Vývoj a charakteristické znaky nižších rostlin

Otázka: Vývoj a charakteristické znaky nižších rostlin

Předmět: Biologie

Přidal(a): kulich

Podříše: Nižší rostliny (Thallobionta)

Charakteristika:

– eukaryotické, převážně autotrofní organismy (výživu si dokáží sami vytvořit)

– v tylakoidech chloroplastů obsahují kromě chlorofylu a, ještě b nebo d

– obsahují i jiná asimilační barviva

– tělo není diferencované – nazývá se stélka (thallus)

– stélka je jednobuněčná nebo mnohobuněčná

– řadíme sem pouze řasy (26 000 druhů)

Typy stélek:

1) bičíkatá (monadoidní)

nejjednodušší – jednobuněčná, jednojaderná
nejčastěji kapkovitý tvar
tělo kryté pelikulou, celulózní buněčnou stěnou nebo je nahé
pokud je v buňce plastid => mají světločivnou skvrnu (stigmu)
sladkovodní druhy obsahují pulsující vakuolu
na předním konci těla – jeden nebo více bičíků
např. u pláštěnek, krásnooček

2) kokální

vznikla ze stélky bičíkaté, bez bičíků (nepohyblivá)
jednobuněčná, jednojaderná, na povrchu buněčná stěna
nemá pulsující vakuoly a v plastidu není stigma
ve starších buňkách pokrývá chloroplast skoro celý prostor, v mladých jen miskovitě zakřiven
např. u rozsivek, zelenivek (Chlorella)

3) trichální (vláknitá)

mnohobuněčná, vláknitá, většinou jednojaderné buňky
buněčná stěna
vlákna jsou buď nevětvená či jednoduše větvená
např. u zelenivek (kadeřnatka)

4) sifonální (trubicovitá)

vláknitá či vakovitá
většinou tvořena jedinou velkou mnohojadernou buňkou, s buněčnou stěnou
např. u trubicovek

5) sifonokladální

vláknitá či vakovitá; větvená či jednoduchá
mnohobuněčná, tvořená mnohojadernými buňkami s buněčnou stěnou
např. u zelených řas (žabí vlas)

6) pletivná

mnohobuněčná, nejvýše organizovaná (odvozena od stélky trichiální)
tvořena kauloidem (lodyžkou) – rozlišený na kratší uzlinové buňky a delší článkové buňky
z uzlinových buněk vyrůstají boční větve
k podkladu přirůstá pomocí rhizoidů (příchytná vlákna)
buňky jsou diferencovány
3 části: rhizoidy (obdoba kořenů), kauloid (obdoba stonku), fyloid (obdoba listů)
např. ruduchy, chaluhy, parožnatky

Rozmnožování řas:

a) vegetativní

– dělení (jednobuněčné řasy), rozpad kolonií nebo mnohobuněčných stélek

b) nepohlavní (sporofyt)

– řasy se nepohlavně rozmnožují výtrusy (sporami)

– nepohyblivé spory řas = aplanospory, pohyblivé =zoospory

– dělením zygoty vzniká diploidní vlákno, na kterém se tvoří výtrusnice (sporangia)

=> ve výtrusnicích meiózou vznikají haploidní spory (výtrusy)

– ze spor vyrůstá gametofyt

c) pohlavní (gametofyt) – převládá nad nepohlavním

– spojení dvou gamet (haploidních pohlavních buněk)

– na haploidní stélce vznikají gametangia, v nich se tvoří gamety

– izogamety – gamety stejného tvaru a velikosti, liší se fyziologicky

– anizogamety – liší se velikostí, větší gameta je samičí

– izogamie = splývání izogamet

– anizogamie = spojení menší samčí gamety s větší samičí

– oosféra = vaječná buňka – nepohyblivá, samičí gameta setrvávající v gametangiu

– oogamie – splynutí samčí pohlavní buňky s vaječnou buňkou

– splynutím gamet vzniká zygota – z ní dělením vzniká sporofyt (diploidní)

– u některých rostlin dochází k rodozměně (metagenezi) = pravidelné střídání gametofytu a sporofytu

(u zelených řas, ruduch, chaluh)

říše: ROSTLINY (Plantae)

podříše: NIŽŠÍ ROSTLINY

oddělení: Červené řasy = Ruduchy (Rhodophyta)

oddělení: Hnědé řasy

třída: Zlativky

třída: Rozsivky

třída: Chaluhy

třída: Obrněnky

oddělení: Krásnoočka

oddělení: Zelené řasy (Chlorophyta)

třída: Zelenivky

třída: Kadeřnatkovité

třída: Spájivky

třída: Trubicovky

třída: Parožnatky

odd. Červené řasy = Ruduchy

jedna z nejstarších rostlin
slepá větev – dál nepokračuje
nedošlo k vytvoření bičíků
mají jednobuněčnou i mnohobuněčnou stélku (vláknitá, pletivná)
obsahují barviva: beta-karoten, chlorofyl a + d, modrý fykocyanin, červený fykoerytin– dle poměru barviv je řasa zabarvená

zásobní látkou je ruduchový škrob
buněčnou stěnu tvoří pektiny a celulóza
pohlavní proces je oogamický (rozmnožují se nepohlavně i pohlavně), častá rodozměna
žijí v teplých mořích (do hloubky 200m)
u některých řas vylučováním buněčné stěny vzniká agar – ten se využívá v potravinářství při výrobě papíru, živné půdy – něco jako želatina
př. puchratka kadeřavá, potěrka

odd. Hnědé řasy

barviva: chlorofyl a + c, beta-karoten, fukoxantin-hnědý
zásobní látky – laminarin nebo olej
sladkovodní i mořské
vývojově slepá větev
stélka: jednobuněčná, bičíkatá
u některých se vytváří panožky (pohlcují bakterie)
některé mají zkřemenělou buněčnou stěnu či okolo sebe tvoří schránku
jsou zhoubou vodáren – zbarvují vodu a páchnou
součástí planktonu čistých sladkých vod
význam – potrava ryb, produkce kyslíku, indikátor čistosti vody
př. Synura uvella
jednobuněčné, drobné řasy, spojují se do kolonií
pouze kokální stélka
okolo těla mají dvoudílnou křemičitou (SiO₂) schránku
vyskytují se hojně – v planktonu slaných i sladkých vod, na povrchu vlhké půdy
bioindikátory čisté vody
rozmnožování: podélné rozdělení buňky – každá z dceřiných buněk dostane 1 část schránky a dotvoří si tu druhou (tu menší) => buňka se zmenšuje, zmenšená se rozmnožuje pohlavně

třída: Zlativky

třída: Rozsivky

třída: Chaluhy

mořské řasy – v oblasti přílivu / odlivu – přirostlé ke dnu (bentické)
mnohobuněčné vláknité či pletivné stélky
dosahují až několik metrů (až 60 m, 100kg)
ve stélkách se hromadí jód, obsahují NaCl, K₂CO₃
využití: palivo, hnojivo, potravina (Čína, Japonsko), k výrobě jódu, sody a potaše
zástupci: rod Laminaria (rozsáhlé porosty)

rod Sargassum (v Karibiku)

Macrocystic (bobulák)

Fucus (Chaluha bublinatá)

odd. Krásnoočka

asi 800 druhů
barviva: chlorofyl a + b, karoteny, xantofyly; zásobní látka: paramylon
žijí ve sladkých znečištěných vodách (kaluže, rybníky) při hladině, tvoří zelené povlaky
stélka – jednobuněčná, bičíkatá
obsahují chloroplasty, které získaly sekundární nedosymbiózou zelených řas
autotrofní, při delším zatemnění ztratí chloroplasty a začnou se vyživovat heterotrofně
povrch těla kryje pelikula
mají světločivnou skvrnu, která se podílí na fotoaktických pohybech buňky
zástupci: Krásnoočko zelené

Krásnoočko štíhlé

Krásnoočko krvavé – obsahuje červené barvivo

oddělení: Zelené řasy

barviva: chlorofyl a + b, beta-karoten, xantofyly
zásobní látka škrob – stejný jako u vyšších rostlin = důkaz vývoje
mohou být i na suchu
buněčná stěna: vícevrstevná, celulózní
v chloroplastech bílkovinné tělísko pyrenoid – enzym rubisco – uplatňuje se při vazbě CO₂

třída: Zelenivky

stélka jednobuněčná nebo mnohobuněčná (vláknitá či pletivná)
2-4 bičíky, stejně dlouhé
žijí samostatně, v koloniích nebo v cenobiích
kolonie = soubor buněk držící pohromadě slizovými obaly a patřící k jedné nebo více generacím
cenobia = složitější buněčné soubory, pravidelně uspořádané, jednogenerační
význam: produkce kyslíku, potrava ryb i člověka
rod Váleč – nejdokonalejší uspořádání cenobií

rod Pláštěnka – v mělkých vodních nádržích

rod Zrněnka – jednobuněčná kulovitá stélka, povlaky na stromech a kamenech

rod Zelenivka = Chlorella

třída: Kadeřnatkovité

vláknité stélky, jednojaderné buňky
nepohlavní rozmnožování: 4-bičíkatá zoospora – z ní haploidní vlákno přisedající k podkladu
pohlavní rozmnožování: izogamicky
v tekoucích vodách
zástupci: Kadeřnatka

Ulva lactuca – listovitá stélka (nejvyspělejší) – 20-25cm, potravina „mořský salát“

třída: Spájivky

stélka jednobuněčná nebo mnohobuněčná vláknitá, nevětvená
mají velké chloroplasty
rozmnožování:

1) pohlavně – zygosporami vznikajícími spájením (konjugací) => 2 vlákna se přiblíží, vznikne kanálek a obsah 1. buňky se přelije do 2. buňky – vznikne zygospora

2) nepohlavně – dělením nebo rozpadem stélky (každý rozpadnutý doroste)

rod Šroubatka – chloroplast ve spirálách

třída: Trubicovky

různorodá skupina řas
trubicovité stélky
Žabí vlas – u nás

třída: Parožnatky

vývojově nejdokonalejší skupina zelených řas => z nich vznikají vyšší rostliny
stélka pletivná, tvarem připomíná přesličky
upevněné rhizoidy v substrátu
ve sladkých vodách, mírně tekoucích až stojatých
rozsáhlé porosty na písčitých nebo bahnitých dnech
buněčné stěny silně inkrustovány CaCO₃
rozmnožují se vegetativně (rozpadem stélky nebo rozmnožovacími tělísky)
rod: Parožnatka – chybí nepohlavní rozmnožování pomocí spor, pohlavně se rozmnožuje oogamicky