Vývoj a charakteristické znaky nižších rostlin – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka:  Vývoj a charakteristické znaky nižších rostlin

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): kulich

 

 

 

 

Podříše: Nižší rostliny (Thallobionta)

 

Charakteristika:

– eukaryotické, převážně autotrofní organismy (výživu si dokáží sami vytvořit)

– v tylakoidech chloroplastů obsahují kromě chlorofylu a, ještě b nebo d

– obsahují i jiná asimilační barviva

– tělo není diferencované – nazývá se stélka (thallus)

– stélka je jednobuněčná nebo mnohobuněčná

– řadíme sem pouze řasy (26 000 druhů)

 

Typy stélek:

1) bičíkatá (monadoidní)

  • nejjednodušší – jednobuněčná, jednojaderná
  • nejčastěji kapkovitý tvar
  • tělo kryté pelikulou, celulózní buněčnou stěnou nebo je nahé
  • pokud je v buňce plastid => mají světločivnou skvrnu (stigmu)
  • sladkovodní druhy obsahují pulsující vakuolu
  • na předním konci těla – jeden nebo více bičíků
  • např. u pláštěnek, krásnooček

 

2) kokální

  • vznikla ze stélky bičíkaté, bez bičíků (nepohyblivá)
  • jednobuněčná, jednojaderná, na povrchu buněčná stěna
  • nemá pulsující vakuoly a v plastidu není stigma
  • ve starších buňkách pokrývá chloroplast skoro celý prostor, v mladých jen miskovitě zakřiven
  • např. u rozsivek, zelenivek (Chlorella)

 

3) trichální (vláknitá)

  • mnohobuněčná, vláknitá, většinou jednojaderné buňky
  • buněčná stěna
  • vlákna jsou buď nevětvená či jednoduše větvená
  • např. u zelenivek (kadeřnatka)

4) sifonální (trubicovitá)

  • vláknitá či vakovitá
  • většinou tvořena jedinou velkou mnohojadernou buňkou, s buněčnou stěnou
  • např. u trubicovek

 

5) sifonokladální

  • vláknitá či vakovitá; větvená či jednoduchá
  • mnohobuněčná, tvořená mnohojadernými buňkami s buněčnou stěnou
  • např. u zelených řas (žabí vlas)

 

6) pletivná

  • mnohobuněčná, nejvýše organizovaná (odvozena od stélky trichiální)
  • tvořena kauloidem (lodyžkou) – rozlišený na kratší uzlinové buňky a delší článkové buňky
  • z uzlinových buněk vyrůstají boční větve
  • k podkladu přirůstá pomocí rhizoidů (příchytná vlákna)
  • buňky jsou diferencovány
  • 3 části: rhizoidy (obdoba kořenů), kauloid (obdoba stonku), fyloid (obdoba listů)
  • např. ruduchy, chaluhy, parožnatky

 

Rozmnožování řas:

  1. a) vegetativní

dělení (jednobuněčné řasy), rozpad kolonií nebo mnohobuněčných stélek

  1. b) nepohlavní (sporofyt)

– řasy se nepohlavně rozmnožují výtrusy (sporami)

– nepohyblivé spory řas = aplanospory, pohyblivé =zoospory

– dělením zygoty vzniká diploidní vlákno, na kterém se tvoří výtrusnice (sporangia)

=> ve výtrusnicích meiózou vznikají haploidní spory (výtrusy)

– ze spor vyrůstá gametofyt

  1. c) pohlavní (gametofyt) – převládá nad nepohlavním

– spojení dvou gamet (haploidních pohlavních buněk)

– na haploidní stélce vznikají gametangia, v nich se tvoří gamety

– izogamety – gamety stejného tvaru a velikosti, liší se fyziologicky

– anizogamety – liší se velikostí, větší gameta je samičí

– izogamie = splývání izogamet

– anizogamie = spojení menší samčí gamety s větší samičí

– oosféra = vaječná buňka – nepohyblivá, samičí gameta setrvávající v gametangiu

– oogamie – splynutí samčí pohlavní buňky s vaječnou buňkou

 

– splynutím gamet vzniká zygota – z ní dělením vzniká sporofyt (diploidní)

 

– u některých rostlin dochází k rodozměně (metagenezi) = pravidelné střídání gametofytu a sporofytu

(u zelených řas, ruduch, chaluh)

 

říše: ROSTLINY (Plantae)

podříše: NIŽŠÍ ROSTLINY

oddělení: Červené řasy = Ruduchy (Rhodophyta)

oddělení: Hnědé řasy

třída: Zlativky

třída: Rozsivky

třída: Chaluhy

třída: Obrněnky

oddělení: Krásnoočka

oddělení: Zelené řasy (Chlorophyta)

třída: Zelenivky

třída: Kadeřnatkovité

třída: Spájivky

třída: Trubicovky

třída: Parožnatky

 

odd. Červené řasy = Ruduchy

  • jedna z nejstarších rostlin
  • slepá větev – dál nepokračuje
  • nedošlo k vytvoření bičíků
  • mají jednobuněčnou i mnohobuněčnou stélku (vláknitá, pletivná)
  • obsahují barviva: beta-karoten, chlorofyl a + d, modrý fykocyanin, červený fykoerytin– dle poměru barviv je řasa zabarvená
  • zásobní látkou je ruduchový škrob
  • buněčnou stěnu tvoří pektiny a celulóza
  • pohlavní proces je oogamický (rozmnožují se nepohlavně i pohlavně), častá rodozměna
  • žijí v teplých mořích (do hloubky 200m)
  • u některých řas vylučováním buněčné stěny vzniká agar – ten se využívá v potravinářství při výrobě papíru, živné půdy – něco jako želatina
  • př. puchratka kadeřavá, potěrka

 

 

odd. Hnědé řasy

  • barviva: chlorofyl a + c, beta-karoten, fukoxantin-hnědý
  • zásobní látky – laminarin nebo olej
  • sladkovodní i mořské
  • vývojově slepá větev
  • stélka: jednobuněčná, bičíkatá
  • u některých se vytváří panožky (pohlcují bakterie)
  • některé mají zkřemenělou buněčnou stěnu či okolo sebe tvoří schránku
  • jsou zhoubou vodáren – zbarvují vodu a páchnou
  • součástí planktonu čistých sladkých vod
  • význam – potrava ryb, produkce kyslíku, indikátor čistosti vody
  • př. Synura uvella
  • jednobuněčné, drobné řasy, spojují se do kolonií
  • pouze kokální stélka
  • okolo těla mají dvoudílnou křemičitou (SiO2) schránku
  • vyskytují se hojně – v planktonu slaných i sladkých vod, na povrchu vlhké půdy
  • bioindikátory čisté vody
  • rozmnožování: podélné rozdělení buňky – každá z dceřiných buněk dostane 1 část schránky a dotvoří si tu druhou (tu menší) => buňka se zmenšuje, zmenšená se rozmnožuje pohlavně

 

třída: Zlativky

třída: Rozsivky

 

třída: Chaluhy

  • mořské řasy – v oblasti přílivu / odlivu – přirostlé ke dnu (bentické)
  • mnohobuněčné vláknité či pletivné stélky
  • dosahují až několik metrů (až 60 m, 100kg)
  • ve stélkách se hromadí jód, obsahují NaCl, K2CO3
  • využití: palivo, hnojivo, potravina (Čína, Japonsko), k výrobě jódu, sody a potaše
  • zástupci: rod Laminaria (rozsáhlé porosty)

 

rod Sargassum (v Karibiku)

Macrocystic (bobulák)

Fucus (Chaluha bublinatá)

 

odd. Krásnoočka

  • asi 800 druhů
  • barviva: chlorofyl a + b, karoteny, xantofyly; zásobní látka: paramylon
  • žijí ve sladkých znečištěných vodách (kaluže, rybníky) při hladině, tvoří zelené povlaky
  • stélka – jednobuněčná, bičíkatá
  • obsahují chloroplasty, které získaly sekundární nedosymbiózou zelených řas
  • autotrofní, při delším zatemnění ztratí chloroplasty a začnou se vyživovat heterotrofně
  • povrch těla kryje pelikula
  • mají světločivnou skvrnu, která se podílí na fotoaktických pohybech buňky
  • zástupci: Krásnoočko zelené

 

Krásnoočko štíhlé

Krásnoočko krvavé – obsahuje červené barvivo

 

oddělení: Zelené řasy

  • barviva: chlorofyl a + b, beta-karoten, xantofyly
  • zásobní látka škrob – stejný jako u vyšších rostlin = důkaz vývoje
  • mohou být i na suchu
  • buněčná stěna: vícevrstevná, celulózní
  • v chloroplastech bílkovinné tělísko pyrenoid – enzym rubisco – uplatňuje se při vazbě CO2

 

 

třída: Zelenivky

  • stélka jednobuněčná nebo mnohobuněčná (vláknitá či pletivná)
  • 2-4 bičíky, stejně dlouhé
  • žijí samostatně, v koloniích nebo v cenobiích
  • kolonie = soubor buněk držící pohromadě slizovými obaly a patřící k jedné nebo více generacím
  • cenobia = složitější buněčné soubory, pravidelně uspořádané, jednogenerační
  • význam: produkce kyslíku, potrava ryb i člověka
  • rod Váleč – nejdokonalejší uspořádání cenobií

 

rod Pláštěnka – v mělkých vodních nádržích

rod Zrněnka – jednobuněčná kulovitá stélka, povlaky na stromech a kamenech

rod Zelenivka = Chlorella

 

třída: Kadeřnatkovité

  • vláknité stélky, jednojaderné buňky
  • nepohlavní rozmnožování: 4-bičíkatá zoospora – z ní haploidní vlákno přisedající k podkladu
  • pohlavní rozmnožování: izogamicky
  • v tekoucích vodách
  • zástupci: Kadeřnatka

 

Ulva lactuca – listovitá stélka (nejvyspělejší) – 20-25cm, potravina „mořský salát“

 

třída: Spájivky

  • stélka jednobuněčná nebo mnohobuněčná vláknitá, nevětvená
  • mají velké chloroplasty
  • rozmnožování:

1) pohlavně – zygosporami vznikajícími spájením (konjugací) => 2 vlákna se přiblíží, vznikne kanálek a obsah 1. buňky se přelije do 2. buňky – vznikne zygospora

2) nepohlavně – dělením nebo rozpadem stélky (každý rozpadnutý doroste)

  • rod Šroubatka – chloroplast ve spirálách

 

třída: Trubicovky

  • různorodá skupina řas
  • trubicovité stélky
  • Žabí vlas – u nás

 

třída: Parožnatky

  • vývojově nejdokonalejší skupina zelených řas => z nich vznikají vyšší rostliny
  • stélka pletivná, tvarem připomíná přesličky
  • upevněné rhizoidy v substrátu
  • ve sladkých vodách, mírně tekoucích až stojatých
  • rozsáhlé porosty na písčitých nebo bahnitých dnech
  • buněčné stěny silně inkrustovány CaCO3
  • rozmnožují se vegetativně (rozpadem stélky nebo rozmnožovacími tělísky)
  • rod: Parožnatka – chybí nepohlavní rozmnožování pomocí spor, pohlavně se rozmnožuje oogamicky






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: