Otázka: Nižší rostliny
Předmět: Biologie
Přidal(a): acrev
Protobionta- Jejich tělo se nazývá stélka (může být jednobuněčná, mnohobuněčná, nejsou v ní nikdy svazky cévní), (nemají pravé kořeny, stonky a listy), autotrofní rostliny, v tylakoidech chloroplastů mají chlorofyl a, některé ostatní druhy (b, d)
- Stélka bičíkatá (monadoidní)-nejjednodušší typ, kapkovitý tvar, tělo kryté pelikulou, celulózní stěnou nebo je nahé, světločivná skvrna (stigma)(světlo/tma, primitivní oko), sladkovodní druhy obsahují pulzující vakuolu (odstraňuje u buňky přebytečnou vodu), na předním konci těla jeden nebo několik bičíků (umožňující pohyb), chloroplast s tělískem pyrenoid – bílkovinné tělísko, kt. obsahuje velké množství enzymu rubisco, krásnoočka
- Stélka kokální (buněčná)-jednobuněčná,na povrchu buněčná stěna, jednojaderná, nemá pulzující vakuoly, nemají stigma, ve starších buňkách pokrývá chloroplast celý prostor (až na malý otvor), Zrněnka, Zelenivka
- Stélka měňavkovitá- chybí pevná buněčná stěna=> dochází k přelévání cytoplazmy, tvorba panožek-lokomoční pohyb (lov kořisti), Zlativky
- Stélka kapsální- jedná se o kolonii, je s ní spojena pouze slizem (každá buňka je samotná uložena v rosolovité hmotě-může ji kdykoliv opustit)= volné spojení
- Stélka trubicovitá (sifonální)- na rozdíl od sifonokladální tvořena jedinou velkou mnohojadernou buňkou, buněčná stěna, Zelené řasy
- Stélka pletivná- mnohobuněčná, nejdokonalejší, složena ze 3 částí 1. Rhizoid nahrazuje kořen vyšších rostlin (pouze přichycuje rostlinu) 2. Fyloid- primitivní lístek 3. Kauloid- připomíná stonek, náznak přechodu k vyšším rostlinám, Parožnatka
- Stélka trichální (vláknitá)- tvořena z jednojaderných buněk, buněčná stěna, Kadeřnatka
- Stélka sifonokladální– vláknitá, mnohojaderné buňky, buněčná stěna
Rozmnožování- velká rozmanitost
- Nepohlavní- vznik výtrusů (spor), s bičíkem zoospory, bez bičíku aplanospory
- Pohlavní- gametofyt (haploidní stélka) Na stélce se tvoří pohlavní orgány gametangia z nichž se vytvoří pohlavní buňky (gamety)- izogamety (stejný tvar, velikost, liší se ve fyziologii) , splynutí izogamie, anizogamety (liší se velikostí) jejich splývání je anizogamie, větší gameta je samičí, splynutí samčí pohlavní buňky s oosférou (vaječnou buňkou) je oogamie– splynutím gamet vzniká zygota(2n)-> dělením vzniká diploidní sporofyt(2n) na kterém se tvoří výtrusnice (sporangie). Ve výtrusnicích meiotickým dělením vznikají haploidní výtrusy (spory)=nepohl. rozmno. Ze spor vyrůstá gametofyt, rodozměna (metageneze)- pohl., nepohl.
- vegetativní– dělením (jednobuněčné řasy), rozpadem kolonií nebo mnohobuněčných stélek
Ruduchy
-červené řasy, nejstarší rostliny na zemi
– jednobuněčnou i mnohobuněčnou stélkou
–chlorofyl a + d, β-karoten, modrý fykocyanin a červený fykoerytrin
– jednobuněčné se rozmnožují dělením, ostatní nepohlavně (sporami), pohlavně – rodozměna
– vyluhováním buněčných stěn ruduch rodu Gelidiumhorkou vodou=>agar (potravinářství)
–Puchratka kadeřavá– E moře, po vyprání a vysušení na slunci vybledne, vařením nabubří a mění se v rosol= karagen
Zelené řasy
-všechny typy stélek
– asimilační barviva= chlorofyl a + b, karoten, různé xantofyly
– chloroplasty obsahují bílkovinné tělísko-pyrenoid (obsahuje enzym RUBISCO)
– zásobní látka je škrob
- třída Zelenivky- žijí samostatně nebo v koloniích (soubor buněk držících pohromadě slizovými obaly a patří k jedné nebo několika generacím) nebo cenobiích (složitější buněčné soubory, všechny patří k jedné generaci) rod pláštěnka, váleč, zrněnka, zelenivka
- třída Kadeřnatkovité, Žabovlasovité, Trubicovkovité – všechny mají uzavřenou mitózu (nedochází při ní k rozpadu jaderné membrány), rod kadeřnatka, Ulvalactuca(pojídána jako tzv. mořský salát)
- třída Spájivky- jednobu. nebo mnohobu.- kolonie (nedochází k funkční specializaci buněk)
– cenobia (dochází k -││- )
-pohlav. se rozmnožují zygosporami, které vznikají spájením (konjugací) (gamety vystupují jako celé protoplasty)
–řasa šroubatka
- třída Parožnatky- upevněné v substrátu, díky rhizoidu
– přechodná skupina mezi zelenými řasami a vyššími rostlinami!!!
– tvarem připomínají přesličky
– rod parožnatka (chybí jim nepohl. rozm. pomocí spor), vegetativním- díky rozpadu stélky
Nižší rostliny byly pravděpodobně primární vývojovou skupinou a významně se podílely na vzniku dýchatelné atmosféry.Dnes mají význam jako fotosynteticky aktivní rostliny při výrobě organických látek a kyslíku, využívají se i jako potrava,palivo, hnojivo či k vyrábění některých materiálů nebo syntetizaci důležitých látek (jod).
