Rostlinná pletiva – maturitní otázka (3)

 

Otázka: Rostlinná pletiva

Předmět: Biologie

Přidal(a): nasam

 

 

ROSTLINNÁ PLETIVA

  • soubor buněk vykonávajíc stejné funkce a mající alespoň přibližně stejný tvar a stavbu
  • histologie
  • pravá pletiva – vznikají dělením buněk, které zůstávají spojeny i po opakovaném dělení
  • nepravá pletiva – mohou vznikat druhotně pouhým seskupením a pozdějším srůstem původně jednotlivých buněk (např. u řas a hub – houbová vlákna se splétají a vytvářejí plektenchym)

 

PRAVÁ:

Rozdělení:

  • dle tloušťky buněčné stěny, tvaru buněk a přítomnosti mezibuněčných prostorů rozlišujeme 4 pletiva: PARENCHYM, PROSENCHYM, KOLENCHYM, SKLERENCHYM
  • dle schopnosti dělení, fce:
    • PLETIVA DĚLIVÁ = MERISTEMY
    • PLETIVA TRVALÁ

 

PARENCHYM: z tenkostěnných buněk, kulovitý tvar, nejběžnější typ

  • četné, poměrně veliké mezibuněčné prostory (interceluláry) – protože kulovité buňky na sebe nemohou těsně nasedat
  • 3 typy:
  • palisádový:
    • buňky protažené v jednom směru
    • množství chloroplastů
    • v listech
  • aerenchym:
    • hvězdicovité buňky
    • mezibuněčné prostory vyplněné vzduchem, větší než samostatná buňka
    • vodní rostliny
  • Mezenchym:
    • kulovitý tvar, velké množství mezibuněčného prostoru ¨
    • v mladých částech rostlin a v zásobních orgánech
    • zásobní pletivo

 

PROSENCHYM

  • tenkostěnné buňky (mladší bývají tenkostěnné, starší bývají tlustostěnné)
  • v jednom směru protažené, šikmo ukončené, šikmé mezibuněčné překážky
  • Vytváří kambium (druhotné dělivé pletivo -meristémy)
  • v cévních svazcích – vodivá fce
  • bez intercelulár (nebo jen minimálně)

 

KOLENCHYM

  • tenkostěnné buňky:
    • a) ztloustlé v rozích (rohový kelenchym)
    • b) ztloustlá celá jedna stěna (deskovitý kolenchym)
  • bez intercelulár
  • hrany stonků + řapíky
  • pružnost a pevnost

 

SKLERENCHYM

  • buněčná stěna nerovnoměrně ztloustlá
  • buňky prostoupené plazmodezmami (kanálky, kterými pronikají tenká vlákénka, transport a komunikace mezi sousedními buňkami přes jejich buněčné stěny)
  • později živý obsah= sklerenchymatické buňky odumírají a vyplňují se vzduchem
  • fce mechanické opory – > pevnost (pecky, stébla trav)

 

Typy sklerenchymatických buněk:

  • sklereidy = kamenné buňky, tvarově téměř stejné, bez živého obsahu, stěny pecky
  • sklerenchymatická vlákna = přadné rostliny, protáhlý tvar, součástí cévních svazků, stébla trávy

 

 

Dle funkce, dělení buněk:

Pravá Pletiva dělivá= MERISTEMY

  • Tvořeny parenchymem (tenkostěnné buňky)
  • velká jádra, bez intercelulár
  • schopnost dělení (nejintenzivnější dělení na špičkách tzv. vrcholové dělivé pletivo, směrem od špice dělení ustává a pletiva se postupně mění na trvalá)
  • umožňují růst rostlin po celý život

 

Typy:

  • protomeristémy (původní meristémy)
    • iniciální buňky, ve vzrostlém vrcholu stonku a kořene (vrcholový – terminální meristém) a v růstových zónách listů
    • jejich činností vznikají všechny jiné buňky pletiv trvalých nebo pletiv dělivých
  • primární meristémy
    • z protomeristému, tvořen buňkami, mezi kterými již, na rozdíl od protomeristému, mohou být malé mezibuněčné otvory
    • dceřiné buňky ztrácejí dělivou schopnost a stávají se buňkami trvalého pletiva
    • nacházejí se na vrcholu stonku, kořene a listů -> na vzrostlých vrcholech
  • sekundární meristémy (druhotná dělivá pletiva) = boční (laterální)
    • Vznik obnovením dělivé fce trvalého pletiva

 

Dělení:

  • Kambium: vytváří válec ve stoncích a kořenech, produkuje sekundární dřevo a lýko
  • Felogen: korkotvorné pletivo, produkce kůry (borky), na povrchu
  • Kalus: hojivé pletivo

 

PLETIVA TRVALÁ: jejich buňky se již dále nedělí, podle fce: krycí, vodivá, zpevňovací, základní

  • pokrývají povrch rostlinných orgánů, chrání rostlinu proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí

 

KRYCÍ:

  • POKOŽKA: jedna vrstva těsně přiléhajících buněk bez chloroplastů, ochranná fce, zajišťuje kontakt s okolím
  • z pokožkových buněk vyrůstají trichomy (chlupy)
    • rhisodermis
      • kořenová pokožka, na povrchu kořene, jednovrstvá, nemá průduchy ani kutikuly
      • kořenové vlásky (rhiziny) – absorpční průduch, podílí se na získávání vody a minerálů z půdy, tenkostěnná vychlípenina pokožky
    • epidermis
      • kryje tělo vyšších rostlin, tvořená dlaždicovými buňkami těsně přilehlými k sobě
      • bez chlorofylu, má průduchy (stomata = výměna plynů a vody z vnějšího prostředí) -při nedostatku vody se průduch zvětší, zvýší se nitrobuněčné napětí x při přebytku naopak
        • u dvouděložných rostlin -průduch na spodní straně listů
        • u jednoděložných na obou stranách listů
        • u vodních na horní straně listů
  • má i kutikulu (z kutinu = tukovitá látka, nepropustná pro vodu a plyny)
  • chrání před nadměrným vypařováním vody

 

V pokožce: PRŮDUCHY (stomata)

  • tvořeny dvěma svěracími buňkami, které mezi sebou uzavírají štěrbinu
  • vyměňování plynů (O2 a CO2) a H2O s vnějším prostředím
  • při dostatku H2O (dostatečné vlhkosti vzduchu) se svěrací buňky vyboulí a průduch se zvětší X při nedostatku H2O (nedostatečné vlhkosti vzduchu) buňky vodu ztrácejí, napřímí se a průduch se zmenší
  • nejsou v rhizodermis , schopnost se uzavírat

 

HYDATODY (vodní skuliny)

  • slouží ke ztrátě vody v kapkách = gutace, vypařování H2O z průduchu)

 

ČOČINKY (LENTICELY)

  • Jsou v korkotvorném pletivu, útvary v kůře u dřevin, vyplněné odumřelými buňkami s velkými mezibuněčnými prostory
  • Výměna plynů, černé tečky na kůře břízy

 

TRICHOMY (CHLUPY)

  • různý tvar, stavba i funkce
  • Jednobuněčné- papily
  • Mnohobuněčné různé fce: krycí, žlaznaté, žahavé, absorpční

 

Druhotné krycí pletivo (korek): Např. kůra na stromě

  • Vzniká produkcí felogénu
  • Felém– korek směrem ven
  • Feloderm– směrem dovnitř, zelená kůra
  • Čočinky=lenticely
  • Jsou v korkotvorném pletivu, útvary v kůře u dřevin, vyplněné odumřelými buňkami s velkými mezibuněčnými prostory

Výměna plynů, černé tečky na kůře břízy

 

VODIVÁ:

=cévní svazky, pouze cévnaté rostliny

  • zajišťují rozvod látek v rostlině
  • část lýková (floem) a dřevní (xylém)

 

XYLÉM:

  • rozvádí minerál. látky rozpuštěné ve vodě
  • od kořenů k listům tzv. transpirační proud
  • důvody transpiračního proudu: vzlínání, transpirace, kořenový vztlak
  • cévice (tracheidy)
    • kapraďorosty a nahosemenné rostliny
    • odumřelé buňky protažené v 1 směru, zachované přehrádky,
  • cévy (tracheje)
    • krytosemenné rostliny (mají plod a květ)
    • mimo cév mají i cévice
    • odumřelé buňky, protažené, nemají přehrádky
    • stěny cév ztloustlé, zpevňovací fce
    • dřevní parenchym a sklerenchym vyplňují cévní svazky
    • umožňují vzestupný transport (od kořenů do stonku a listů)

 

FLOÉM:

  • rozvádí látky vzniklé fotosyntézou (asimiláty)
  • od listů ke kořenům = asimilační proud
  • textilní rostliny-len, kopřiva, konopí
  • živé protáhlé buňky, příčné přehrádky, proděravělé = sítkovice
  • Xylém + floém = cévní svazky

 

Cévní svazky:

UZAVŘENÉ:

  • jednoděložné rostliny, neumožňuje rostlině tloustnout
  • přeměnou celého prokambia

OTEVŘENÉ: část prokambia zachována- kambium, produkuje druhotné lýko ven a dřevo dovnitř

  • soustředné (koncentrické)
    • uzavřené- dřevostředný, kapraďorosty
    • lýkostředné, jednodělož. rotliny
  • paprsčité (radiální): kořeny cév. Rostlin v mládí, které druhotně netloustnou dřevní
  • bočné (kolaterální): stonky a listy semenných rostlin
    • u jednoděložných roztroušené x dvou děložních do kruhu
  • dvojbočné (bikolaterální): tykvovité a lilkovité rostliny
    • lýkové části, uzavřené i otevřené

 

ZPEVŇOVACÍ:

= mechanická pletiva – zajišťují rostlinným orgánům pevnost, pružnost a současně se podílejí na transportu látek (chrání vodivé buňky před deformacemi atd.)

  • kolenchym
  • sklerenchym
  • nejméně rozšířeny u vodních rostlin, které jsou nadnášeny vodou, nejvíce jsou u dřevin

 

ZÁKLADNÍ:

  • tvořena parenchymatickými buňkami
  • vyplňují prostor mezi vodivým a krycích pletivem

Asimilační: buňky s velkým obsahem chloroplastů

Zásobní: obsahují hodně leukoplastů a škrobových zrn

Vyměšovací: mléčnice: obsahují latex (mléčně zbarvená tekutina), idioblasty, nektária

Vyplňovací





Další podobné materiály na webu: