Rostlinná pletiva – maturitní otázka (3)

 

Otázka: Rostlinná pletiva

Předmět: Biologie

Přidal(a): nasam

 

 

ROSTLINNÁ PLETIVA

• soubor buněk vykonávajíc stejné funkce a mající alespoň přibližně stejný tvar a stavbu
• histologie
• pravá pletiva – vznikají dělením buněk, které zůstávají spojeny i po opakovaném dělení
• nepravá pletiva – mohou vznikat druhotně pouhým seskupením a pozdějším srůstem původně jednotlivých buněk (např. u řas a hub – houbová vlákna se splétají a vytvářejí plektenchym)

 

PRAVÁ:

Rozdělení:

• dle tloušťky buněčné stěny, tvaru buněk a přítomnosti mezibuněčných prostorů rozlišujeme 4 pletiva: PARENCHYM, PROSENCHYM, KOLENCHYM, SKLERENCHYM
• dle schopnosti dělení, fce:
  • PLETIVA DĚLIVÁ = MERISTEMY
  • PLETIVA TRVALÁ

 

PARENCHYM: z tenkostěnných buněk, kulovitý tvar, nejběžnější typ

• četné, poměrně veliké mezibuněčné prostory (interceluláry) – protože kulovité buňky na sebe nemohou těsně nasedat
• 3 typy:
• palisádový:
  • buňky protažené v jednom směru
  • množství chloroplastů
  • v listech

• aerenchym:
  • hvězdicovité buňky
  • mezibuněčné prostory vyplněné vzduchem, větší než samostatná buňka
  • vodní rostliny

• Mezenchym:
  • kulovitý tvar, velké množství mezibuněčného prostoru ¨
  • v mladých částech rostlin a v zásobních orgánech
  • zásobní pletivo

 

PROSENCHYM

• tenkostěnné buňky (mladší bývají tenkostěnné, starší bývají tlustostěnné)
• v jednom směru protažené, šikmo ukončené, šikmé mezibuněčné překážky
• Vytváří kambium (druhotné dělivé pletivo -meristémy)
• v cévních svazcích – vodivá fce
• bez intercelulár (nebo jen minimálně)

 

KOLENCHYM

• tenkostěnné buňky:
  • a) ztloustlé v rozích (rohový kelenchym)
  • b) ztloustlá celá jedna stěna (deskovitý kolenchym)

• bez intercelulár
• hrany stonků + řapíky
• pružnost a pevnost

 

SKLERENCHYM

• buněčná stěna nerovnoměrně ztloustlá
• buňky prostoupené plazmodezmami (kanálky, kterými pronikají tenká vlákénka, transport a komunikace mezi sousedními buňkami přes jejich buněčné stěny)
• později živý obsah= sklerenchymatické buňky odumírají a vyplňují se vzduchem
• fce mechanické opory – > pevnost (pecky, stébla trav)

 

Typy sklerenchymatických buněk:

• sklereidy = kamenné buňky, tvarově téměř stejné, bez živého obsahu, stěny pecky
• sklerenchymatická vlákna = přadné rostliny, protáhlý tvar, součástí cévních svazků, stébla trávy

 

 

Dle funkce, dělení buněk:

Pravá Pletiva dělivá= MERISTEMY

• Tvořeny parenchymem (tenkostěnné buňky)
• velká jádra, bez intercelulár
• schopnost dělení (nejintenzivnější dělení na špičkách tzv. vrcholové dělivé pletivo, směrem od špice dělení ustává a pletiva se postupně mění na trvalá)
• umožňují růst rostlin po celý život

 

Typy:

• protomeristémy (původní meristémy)
  • iniciální buňky, ve vzrostlém vrcholu stonku a kořene (vrcholový – terminální meristém) a v růstových zónách listů
  • jejich činností vznikají všechny jiné buňky pletiv trvalých nebo pletiv dělivých
• primární meristémy
  • z protomeristému, tvořen buňkami, mezi kterými již, na rozdíl od protomeristému, mohou být malé mezibuněčné otvory
  • dceřiné buňky ztrácejí dělivou schopnost a stávají se buňkami trvalého pletiva
  • nacházejí se na vrcholu stonku, kořene a listů -> na vzrostlých vrcholech
• sekundární meristémy (druhotná dělivá pletiva) = boční (laterální)
  • Vznik obnovením dělivé fce trvalého pletiva

 

Dělení:

• Kambium: vytváří válec ve stoncích a kořenech, produkuje sekundární dřevo a lýko
• Felogen: korkotvorné pletivo, produkce kůry (borky), na povrchu
• Kalus: hojivé pletivo

 

PLETIVA TRVALÁ: jejich buňky se již dále nedělí, podle fce: krycí, vodivá, zpevňovací, základní

• pokrývají povrch rostlinných orgánů, chrání rostlinu proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí

 

KRYCÍ:

• POKOŽKA: jedna vrstva těsně přiléhajících buněk bez chloroplastů, ochranná fce, zajišťuje kontakt s okolím
• z pokožkových buněk vyrůstají trichomy (chlupy)
  • rhisodermis
    • kořenová pokožka, na povrchu kořene, jednovrstvá, nemá průduchy ani kutikuly
    • kořenové vlásky (rhiziny) – absorpční průduch, podílí se na získávání vody a minerálů z půdy, tenkostěnná vychlípenina pokožky
  • epidermis
    • kryje tělo vyšších rostlin, tvořená dlaždicovými buňkami těsně přilehlými k sobě
    • bez chlorofylu, má průduchy (stomata = výměna plynů a vody z vnějšího prostředí) -při nedostatku vody se průduch zvětší, zvýší se nitrobuněčné napětí x při přebytku naopak
      • u dvouděložných rostlin -průduch na spodní straně listů
      • u jednoděložných na obou stranách listů
      • u vodních na horní straně listů

• má i kutikulu (z kutinu = tukovitá látka, nepropustná pro vodu a plyny)
• chrání před nadměrným vypařováním vody

 

V pokožce: PRŮDUCHY (stomata)

• tvořeny dvěma svěracími buňkami, které mezi sebou uzavírají štěrbinu
• vyměňování plynů (O2 a CO2) a H2O s vnějším prostředím
• při dostatku H2O (dostatečné vlhkosti vzduchu) se svěrací buňky vyboulí a průduch se zvětší X při nedostatku H2O (nedostatečné vlhkosti vzduchu) buňky vodu ztrácejí, napřímí se a průduch se zmenší
• nejsou v rhizodermis , schopnost se uzavírat

 

HYDATODY (vodní skuliny)

• slouží ke ztrátě vody v kapkách = gutace, vypařování H2O z průduchu)

 

ČOČINKY (LENTICELY)

• Jsou v korkotvorném pletivu, útvary v kůře u dřevin, vyplněné odumřelými buňkami s velkými mezibuněčnými prostory
• Výměna plynů, černé tečky na kůře břízy

 

TRICHOMY (CHLUPY)

• různý tvar, stavba i funkce
• Jednobuněčné- papily
• Mnohobuněčné různé fce: krycí, žlaznaté, žahavé, absorpční

 

Druhotné krycí pletivo (korek): Např. kůra na stromě

• Vzniká produkcí felogénu
• Felém– korek směrem ven
• Feloderm– směrem dovnitř, zelená kůra
• Čočinky=lenticely
• Jsou v korkotvorném pletivu, útvary v kůře u dřevin, vyplněné odumřelými buňkami s velkými mezibuněčnými prostory

Výměna plynů, černé tečky na kůře břízy

 

VODIVÁ:

=cévní svazky, pouze cévnaté rostliny

• zajišťují rozvod látek v rostlině
• část lýková (floem) a dřevní (xylém)

 

XYLÉM:

• rozvádí minerál. látky rozpuštěné ve vodě
• od kořenů k listům tzv. transpirační proud
• důvody transpiračního proudu: vzlínání, transpirace, kořenový vztlak
• cévice (tracheidy)
  • kapraďorosty a nahosemenné rostliny
  • odumřelé buňky protažené v 1 směru, zachované přehrádky,
• cévy (tracheje)
  • krytosemenné rostliny (mají plod a květ)
  • mimo cév mají i cévice
  • odumřelé buňky, protažené, nemají přehrádky
  • stěny cév ztloustlé, zpevňovací fce
  • dřevní parenchym a sklerenchym vyplňují cévní svazky
  • umožňují vzestupný transport (od kořenů do stonku a listů)

 

FLOÉM:

• rozvádí látky vzniklé fotosyntézou (asimiláty)
• od listů ke kořenům = asimilační proud
• textilní rostliny-len, kopřiva, konopí
• živé protáhlé buňky, příčné přehrádky, proděravělé = sítkovice
• Xylém + floém = cévní svazky

 

Cévní svazky:

UZAVŘENÉ:

• jednoděložné rostliny, neumožňuje rostlině tloustnout
• přeměnou celého prokambia

OTEVŘENÉ: část prokambia zachována- kambium, produkuje druhotné lýko ven a dřevo dovnitř

• soustředné (koncentrické)
  • uzavřené- dřevostředný, kapraďorosty
  • lýkostředné, jednodělož. rotliny

• paprsčité (radiální): kořeny cév. Rostlin v mládí, které druhotně netloustnou dřevní
• bočné (kolaterální): stonky a listy semenných rostlin
  • u jednoděložných roztroušené x dvou děložních do kruhu

• dvojbočné (bikolaterální): tykvovité a lilkovité rostliny
  • lýkové části, uzavřené i otevřené

 

ZPEVŇOVACÍ:

= mechanická pletiva – zajišťují rostlinným orgánům pevnost, pružnost a současně se podílejí na transportu látek (chrání vodivé buňky před deformacemi atd.)

• kolenchym
• sklerenchym
• nejméně rozšířeny u vodních rostlin, které jsou nadnášeny vodou, nejvíce jsou u dřevin

 

ZÁKLADNÍ:

• tvořena parenchymatickými buňkami
• vyplňují prostor mezi vodivým a krycích pletivem

Asimilační: buňky s velkým obsahem chloroplastů

Zásobní: obsahují hodně leukoplastů a škrobových zrn

Vyměšovací: mléčnice: obsahují latex (mléčně zbarvená tekutina), idioblasty, nektária

Vyplňovací