Rostlinná pletiva – maturitní otázka (3)

Otázka: Rostlinná pletiva

Předmět: Biologie

Přidal(a): nasam

ROSTLINNÁ PLETIVA

soubor buněk vykonávajíc stejné funkce a mající alespoň přibližně stejný tvar a stavbu
histologie
pravá pletiva – vznikají dělením buněk, které zůstávají spojeny i po opakovaném dělení
nepravá pletiva – mohou vznikat druhotně pouhým seskupením a pozdějším srůstem původně jednotlivých buněk (např. u řas a hub – houbová vlákna se splétají a vytvářejí plektenchym)

PRAVÁ:

Rozdělení:

dle tloušťky buněčné stěny, tvaru buněk a přítomnosti mezibuněčných prostorů rozlišujeme 4 pletiva: PARENCHYM, PROSENCHYM, KOLENCHYM, SKLERENCHYM
dle schopnosti dělení, fce:
- PLETIVA DĚLIVÁ = MERISTEMY
- PLETIVA TRVALÁ

PARENCHYM: z tenkostěnných buněk, kulovitý tvar, nejběžnější typ

četné, poměrně veliké mezibuněčné prostory (interceluláry) – protože kulovité buňky na sebe nemohou těsně nasedat
3 typy:
palisádový:
- buňky protažené v jednom směru
- množství chloroplastů
- v listech

aerenchym:
- hvězdicovité buňky
- mezibuněčné prostory vyplněné vzduchem, větší než samostatná buňka
- vodní rostliny

Mezenchym:
- kulovitý tvar, velké množství mezibuněčného prostoru ¨
- v mladých částech rostlin a v zásobních orgánech
- zásobní pletivo

PROSENCHYM

tenkostěnné buňky (mladší bývají tenkostěnné, starší bývají tlustostěnné)
v jednom směru protažené, šikmo ukončené, šikmé mezibuněčné překážky
Vytváří kambium (druhotné dělivé pletivo -meristémy)
v cévních svazcích – vodivá fce
bez intercelulár (nebo jen minimálně)

KOLENCHYM

tenkostěnné buňky:
- a) ztloustlé v rozích (rohový kelenchym)
- b) ztloustlá celá jedna stěna (deskovitý kolenchym)

bez intercelulár
hrany stonků + řapíky
pružnost a pevnost

SKLERENCHYM

buněčná stěna nerovnoměrně ztloustlá
buňky prostoupené plazmodezmami (kanálky, kterými pronikají tenká vlákénka, transport a komunikace mezi sousedními buňkami přes jejich buněčné stěny)
později živý obsah= sklerenchymatické buňky odumírají a vyplňují se vzduchem
fce mechanické opory – > pevnost (pecky, stébla trav)

Typy sklerenchymatických buněk:

sklereidy = kamenné buňky, tvarově téměř stejné, bez živého obsahu, stěny pecky
sklerenchymatická vlákna = přadné rostliny, protáhlý tvar, součástí cévních svazků, stébla trávy

Dle funkce, dělení buněk:

Pravá Pletiva dělivá= MERISTEMY

Tvořeny parenchymem (tenkostěnné buňky)
velká jádra, bez intercelulár
schopnost dělení (nejintenzivnější dělení na špičkách tzv. vrcholové dělivé pletivo, směrem od špice dělení ustává a pletiva se postupně mění na trvalá)
umožňují růst rostlin po celý život

Typy:

protomeristémy (původní meristémy)
- iniciální buňky, ve vzrostlém vrcholu stonku a kořene (vrcholový – terminální meristém) a v růstových zónách listů
- jejich činností vznikají všechny jiné buňky pletiv trvalých nebo pletiv dělivých
primární meristémy
- z protomeristému, tvořen buňkami, mezi kterými již, na rozdíl od protomeristému, mohou být malé mezibuněčné otvory
- dceřiné buňky ztrácejí dělivou schopnost a stávají se buňkami trvalého pletiva
- nacházejí se na vrcholu stonku, kořene a listů -> na vzrostlých vrcholech
sekundární meristémy (druhotná dělivá pletiva) = boční (laterální)
- Vznik obnovením dělivé fce trvalého pletiva

Dělení:

Kambium: vytváří válec ve stoncích a kořenech, produkuje sekundární dřevo a lýko
Felogen: korkotvorné pletivo, produkce kůry (borky), na povrchu
Kalus: hojivé pletivo

PLETIVA TRVALÁ: jejich buňky se již dále nedělí, podle fce: krycí, vodivá, zpevňovací, základní

pokrývají povrch rostlinných orgánů, chrání rostlinu proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí

KRYCÍ:

POKOŽKA: jedna vrstva těsně přiléhajících buněk bez chloroplastů, ochranná fce, zajišťuje kontakt s okolím
z pokožkových buněk vyrůstají trichomy (chlupy)
- rhisodermis
  - kořenová pokožka, na povrchu kořene, jednovrstvá, nemá průduchy ani kutikuly
  - kořenové vlásky (rhiziny) – absorpční průduch, podílí se na získávání vody a minerálů z půdy, tenkostěnná vychlípenina pokožky
- epidermis
  - kryje tělo vyšších rostlin, tvořená dlaždicovými buňkami těsně přilehlými k sobě
  - bez chlorofylu, má průduchy (stomata = výměna plynů a vody z vnějšího prostředí) -při nedostatku vody se průduch zvětší, zvýší se nitrobuněčné napětí x při přebytku naopak
    - u dvouděložných rostlin -průduch na spodní straně listů
    - u jednoděložných na obou stranách listů
    - u vodních na horní straně listů

má i kutikulu (z kutinu = tukovitá látka, nepropustná pro vodu a plyny)
chrání před nadměrným vypařováním vody

V pokožce: PRŮDUCHY (stomata)

tvořeny dvěma svěracími buňkami, které mezi sebou uzavírají štěrbinu
vyměňování plynů (O2 a CO2) a H2O s vnějším prostředím
při dostatku H2O (dostatečné vlhkosti vzduchu) se svěrací buňky vyboulí a průduch se zvětší X při nedostatku H2O (nedostatečné vlhkosti vzduchu) buňky vodu ztrácejí, napřímí se a průduch se zmenší
nejsou v rhizodermis , schopnost se uzavírat

HYDATODY (vodní skuliny)

slouží ke ztrátě vody v kapkách = gutace, vypařování H2O z průduchu)

ČOČINKY (LENTICELY)

Jsou v korkotvorném pletivu, útvary v kůře u dřevin, vyplněné odumřelými buňkami s velkými mezibuněčnými prostory
Výměna plynů, černé tečky na kůře břízy

TRICHOMY (CHLUPY)

různý tvar, stavba i funkce
Jednobuněčné- papily
Mnohobuněčné různé fce: krycí, žlaznaté, žahavé, absorpční

Druhotné krycí pletivo (korek): Např. kůra na stromě

Vzniká produkcí felogénu
Felém– korek směrem ven
Feloderm– směrem dovnitř, zelená kůra
Čočinky=lenticely
Jsou v korkotvorném pletivu, útvary v kůře u dřevin, vyplněné odumřelými buňkami s velkými mezibuněčnými prostory

Výměna plynů, černé tečky na kůře břízy

VODIVÁ:

=cévní svazky, pouze cévnaté rostliny

zajišťují rozvod látek v rostlině
část lýková (floem) a dřevní (xylém)

XYLÉM:

rozvádí minerál. látky rozpuštěné ve vodě
od kořenů k listům tzv. transpirační proud
důvody transpiračního proudu: vzlínání, transpirace, kořenový vztlak
cévice (tracheidy)
- kapraďorosty a nahosemenné rostliny
- odumřelé buňky protažené v 1 směru, zachované přehrádky,
cévy (tracheje)
- krytosemenné rostliny (mají plod a květ)
- mimo cév mají i cévice
- odumřelé buňky, protažené, nemají přehrádky
- stěny cév ztloustlé, zpevňovací fce
- dřevní parenchym a sklerenchym vyplňují cévní svazky
- umožňují vzestupný transport (od kořenů do stonku a listů)

FLOÉM:

rozvádí látky vzniklé fotosyntézou (asimiláty)
od listů ke kořenům = asimilační proud
textilní rostliny-len, kopřiva, konopí
živé protáhlé buňky, příčné přehrádky, proděravělé = sítkovice
Xylém + floém = cévní svazky

Cévní svazky:

UZAVŘENÉ:

jednoděložné rostliny, neumožňuje rostlině tloustnout
přeměnou celého prokambia

OTEVŘENÉ: část prokambia zachována- kambium, produkuje druhotné lýko ven a dřevo dovnitř

soustředné (koncentrické)
- uzavřené- dřevostředný, kapraďorosty
- lýkostředné, jednodělož. rotliny

paprsčité (radiální): kořeny cév. Rostlin v mládí, které druhotně netloustnou dřevní
bočné (kolaterální): stonky a listy semenných rostlin
- u jednoděložných roztroušené x dvou děložních do kruhu

dvojbočné (bikolaterální): tykvovité a lilkovité rostliny
- lýkové části, uzavřené i otevřené

ZPEVŇOVACÍ:

= mechanická pletiva – zajišťují rostlinným orgánům pevnost, pružnost a současně se podílejí na transportu látek (chrání vodivé buňky před deformacemi atd.)

kolenchym
sklerenchym
nejméně rozšířeny u vodních rostlin, které jsou nadnášeny vodou, nejvíce jsou u dřevin

ZÁKLADNÍ:

tvořena parenchymatickými buňkami
vyplňují prostor mezi vodivým a krycích pletivem

Asimilační: buňky s velkým obsahem chloroplastů

Zásobní: obsahují hodně leukoplastů a škrobových zrn

Vyměšovací: mléčnice: obsahují latex (mléčně zbarvená tekutina), idioblasty, nektária

Vyplňovací

Další podobné materiály na webu: