek (směrem ven), odumírající pletiva na povrchu stonků tvoří borku
d) podle funkce
Krycí pletiva
- ochranná fce, zprostředkování výměny látek (průduchy, lenticely, hydatody)
a. Epidermis
- pokožka nadzemní části rostliny
- buňky mají průduchy, neobsahují chlorofyl
- vnější b.stěny ztloustlé a kryty kutikulou (tukovitá l. tvořená bílkovinou kutinem, nepropustná pro H2O a plyny)
deriváty pokožky (metablastemy):
- trichomy (chlupy)
® krycí – ochranná fce před vypařováním a tepelnými změnami, na kutikule vrstva vosků a tuků, př. papily (sametový vzhled květních listů), ostnaté trichomy chrání před okusem (kaktusy)
® žláznaté – sekreční buňky vyměšující anorganické látky, cukry, pryskyřice, slizy, vůně, př. pelargónie, chmel
® žahavé – buňky inkrustované SiO2, odlomením křehké části se uvolňuje žahavá tekutina, př. kopřiva
® s trávicími enzymy – u masožravých rostlin, trávení hmyzu, berou si z potravy dusík, př. Rosnatka okrouhlolistá
b. Rhizodermis
- pokožka kořene, neztlustlé b.stěny, nemá kutikulu ani průduchy
deriváty:
- absorpční trichomy (kořenové vlášení)
® jednobuněčné vychlípeniny pokožkových buněk
® fce: zlepšení příjmu vody a minerálů z půdy
Provětrávací pletiva
a. Průduchy
- výměna plynů a vody mezi rostlinou a okolím, hlavně na listech a zelených částech stonku, obsahují chloroplasty
- výměna plynů CO2 a O2 oběma směry, výměna H2O jen ven
- na spodní straně kvůli prachu, na svrchní straně u vodních rostlin, u některých jednoděložných na obou stranách
- otevírání a zavírání průduchů je založeno na změnách turgoru (nitrobuněčného tlaku) ve svěracích buňkách
® při nadbytku vody (malý výpar) se průduch zvětší, svěrací buňky se rozevírají
® při nedostatku vody (velký výpar) se průduch zmenší
b. Čočinky (lenticely)
- útvary podobné průduchům, buňky produkované felogénem se hromadí a protrhnou původní pokožku, př. bříza, černý bez
Vodivá pletiva – transport H2O, mechanická fce
- cévní svazky: vznikají činností prokambia xylém (dřevní č.) a floém (lýková č.)
- jednoděložné – druhotně netloustnou, uzavřené cévní svazky: vznikají přeměnou celého prokambia, roztroušené
- dvouděložné – druhotně tloustnou, otevřené cévní svazky: část prokambia se mění na kambium, radiální
a. Primární pletiva
Xylém = prvotní dřevo – transpirační proud ↑ – vede roztoky minerálních látek z kořenů do stonku
- tvořen mrtvými buňkami bez cytoplazmy
® cévice (tracheidy) – u nahosemenných, protáhlé buňky s příčnými přepážkami, v místech styku bez porušení
® cévy (tracheje) – u krytosemenných, spojené protáhlé buňky, v místech styku se b.stěny rozpustily
® průvodní buňky: dřevní parenchym (živý) a sklerenchym
homoxylní dřevo = má pouze cévice
heteroxylní dřevo = má cévice i cévy
Floém = prvotní lýko – asimilační proud ↓ – vede produkty fotosyntézy na místa spotřeby
- tvořen živými buňkami
® sítkovice – buňky s proděravělými přepážkami
® průvodní buňky: lýkový parenchym a sklerenchym
b. Sekundární pletiva
- druhotné dřevo (směrem dovnitř) a druhotné lýko (směrem ven)
- každý rok se tvoří nové vrstvy a vznikají letokruhy = hranice mezi ročními přírůstky (jarní dřevo má větší průměr než letní dřevo)
Typy cévních svazků
- soustředné (koncentrické) – lýkostředné (jednoděložné r.) nebo dřevostředné (plavuně a kapradiny)
- paprsčité (radiální) – střídání dřevních a lýkových č. (kořeny dvouděložných)
- bočné (kolaterální)
- dvojbočné (bikolaterální) – 2 lýkové části, mezi nimi dřevo (lilkovité, tykvovité)
Nasávací pletiva – rhizodermis – absorpce roztoků z okolí
- kořenové vlášení – když v jednom místě vyčerpá živiny, posune se dál (odvetný pohyb geotropismus)
- příčepivé kořeny – přichytí se do cévních svazků hostitele, př. břečťan
- haustoria – orgány, kterými se rostlina přichytí k hostiteli, př. jmelí
Vyměšovací pletiva
- pletiva, jimiž rostlina vylučuje sekrety nebo exkrety
Hydatody
- skuliny podobné průduchům, ale nemají schopnost se uzavírat
- gutace = vylučují vodu v podobě kapek obsahujících hodně solí (kontryhel)
Medníky – vylučují nektar, lákají opylovače
Mléčnice – vylučují latex, př. smetanka lékařská, javor mleč, vlaštovičník, kaučuk
Siliční nádržky – př. pomeranče
Pryskyřiční kanálky – př. jehličnany
Zpevňovací pletiva
- zajišťují rostlině pevnost a pružnost, nejvíce vyvinuta u dřevin
- kolenchym, sklerenchym
Asimilační pletiva
- slouží k fotosyntetické asimilaci CO2
- v částech rostlin s chloroplasty (hlavně listy)
Zásobní pletiva
- slouží k ukládání produktů fotosyntézy
- hlavně škroby, cukry v plodech, tuky v semenech, bílkoviny
Další podobné materiály na webu:
