Základní tělesné funkce mnohobuněčných organizmů

 

   Otázka: Základní tělesné funkce mnohobuněčných organizmů

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Kuba Liška

 

 

1) Příjem látek a energie z okolí a výdej zbytků

• Trávicí soustava – příjem
• Dýchací soustava – vzdušnice, žábry, plíce (příjem plynů)
• Vylučovací soustava – výdej odpadních látek
• Cévní soustava – rozvod živin

 

2) Vnímání signálu z vnějšího prostředí

• Umožňuje orientaci v prostředí (hledání potravy, únik před nepřáteli, vyhledávání jedinců opačného pohlaví)
• Za tímto účelem se vyvinuly smyslové orgány

 

3) Řízení procesů v organizmu

• Účelně umožňuje fungování organizmu jako celku
• Patří sem řídící soustavy:
  • Soustava hormonální – vývojově starší, působí pomocí chemických látek, které se šíří tělními tekutinami (krví) -> hormony
  • Soustava nervová – vývojově mladší – šíří signály mnohem rychleji (stovky m/s), signály vedou specificky, cíleně k danému orgánu a umí třídit a zpracovávat informace – vyvinula se centrální soustava (u mnohobuněčných), kterou tvoří mozek a mícha, obvodová nervová soustava – obvodové nervy

 

4) Pohyb v prostoru

• Označuje se odborně jako lokomoce
• Umožňuje obživu, ochranu, rozmnožování – za tímto účelem se vyvinula svalová soustava a u obratlovců vnitřní kostra

 

5) Ochrana a obrana

• U mnohobuněčných se vyvinuly různé prostředky ochrany před vlivem vnějšího prostředí, např. deriváty kůže (srst, peří, šupiny, rohovinové destičky, trny, bodliny), kostry (krunýř, kostěné desky), ochranné zbarvení, u obratlovců imunitní systém

 

6) Rozmnožování a individuální vývoj

• Nepohlavní rozmnožování – nový jedinec v tomto případě vzniká z jedince mateřského – je s ním geneticky shodný
  • Dělení – rozdělí se na dva, souvislost se schopností regenerace, obvykle probíhá kolmo na podélnou osu těla
  • Strobilace – typické pro medúzy – opakovaně se zaškrcuje přisedlé stadium, každé odškrcené stadium dospěje v novou medúzu
  • Polyembryonie – typické pro vyšší živočichy, zárodek se v určité části vývoje rozpadne na několik částí a z každé části vznikne nový jedinec (jednovaječná dvojčata, vícerčata u člověka)
  • Pučení – typické pro nižší bezobratlé (nezmaři), pokud se jedinec neoddělí, vznikají kolonie, pučení dovnitř – u živočišných hub – vytvářejí klidové pupeny – k rozmnožování
• Pohlavní rozmnožování – podstatou je splynutí pohlavních buněk (vajíčka a spermie), pohlavní buňky mají jednu sadu chromozomů – haploidní, po splynutí pohlavních buněk -> zygota – základ nového jedince
• Pohlavní buňky vznikají v pohlavních žlázách – gonády – vaječníky a varlata, mohou být oba na jednom jedinci – hermafrodit – může se buď oplodnit sám, proterandrický hermafrodit – hlemýžď – musí si vyměnit spermie s jiným jedincem)
• Většina vyšších živočichů má oddělené pohlaví (gonochorismus, člověk – gonochorista)
• Odlišení prvotními pohlavními znaky – jeden jedinec má vaječníky, druhý varlata
• U mnoha druhů živočichů se jasně a na první pohled pozná samička a sameček -> druhotné pohlavní znaky – kopulační orgány, zbarvení, různé nárůstky, chování, velikost -> vznik druhotných znaků je řízen hormony
• Vznik pohlavních buněk:
  • Spermatogeneze – spermie vznikají z původních prapohlavních buněk, které jsou již v zárodku nového jedince, během zárodečného vývoje se přesouvají do gonád a vytvářejí základní soubor buněk pro vývoj těch pohlavních
    • Z prapohlavních buněk vznikají spermatogonie – jsou pořád diploidní, vznikají z nich primární spermatocyty – vstupují do meiózy – vzniknou sekundární spermatocyty, které jsou již haploidní – redukce počtu chromozomů na polovinu – prodělávají dále dělení – vzniknou čtyři spermatidy – prodělají diferenciaci a dozrají ve čtyři funkční spermie (haploidní)
  • Oogeneze – vznik vajíček, ve vaječníku jako zásobárna jsou diploidní oogonie, mitoticky se dělí, vznikají primární oocyty – prodělávají růstovou fázi, kdy se hromadí rezervní látky pro vývoj zárodku – výrazně zvětší objem, poté nastává první meiotické dělení, kdy vznikne velký sekundární oocyt (už haploidní) a jedna pólová buňka, následuje druhé meiotické dělení a vzniká ootida a celkem tři pólové buňky, ootida dozraje ve vajíčko, a polární buňky zaniknou, ve výsledku z jednoho oocytu vzniká jedno vajíčko

 

• Oplození
  • Tvorba pohlavních buněk řízena hormony, pohlavní hormony vyvolávají tzv. říji (v období páření)
  • Oplození u mnohobuněčných je různé, u vodních je převážně vnější, u suchozemských ve většině případů vnitřní (spermie jsou zaváděny do pohlavních vývodů samice při kopulaci)
  • V drtivé většině je oplození pouze jednou spermií, výjimečně je polyspermní – pronikne více spermií
  • Partenogeneze – vývoj neoplozeného vajíčka (není přítomna spermii)
  • U řady druhů spermie nepronikne do vajíčka, ale stimuluje ho k dělení
  • U některých druhů plazů (pouště, polopouště) je rozhodujícím faktorem teplota, i pro pohlaví
• Vývoj nového jedince
  • Záleží na množství rezervních látek vajíčka (když jich má málo – vývoj krátký)
  • U druhů, kdy se z vajíčka líhne larva, mění se v dospělce proměnou (hmyz – proměna dokonalá, nedokonalá), přímý vývoj – hned se podobá dospělci
  • U suchozemských živočichů jsou zárodky chráněny před vysycháním vaječnými (zárodečnými) obaly (plazi, ptáci, savci) – amnion, chorion, alantois – tři zárodečné obaly
• Zárodečný vývoj – má několik fází:
  • 1. Fáze embryonální – probíhá tzv. embryogeneze – vytváří se zárodek. Tuto fázi můžeme rozdělit na:
    • Blastogeneze – začíná rýhováním (dělením) vajíčka – z jedné buňky postupně vznikají složitější útvary jako morula, blastula až gastrula, po určitém počtu dělení začínají vznikat zárodečné listy, nastupuje další část
    • Organogeneze – vznikají základy orgánů, ze zárodečných listů se diferencují tkáně, ze kterých se pak orgány tvoří -> ektoderm – orgány ektodermálního původu – pokožka a její deriváty, nervový systém, vzdušnice u hmyzu, výstelka ústní a řitní části trávicí soustavy, entoderm – orgány entodermálního původu – zbytek trávicí trubice, žlázy (játra, slinivka), plíce obratlovců, štítná žláza, brzlík, mezoderm – orgány mezodermálního původu – svalová tkáň, pojiva, kosterní soustava, žlázy s vnitřní sekrecí (hormonální soustava), cévní soustava, pohlavní soustava
  • 2. Fáze postnatální – fáze po narození/vylíhnutí, dochází k vývoji pohlavních znaků
  • 3. Fáze dospělosti – období rozmnožování
  • 4. Fáze stárnutí a smrti