Otázka: Vyšší rostliny
Předmět: Biologie
Přidal(a): t.klodnerova
KAPRAĎOROSTY A ROSTLINY NAHOSEMENNÉ
SYSTÉM, CHARAKTERISTIKA, VÝZNAM
Podříše: VYŠŠÍ ROSTLINY (Cormobionta)
=více diferenciované
-RYNIOFYTY = nejjednodušší dosud známé vyšší rostliny, které pravděpodobně jako první vystoupily na souš
CHARAKTERISTIKA:
- eukaryotické, převážně autotrofní mnohobuněčné organismy
- mají dokonalá vodivá pletiva (kromě mechorostů) a zpevňovací pletiva →
- jsou přizpůsobeny k životu na souši (primární prostředí), druhotně některé druhy ve vodě
- mají rozlišené tělo = KORMUS – tvoří kořen, stonek, list (pouze u primitivnějších mechorostů je zachována úroveň stélky)
- charakteristická různotvárná rodozměna
Oddělení: MECHOROSTY (Bryophyta)
- Třída: JÁTROVKY
- Třída: MECHY
- Třída: HLEVÍKY
Oddělení: KAPRAĎOROSTY
-výtrusné cévnaté rostliny → mají dobře vyvinuté cévní svazky – dřevní část tvoří cévice (tracheidy)
-vodivá pletiva, u některých cévy
-převažuje sporofyt nad gametofytem (na rozdíl od mechorostů)
=je pro ně charakteristická heteromorfní rodozměna
-nemají květy ani semena
–2 vývojové větve:
- MEGAFYLNÍ = velké listy
- MIKROFYLNÍ = drobné listy (přesličky, plavuně)
-LISTY – TROFYLY = zelené listy sloužící k fotosyntéze, asimilaci
SPOROFYLY = rozmnožování
TROFOSPOROFYTY = k fotosyntéze, tvorba spor
–VÝTRUSY – jsou buď stejně velké (stejnovýtrusné kapraďorosty)
nebo jsou rozlišeny na menší samčí mikrospory a větší samičí megaspory (různovýtrusé k.)
-mezi kapraďorosty patří 4 třídy – psilofyty, plavuně, přesličky, kapradiny
!!! tyto třídy lze také řadit jako samostatná oddělení
→v prvohorách (devon) velikého, stromovitého vzrůstu, až 30 metrů → zapadaly do bahna →zisk černého uhlí →dnes bylinný vzrůst
Oddělení (Třída): PSILOFYTY
=vyhynulé
-ryniofyty – podle rostliny rhynia – jednoduše větvené stonky
Oddělení (Třída): PLAVUNĚ (Lycopodiophyta)
CHARAKTERISTIKA:
- výtrusné cévnaté rostliny s pravými cévními svazky
- naše plavuně jsou zákonem chráněné, protože jsou nejméně zastoupeny
- sporofyt převažuje nad gametofytem
- stále zelené rostliny
STAVBA TĚLA:
- mají plný, nečlánkovaný, vidličnatě větvený plazivý stonek – s drobnými lístky
- na koncích vzpřímených větví stonku vyrůstají výtrusné lístky (sporofyly), na jejichž svrchní straně bývají umístěny výtrusnice (sporangia), v nichž se tvoří výtrusy (spory)
- sporofyly mohou být uspořádány do výtrusnicových klasů = strobil
ROZMNOŽOVÁNÍ:
- stejnovýtrusné i různovýtrusé – 2 typy spor (samčí mikrospory a samičí megaspory)
- různotvárná rodozměna = gametofyt a sporofyt nevypadají stejně
- ze SPORY (spora) se pomalu vyvíjí PODZEMNÍ PROKEL (prothallium, představuje gametofyt, který se živí saprofyticky) → po několika letech se na něm vytvářejí samčí a/nebo samičí GAMETANGIA (záleží , zda se jedná o jedno nebo různovýtrusé plavuně) → na samčích proklech vyrostou PELATKY obrněné SPERMATOZOIDY a na samičích proklech vyrostou ZÁRODEČNÍKY, kde je VAJEČNÁ BUŇKA → z oplozené vaječné buňky vyrůstá mladý SPOROFYT (zygota) a gametofyt brzo odumře→NOVÁ rostlina→ VÝTRUSNÝ KLAS → VÝTRUS a vše se opakuje
- gametofyt představuje pouze prokly
ZÁSTUPCI:
- PLAVUŇ VIDLAČKA – výtrusný klas je vidličnatě rozvětven, mikrofylní vývojová větev
-nejhojnější druh
-malé rozdělené lístky
- PLAVUŇ JEDLOVÁ
- PLAVUŇ PUČIVÁ
- VRANEČEK – vidličnatě se větví, připomíná mech – zelený, plazivý
-pokojová rostlina a je pěstován i v botanických zahradách
-tropy, subtropy
-v našich podmínkách žije VRANEČEK BRTIVÝ
Oddělení (Třída): PŘESLIČKY (Equisetophya)
CHARAKTERISTIKA:
- vytrvalé výtrusné rostliny
- fotosyntéza, v oddénku se nachází zásobní látky, které čerpají na jaře
- obsahují hodně oxidu křemičitého → křupou
- některé jsou jedovaté
- VYUŽITÍ: léčivka (ledviny,…), leštění houslí
STAVBA TĚLA:
- mají plazivé oddénky a duté, přeslenitě větvené stonky, které jsou podélně rýhované
- drobné šupinovité listy
- 2 typy listů – trofofyty, sporofyty
- některé přesličky (p. rolní) tvoří v jednom vegetačním období 2 typy lodyh:
-JARNÍ = nezelené, nesou výtrusnicový klas
-LETNÍ = zelené, asimilující, tvoří zásobní látky ukládající se v oddenku
ROZMNOŽOVÁNÍ:
- vegetativně a pohlavně
- kulovitý VÝTRUS – jejich vnější vrstva se dělí na 4 dlouhé HAPTERY (pentlice), které se vlivem změn vlhkosti vzájemně splétají a výtrusy se rozšiřují ve shlucích, sucho – jsou navinuty na sporách →vzniká PROKEL, který nese buď PELATKY nebo ZÁRODEČNÍKY → mnohobičíkaté spermatozoidy se ve vodním prostředí pohybují k vaječné buňce →po oplození vzniká ZYGOTA → NOVÁ rostlina
ZÁSTUPCI:
- PŘESLIČKA ROLNÍ – 2 typy lodyh během jednoho vegetačního období
(jarní nezelená odumírá a je nahrazena letní zelenou)
-2 typy listů – sporofyty, trofofyly
-na suších místech, plevel na okraji polích
-léčivka → močopudné účinky, součást urologických čajů
- PŘESLIČKA BAHENNÍ – první článek delší
- PŘESLIČKA LESNÍ – listy otočené dolu, pouze 1 lodyha (zelená) → výtrusný klas
Oddělení (Třída): KAPRADINY (Polypodiophyta)
CHARAKTERISTIKA:
- vytrvalé výtrusné cévnaté rostliny
- hojně rozšířené po celé zemi – 10000 druhů
- byliny nebo dřeviny (dnešní zástupci hlavně byliny, v tropech i stromové druhy)
- slouží jako léčivky
STAVBA TĚLA:
- stonky jsou plné, nečlánkované, často jsou přeměněné v oddenky, ze kterých vyrůstají adventivní kořeny
- listy jsou velké speřené
- na rubu nebo na okraji listů se seskupují výtrusnice v tzv. VÝTRUSNICOVÉ KUPKY – mohou být chráněny blanitou OSTĚROU s charakteristickým tvarem kryjící výtrusy
-podle ostěry se rozlišují druhy kapradin
- VÝTRUSNICE – jsou po obvodu opatřeny PRSTENCEM – řadou ztloustlých buněk umožňujících její otevření
- VÝTRUSNICE – sklerenchinové buňky – H20 se smršťuje v nejužším místě prstýnku → praskne→ VÝTRUSY jdou ven
ROZMNOŽOVÁNÍ:
- rodozměna kapraďorostů: haploidní VÝTRUS → GAMETOFYT – haploidní stélka nebo PROKEL (1 typ – všechny výtrusy jsou stejné, tvar fousatého srdíčka) → na něm se tvoří pohlavní orgány – samčí PELATKY se spermatozoidy a samičí ZÁRODEČNÍKY s vaječnou buňkou → jejich splynutím vzniká ZYGOTA, která se stává základem pro SPOROFYT – je členěn na stonek, listy a pravé kořeny → na listech se tvoří VÝTRUSNICE – v nich se redukčním dělením tvoří nepohlavní haploidní výtrusy
- gametofyt pouze prokel a výtrusy
- vytváří NÁLEVKOVITÉ TRSY = voda stéká po listech k oddenku
- NOVÉ LISTY = stočené – aby se nepoškodil vzrostlý vrchol, jak prorážejí z půdy
- 1 typ listů – megafilní (velké listy), trofosporofyty
ZÁSTUPCI:
- KAPRAĎ SAMEC – nejběžnější kapradina – list 2x zpeřený + ledvinovitá ostěra!!
- PAPRATKA SAMIČÍ – běžná kapradina – list 3x zpeřený + čárkovitá ostěra!!
- ŽEBROVICE RŮZNOLISTÁ – rozlišené listy na sporofyty a trofofyty
-horské a podhorské oblasti
- OSLADIČ OBECNÝ – na skalách → nižší, méně vykrajované
-v oddenku ukládá organické látky a cukry → léčivka
- HASIVKA ORLIČÍ – naše největší kapradina – přes 2m vysoká
–výskyt: borové lesy, písčité půdy
–název: cévní svazky vytváří znak orlice a tu měli ve znaku hasiči
-má cévy i cévice
- SLEZNÍKY (malé – do 5 cm) – SLEZNÍK ROUTIČKA
–indikátor na Ca – roste tam, kde je ho hodně
–výskyt: mezi pískovcovými a žulovými horninami
Oddělení: SEMENNÉ ROSTLINY
–nejpočetnější a vývojově nejdokonalejší skupina vyšších rostlin na Zemi
-jejich proces oplození není závislý na vodním prostředí
-převažuje sporofyt nad gametofytem – gametofyt je u nahosemenných rostlin součástí sporofytu
-gametofyt není schopný samostatné existence a je součástí sporofytu
-vytvářejí mnohobuněčné dokonalé rozmnožovací částice = SEMENA – poskytují ochranu rostlině v embryonální fázi →díky tomu musely pronikat na ekologicky značně různorodá stanoviště a překonávat nepříznivé podmínky
–vývojové větve:
1. NAHOSEMENNÉ – znaky:
- nemají semena v pouzdru
- nedokonalá ochrana vajíček rostoucí volně na plodolistech
- absence květních obalů a blizny → k opylení dochází přenosem pylu přímo na nahé vajíčko → větrem
- dřeví část cévních svazků tvoří zpravidla jen tracheidy
- samčí a samičí výtrusné listy tvoří samčí a samičí oddělené šišticovité soubory
- KRYTOSEMENNÉ
NAHOSEMENNÉ ROSTLINY
- Třída: KAPRAĎOSEMENNÉ
-vymřelé dřeviny stromovitého i liánovitého vzrůstu s velkými speřenými listy
-období prvohor
–v karbonu tvořili dominantní složku tehdejší flóry
-přechod mezi rostlinami výtrusnými a semennými rostlinami
-předpokládá se, že se z nich vyvinuly rostliny krytosemenné
- Třída: CYKASY
–nejprimitivnější skupina semenných rostlin
-připomínají nízké palmičky se širokým kmenem
-subtropy a tropy
-u nás pouze ve skleníku
–hlavně druhohory, ale i dnes
-zralá semínka připomínají peckovice
-nízké dvoudomé dřeviny s velkými zpeřenými listy, které jsou na vrcholu kmene
-samčí a samičí výtrusné listy jsou sdruženy ve STROBILECH = oddělené jednopohlavné šištice
- Třída: JINANY
-konec prvohor
-dochoval se pouze jeden druh – JINAN DVOULALOČNÝ (Š) =živoucí zkamenělina
-listy do trojúhelníku rozdělené na 2 části
-strom s laločnatými listy a vidličnatou žilnatinou
-okrasný, dvoudomé, opadavý
-k rozmnožování slouží semenná peckovice a charakteristicky páchnou
-přirozeně se vyskytuje pouze na malém území v JV Číně
-u nás se pěstuje v parcích a botanických zahradách
- Třída: JEHLIČNANY
=KONYFERY (= nesoucí šišky)
-stálezelené dřeviny s jehlicovitými nebo šupinovitými listy – mají silnou pokožku a kutikulu, aby zbytečně neztrácely vodu hlavně v zimě
-jehlice vyrůstají na postranních větévkách = BRACHYBLASTY
-existují stromovité a keřovité formy
-nahosemenné – nevytváří se plody, semena v šiškách
-na jaře, kdy dojde k oteplení, se samčí šištice najednou otvírají a do ovzduší se tak dostává obrovské množství pylu → jeho spad bývá označován jako ,,žlutý déšť´´
-známy již z období karbonu, ale největší rozkvět v druhohorách – převládající složka such.vegetace
ZÁSTUPCI:
- BOROVICE LESNÍ – původní (Š)
-jehlice ve dvojicích na brachyblastech
–samčí šištice – obsahují žlutý pyl + pylové zrnko + 2 vzdušné vaky (k rozšiřování pylu)
–samičí šištice – ke konci větvičky, na šupině leží volně dvě vajíčka
–po opylení → SEMENO opatřené křídlem, na špičce bodláček umožňující zapíchnutí do země → ZÁRODEK → NOVÁ borovice
-gametofyt – pylové zrnko, vajíčko → ostatní sporofyt
–po oplození → ŠIŠKA – 1. rok zelená, 2. rok zdřevnatí
-na skalách a písčitých půdách
–dlouhý kulovitý kořen – hodně hluboko → dostane se i k vodě
- BOROVICE ČERNÁ – nepůvodní – z Balkánu (Š)
-delší, mohutnější jehlice, Větší šišky
-šupiny zevnitř černé
–jehličí se v ČR těžko rozpadá → kyselá půda
- BOROVICE VEJMUTOVKA – ze S Ameriky (Š)
–5 jehlic ve svazečku, jemné
- BOROVICE KLEČ – původní
-vyskytuje se 1350m a výše → např. Krkonoše
-keřovitá, dobře snáší tvrdé horské podmínky
- BOROVICE BLATKA – původní
-podmáčená místa, na rašeliništích
-drobnější, podobná borovici lesní
-blatka + kleč → vytváří se kříženec, který vypadá jako větší kleč
- BOROVICE LIMBA – vzácná, vysokohorský druh
- BOROVICE PÍNIE – u nás nepřežije zimu
- BOROVICE OSINATÁ – až 5000 let
- SMRK ZTEPILÝ – původní nad 1000 m.n.m. (Š)
-horský druh, nejhojnější – protože rychle roste
-dřevina vysoká cca 30m, mělké kořeny → vyvrací se
-potřebuje hodně vody
-větévky jsou po opadu drsné
-měkké dřevo, nerozpadavá válcovitá šiška
-smrkové monokultury = lesy se smrky jednoho druhu x smrkové lesy
-v nížině náchylnější na choroby
-jehličí roste po jednom – vydrží více let
–EXHALACE = strom přijde o jehličí → oslabený
- SMRK PICHLAVÝ (=STŘÍBRŇÁK) – S Amerika (Š)
-na jehličí vrstva vosku →bělavé zbarvení →odolnější exhalacím →přežije i ve městě
-špatně snáší nadmořskou výšku
- SMRK OMORIKA (Š)– úzké vysoké stromy, větve až dolu
- MODŘÍN OPADAVÝ (Š) – původní, Alpy
-světlomilná rostlina na okraji lesů
-odolnější vůči exhalacím – každý rok nové jehličí
- JEDLE BĚLOKORÁ – původní
-citlivý na exhalace, podhorské lesy
-jehlice ve dvou řadách →po opadu jsou hladké
–vzpřímené rozpadavé šišky
- DOUGLASKA TISOLISTÁ – ze S Ameriky
-odolnější než jedle
-šišky mají dlouhý jazýček přes šupinu
- TIS ČERVENÝ – původní, dvoudomá, okrasná (Š)
-keř nebo strom
-velmi málo → je chráněn
–úplně vše je jedovaté (alkaloid taxyn) kromě červeného míšku (v něm je semeno)
-ptáci napomáhají šíření
-nemá PRYSKYŘIČNÉ KANÁLKY (jako jediný) – u ostatních produkují pryskyřici (lidově zvaná smůla), zajišťují rychlé zacelení rány při mechanickém poškození, zkamenělé úlomky pryskyřice staré až 100 milionu let známe jako JANTAR
-smrt udušením
- ZERAV (TÚJE) – parková dřevina (Š)
- CYPŘIŠ – okrasné, z jihu
-teplomilnější, podobné zeravu
- CEDR LIBANONSKÝ
–neopadává na zimu, podobné modřín, ojedinělý
- SEKVOJOVEC OBROVSKÝ
–až 100 metrů → jeden z největších na planetě
-dožívá se až 400 let
- JALOVEC OBECNÝ – původní (Š)
-keř, zákonem chráněný
-světlomilný → na pastvinách
-3 jehlice v jednom místě vyrůstají – pichlavé jehličí
-semínka v dužnatěných šištičkách
–použití: koření, pálenka (borovička)
-v současnosti kryjí porosty jehličnatých dřevin cca 1/3 plochy všech lesů
–těží se v nich 75% celosvětové spotřeby dřeva
-mezi dnešními jehličnany najdeme největší a nejdéle žijící organismy na světě
Další podobné materiály na webu:
