Rostlinná pletiva a vegetativní orgány rostlin

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Téma: Rostlinná pletiva a vegetativní orgány rostlin

Předmět: Biologie

Přidal(a): alenacv

 

 

Rostlinná pletiva

  • = soubory buněk společného původu, funkce. Jednoduchá jsou tvořena jediným typem buněk (stejný tvar a velikost), ve složených pletivech jsou alespoň 2 typy buněk.

 

Dělení pletiv podle vzniku:

  • pravá pletiva – vznikají opakovaným dělením buněk dělivých pletiv
    • vzniklé dceřiné buňky zůstávají trvale spojené
  • nepravá pletiva – vznikají druhotným srůstem původně volných buněk

 

Rozdělení podle tvaru a tloušťky BS:

  • 1) parenchym
    • tenkostěnné buňky různého tvaru (oválného, kulatého, protáhlého)
    • mezi buňkami jsou časté interceluláry = mezibuněčné prostory
    • dužnaté plody
    • zvláštní typy:
      • a) palisádový parenchym – buňky protáhlé v jednom směru (např. v listech)
      • b)aerenchym – vodní rostliny, mezibuněčné prostory vyplněné vzduchem
  • 2) kolenchym
    • pletivo bez mezibuněčných prostor
    • tvořené živými buňkami, v určitých místech se ztloustlou buněčnou stěnou, převážně v rozích
    • V řapících listů, obvodové partie stonku
  • 3) sklerenchym
    • buňky mají silně ztloustlou buněčnou stěnu
    • Nejrozšířenějším zpevňovacím a mechanickým pletivem
    • Brzy ztrácí živý obsah buňky
    • sklereidy – kamenné buňky v hrušce, pecky
  • 4) prosenchym
    • silně protáhlé buňky se šikmými přepážkami
    • vyskytují se v cévních svazcích

 

Rozdělení podle stupně vývoje, podle schopnosti buněk dělit se:

DĚLIVÁ PLETIVA = MERISTÉM Y-

  • mají trvalou, nebo dočasnou schopnost dělení
  • mají velká jádra, hodně cytoplazmy, intenzivní látková přeměna
  • buňky se neustále dělí a tím umožňují růst rostliny po celý život
  • Z průvodního dělivého pletiva vzniká protomerystém a vytváří se prvotní meristémy
  • ve vzrostných vrcholků kořene, stonků, listech, kolínkách trav
  • DRUHOTNÁ DĚLIVÁ PLETIVA – umožňují druhotné tloustnutí pletiva (stonek)
    • vznikají z trvalých pletiv obnovením dělivé funkce
    • KAMBIUM -> druhotné dřevo a druhotné lýko
    • FELOGEN -> korek a druhotná kůra – borka

 

Krycí pletiva

  • pokrývají povrch rostlinného těla, chrání rostlinu
  • Pokožka- Prvotním krycím pletivem
    • epidermis – nadzemní pokožka      
      • pokožka zesílenou buněčnou stěnu, je pokrytá kutikulou ta obsahuje kutin a vosky
    • rhizodermis- podzemní pokožka
      • jedna vrstva plochých buněk, nemají chloroplasty, ani kutikulu, ani ztloustlou bs
      • tenké vychlípeniny rhizodermis se nazývají kořenové vlásky (soubor = kořenové vlášení)
  • Můžou vyrůstat TRICHOMY – krycí (ochrana, př. Papily)
    • Žláznaté (palička, éterické oleje..) žahavé (kopřivy, lahvičkovitý tvar, hystamin + acetolcholin)
  • Korek – druhotným krycím pletivem
    • vzniká činností felogenu, zakládá se v pokožce
    • chrání před mechanickým poškozením, nepropouští vodu ani plyny, tepelný izolátor, chrání před infekcí
    • druhotná kůra – borka

 

Provětrávací pletiva

  • kontakt mezi vnějším prostředím a rostlinou, výměna plynných látek
  • a) Mezibuněčné prostory
  • b) Průduchy = stomata
    • 2 svěrací buňky, mezi nimi průchodová štěrbina, obsahují chloroplasty
    • měly by zajistit dostatečný přísun CO2
    • otevírání a zavírání závisí na množství vody ve vakuolách, světlo, koncentrace iontů
  • c) Čočinky = lenticely
    • objevují se u rostlin, které druhotně tloustnou

 

Nasávací pletiva

  • Kořenové vlásky – zvětšují nasávací plochu kořene
  • Haustoria – parazitické kořeny, čerpají látky z cévních svazků hostitele (jmelí)

 

Vyměšovací pletiva

  • Hromadění a vylučování látek vzniklé metabolismem
  • a) medníky – specializované žlázky v květním lůžku
    • vyměšování cukerných roztoků – láká opylovače
  • b) mléčnice specializované buňky v centrálních vakuolách
    • mléčná šťáva – latex – mohou být i jedovaté (ochrana před býložravci – oleandr)
    • zásobní funkce
    • čeleď mákovitých,
  • c) Vodní skuliny = hydatody
    • v pokožce listů  – na koncích listů
    • otvory podobné průduchům, jsou trvale otevřeny
    • vylučují přebytečnou vodu v kapalném stavu

 

Vodivá pletiva

  • u vyšších vývojových rostlin
  • vytvářejí soubory cévních svazků – transport vody a minerálních látek po těle rostliny
  • Skládají se ze dřevní části (xylém) a lýkové části (floém).
  • Dřevní část (xylém)
    • přivádí roztoky minerálních látek od kořenů k listům – transpirační proud
    • dřevní část tvoří:
      • cévice (tracheidy) – mrtvé buňky, mezi šikmé přihrádky, kapradiny a jehličnany
      • cévy (tracheje) – odumřelé buňky bez přihrádek, rostliny na vyšší vývojové úrovni
      • dřevní parenchym – zásobní funkce
      • dřevní sklerenchym – mechanické funkce
  • Lýková část (floém)
    • asimilační proud – produkty z fotosyntézy (listy) tam, kde jsou látky potřeba, nebo do zásoby
    • lýkovou část tvoří:
    • sítkovice – živé buňky, obsahují proděravěné přihrádky – sítka
    • lýkový parenchym – doprovází sítkovice – slouží jako pletivo zásobní
  • Cévní svazky
    • vznikají dělením prvotního dělivého pletiva prokambia > prvotní dřevo a lýko
    • Uzavřené – rostliny, které druhotně netloustnou (jednoděložné)
      • vznikají přeměnou prvotního meristému na trvalé pletivo
    • Otevřené – prvotní meristém si zachovává dělivou schopnost >činností kambia vzniká    druhotné lýko a dřevo
      • Typické pro rostliny s druhotným tloustnutím
      • Činnost kambia – nové přírůstky dřeva – letokruhy

 

Typy cévních svazků:

  • Zpevňovací (mechanická) zajišťují pevnost a pružnost rostlinných orgánů
    • Nejvíce u dřevin, nejméně u vodních rostlin
  • Asimilační asimilace CO2
  • Zásobní ukládání zásobních látek (cukr, škrob)

 

Vegetativní orgány rostlin

  • Zajišťují nezbytné pochody pro život rostliny (přísun vody, minerálních látek..)
  • Kořen, stonek, list

 

KOŘEN (radix)

  • Podzemní orgán, nenese listy
  • Funkce: zásobní, nasávací, vodivá, mechanická, syntetická
  • Zakládá se v zárodku semene > radikula > hlavní kořen > kořeny postranní = kořenový systém
  • Dvouděložné a nahosemenné rostliny – hlavní a vedlejší kořen
  • Jednoděložné – hlavní kořen zaniká a nahrazují ho náhradní kořeny (adventivní)
  • Stavba kořene na podélném řezu
    • Absorpční zóna – nad vzrostným vrcholem, vyrůstají kořenové vlásky
    • Prodlužovací zóna
    • Dělivá zóna
    • Vzrostný vrchol – kryje kořenová čepička, ta má ochrannou funkci, zajišťuje průchod půdou
  • Stavba kořene na příčném řezu
    • Pokožka 1 vrstva buněk, vyrůstají kořenové vlásky v absorpční zoně
    • Primární kůra (endodermis)- korkovatění, dřevnatění
    • Pericykl zakládají se zde postranní kořeny
    • Střední válec paprsčitý cévní svazek, tvoří prvotní lýko
  • Metamorfózy kořene
    • Kořenové hlízy – jiřiny
    • Kořenové bulvy – mrkev
    • Vzdušné kořeny – orchideje (přijímání vzdušné vlhkosti)
    • Příčepivé kořeny – břečťan (přichycovací kořeny)
    • Haustoria – jmelí (pronikání do jiných cévních systémů)
    • Dýchací kořeny – bažinaté rostliny
    • Chůdovité kořeny – rostliny rostoucí na sypké půdě
    • Zatažitelné kořeny – schopnost zkracovat se – cibule
  • Význam
    • potrava, léčiva, výroba cukru, melta, krmiva pro hospodářská zvířata

 

STONEK (caulom)

  • Nadzemní, někdy podzemní orgán (oddenky)
  • Nese listy, pupeny, reprodukční orgány
  • Zajišťuje spojení mezi kořenovým systémem a listy
  • Vodivá funkce, fotosyntéza, zpevňuje rostlinu, vhodné postavení listů a květů v prostoru
  • Uzliny – místa přisedání listů, mezi nimi jsou články (internodia)
  • Rozdělení stonku
    • Rozlišujeme podle průřezu: kruhový, rýhovatý, hranatý, křídlatý
    • Podle polohy: přímý, poléhavý, plazivý
  • Typy stonků
    • Prýt – stonek s listy
    • Stvol – bezlistý stonek, zkrácené články
    • Stéblo – dutý, nebo plný stonek s kolénky
    • Lodyha – olistěný stonek
    • Kmen – nevětvená část dřevnatého stonku (polokeře, keříky, keře)
  • Vnitřní stavba stonku
    • Primárnípokožka (epidermis)
      • Primární (prvotní) kůra – ochranná funkce, zásobní funkce
      • Škrobová pochva (endodermis) – oddenky
      • Pericykl – ohraničuje střední válec – cévní svazky
        • Střed vyplňuje parenchymatická dřeň > dřeňové paprsky
    • Druhotná – tam, kde dochází k druhotnému tloustnutí
      • Kambium (vytváří kambiální válec, periodická činnost – letokruhy), felogen
      • Kambium produkuje druhotné dřevo, druhotné lýko
      • Proužek letního + jarního dřeva = letokruh
      • Součastně s tloustnutím středního válce vzniká činností felogenu druhotná kůra (borka)
      • Stonek nese pupeny (listy, květy, stonky)
      • Makroblast – dlouhá postranní větev
      • Brachyblast –  zkrácená větévka nesoucí listy, květy
  • Větvení stonku
    • Vidličnaté – vzrostný vrchol stonku > 2 stejnocenné vrcholy >ty se mohou déle rozdělit
      • Jmelí
    • Postranní větvení
      • hroznovité – vedlejší stonky nikdy nepředrostou hlavní stonek (jehličnany)
      • Vrcholičnaté – hlavní stonek zatlačen pod postranní větve, které ho přerostou (jabloň)
  • Metamorfózy stonku
    • Oddenky – zkrácené, zásob. Fce (sasanky)
    • Oddenkové hlízy
    • Stonkové hlízy
    • Šlahouny (rozmnožování – jahodník)
    • Úponky – přichycení
  • Význam stonků pro člověka
    • Potrava člověka a zvířat, zdroj vitamínů, textilní materiály, stavebnictví, výroba papíru a nábytku, skořice, třtinový cukr, zázvor

 

LIST (fylom)

  • Postranní, zelený orgán cévnatých rostlin
  • Funkce: fotosyntéza, transpirace (odpařování vody), výměna plynů
  • Zakládají se v pupenech, u dřevin mohou být chráněny šupinami
  • 3 typy listů
    • Dělohy – zárodečné listy
    • Asimilační – z listové čepele a řapíku, řapík chybí = přisedlé
      • U báze řapíků – palisty
    • Listeny – redukované listové útvary  > vyrůstají květy, nebo květenství
      • Různě zbarvené, nebo do charakteristických souborů – zákrov
  • Různolistost – na jedné rostlině listy různého tvaru (břečťan, topol bílý)
  • Žilnatina – cévní svazky na listech
    • Vidličnatá, rovnoběžná, obloukovitá
  • Dělení listů
    • Podle listové čepele
      • jednoduché (nečleněná čepel, členěná čepel)
      • složené
    • Podle uspořádání lístků
      • dlanitě složené – vícečetné (jílovec maďal)
      • zpeřené
        • lichozpeřené
        • sudozpeřené
    • Z hlediska způsobu postavení listů
      • Střídavé
      • Vstřícné
      • Přeslenité
  • Stavba listu
    • svrchní a spodní pokožka
    • Mezofyl – prostor mezi pokožkami
      • Palisádový parenchym – velký počet chloroplastů
      • Houbovitý parenchym – buňky nepravidelného tvaru
  • Metamorfózy listu
    • Trny, úponky, šupiny, cibule, listy hmyzožravých rostlin
  • Význam listů
    • Zelenina, léčivé rostliny, koření, čaj


Další podobné materiály na webu: