Základní děje na buněčné úrovni

 

   Otázka: Základní děje na buněčné úrovni

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Gigi152

 

 

 

 

METABOLISMUS BUŇKY

–          přeměna látek a energií

1, podle zdroje přijímané energie

a, fototrofie (světločivné) = zdroj energie je sluneční záření

b, chemotrofie (látkoživné) = energii získávají oxidací látek – anorganické = chemolitotrofní

– organické = chemoorganotrofní

 

2, podle zdroje stavebního materiálu

a, autotrofie (samožitné) = zdroj C = CO2

b, heterotrofie (cizoživné) = zdroj energie -> oxidace org. látek

 

TYPY METABOL.PROCESŮ

1, Anabolismus

– z jednoduchých látek vznikají látky složitější

– syntetické (skladné)

– dochází ke spotřebě energie

 

2, Katabolismus

– ze složitějších látek látky jednodušší

– rozkladné

– uvolňování energie

– spojením anabolismu a katabolismu vznikají metabolické dráhy

 

Amitóza

–          prosté přiškrcení jádra a poté i buňky

–          většinou nerovnoměrné rozdělení genetického materiálu

–          prvoci

–          při nekontrolovatelném dělení (nádorové buňky)

 

Mitóza

–          nepřímé dělení, probíhá ve 4 fázích

–          zaručuje rovnoměrné rozdělení genetického materiálu mezi dceřinné buňky

–          výsledek = počet chromozomů v mateřské buňce = počtu chromozomů v buňkách dceřinných

 

1. PROFÁZE

– rozpad jaderné membrány

– chromozomy se stávají viditelné

– z cytoskeletu se tvoří dělící vřeténko

 

2. METAFÁZE

– chromozomy seřazeny v ekvatoriální (střední) rovině

– centromery se navazují na dělící vřeténko

 

3.ANAFÁZE

– chromozomy se v místě centromery rozdělí a chromatidy (sesterské chromozomy) jsou zkracováním mikrotubulů přitahovány k opačným pólům buňky

 

4.TELOFÁZE

– dělící vřeténko zaniká

– chromozomy přestávají být viditelné

– tvorba karyolemy a jadérka

– tvorba cytoplazmatické přepážky – následuje cytokineze

– následné dceřinné buňky rostou + replikace DNA (sesterské chromozomy se zdvojnásobí)

– dceřinné buňky se tak postupně stávají buňkami mateřskými

 

Meióza

–          redukční dělení (redukce počtu chromozomů)

–          proces při kterém vznikají pohlavní buňky (gamety, spory) – haploidní počet chromozomů

–          výsledek = 4 dceřinné buňky o haploidním (polovičním) počtu

–          meióza probíhá ve dvou dělících cyklech:

a, Heterotypické dělení (I. redukční)

b, Homeotypické dělení (II. redukční)

 

I.REDUKČNÍ DĚLENÍ – HETEROTYPICKÉ

1, Profáze I.

– rozpouští se jaderná membrána

– chromozomy jsou viditelné

– homologické chromozomy (v páru) se k sobě přikládají centromerami –tvoří BIVALENTY

– může dojít ke crossing over (rekombinace genetického materiálu)

 

2, Metafáze I.

– bivalenty se napojují centromerami na dělící vřeténko

 

3, Anafáze I.

– zkracování mikrotubul dělícího vřeténka

– rozdělení homologního páru

– každý chromozom jde k opačnému pólu buňky

 

4, Telofáze I.

– cytokineze – rozdělení buňky

– v každé dceřinné buňce je poloviční počet chromozomů

 

2.REDUKČNÍ DĚLENÍ – HOMEOTYPICKÉ

– je mitózou obou dceřinných buněk

– 4 fáze (profáze II., metafáze II., anafáze II., telofáze II.)

– výsledek: čtveřice haploidních buněk

 

n- haploidní počet 23 chromozomů = 6 pohlavních (člověk)

2n – diploidní počet 46 chromozomů = 23 párů = tělní buňky

 

BUNĚČNÝ CYKLUS

–          období od konce jednoho dělení po ukončení dělení následujícího

–          doba trvání = generační doba

–          B.C. se skládá z připravených fází = intervize (od konce jedné mitózy po začátek druhé

G1 – postmitotická fáze

–          =cca 1/3 cyklu

–          období růstu buněk; tvorba organel

–          tvorba RNA a proteinů

S – syntetická fáze

– 1/3 cyklu

– replikace DNA + zdvojení chromozomů

G2 – postsyntetická fáze

–          cca ¼ cyklu

–          další růst buňky; tvorba struktur potřebných pro dělení

M – mitotická fáze

– cca 1/10 cyklu

–  dělící fáze o 4 fázích (D,M,A,T)

– zahrnuje karyokinezi a následně cytokinezi

 

REPLIKACE

–          syntéza (vznik) DNA (kopírování GI, která umožňuje přenos GI z generace na generaci)

princip:

–          DNA se začne v určitém místě rozplétat (rozrušení vodíkových bází mezi bázemi)

–          Řetězce DNA slouží jako vzory (matrice) -> k nim se přiřazují na základě komplementarity bází volné nukleotidy

–          Výsledek = dvě identické dceřinné molekuly DNA, kde jeden řetězec je vždy z mateřské molekuly a druhý nově vytvořený

 

TRANSKRIPCE

–          přepis GI z DNA do mRNA

–          probíhá v jádře buňky, mRNA poté vycestuje a připojí se na ribozomy

princip:

–          DNA se začne rozplétat

–          K rozpletené části se přiřadí volné komplementární báze RNA -> souvislý řetězec

–          Vzniklý řetězec mRNA se od DNA odpojí (do cytoplazmy na ribozomy)

–          Výsledek = vlákna DNA se po ukončení spojí, vzniklá mRNA putuje na ribozomy

 

TRANSLACE

–          proces syntézy bílkovin, podle informace obsažené v mRNA

–          účastní se: ribozomy, mRNA, tRNA

princip:

–          na ribozom se připojuje mRNA

–          k ribozomům přináší aminokyselinu tRNA (zprostředkovává interakci mezi aminokyselinou a mRNA)

–          přiřazení na základě komplementarity bází (antikodon tRNA, kodon mRNA)

–          přiřazení tRNA k mRNA = vznik peptidové vazby

–          narůstání řetězce aminokyselin -> tvorba bílkovin

–          molekula proteinu se od mRNA oddělí

 

Přestup látek přes membránu

A, Pasivní transport

– bez potřeby energie

PROSTÁ DIFUZE

–          pohyb látek po koncentračním spádu (molekuly látky jsou transportovány z míst o vyšší koncentraci do míst o nižší koncentraci (CO2,O2,N2)

–          usnadnění difuze = probíhá ve směru koncentračního spádu, přenášená látka je navázána na bílkovinný přenašeč

OSMÓZA

–          zvláštní typ difuze, přes membránu pronikají pouze molekuly vody

–          voda proniká z oblasti o nižší koncentraci látek (hypotonického prostředí) a proniká do oblasti o vyšší koncentraci rozpuštěných látek (hypertonického prostředí) = izotomický stav (cílem je vyrovnání obou koncentrací)

B, Aktivní transport

– spotřeba energie – ATP

– uskutečňuje se proti koncentracím spádu (z nižší do vyšší koncentrace)

ENDOCYTÓZA

–          přenášejí se makromolekuly a makromolekulové komplexy

–          buňka pohltí látky z okolního prostředí

A,PINOCYTÓZA

–          buňka pohlcuje kapénky tekutin – vchlípí se do buňky a odškrtí se ve formě malého měchýřku

–          př. Vstřebávání se takových kapiček v tenkém střevě

B,FAGOCYTÓZA

– přejímány větší částice

–  buňka vytváří panožky

– výběžky obklopí částici, vytváří se měchýřek – do měchýřku proudí enzymy (např. pohlcování bakterií bílými krvinkami)

EXOCYTÓZA

–          vylučování látek z buňky

–          přesný opak endocytózy






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: