Otázka: Kapraďorosty, nahosemenné rostliny
Předmět: Biologie
Přidal(a): Gabi
Vyšší rostliny
- Jsou to primárně suchozemské autotrofní organismy, cévnaté. Tělo (= kormus) je rozděleno na orgány → kořen, stonek a list.
- Rozmnožování – pohlavní i nepohlavní. Pohlavní – splynutím gamet (oosféra + spermatická buňka / spermatozoid). Nepohlavní – výtrusy (sporami) → izosporie (1 typ výtrusů) / heterosporie (2 typy – větší a menší)
Rodozměna – sporofyt (diploidní část) dominuje nad gametofytem (haploidní; redukován). U vývojové vyšších je gametofyt zcela závislý na sporofytu, u krytosemenných rostlin redukovaný na pohlavní buňky.
Kapraďorosty
- → doména Eukaryota, říše Rostliny, vývoj. větev Vyšší rostliny, vývoj. stupeň Kapraďorosty; oddlěnení – Plavuně, Přesličky, Kapradiny a Prvosemenné (vyhynulé)
- Cévnaté výtrusné rostliny. Sporofyt převládá, gametofyt redukovaný na úroveň stélky, výživou netávislý. Sporofyt členěn na stonek, kořen a listy.
- Listy – mikrofyly – 2 typy
- asimilační, výtrusnicové → trofofyly, sporofyly
- megafyly – plní funkci asimilační a nesou výtrusnice → sporotrofofyly
Rozmnožování:
- Nepohlavní – izosporie
- heterosporie – 1 malá samčí spora, 1 velká samičí. Gametofyt je dvoudomý.
- Pohlavní – na gametofytu se v gametangiích tvoří pohlavní buňky, po oplození ze zygoty vyrůstá sporofyt.
Plavuně
- Výtrusné cévnaté rostliny. Stonek je nečlánkovaný, vidličnatě větvený. Listy – mikrofyly – trofofyly (zelené, asimilační) a sporofyly (hnědé, výtrusnicové, většinou se sdružují do šištic)
Životní cyklus:
- Spora (výtrus) – jednobuněčný útvar s haploidním počtem chromozomů, se dostává do vlhké půdy (bez přímého sl. záření), klíčí v prokel
- Prokel (= prothalium) – mikroskopický útvar, podzemní, saprofytický (= rozkladač), roste několik let, jedno- nebo dvoudomý.
- Gametangia – pelatky (anteridia) a zárodečníky (archegonia) – se tvoří až po 10 – 15 letech → spermatozoidy a vaječné buňky. Brzy po oplození odumírá gametofyt. Roste zelená rostlina → sporofyt. Vytváří se výtrusnice, meiózou vznikají výtrusy.
Spory, prokel a gametangia → gametofyt; rostlina a výtrusnice → sporofyt.
Zástupci:
- Plavuně, vrance a vranečky
- Plavuň vidlačka, vraneček brvitý (netvoří šištice)
Přesličky
- Vytrvalé cévnaté výtrusné rostliny, bylinný vzrůst (1,5m – recentní; fosilní → stromovité, až 30m). Inkrustované křemičitany.
- Tělo – plazivý stonek, adventivní kořeny, přeslenítě větvená lodyha (některé přesličky – 2 druhy lodyh → jarní hnědá – generativní, žije z asimilátů; letní zelená → asimilace), listy – mikrofyly
-
- trofofyly – šupinovité, zelené.
- sporofyly – tvoří koncový klas, na spodní straně vakovité výtrusnice (sporangia).
Životní cyklus:
- Výtrusy se díky hapterám (= výběžkům) splétají do shluků. Výtrusy jsou nerozlišené (izosporie). Klíčí v zelený lupenitý prokel – ten nese jen jeden druh pohl. orgánů (pelatky, zárodečníky), autotrofní. Bičíkaté spermatozoidy jsou ve vodním prostředí přeneseny na zárodečníky (chemická navigace oosféry), vzniká zygota. Vyrůstá lodyha, na ní výtrusný klas s výtrusy.
- (Sporangiofor = nosič sporangia)
Zástupci:
- přeslička rolní, přeslička bahenní
Kapradiny
- Fosilní stromovité, recentní bylinný vzrůst (ale v tropech stromovité). Listy – megafyly – trofosporofyly. V mládí circinálně stočené. Stonek je redukovaný jen na oddenek (v tropických oblastech neredukovaný). Výtrusnice uspořádané do tzv. výtrusných kupek na spodní straně listu, jsou kryté ostěrou – tenká blanka s prstencem ztlustlých buněk po obvodu.
- Tělo – zelený megafyl s výtrusnicemi, podzemní stonek – oddenek, adventivní kořeny.
Životní cyklus:
- Výtrus klíčí v prokel. Ten je většinou nadzemní, srdčitého tvaru, vývoj trvá několik let.
- Oboupohlavný, lupenitý a zelený. Na jeho spodní straně se vyvíjí pelatky a zárodečníky, spermatozoidy jsou mnohobičíkaté.
- Po oplození roste zelená rostlina, na ní vznikají sporangia, meiozou vzniknou spory.
Zástupci:
- Kapraď samec, papratka samičí, osladič obecný, sleziník routička
Semenné rostliny
- Vyšší cévnaté rostliny, vývojově nejdokonalejší. Sporofyt převládá nad gametofytem (G je součást S, je na něm závislý). Oplození není závislé na vodním prostředí. Činností kambia se může vyvíjet sekundární xylém = druhotné dřevo.
- Tvoří semena = mnobuněčné útvary sloužící k pohlavnímu rozmnožování.
- Význam semen – ochrana zárodku, přečkání nepříznivých podmínek, více možností rozmnožování rostliny.
Nahosemenné rostliny
Srovnání s krytosemennými:
Vajíčka volně na plodolistech v pestíku
1 spermatická buňka 2 spermatické buňky
semena nahá, volně na šupinách semena kratá plody
xylém je tvořen tracheidami tracheje
Þ Netvoří pravé květy, vajíčka leží volně na megasporofylech (plodolistech) a nejsou kryta květními obaly. Nevytváří pravé plody, některé druhy tvoří útvary podobné plodům – tzv. semenné plody (jinan dvoulaločný; zdužnatělé osemení).
Systém:
- Eukaryota → Rostliny (Plantae) → vývoj. stupeň Nahosemenné → oddělení: Kapraďosemenné; Cykasy; Jinany; Pinofyta → třída Kordaity; Jehličnany (Konifery)
Cykasy
- Nahosemenné, dvoudomé. Nejstarší organismy, většina vyhynula v druhohorách. Vzhledově podobné palmám.
- Listy většinou stálezelené, velké a kožovité. Šištice nesou semena, jsou velké a barevné.
- Kořeny – 1 hlavní kulovitý, vzhůru rostoucí korálovité kořeny. Odolný proti ohni.
- Cykasy jsou přizpůsobené opylení brouky. Jedovaté.
Zástupci:
- cycas circinalis
Jinany
- Dvoudomé (pyl a semena vznikají na jiných rostlinách).
- Pouze 1 zástupce – jinan dvoulaločný (ginkgo biloba) → živoucí fosilie. Nemá květy ani plody.
Jehličnany (Konifery)
Nahosemenné dřeviny s jehlicovitými nebo šupinovitými listy. Stálezelené, většinou stromy, keře vzácně. Produkují pryskyřici (v listech, primární kůře a dřevě jsou pryskyřičné kanálky → rychlé zahojení poranění. Listy – epidermis kryta silnou kutikulou, průduchy ponořené pod ní Þ menší ztráty vody. Dlouhý rozmnožovací cyklus, více děloh (5 – 30).
Jednopohlavné šištice:
- samčí – mikrostrobily – tvořené plochými tyčinkami, tvorba velkého množství pylu, pylová zrna mají vzdušné vaky. Ve spodní části stromu. Skládá se z nitky a tyčinek.
Pylové zrno se zachycuje přímo na vajíčku, po několika měsících klíčí v pylovou láčku a uvolňují se 2 spermatické buňky, dochází k oplození pouze 1 z nich, 2. zaniká. Ze zygoty vzniká zárodek, z oplozeného vajíčka semeno, endosperm v semeni je haploidní. - samičí – megastrobily – v horní části stromu, tvořené semennými a podpůrnými šupinami. Semenné nesou vajíčka. 1. rok jsou fialové, probíhá opylení. 2. rok zelené → oplození a vznik semen. 3. rok dřevnaté – dozrávání semen, otevírání šištic a opadávání.
Stavba – centrální vřeteno šištice nese plodolisty (semenné šupiny), pod nimi jsou menší podpůrné šupiny. 2 nahá vajíčka jsou volně položena na plodolistu.
Stavba jehlice – na povrchu pokožka krytá kutikulou, pod ní hypodermis. Průduchy jsou zanořené pod kutikulou. Pod Hypodermis je asimilační parenchymatické pletivo, v něm vedou pryskyřičné kanálky. Cévní svazky uprostřed ohraničuje endodermis.
Zástupci:
- borovice – borovice černá, borovice vejmutovka, borovice lesní
- smrky – smrk ztepilý, smrk pichlavý (stříbrný)
- jedle – jedle bělokorá, jedle obrovská
- modříny – modřín opadavý, modřín japonský
- jalovce – tis obecný, jalovec obecný
- zerav východní (túje), cypřiš, cedr, sekvoje
Životní cyklus borovice:
- V prašných pouzdrech samčích šištic dozrávají pylová zrna, dělením vznikají vegetativní a generativní buňky → samčí prokel a spermatická buňky.
- Vajíčka vznikají na bázi semenné šupiny na samičí šištici. V obalu vajíčka je otvor klový. Dělením zárodečného vaku vzniká samičí prokel (enkosperm), v něm se vznikají zárodečníky, v každém z nich je vaječná buňka.
- K opylení dojde přenosem pylu (→ sperm. buněk) na vajíčko. Vzniká semeno. (Někdy napodobuje nažku nebo např. bobuli – jinan).
- V semeni je ukryto embryo a endosperm. Zraje v šištici, ta se po zdřevnatění otevírá. Semeno klíčí v malou rostlinu.
