Pohlavní rozmnožování

 

   Otázka: Pohlavní rozmnožování

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Pípi

 

 

 

 

–          většina živočichů

–          vytvoření speciálních buněk (gamety), vznikají meiózou (redukční dělení) v pohlavních orgánech

 

1)      Prvoci – k obohacení genetického materiálu ® umožněn vývoj

a)      konjugace (spojení) – 2 buňky se k sobě připojí buněčnými ústy,

makronukleus se rozpadá, mikronukleus se dělí ®

vzniká:   menší jádro – samčí (migratorní)

větší jádro – samičí (stacionární)

dojde k výměně migratorních jader a následnému splynutí migratorního a

stacionárního jádra ® oddělí se ® objeví se makronukleus ® navazují

mitózy

b)      kopulace – 2 jedinci se začínají chovat jako jeden – gomonti (splynutí těchto

2 buněk) , splynutím vzniká zygota, ta se dál nepohlavně rozmnožuje – vždy

schizogonie

 

2)      Mnohobuněční –

Oogamie – pohlavní buňky jsou morfologicky odlišné (vajíčko, spermie) se vyvíjí v pohlavních orgánech (gonády)

 

Seprmatogeneze – vývoj spermie

V semenných kanálcích, které jsou vystlány Sertoliho vrstvou (zárodečný epitel), slouží k výživě. Nad Sertoliho vrstvou jsou pohlavní buňky, ty se dále dělí na spermatogonie. Ta se dělí mitózou a vznikají 2 spermatocyty prvního řádu. Ty vstupují do prvního zracího dělení a vznikají spermatocyty druhého řádu. Následuje 2. zrací  dělení a vznikají spermatidy (spermie bez bičíku) dále se diferencují ve spermie

 

Typy spermií – podobné bičíkovcům, vyjímečně bezbičíkaté spermie (korýši, roztoči, škrkavky)

Bičíkaté – hlavička = buněčné jádro s genetickým materiálem

krček –obsahuje mitochondrie

                 bičík – obyčejná stavba

např- explosivní spermie

u mořských plžů – „autobusové spermie“ – spermie rozvážející ty pravé

 

Oogeneze – vývoj vajíček , nižší počet vajíček

Probíhá v Gráfově falikulu ve vaječnících

Začátek – primordiální gonocyty z nich se vytváří oogonie (malé buňky s velkými jádry). U plazů, ptáků a savců se už během zárodečného vývoje oogonie mění mitózou na oocyty 1. řádu. Takto jsou uchovány až do pohlavní zralosti. Pak se postupně až 10 000x zvětší, potom meiotickým dělením vznikají oocyty 2. řádu a buňka pólová. Oocyty 2. řádu vstupují do druhého zracího dělení a vzniká ootida  a buňka pólová a z první buňky pólové vznikají další 2 buňky pólové (využívají se pro výživu), ootida se mění na zralé vajíčko

 

Typy vajíček –

Liší se tím jakým způsobem se do vajíček ukládají zásobní látky, ty jsou uloženy ve žloutku  (žloutek obsahuje zásobní látky, které vyživují vyvíjející se zárodek – zrna vitelinu, nukleové kyseliny, bílkoviny, tuky), na  žloutku vzniká animální ( budoucí zárodek) a vegetativní pól (výživa – soustředěn žloutek)

 

a)      holoblastická vajíčka – buď málo žloutku nebo jsou úplně bez něho

i)                    alecitální – nemají vúbec žloutek

ii)                  izolecitální – málo žloutku, volně rozptýlen v cytoplazmě

iii)                heterolecitální – málo žloutku, ale typické pólové rozlišení (vegetativní, animální pól)

 

b)      meroblastická (polylecitální) – hodně žloutku

i)                    telolecitální – animální pól je malý,zatlačen zbytkem vajíčka tvořeného žloutkem (ptáci)

ii)                  centrolecitální – žloutek je pod povrchem vajíčka a jádro je ve středu (hmyz)

 

    Vaječné obaly – mimo tělo matky

a)      primární obaly – vylučovány vlastním oocytem, pružné membrány (žloutková blána – ptačí, žíhaná blána – savčí)

b)      sekundární obaly – vznikají činností buněk orgánů , ve kterých se vajíčka vyvíjí, např. chorion (chitinózní obal vajíček hmyzu)

c)      terciální obaly – vznikají až po oplození, činností přídatných žláz v pohlavních orgánech (skořápky, kožovité blány, bílek,..)

 

Osemenění – inseminace

Střetnutí spermie s vajíčkem

a)      oplození vnější – spermie i vajíčka vypuštěna do vody v obrovské kvantitě

b)      vnitřní oplození – probíhá uvnitř těla samičky, spermie vnikají do pohlavního ústrojí samičky (menší množství vajíček, hodně spermií) , biologický boj – jen nejschopnější spermie oplodní vajíčko

 

    Oplození

splynutí vajíčka a spermie, probíhá u většiny živočichů stejně

spermie se dostane k vajíčku ® přichytí na povrchu vajíčka ® vajíčko vypouští speciální

chemické  látky podporující positivní chemotaxi spermií = gamony

• vajíčko vylučuje gynogamon I – urychluje pohyb spermií směrem k vajíčku, umožňuje

přilepení spermie k vajíčku ve chvíli, kdy pronikne první spermie

• gynogamon II – zabraňuje pronikání dalších spermií
• spermie vylučují androgamon I – funkce: tlumí pohyb Þ prodlužuje život spermií (zásobní látky se při pohybu spotřebovávají – vyčerpání ® odumření), je vylučován když gynogamon I není přítomen
• androgamon II – vylučován když se spermie dostane k vajíčku, umožňuje její proniknutí do vajíčka – rozpouští jaderný obal
• ve vajíčku se rozpouští obal spermie ® splynutí samiččího a samčího jádra Þ synkaryon

 

Partenogeneze – vývoj neoplozeného vajíčka

• Vyskytuje se u mnohých živočichů ve chvíli, kdy jsou příhodné podmínky ® vajíčka se začnou vyvíjet i bez oplození
• Typické pro mšice, pakobylky, perloočky
• Z genetického hlediska – nepohlavní rozmnožování

 

Hermafroditismus + Gonochorismus

• Hermafrodité – vytváří pohlavní buňky

a)      primární hermafroditismus – u druhů, kde se nikdy nevyskytoval gonochorismus (ploštěnky, měkkýši), častý u přisedlého způsobu života

b)      simultární hermafroditismus – ve stejnou dobu dozrávají spermie i vajíčka, aby se zabránilo samooplození Þ samčí a samičí pohlavní vývody na různých částech těla

c)      sukcesní hermafroditismus – pohlavní buňky samčí a samičí pohlavní buňky dozrávají v určitém časovém odstupu ( Þ zabraňuje se samooplození)

–          převládá samooplození

–          se vzájemným oplozením – vyvíjí se spermie i vajíčka v jednom, jedinec se v určitém období chová jako samec či samice

• gonochorismus – jeden jedinec vytváří pouze samčí nebo samičí pohlavní buňky