Otázka: Základní děje na buněčné úrovni
Předmět: Biologie
Přidal(a): Gigi152
METABOLISMUS BUŇKY
Přeměna látek a energií
- 1) podle zdroje přijímané energie
-
- a) fototrofie (světločivné) = zdroj energie je sluneční záření
- b) chemotrofie (látkoživné) = energii získávají oxidací látek
- anorganické = chemolitotrofní
- organické = chemoorganotrofní
- 2) podle zdroje stavebního materiálu
-
- a) autotrofie (samožitné) = zdroj C = CO2
- b) heterotrofie (cizoživné) = zdroj energie -> oxidace org. látek
TYPY METABOL.PROCESŮ
1) Anabolismus
- z jednoduchých látek vznikají látky složitější
- syntetické (skladné)
- dochází ke spotřebě energie
2) Katabolismus
- ze složitějších látek látky jednodušší
- rozkladné
- uvolňování energie
- spojením anabolismu a katabolismu vznikají metabolické dráhy
Amitóza
- prosté přiškrcení jádra a poté i buňky
- většinou nerovnoměrné rozdělení genetického materiálu
- prvoci
- při nekontrolovatelném dělení (nádorové buňky)
Mitóza
- nepřímé dělení
- zaručuje rovnoměrné rozdělení genetického materiálu mezi dceřiné buňky
- výsledek = počet chromozomů v mateřské buňce = počtu chromozomů v buňkách dceřiných
- probíhá ve 4 fázích:
- 1. PROFÁZE
- rozpad jaderné membrány
- chromozomy se stávají viditelné
- z cytoskeletu se tvoří dělící vřeténko
- 2. METAFÁZE
- chromozomy seřazeny v ekvatoriální (střední) rovině
- centromery se navazují na dělící vřeténko
- 3.ANAFÁZE
- chromozomy se v místě centromery rozdělí a chromatidy (sesterské chromozomy) jsou zkracováním mikrotubulů přitahovány k opačným pólům buňky
- 4.TELOFÁZE
- dělící vřeténko zaniká
- chromozomy přestávají být viditelné
- tvorba karyolemy a jadérka
- tvorba cytoplazmatické přepážky – následuje cytokineze
- následné dceřinné buňky rostou + replikace DNA (sesterské chromozomy se zdvojnásobí)
- dceřinné buňky se tak postupně stávají buňkami mateřskými
- 1. PROFÁZE
Meióza
- redukční dělení (redukce počtu chromozomů)
- proces při kterém vznikají pohlavní buňky (gamety, spory) – haploidní počet chromozomů
- výsledek = 4 dceřinné buňky o haploidním (polovičním) počtu
- meióza probíhá ve dvou dělících cyklech:
- a) Heterotypické dělení (I. redukční)
- b) Homeotypické dělení (II. redukční)
- I.REDUKČNÍ DĚLENÍ – HETEROTYPICKÉ
-
- 1) Profáze I.
- rozpouští se jaderná membrána
- chromozomy jsou viditelné
- homologické chromozomy (v páru) se k sobě přikládají centromerami –tvoří BIVALENTY
- může dojít ke crossing over (rekombinace genetického materiálu)
- 2) Metafáze I.
- bivalenty se napojují centromerami na dělící vřeténko
- 3) Anafáze I.
- zkracování mikrotubul dělícího vřeténka
- rozdělení homologního páru
- každý chromozom jde k opačnému pólu buňky
- 4) Telofáze I.
- cytokineze – rozdělení buňky
- v každé dceřiné buňce je poloviční počet chromozomů
- 1) Profáze I.
- II. REDUKČNÍ DĚLENÍ – HOMEOTYPICKÉ
-
- je mitózou obou dceřiných buněk
- 4 fáze (profáze II., metafáze II., anafáze II., telofáze II.)
- výsledek: čtveřice haploidních buněk
- n- haploidní počet 23 chromozomů = 6 pohlavních (člověk)
- 2n – diploidní počet 46 chromozomů = 23 párů = tělní buňky
BUNĚČNÝ CYKLUS
- období od konce jednoho dělení po ukončení dělení následujícího
- doba trvání = generační doba
- B.C. se skládá z připravených fází = intervize (od konce jedné mitózy po začátek druhé
G1 – postmitotická fáze
- =cca 1/3 cyklu
- období růstu buněk; tvorba organel
- tvorba RNA a proteinů
S – syntetická fáze
- 1/3 cyklu
- replikace DNA + zdvojení chromozomů
G2 – postsyntetická fáze
- cca ¼ cyklu
- další růst buňky; tvorba struktur potřebných pro dělení
M – mitotická fáze
- cca 1/10 cyklu
- dělící fáze o 4 fázích (D,M,A,T)
- zahrnuje karyokinezi a následně cytokinezi
REPLIKACE
- syntéza (vznik) DNA (kopírování GI, která umožňuje přenos GI z generace na generaci)
- princip:
- DNA se začne v určitém místě rozplétat (rozrušení vodíkových bází mezi bázemi)
- Řetězce DNA slouží jako vzory (matrice) -> k nim se přiřazují na základě komplementarity bází volné nukleotidy
- Výsledek = dvě identické dceřinné molekuly DNA, kde jeden řetězec je vždy z mateřské molekuly a druhý nově vytvořený
TRANSKRIPCE
- přepis GI z DNA do mRNA
- probíhá v jádře buňky, mRNA poté vycestuje a připojí se na ribozomy
- princip:
- DNA se začne rozplétat
- K rozpletené části se přiřadí volné komplementární báze RNA -> souvislý řetězec
- Vzniklý řetězec mRNA se od DNA odpojí (do cytoplazmy na ribozomy)
- Výsledek = vlákna DNA se po ukončení spojí, vzniklá mRNA putuje na ribozomy
TRANSLACE
- proces syntézy bílkovin, podle informace obsažené v mRNA
- účastní se: ribozomy, mRNA, tRNA
- princip:
- na ribozom se připojuje mRNA
- k ribozomům přináší aminokyselinu tRNA (zprostředkovává interakci mezi aminokyselinou a mRNA)
- přiřazení na základě komplementarity bází (antikodon tRNA, kodon mRNA)
- přiřazení tRNA k mRNA = vznik peptidové vazby
- narůstání řetězce aminokyselin -> tvorba bílkovin
- molekula proteinu se od mRNA oddělí
Přestup látek přes membránu
A) Pasivní transport
- bez potřeby energie
PROSTÁ DIFUZE
- pohyb látek po koncentračním spádu (molekuly látky jsou transportovány z míst o vyšší koncentraci do míst o nižší koncentraci (CO2,O2,N2)
- usnadnění difuze = probíhá ve směru koncentračního spádu, přenášená látka je navázána na bílkovinný přenašeč
OSMÓZA
- zvláštní typ difuze, přes membránu pronikají pouze molekuly vody
- voda proniká z oblasti o nižší koncentraci látek (hypotonického prostředí) a proniká do oblasti o vyšší koncentraci rozpuštěných látek (hypertonického prostředí) = izotomický stav (cílem je vyrovnání obou koncentrací)
B) Aktivní transport
- spotřeba energie – ATP
- uskutečňuje se proti koncentracím spádu (z nižší do vyšší koncentrace)
ENDOCYTÓZA
- přenášejí se makromolekuly a makromolekulové komplexy
- buňka pohltí látky z okolního prostředí
A) PINOCYTÓZA
- buňka pohlcuje kapénky tekutin – vchlípí se do buňky a odškrtí se ve formě malého měchýřku
- př. Vstřebávání se takových kapiček v tenkém střevě
B) FAGOCYTÓZA
- přejímány větší částice
- buňka vytváří panožky
- výběžky obklopí částici, vytváří se měchýřek – do měchýřku proudí enzymy (např. pohlcování bakterií bílými krvinkami)
EXOCYTÓZA
- vylučování látek z buňky
- přesný opak endocytózy