Vyšší rostliny – maturitní otázka z biologie (2)

 

   Otázka: Vyšší rostliny

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): t.klodnerova

 

 

 

KAPRAĎOROSTY A ROSTLINY NAHOSEMENNÉ

SYSTÉM, CHARAKTERISTIKA, VÝZNAM

 

Podříše: VYŠŠÍ ROSTLINY (Cormobionta)

=více diferenciované

-RYNIOFYTY = nejjednodušší dosud známé vyšší rostliny, které pravděpodobně jako první vystoupily na souš

 

CHARAKTERISTIKA:

  • eukaryotické, převážně autotrofní mnohobuněčné organismy
  • mají dokonalá vodivá pletiva (kromě mechorostů) a zpevňovací pletiva →
  • jsou přizpůsobeny k životu na souši (primární prostředí), druhotně některé druhy ve vodě
  • mají rozlišené tělo = KORMUS – tvoří kořen, stonek, list (pouze u primitivnějších mechorostů je zachována úroveň stélky)
  • charakteristická různotvárná rodozměna

 

Oddělení: MECHOROSTY (Bryophyta)

  1. Třída: JÁTROVKY
  2. Třída: MECHY
  3. Třída: HLEVÍKY

 

Oddělení: KAPRAĎOROSTY

-výtrusné cévnaté rostliny → mají dobře vyvinuté cévní svazky – dřevní část tvoří cévice (tracheidy)

-vodivá pletiva, u některých cévy

-převažuje sporofyt nad gametofytem (na rozdíl od mechorostů)

=je pro ně charakteristická heteromorfní rodozměna

-nemají květy ani semena

 

2 vývojové větve:

  1. MEGAFYLNÍ = velké listy
  2. MIKROFYLNÍ = drobné listy (přesličky, plavuně)

 

-LISTYTROFYLY = zelené listy sloužící k fotosyntéze, asimilaci

SPOROFYLY = rozmnožování

TROFOSPOROFYTY = k fotosyntéze, tvorba spor

 

VÝTRUSY – jsou buď stejně velké (stejnovýtrusné kapraďorosty)

nebo jsou rozlišeny na menší samčí mikrospory a větší samičí megaspory (různovýtrusé k.)

 

-mezi kapraďorosty patří 4 třídy – psilofyty, plavuně, přesličky, kapradiny

!!! tyto třídy lze také řadit jako samostatná oddělení

v prvohorách (devon) velikého, stromovitého vzrůstu, až 30 metrů → zapadaly do bahna →zisk černého uhlí →dnes bylinný vzrůst

 

Oddělení (Třída): PSILOFYTY

=vyhynulé

-ryniofyty – podle rostliny rhynia – jednoduše větvené stonky

 

Oddělení (Třída): PLAVUNĚ (Lycopodiophyta)

CHARAKTERISTIKA:

  • výtrusné cévnaté rostliny s pravými cévními svazky
  • naše plavuně jsou zákonem chráněné, protože jsou nejméně zastoupeny
  • sporofyt převažuje nad gametofytem
  • stále zelené rostliny

 

STAVBA TĚLA:

  • mají plný, nečlánkovaný, vidličnatě větvený plazivý stonek – s drobnými lístky
  • na koncích vzpřímených větví stonku vyrůstají výtrusné lístky (sporofyly), na jejichž svrchní straně bývají umístěny výtrusnice (sporangia), v nichž se tvoří výtrusy (spory)
  • sporofyly mohou být uspořádány do výtrusnicových klasů = strobil

 

ROZMNOŽOVÁNÍ:

  • stejnovýtrusné i různovýtrusé – 2 typy spor (samčí mikrospory a samičí megaspory)
  • různotvárná rodozměna = gametofyt a sporofyt nevypadají stejně
  • ze SPORY (spora) se pomalu vyvíjí PODZEMNÍ PROKEL (prothallium, představuje gametofyt, který se živí saprofyticky) → po několika letech se na něm vytvářejí samčí a/nebo samičí GAMETANGIA (záleží , zda se jedná o jedno nebo různovýtrusé plavuně) → na samčích proklech vyrostou PELATKY obrněné SPERMATOZOIDY a na samičích proklech vyrostou ZÁRODEČNÍKY, kde je VAJEČNÁ BUŇKA → z oplozené vaječné buňky vyrůstá mladý SPOROFYT (zygota) a gametofyt brzo odumře→NOVÁ rostlina→ VÝTRUSNÝ KLAS → VÝTRUS a vše se opakuje
  • gametofyt představuje pouze prokly

 

ZÁSTUPCI:

  • PLAVUŇ VIDLAČKA – výtrusný klas je vidličnatě rozvětven, mikrofylní vývojová větev

-nejhojnější druh

-malé rozdělené lístky

  • PLAVUŇ JEDLOVÁ
  • PLAVUŇ PUČIVÁ
  • VRANEČEK – vidličnatě se větví, připomíná mech – zelený, plazivý

-pokojová rostlina a je pěstován i v botanických zahradách

-tropy, subtropy

-v našich podmínkách žije VRANEČEK BRTIVÝ

 

Oddělení (Třída): PŘESLIČKY (Equisetophya)

CHARAKTERISTIKA:

  • vytrvalé výtrusné rostliny
  • fotosyntéza, v oddénku se nachází zásobní látky, které čerpají na jaře
  • obsahují hodně oxidu křemičitého → křupou
  • některé jsou jedovaté
  • VYUŽITÍ: léčivka (ledviny,…), leštění houslí

 

STAVBA TĚLA:

  • mají plazivé oddénky a duté, přeslenitě větvené stonky, které jsou podélně rýhované
  • drobné šupinovité listy
  • 2 typy listů – trofofyty, sporofyty
  • některé přesličky (p. rolní) tvoří v jednom vegetačním období 2 typy lodyh:

-JARNÍ = nezelené, nesou výtrusnicový klas

-LETNÍ = zelené, asimilující, tvoří zásobní látky ukládající se v oddenku

 

ROZMNOŽOVÁNÍ:

  • vegetativně a pohlavně
  • kulovitý VÝTRUS – jejich vnější vrstva se dělí na 4 dlouhé HAPTERY (pentlice), které se vlivem změn vlhkosti vzájemně splétají a výtrusy se rozšiřují ve shlucích, sucho – jsou navinuty na sporách →vzniká PROKEL, který nese buď PELATKY nebo ZÁRODEČNÍKY → mnohobičíkaté spermatozoidy se ve vodním prostředí pohybují k vaječné buňce →po oplození vzniká ZYGOTA → NOVÁ rostlina

 

ZÁSTUPCI:

  • PŘESLIČKA ROLNÍ 2 typy lodyh během jednoho vegetačního období

(jarní nezelená odumírá a je nahrazena letní zelenou)

-2 typy listů – sporofyty, trofofyly

-na suších místech, plevel na okraji polích

-léčivka → močopudné účinky, součást urologických čajů

  • PŘESLIČKA BAHENNÍ – první článek delší
  • PŘESLIČKA LESNÍ – listy otočené dolu, pouze 1 lodyha (zelená) → výtrusný klas

 

Oddělení (Třída): KAPRADINY (Polypodiophyta)

CHARAKTERISTIKA:

  • vytrvalé výtrusné cévnaté rostliny
  • hojně rozšířené po celé zemi – 10000 druhů
  • byliny nebo dřeviny (dnešní zástupci hlavně byliny, v tropech i stromové druhy)
  • slouží jako léčivky

 

STAVBA TĚLA:

  • stonky jsou plné, nečlánkované, často jsou přeměněné v oddenky, ze kterých vyrůstají adventivní kořeny
  • listy jsou velké speřené
  • na rubu nebo na okraji listů se seskupují výtrusnice v tzv. VÝTRUSNICOVÉ KUPKY – mohou být chráněny blanitou OSTĚROU s charakteristickým tvarem kryjící výtrusy

-podle ostěry se rozlišují druhy kapradin

  • VÝTRUSNICE – jsou po obvodu opatřeny PRSTENCEM – řadou ztloustlých buněk umožňujících její otevření
  • VÝTRUSNICE – sklerenchinové buňky – H20 se smršťuje v nejužším místě prstýnku → praskne→ VÝTRUSY jdou ven

 

ROZMNOŽOVÁNÍ:

  • rodozměna kapraďorostů: haploidní VÝTRUSGAMETOFYT – haploidní stélka nebo PROKEL (1 typ – všechny výtrusy jsou stejné, tvar fousatého srdíčka) → na něm se tvoří pohlavní orgány – samčí PELATKY se spermatozoidy a samičí ZÁRODEČNÍKY s vaječnou buňkou → jejich splynutím vzniká ZYGOTA, která se stává základem pro SPOROFYT – je členěn na stonek, listy a pravé kořeny → na listech se tvoří VÝTRUSNICE – v nich se redukčním dělením tvoří nepohlavní haploidní výtrusy
  • gametofyt pouze prokel a výtrusy
  • vytváří NÁLEVKOVITÉ TRSY = voda stéká po listech k oddenku
  • NOVÉ LISTY = stočené – aby se nepoškodil vzrostlý vrchol, jak prorážejí z půdy
  • 1 typ listů – megafilní (velké listy), trofosporofyty

 

ZÁSTUPCI:

  • KAPRAĎ SAMEC – nejběžnější kapradina – list 2x zpeřený + ledvinovitá ostěra!!
  • PAPRATKA SAMIČÍ – běžná kapradina – list 3x zpeřený + čárkovitá ostěra!!
  • ŽEBROVICE RŮZNOLISTÁ – rozlišené listy na sporofyty a trofofyty

-horské a podhorské oblasti

  • OSLADIČ OBECNÝ – na skalách → nižší, méně vykrajované

-v oddenku ukládá organické látky a cukry → léčivka

  • HASIVKA ORLIČÍ – naše největší kapradina – přes 2m vysoká

výskyt: borové lesy, písčité půdy

název: cévní svazky vytváří znak orlice a tu měli ve znaku hasiči

-má cévy i cévice

  • SLEZNÍKY (malé – do 5 cm) – SLEZNÍK ROUTIČKA

indikátor na Ca – roste tam, kde je ho hodně

výskyt: mezi pískovcovými a žulovými horninami

 

Oddělení: SEMENNÉ ROSTLINY

nejpočetnější a vývojově nejdokonalejší skupina vyšších rostlin na Zemi

-jejich proces oplození není závislý na vodním prostředí

-převažuje sporofyt nad gametofytem – gametofyt je u nahosemenných rostlin součástí sporofytu

-gametofyt není schopný samostatné existence a je součástí sporofytu

-vytvářejí mnohobuněčné dokonalé rozmnožovací částice = SEMENA – poskytují ochranu rostlině v embryonální fázi →díky tomu musely pronikat na ekologicky značně různorodá stanoviště a překonávat nepříznivé podmínky

vývojové větve:

1. NAHOSEMENNÉznaky:

  1. nemají semena v pouzdru
  2. nedokonalá ochrana vajíček rostoucí volně na plodolistech
  3. absence květních obalů a blizny → k opylení dochází přenosem pylu přímo na nahé vajíčko → větrem
  1. dřeví část cévních svazků tvoří zpravidla jen tracheidy
  2. samčí a samičí výtrusné listy tvoří samčí a samičí oddělené šišticovité soubory

 

  1. KRYTOSEMENNÉ

NAHOSEMENNÉ ROSTLINY

  1. Třída: KAPRAĎOSEMENNÉ

-vymřelé dřeviny stromovitého i liánovitého vzrůstu s velkými speřenými listy

-období prvohor

v karbonu tvořili dominantní složku tehdejší flóry

-přechod mezi rostlinami výtrusnými a semennými rostlinami

-předpokládá se, že se z nich vyvinuly rostliny krytosemenné

 

  1. Třída: CYKASY

nejprimitivnější skupina semenných rostlin

-připomínají nízké palmičky se širokým kmenem

-subtropy a tropy

-u nás pouze ve skleníku

hlavně druhohory, ale i dnes

-zralá semínka připomínají peckovice

-nízké dvoudomé dřeviny s velkými zpeřenými listy, které jsou na vrcholu kmene

-samčí a samičí výtrusné listy jsou sdruženy ve STROBILECH = oddělené jednopohlavné šištice

 

  1. Třída: JINANY

-konec prvohor

-dochoval se pouze jeden druh – JINAN DVOULALOČNÝ (Š) =živoucí zkamenělina

-listy do trojúhelníku rozdělené na 2 části

-strom s laločnatými listy a vidličnatou žilnatinou

-okrasný, dvoudomé, opadavý

-k rozmnožování slouží semenná peckovice a charakteristicky páchnou

-přirozeně se vyskytuje pouze na malém území v JV Číně

-u nás se pěstuje v parcích a botanických zahradách

 

  1. Třída: JEHLIČNANY

=KONYFERY (= nesoucí šišky)

-stálezelené dřeviny s jehlicovitými nebo šupinovitými listy – mají silnou pokožku a kutikulu, aby zbytečně neztrácely vodu hlavně v zimě

-jehlice vyrůstají na postranních větévkách = BRACHYBLASTY

-existují stromovité a keřovité formy

-nahosemenné – nevytváří se plody, semena v šiškách

-na jaře, kdy dojde k oteplení, se samčí šištice najednou otvírají a do ovzduší se tak dostává obrovské množství pylu → jeho spad bývá označován jako ,,žlutý déšť´´

-známy již z období karbonu, ale největší rozkvět v druhohorách – převládající složka such.vegetace

ZÁSTUPCI:

  • BOROVICE LESNÍ – původní (Š)

-jehlice ve dvojicích na brachyblastech

samčí šištice – obsahují žlutý pyl + pylové zrnko + 2 vzdušné vaky (k rozšiřování pylu)

samičí šištice – ke konci větvičky, na šupině leží volně dvě vajíčka

po opyleníSEMENO opatřené křídlem, na špičce bodláček umožňující zapíchnutí do země → ZÁRODEKNOVÁ borovice

-gametofyt – pylové zrnko, vajíčko → ostatní sporofyt

po oplozeníŠIŠKA – 1. rok zelená, 2. rok zdřevnatí

-na skalách a písčitých půdách

dlouhý kulovitý kořen – hodně hluboko → dostane se i k vodě

 

  • BOROVICE ČERNÁ – nepůvodní – z Balkánu (Š)

-delší, mohutnější jehlice, Větší šišky

-šupiny zevnitř černé

jehličí se v ČR těžko rozpadá → kyselá půda

 

  • BOROVICE VEJMUTOVKA – ze S Ameriky (Š)

5 jehlic ve svazečku, jemné

 

  • BOROVICE KLEČ – původní

-vyskytuje se 1350m a výše → např. Krkonoše

-keřovitá, dobře snáší tvrdé horské podmínky

 

  • BOROVICE BLATKA – původní

-podmáčená místa, na rašeliništích

-drobnější, podobná borovici lesní

-blatka + kleč → vytváří se kříženec, který vypadá jako větší kleč

 

  • BOROVICE LIMBA – vzácná, vysokohorský druh
  • BOROVICE PÍNIE – u nás nepřežije zimu
  • BOROVICE OSINATÁ – až 5000 let

 

  • SMRK ZTEPILÝpůvodní nad 1000 m.n.m. (Š)

-horský druh, nejhojnější – protože rychle roste

-dřevina vysoká cca 30m, mělké kořeny → vyvrací se

-potřebuje hodně vody

-větévky jsou po opadu drsné

-měkké dřevo, nerozpadavá válcovitá šiška

-smrkové monokultury = lesy se smrky jednoho druhu  x  smrkové lesy

-v nížině náchylnější na choroby

-jehličí roste po jednom – vydrží více let

EXHALACE = strom přijde o jehličí → oslabený

 

  • SMRK PICHLAVÝ (=STŘÍBRŇÁK) – S Amerika (Š)

-na jehličí vrstva vosku →bělavé zbarvení →odolnější exhalacím →přežije i ve městě

-špatně snáší nadmořskou výšku

  • SMRK OMORIKA (Š)– úzké vysoké stromy, větve až dolu

 

  • MODŘÍN OPADAVÝ (Š) – původní, Alpy

-světlomilná rostlina na okraji lesů

-odolnější vůči exhalacím – každý rok nové jehličí

 

  • JEDLE BĚLOKORÁ – původní

-citlivý na exhalace, podhorské lesy

-jehlice ve dvou řadách →po opadu jsou hladké

vzpřímené rozpadavé šišky

 

  • DOUGLASKA TISOLISTÁ – ze S Ameriky

-odolnější než jedle

-šišky mají dlouhý jazýček přes šupinu

 

  • TIS ČERVENÝ – původní, dvoudomá, okrasná (Š)

-keř nebo strom

-velmi málo → je chráněn

úplně vše je jedovaté (alkaloid taxyn) kromě červeného míšku (v něm je semeno)

-ptáci napomáhají šíření

-nemá PRYSKYŘIČNÉ KANÁLKY (jako jediný) – u ostatních produkují pryskyřici (lidově zvaná smůla), zajišťují rychlé zacelení rány při mechanickém poškození, zkamenělé úlomky pryskyřice staré až 100 milionu let známe jako JANTAR

-smrt udušením

  • ZERAV (TÚJE) – parková dřevina (Š)
  • CYPŘIŠ – okrasné, z jihu

-teplomilnější, podobné zeravu

  • CEDR LIBANONSKÝ

neopadává na zimu, podobné modřín, ojedinělý

  • SEKVOJOVEC OBROVSKÝ

až 100 metrů → jeden z největších na planetě

-dožívá se až 400 let

  • JALOVEC OBECNÝ – původní (Š)

-keř, zákonem chráněný

-světlomilný → na pastvinách

-3 jehlice v jednom místě vyrůstají – pichlavé jehličí

-semínka v dužnatěných šištičkách

použití: koření, pálenka (borovička)

 

-v současnosti kryjí porosty jehličnatých dřevin cca 1/3 plochy všech lesů

těží se v nich 75% celosvětové spotřeby dřeva

-mezi dnešními jehličnany najdeme největší a nejdéle žijící organismy na světě






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: