Otázka: Žahavci
Předmět: Biologie
Přidal(a): TS
kmen Žahavci (Cnidaria)
– vodní, převážně mořští živočichové
– tělo: radiálně (paprsčitě) souměrné
odpovídá gastrule
ze dvou vrstev:
a) ektoderm- vysoké cylindrické buňky
knidoblasty= žahavé buňky
– v klidu → spirálně stočené vlákno
– při podráždění → vlákno vystřelí (uvnitř jedovatá látka)
svalové buňky
smyslové buňky
nervové buňky- těsně pod epidermis
– bohatě větvené, hvězdicovitý tvar
– přenášejí vzruchy všemi směry → nervová soustava rozptýlená
b) entoderm- obrvené buňky
žlázové buňky= produkují trávicí enzymy
– mezi ektodermem a entodermem je rosolovitá hmota= mezoglea
– žahavci mají dvě formy výskytu:
a) polyp= přisedlá forma, např. nezmar
b) medúza= pohyblivá, zvonovitě vyklenutá, na okrajích svalové buňky
– rozmnožování: polyp → příčně se zaškrcuje (=strobilace) →
→ vzniká ephyra → dospělá medúza) → rozmnožuje se pohlavně →
→ vzniká planula → vyroste polyp
třída Polypovci
– jako forma výskytu převažuje polyp, medúza je malá nebo chybí
– časté pučení → kolonie
– zástupci: Nezmar hnědý
– nejčastější
– výskyt: v čistých stojatých vodách
– velikost: 1cm v klidu, 3mm při podráždění
– od jaro do podzimu= pučení, na podzim pohlavní rozmnožování
Nezmar zelený
– symbióza s řasami
Medúzka sladkovodní
– v čistých tekoucích vodách
– polyp malý ale dravý
– velikost: 2cm
– chapadla otočená ke zvonu
Trubýši
– mořští, vyvinut dělba práce
– kolonie → tvarově odlišní jedinci (plynový, plovací, krycí, žraví, rozmnožovací)
– všichni napojeni a trávicí dutinu
– např. Měchýřovka portugalská
třída Medúzovci
– převládá medúza, polyp malý
– klasické rozmnožování
– zástupci: Talířovka ušatá
– neškodná, průsvitná
– velikost: 20cm
Talířovka svítivá
– drobná, světélkuje
– výskyt ve větším množství
Cyanea arctica
– velikost: až 2m průměr a 40m rozpětí chapadel
– v severních mořích
Čtyřhranka
– nemá kulatý tvar, žahavá
– ve středozemním moři
třída Korálnatci
– mořští, masožraví
– není medúza, polyp (samostatný= sasanka, kolonie= korály)
– vnější kostra z uhličitanu vápenatého X vnitřní kostra
– výskyt: teplá moře
– mohou tvořit korálové útesy, trpí znečištěním a snížením slanosti vody
– zástupci: Varhanitka červená
– stavbou připomíná varhany, je červená
– výskyt v rudém moři
– v každé trubičce jeden polyp
Korál červený
– tvoří červený, málo rozvětvené stromečkovité útvary
– velikost: až 40 cm
– ve středozemním moři
Pérovník červený
– tvar jako ptačí pero
– v noci vylučuje sliz se světélkujícími zrníčky
– výskyt téměř ve všech mořích
Sasanka koňská
– jeden polyp bez vnější opory, silný nožní terč, červená
– hojná při evropských březích
– snáší několika hodinové sucho
– velikost: 7cm
Sasanka cizopasná
– žije v symbióze s rakem poustevníčkem
Kamenné korály
– tvoří velké bloky vyztužené uhličitanem vápenatým
– Houbovník obecný: 25cm, volně na dně, jako muchomůrka, umí se obrátit, v Tichem a Indickém oceánu
– Větevník mozkový: polokulovité, rýhovité útvary, v karibském moři
– ostatní větevníky tvoří větvičky
– korálové útesy: minimální teplota 20°C, optimální 25°-29°C
mohou být až 40m hluboko → symbióza s řasami= dodávají kyslík
výskyt: proudící voda
korálové ostrovy (=atoly)- věnec, uprostřed mělká laguna
