Otázka: Systém a evoluce rostlin, nižší rostliny
Předmět: Biologie
Přidal(a): Adam Procházka
SYSTÉM A EVOLUCE ROSTLIN
- BOTANICKÝ SYSTÉM:
umělé systémy třídily rostliny buď podle celkového vzhledu nebo podle jednoho či několika libovolně zvolených znaků, bez ohledu na příbuznost mezi rostlinami
- tvůrcem nejdokonalejší umělé soustavy byl švédský lékař a přírodovědec Carl Linné, který popsal mnoho nových druhů rostlin a vydal i dílo: Species plantarum v roce 1753, které popisuje přibližně 5900 v té době známých rostlin
přirozené systémy vycházely z analýzy většího počtu znaků
- nejstarší třídění rostlin pochází od řeckého filozofa a zakladatele botaniky Theofrasta – 3. st. př. n. l, který rozlišoval rostliny na stromy, keře a byliny
- významný přelom v systematice i v celé biologií zavedl Charles Darwin – princip přírodního výběru
- základní systematickou jednotou je druh (species) à jméno rodové a jméno druhové = BINOMICKÁ NOMENKLATURA (Carl Linné)
- důležitou součástí systematiky rostlin je botanické názvosloví, jehož cílem je správně pojmenovat taxonomické jednotky na základě pravidel
- nejvýznamnějšími taxony v sestupném hierarchickém uspořádání jsou doména, říše, oddělení, třída (taxony nejvyšších kategorií); řád, čeleď, rod (taxony středních kategorií); druh, poddruh, odrůda a forma (taxony nejnižších kategorií)
ŘÍŠE ROSTLINY – evoluce:
- podříše: NIŽŠÍ ROSTLINY
- řasy = vznik a rozvoj v prvohorách
- podříše: VYŠŠÍ ROSTLINY
- vznik ze zelených řas v prvohorách
- RHYNIOFYTY = nejjednodušší vyšší cévnaté rostliny, které rostly v siluru a devonu v mělkých vodách a na bahnitých pobřežích; tělo tvořil jen stonek, podzemní části měly funkci kořene a označovaly se jako rhizomoidy; nadzemní části – mezony – se vidličnatě větvily
- plavuně, přesličky, kapradiny
- rostliny lyginodendrové
- nahosemenné rostliny – druhohory
- krytosemenné rostliny – třetihory
NIŽŠÍ ROSTLINY
- řadí se sem červené řasy (ruduchy), hnědé řasy, krásnoočka a zelené řasy
- představují různorodou skupinu několika oddělení autotrofních organismů, které vznikly v prvohorách před více než 450 miliony let
- v dnešní době je známo kolem 40 tisíc druhů řas
- spolu se sinicemi jsou předmětem studia algologie
- charakteristickým znakem je STÉLKA (= nerozlišené tělo nižších rostlin)
jednobuněčné
- monadoidní (bičíkatá) à tvořena jednou buňkou s jedním jádrem; v přední částí má jeden nebo více bičíků; je pokryta bílkovinným obalem – pelikulou; obsahuje stigma a stažitelnou vakuolu
- kokální (buněčná) à jednojaderná; nemá pohybový aparát; na povrchu je kryta pevnou BS
- rhizopodová (měňavkovitá) à může být vícejaderná; nemá BS; na povrchu má periplast, který umožňuje tvorbu panožek
mnohobuněčné
- trichální (vláknitá) à tvořená jednojadernými buňkami, které se skládají za sebou ve vlákno – vlákno se ale nevětví
- heterotrichální (vláknitá větvěná) à její buňky jsou vícejaderné dochází k větvení vlákna
- sifonální (trubicovitá) à tvořena jednou buňkou s mnoha jádry
- pletivná stélka à nejdokonalejší stélka rozlišena v rhizoidy (kořínky), kauloid (stonek) a fyloidy (lístečky)
ROZMNOŽOVÁNÍ
- řasy se vyznačují velkou rozmanitostí ve způsobech rozmnožování
- VEGETATIVNÍ – probíhá nejčastěji jako dělení jednobuněčných řas ,nebo spočívá v rozpadu mnohobuněčných stélek
- NEPOHLAVNÍ – při něm se uplatňují spory (výtrusy) à pohyblivé = zoospory a nepohyblivé = aplanospory, které vznikají uvnitř mateřské buňky
- POHLAVNÍ – při něm se spojují dvě pohlavní buňky – gamety, vznikající redukčním dělením v pohlavních orgánech zvaných gametangia, v jednu diploidní buňku – zygotu à ze zygoty vzniká sporocyt, na kterém vyrůstají sporangia se sporami; typy pohlavního rozmnožování:
- izogamie = splývání morfologicky stejných gamet
- anizogamie = splývání morfologicky odlišných gamet
- oogamie = samičí gameta je mnohokrát větší a nepohyblivá; samčí gameta je menší a je pohyblivá (opatřená bičíky)
- u řas dochází k rodozměně (metagoneze)
SYSTÉM ŘAS (vývojová větev)
- ČERVENÁ VÝVOJOVÁ VĚTEV
- mezi tuto vývojovou větev se řadí RHODOPHYTA (ruduchy, červené řasy)
- jsou to autotrofní organismy
- stélka je vláknitá (pletivná či trichiální)
- obsahují barviva chlorofyl A , D; karotenoidy, fykoerytriny, fykocyaniny
- zásobní látkou je florideový škrob
- význam:
- potrava pro lidi, krmivo pro zvířata
- farmacie a potravinářství
- zástupci:
- Potěrka (žabí símě)
- Rosolenka – vyluhováním ve vodě z ní získáváme agar (želatina)
- Puchartka kadeřavá – poskytuje karagen
- HNĚDÁ VÝVOJOVÁ VĚTEV
- řadíme sem CHROMOPHYTA (hnědé řasy)
- obsahují barviva chlorofyl A, C a hnědý fukoxantin
- zásobní látkou je chryzolaminaran a volutin
- stélka je monadoidní nebo kokální nebo pletivná nebo trichální
- třída: Zlativky
- jednobuněčné mixotrofní řasy
- často tvoří schránky
- jsou součástí fotoplanktonu
- zástupci:
- Dinobryon
- Synura
- třída: Rozsivky
- je to druhově nejpočetnější skupina chromophyt
- jsou nejrozšířenější à voda, vzduch, půda – tvoří 25% biomasy rostlin
- mají jednobuněčné kokální řasy
- tvoří dvoudílnou křemičitou schránku
- rozmnožují se nepohlavně dělením s navazujícím pohlavním dělením
- usazováním mrtvých schránek rozsivek vzniká křemelina, která má technické využití – výroba skla, filtrů, izolačních hmot,…
- zástupci:
- člunovka
- třída: Chaluhy
- jsou to mořské řasy s pletivnou stélkou
- rozmnožují se vegetativně, pohlavně i nepohlavně
- výrazná rodozměna
- význam: obsahují velké množství jodu; palivo; hnojivo; pokrm; produkují algináty (používá se k stabilizaci zmrzlin)
- zástupci:
- Chaluha bublinatá
- Bobulák – stélky dosahují délky až 100 m
- Čepelnatka
- ZELENÁ VÝVOJOVÁ VĚTEV
- dělí se na krásnoočka a zelené řasy
- Krásnoočka
- jsou to jednobuněční bičíkovci
- na povrchu mají pelikulu
- obsahují pulzující vakuolu a světločivnou skvrnu (stigma)
- obsahují barviva chlorofyl A, B; karotenoidy a diadinoxantin
- zásobní látkou je paramylon
- rozmnožují se nepohlavně
- vyskytují se v silně znečištěných vodách
- zástupci:
- krásnoočko zelené
- krásnoočko štíhlé
- krásnoočko krvavé
- Zelené řasy
- mají všechny typy stélek
- 90% suchozemské, 10% ve vodě
- obsahují barviva chlorofyl A, B; karotenoidy a xantofyly
- tvoří vývojovou větev směřující ke vniku vyšších rostlin
- zásobní látkou je škrob
- BS se skládá z celulózy, hemicelulózy a pektinu
- třída: zelenivky
- žijí jednotlivě nebo v koloniích
- zelenivka
- zrněnka
- pláštěnka
- kadeřnatka
- třída: spájivky
- šroubatka
- třída: parožnatky
- parožnatka
- lesklenka
- třída: trubicovky
- žabí vlas
VÝZNAM ŘAS:
- tvoří důležitou součást vodních ekosystémů – plankton, bentos (společenstvo obývající dno)
- jsou také složkou edafonu (soubor organismů žijících v půdě)
- produkují kyslík
- slouží jako potrava živočichů
- podílí se na samočištění vod – krásnoočko
- jsou zdrojem látek, například karagen, jod, agar
- křemelina (viz.nahoře)
