Systém a evoluce rostlin, nižší rostliny – biologie

 

   Otázka:  Systém a evoluce rostlin, nižší rostliny

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Adam Procházka

 

SYSTÉM A EVOLUCE ROSTLIN

  • BOTANICKÝ SYSTÉM:

umělé systémy třídily rostliny buď podle celkového vzhledu nebo podle jednoho či několika libovolně zvolených znaků, bez ohledu na příbuznost mezi rostlinami

  • tvůrcem nejdokonalejší umělé soustavy byl švédský lékař a přírodovědec Carl Linné, který popsal mnoho nových druhů rostlin a vydal i dílo: Species plantarum v roce 1753, které popisuje přibližně 5900 v té době známých rostlin

 

přirozené systémy vycházely z analýzy většího počtu znaků

  • nejstarší třídění rostlin pochází od řeckého filozofa a zakladatele botaniky Theofrasta – 3. st. př. n. l, který rozlišoval rostliny na stromy, keře a byliny
  • významný přelom v systematice i v celé biologií zavedl Charles Darwin – princip přírodního výběru
  • základní systematickou jednotou je druh (species) à jméno rodové a jméno druhové = BINOMICKÁ NOMENKLATURA (Carl Linné)
  • důležitou součástí systematiky rostlin je botanické názvosloví, jehož cílem je správně pojmenovat taxonomické jednotky na základě pravidel
  • nejvýznamnějšími taxonysestupném hierarchickém uspořádání jsou doména, říše, oddělení, třída (taxony nejvyšších kategorií); řád, čeleď, rod (taxony středních kategorií); druh, poddruh, odrůda a forma (taxony nejnižších kategorií)

 

ŘÍŠE ROSTLINY – evoluce:

  • podříše: NIŽŠÍ ROSTLINY
  • řasy = vznik a rozvoj v prvohorách
  • podříše: VYŠŠÍ ROSTLINY
  • vznik ze zelených řas v prvohorách

 

  • RHYNIOFYTY = nejjednodušší vyšší cévnaté rostliny, které rostly v siluru a devonu v mělkých vodách a na bahnitých pobřežích; tělo tvořil jen stonek, podzemní části měly funkci kořene a označovaly se jako rhizomoidy; nadzemní části – mezony – se vidličnatě větvily
  • plavuně, přesličky, kapradiny
  • rostliny lyginodendrové
  • nahosemenné rostlinydruhohory
  • krytosemenné rostliny třetihory

 

NIŽŠÍ ROSTLINY

  • řadí se sem červené řasy (ruduchy), hnědé řasy, krásnoočka a zelené řasy
  • představují různorodou skupinu několika oddělení autotrofních organismů, které vznikly v prvohorách před více než 450 miliony let
  • v dnešní době je známo kolem 40 tisíc druhů řas
  • spolu se sinicemi jsou předmětem studia algologie
  • charakteristickým znakem je STÉLKA (= nerozlišené tělo nižších rostlin)

 

jednobuněčné

  1. monadoidní (bičíkatá) à tvořena jednou buňkou s jedním jádrem; v přední částí má jeden nebo více bičíků; je pokryta bílkovinným obalem – pelikulou; obsahuje stigma a stažitelnou vakuolu
  2. kokální (buněčná) à jednojaderná; nemá pohybový aparát; na povrchu je kryta pevnou BS
  3. rhizopodová (měňavkovitá) à může být vícejaderná; nemá BS; na povrchu má periplast, který umožňuje tvorbu panožek

 

mnohobuněčné

  1. trichální (vláknitá) à tvořená jednojadernými buňkami, které se skládají za sebou ve vlákno – vlákno se ale nevětví
  2. heterotrichální (vláknitá větvěná) à její buňky jsou vícejaderné dochází k větvení vlákna
  3. sifonální (trubicovitá) à tvořena jednou buňkou s mnoha jádry
  4. pletivná stélka à nejdokonalejší stélka rozlišena v rhizoidy (kořínky), kauloid (stonek) a fyloidy (lístečky)

 

ROZMNOŽOVÁNÍ

  • řasy se vyznačují velkou rozmanitostí ve způsobech rozmnožování
  1. VEGETATIVNÍ – probíhá nejčastěji jako dělení jednobuněčných řas ,nebo spočívá v rozpadu mnohobuněčných stélek
  2. NEPOHLAVNÍ – při něm se uplatňují spory (výtrusy) à pohyblivé = zoospory a nepohyblivé = aplanospory, které vznikají uvnitř mateřské buňky
  3. POHLAVNÍ – při něm se spojují dvě pohlavní buňky – gamety, vznikající redukčním dělením v pohlavních orgánech zvaných gametangia, v jednu diploidní buňku – zygotu à ze zygoty vzniká sporocyt, na kterém vyrůstají sporangia se sporami; typy pohlavního rozmnožování:
  • izogamie = splývání morfologicky stejných gamet
  • anizogamie = splývání morfologicky odlišných gamet
  • oogamie = samičí gameta je mnohokrát větší a nepohyblivá; samčí gameta je menší a je pohyblivá (opatřená bičíky)
  • u řas dochází k rodozměně (metagoneze)

 

SYSTÉM ŘAS (vývojová větev)

  1. ČERVENÁ VÝVOJOVÁ VĚTEV
  • mezi tuto vývojovou větev se řadí RHODOPHYTA (ruduchy, červené řasy)
  • jsou to autotrofní organismy
  • stélka je vláknitá (pletivná či trichiální)
  • obsahují barviva chlorofyl A , D; karotenoidy, fykoerytriny, fykocyaniny
  • zásobní látkou je florideový škrob
  • význam:
  • potrava pro lidi, krmivo pro zvířata
  • farmacie a potravinářství
  • zástupci:
    • Potěrka (žabí símě)
    • Rosolenka – vyluhováním ve vodě z ní získáváme agar (želatina)
    • Puchartka kadeřavá – poskytuje karagen

 

  1. HNĚDÁ VÝVOJOVÁ VĚTEV
  • řadíme sem CHROMOPHYTA (hnědé řasy)
  • obsahují barviva chlorofyl A, C a hnědý fukoxantin
  • zásobní látkou je chryzolaminaran a volutin
  • stélka je monadoidní nebo kokální nebo pletivná nebo trichální

 

  • třída: Zlativky
    • jednobuněčné mixotrofní řasy
    • často tvoří schránky
    • jsou součástí fotoplanktonu
    • zástupci:
  • Dinobryon
  • Synura

 

  • třída: Rozsivky
    • je to druhově nejpočetnější skupina chromophyt
    • jsou nejrozšířenější à voda, vzduch, půda – tvoří 25% biomasy rostlin
    • mají jednobuněčné kokální řasy
    • tvoří dvoudílnou křemičitou schránku
    • rozmnožují se nepohlavně dělením s navazujícím pohlavním dělením
    • usazováním mrtvých schránek rozsivek vzniká křemelina, která má technické využití – výroba skla, filtrů, izolačních hmot,…
    • zástupci:
  • člunovka

 

  • třída: Chaluhy
    • jsou to mořské řasy s pletivnou stélkou
    • rozmnožují se vegetativně, pohlavně i nepohlavně
    • výrazná rodozměna
    • význam: obsahují velké množství jodu; palivo; hnojivo; pokrm; produkují algináty (používá se k stabilizaci zmrzlin)
    • zástupci:
  • Chaluha bublinatá
  • Bobulák – stélky dosahují délky až 100 m
  • Čepelnatka

 

  1. ZELENÁ VÝVOJOVÁ VĚTEV
  • dělí se na krásnoočka a zelené řasy
  • Krásnoočka
    • jsou to jednobuněční bičíkovci
    • na povrchu mají pelikulu
    • obsahují pulzující vakuolu a světločivnou skvrnu (stigma)
    • obsahují barviva chlorofyl A, B; karotenoidy a diadinoxantin
    • zásobní látkou je paramylon
    • rozmnožují se nepohlavně
    • vyskytují se v silně znečištěných vodách
    • zástupci:
  • krásnoočko zelené
  • krásnoočko štíhlé
  • krásnoočko krvavé

 

  • Zelené řasy
    • mají všechny typy stélek
    • 90% suchozemské, 10% ve vodě
    • obsahují barviva chlorofyl A, B; karotenoidy a xantofyly
    • tvoří vývojovou větev směřující ke vniku vyšších rostlin
    • zásobní látkou je škrob
    • BS se skládá z celulózy, hemicelulózy a pektinu

 

  • třída: zelenivky
    • žijí jednotlivě nebo v koloniích
  • zelenivka
  • zrněnka
  • pláštěnka
  • kadeřnatka
    • třída: spájivky
  • šroubatka
    • třída: parožnatky
  • parožnatka
  • lesklenka
    • třída: trubicovky
  • žabí vlas

 

VÝZNAM ŘAS:

  • tvoří důležitou součást vodních ekosystémů – plankton, bentos (společenstvo obývající dno)
  • jsou také složkou edafonu (soubor organismů žijících v půdě)
  • produkují kyslík
  • slouží jako potrava živočichů
  • podílí se na samočištění vod – krásnoočko
  • jsou zdrojem látek, například karagen, jod, agar
  • křemelina (viz.nahoře)


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!