Cévní a oběhová soustava, tělní tekutiny

 

   Otázka: Cévní a oběhová soustava, tělní tekutiny

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Evca.cel<>seznam.cz

 

 

 

 

→Funkce oběhové soustavy: transport plynů, hormonů, živin, zplodin metabolismu; zajištění imunity; udržení homeostázy; termoregulace (hoiotermní organismy).

 

Fylogeneze:

– nejprve stačila pouhá difúze (omezená velikost částic)

– dále se vytvořili specializované buňky archeocyty, které přenášely živiny

– velkým skokem byla gastrovaskulární soustava = láčka (žahavci ostnokožci)

– postupně se vyvinula cévní soustava ve 2 formách: otevřená a uzavřená; poprvé se CSU objevila u pásnic – podle všeho typ CS není rozhodující pro fylogenetický stupeň vývoje (viz. pásnice)

– pozn. rozdílné uložení CS a NS u prvo- a druhoústých!!! (prvoústí CS na zádech)

současně jak se vyvíjela CS, se zdokonalovala i stavba srdce

– nejprimitivnější srdce je arteriální – protéká jím okysličená krev, poprvé se objevuje u měkkýšů

– venózní srdce – neokysličená krev

– nejdokonalejším typem je arteriovenózní srdce, které je rozděleno na 2 oddíly, poprvé ve velmi primitivní formě u kroužkovců, členovci – ostie (dírky) kterými je nasávána krev; u strunatců osrdečník je jediný dokonale zachovaný coelom; u ptáků zachován pravý oblouk u savců levý oblouk aorty

 

TĚLNÍ TEKUTINY – buněčné (cytoplazma), mimobuněčné (tkáňový mok)

a) hydrolymfa  – míza + voda; soli , bílkoviny, améboidní buňky; → žahavci, ploštěnci, ostnokožci

b) hemolymfa  (krvomíza) – větší množství bílkovin, některé jsou asimilační barviva; (schopnost přenosu dýchacích  plynů), u neuzavřených oběhů ; amébocyty; → většina bezobratlých – členovci

c) tkáňový mok + lymfa + krev

tkáňový mok – tekutina bez buněk (výjmečně bílé krvinky)

lymfa – ve speciálních cévních útvarech, vzniká z tkáňového moku , obsahuje větší množství lymfocytů, mízní ústrojí se poprvé vyskytuje u paryb, je to otevřený systém ústící do cévní soustavy, důležitá role v obraně organismu

krev– obíhá v uzavřeném systému, skládá se z tekuté složky plazmy (voda, minerály, organické látky) a z krevních buněk (krvinky + krevní destičky)

Mízní ústrojí – orgán typický pro všechny obratlovce kromě kruhoústé (poprvé u paryb), důležitá role v obranyschopnosti organismu

Cévní ústrojí – uzavřené

Mízní – otevřené, ústí do krevní soustavy, jestliže je mízní soustava, pak tkáňový mok, mízy, krev – tvoří uzavřenou soustavu, přispívá k vytvoření vnitřní rovnováhy = homeostázy

– otevřený systém , poprvé u paryb

– slepými mízními vlásečnicemi (mezi jednotlivými buňkami) – mízní žíly – mízovody – kardiální žíly nebo horní dutá žíla

– pohyb – pomalý, pomocí stahování svalů, mohou vznikat mízní srdce (u nižších obratlovců, končí u plazů)

– u krokodýlů, některých ptáků, savců – přítomny mízní uzliny (bílé krvinky, čištění mízy ® obranyschopnost)

 

Strunatci – uzavřená CS, tepny+ žíly + vlásečnice + srdce (cor)=rozšířenina největší tepny – je uložené v blanitém nebo chrupavčitém osrdečníku (pericardium), bývá   trubicovité (nejjednodušší) – dochází k dalším úpravám (esovité prohýbání – spirálovité stáčení – vnitřní členění), u vodních obratlovců jím prochází jen krev odkysličená :

Rozděleno na 4 části: žilní splav (sinus venosus); Předsíň (atrium cordis); Komora (ventriculus cordis); Srdeční násadec (conus arteriosus)

Žilní splav – tenkostěnný, hladká svalovina, u vodních obratlovců, přetrvává u obojživelníků, vstupují do něj všechny žíly mimo plicních

Srdeční násadec –  obojživelníci + vodní , u kostnatých ryb je zredukován, je nahrazován tepenným násadcem

S přechodem  k suchozemským je trend oddělovat okysličenou a odkysličenou krev

Srdce se v průběhu přechodu na souš podélně dělí – oddělení okysličené a odkysličené

kruhoůstí – žilný splav, předsíň, komora, tepenný nástavec = jednoduché srdce, mízní soustava není, jen v náznaku – dutiny v horní části těla obsahují tekutiny podobné míze

paryby – srdce má 4 části , v krvi je velké množství močoviny – řeší tím osmózu, mízní soustava přítomna Þ dokonalá obranyschopnost

ryby– malé změny, u dvojdyšných – plicní vaky – dochází k částečnému rozdělení srdce – předsíně pomocí specializované podélné řasy (přepážky) – často zasahuje až do komory, míšení krve v srdci, poměrně dokonalý mízní systém

obojživelníci – malý (plicní) a velký (tělní oběh) – dokonalé rozdělení, předsíně rozděleny na 2 části, komora nerozdělená – ale stále míšení,® do těla a plic krev smíšená, poměrně dokonalý mízní systém –s mízními srdci, lymfatické vaky pod kůží

plazi – 2 předsíně+1 komora,u krokodýlů je komora téměř rozdělena na 2 části

ptáci, savci –4 části –levá-okysličená, pravá – odkysličená

 

TĚLNÍ TEKUTINY

→ zajišťují buňkám tkání stálé optimální podmínky pro jejich specializované funkce, tzn. stálost vnitřního prostředí – homeostázu

→ vodné roztoky organických a anorganických látek

→ funkce – rozvod živin po těle, odvod zplodin metabolismu, homeostáze

  • ·   nitrobuněčné (intracelulární) – součást buněk, 32-40% hmotnosti těla, 55% celkové tělesné vody
  • ·   mimobuněčné (extracelulární) – 21% hmotnosti těla, 45% celkové tělesné vody

– cévní – krev, lymfa

– mimocévní – vyplňuje mimobuněčné prostory, zabezpečuje výživu, tkáňový mok, mozkomíšní mok, komorová voda v oku, kloubní maz, moč, ušní tekutiny

 

Tkáňový mok – 10,5l

– mimobuněčná, mimocévní tekutina, vyplňuje mezibuněčné prostory (př. mezi mozkovými plenami)

– podobné složení jako krevní plazma (méně bílkovin)

– vznik – z krve prostupováním tekutiny z krve přes krevní kapiláry

– z něj se tvoří míza

→ funkce – výživa jednotlivých tkáňových buněk           

 

Míza (lymfa)

– nažloutlá tekutina podobného složení jako krevní plazma (mnohem méně bílkovin, více tuků, přítomnost lymfocytů); mimobuněčná, cévní struktura

– proudí v lymfatických cévách ústících do krevního řečiště; vzniká z tkáňového moku

→ funkce – transport látek z tkáňového moku do krve, ochranná

 

Krev – 5-6l muži, 4,5l ženy, 8-9% hmotnosti těla

– mimobuněční, cévní tělní tekutina; červená, neprůhledná tekutina

→ fce – transport (O2, živiny – cukry, tuky, bílkoviny, hormony, vitamíny), termoregulace – váže na sebe teplo, odvod zplodin metabolismu, schopnost udržovat stálé vnitřní prostředí – homeostázi (stálý osmotický tlak v b., pH krve), obranná fce proti infekci – schopnost srážet se

– složení – krevní plazma (zákl. mezib. hm.), krevní b. (erytrocyty, leukocyty, trombocyty)

 

Krevní plazma – 3l, pH 7,4

– zákl. mezib. hmota – tekutá; průhledná, nažloutlá tekutina

– anorg.l. – 90% voda (vázaná na bílkoviny, volná, rozpouštědlo pro další látky), soli (NaCl – důležitá pro homeostázi, Ca – tvorba kostí,zubů, P – kosti, I – štítná žláza…)

– org.l.plazmatické bílkoviny – tvorba v jádrech – albuminy (váží na sebe vodu – udržení objemu krve, přenos enzimů, váží se hormony), globuliny (produkt spec.b. mízní tkáně, obranná fce, imunoglobuliny – zneškodňují škodlivé l.), fybrinogen (srážlivost krve), heparin (protisrážlivé faktory); cukry – glukózy

 

Erytrocyty (červené krvinky) – 4,5 – 5,5 mil/mm3

→ fce – přenos O2 z plic do tkání, odnos CO2 do plic

– tvar – kulovitý, uprostřed promáčklý, ze strany – piškotovitý tvar; bezjaderné – nedělí se

– v cytoplazmě červené barvivo – hemoglobin (bílkovina globin + hem – barevná složka, Fe – váže O2)

– hemoglobin + O2 – oxyhemoglobin – volná vazba – snadné uvolnění

– hemoglobin + CO2 – karboxyhemoglobin – pevná vazba, již se nedá navázat O2 → až udušení

vznik (= erythropoéza) – kostní dřeň všech kostí, plod – játra

– tvorba řízena – hormon erytropoetin z ledvin;důležitá přítomnost vitaminu B12, kyseliny listové, bílkovin, Fe

životnost100 – 120 dní

zánik – slezina, játra – Fe využito na tvorbu nových červených krvinek, zbytek přeměněn v játrech na žlučová barviva

– v plazmě jsou v izotonickém prostředí

– hypotonický roztok – praskání erytrocytů – hemolýza

– hypertonický roztok – svraštění erytrocytů

anémie – chudokrevnost

 

Leukocyty (bílé krvinky) – 4 000 – 10 000/mm3

– větší než erytrocyty, různý tvar, mají jádro

– rozdělení podle tvaru b. jádra a barvitelnosti granulí v cytoplazmě – granulocyty, agranulocyty

1. granulocyty – 70% leukocytů

– členité jádro, v cytoplazmě – zrníčka – granula – produkují chem.l. ničící mikroorganismy, zabarvené

neutrofilní – neutrální barviva granul; eozinofilní – kyselá barviva; bazofilní – zásaditá barviva, obsahují heparin

– neutr. + bazof. – schopnost fagocytózy

– vznik mízní uzliny, kostní dřeň, slezina

2. agranulocyty – 30% leukocytů, nejsou granuly, nemají členité jádro

– monocyty – do tkání jako makrofágy (fagocytóza)

– lymfocyty – T-lymfocyty (dozrávají v brzlíku, buněčná imunita, rozpoznají nádorové buňky, buňky transplantovaných orgánů); B-lymfocyty (humorální – látková imunita, tvorba imunoglobinu, ochrana těla před antigeny)

životnost12 hodin

→ fce – obranná

– patologické zmnožení (nefunkční) – leukémie (rakovina krve)

– diapedéza – schopnost leukocyt prostupovat stěnou cév a pohybovat se k místu infekce

– fagocytóza – zneškodňují škodlivé látky (pomocí panožků vtáhne org. do nitra– zničení pomocí enzymů)

 

Trombocyty (krevní destičky) – 200 000 – 300 000/mm3

– nejmenší krevní b. nepravidelného tvaru

vznik – kostní dřeň – z velkých b. (megakaryocyty); nemají jádro; obsahují ionty Ca

životnost2-4 dny

→ fce – srážení krve

– porucha srážlivost – hemofilie (dědičná)

 

Sedimentace červených krvinek

= usazování – vyvoláno hmotností, gravitací

– měření – trubice dělená na 150mm – výsledky se sčítají po 1 hodině

– muži za hod. – 2-5mm, ženy za hod. – 3-8mm ; vyšší hodnoty – nemoc

– hematokrit – odměrný válec ustáté centrifugované krve, udává podíl krevní plazmy a krevních tělísek (ženy asi 39%, muži 44%)

 

Srážení krve (hemostáza)

– srážení – pokud je krev mimo cévy

– v krevní plazmě je fibrinogen+proteomptin (k tvorbě vitamínu K, za přítomnosti Ca (v krevních destičkách) se přemění na enzym – trombin) – trombin řídí přeměnu fibrinogenu na fibrin (nerozpustný, vláknitý) – zachytí se ve shluku krevních destiček – krevní sraženina – zpevní se a uzavře porušenou cévu – začne působit heparin

– nedostatek heparinu – vznik trombóz – ucpávají cévy

– sérum – krevní plazma zbavená fibrinogenu, vzniká po sražení krve, po jeho zaschnutí vzniká stroupek

 

Krevní skupiny – A, B, AB, 0

– Jan Jánský – 1907 – český lékař – rozlišuje 4 krevní skupiny

  • 2 aglutinogeny – A, B – na jejich základě rozlišuje 4 skupiny

– skupina A (aglutinogen A) – aglutinin anti-B; skupina B (aglutinogen B) – aglutinin anti-A

– skupina AB (aglutinogen A i B) – aglutininy chybějí

skupina 0 (aglutinogen chybí) – aglutinin anti-A i anti-B

  • aglutinin – protilátky v krevní plazmě

– krevní plazma obsahuje vždy protilátky proti tomu z antigenů, který není přítomen na membránách vlastních erytrocytů

– pokud by se krvinky dostaly do styku s plazmou obsahující protilátky proti jejich antigenům, nastala by aglutinace (shlukování) krvinek – až smrt

– transfúze krve – křížová zkouška – zjišťuje se kompabalita (slučitelnost) krve dárce a příjemce

Rh faktor  – lidé s tímto faktorem Rh pozitivní – Rh+ – asi 85% lidí, způsobeno přítomnosti antigenu D; bez tohoto faktoru – Rh negativní – Rh-

– v krvi Rh- lidí se normálně nevyskytují protilátky proti Rh faktoru, mohou se však vytvořit u Rh- matky s Rh+ plodem a ohrozit tak plod (vznik anémie – hemolýza červených krvinek plodu) nebo při transfuzi krve Rh+ do těla jedince s krví Rh-

 

CÉVNÍ SOUSTAVA

– historie – William Harvey – 1628 (1619) – objev krevního oběhu – dílo – O pohybu srdce

– Malpighi – 1661 – objev krevních vlásečnic a jejich funkce; Purkyně – purkyňova vlákna v srdci

 

Srdce (cor, kardia – řecky)

– dutý svalový nepárový orgán, dutina hrudní – vlevo, mezi plicními laloky; hmotnost 340g, mimi 30g

→ zajišťuje neustálou cirkulaci krve v cévním řečišti

– stavba – horní část – báze; dolní část – hrot

– kryto osrdečníkem – perikard – vazivová blána, přechází v epikard

– 3 vrstvy – vnější – epikard; střední – myokard – vlastní srdeční svalovina

– vnitřní – endokard – blána vystýlající vnitřní dutinu, vychlipují se z ní cípaté chlopně

  • ·   2 předsíně – atrium – tenčí svalovina, shromažďování krve; 2 komory – ventriculus – silnější svalovina, pracovní oddíl srdce
  • chlopně

– cípaté – mezi P a K, vychlípeniny endokardu; nálevkovitě vpáčeny do komor a jejich zpětnému vyvrácení do předsíní brání tenká vazovová vlákna – šlašinky; dvojcípá (valvula tricuspidalis) mezi LP a LK; trojcípá (valvula bicuspidalis) mezi PP a PK

– poloměsíčité (valvuli semilunaris) – mezi K a tepnami (mezi PK a plícní tepnou, mezi LK a aortou)

→ význam – zabránění zpětnému toku krve, regulace průtoku krve

 

Činnost srdce

– smršťování – systola, ochabování – dyastola

– 1.fáze – systola P + dyastola K + otevření cípatých chlopní

– 2.fáze – dyastola P + systola K + otevření poloměsíčitých chlopní

– 3.fáze – dyastola P i K, srdce se plní krví

Řízení činnosti srdce

– převodní systém srdeční (excitomotorický aparát)

– řízení pomocí impulsů vycházejících ze 2 uzlíků

– sinový (sinoatriální) – v PP při ústí HDŽ

– síňokomorový (atrioventrikulární) – ve stěně na přechodu mezi PP a PK; převezme impuls od sínusového uzlíku

– dále jde impul hisovým svazkem (síňokomorový, svazek svalových vláken)  – větví se na Purkyňova vlákna – zasahují do myokardu obou K

nervově – centrum v prodloužené míše

– sympatikus – zrychlují činnost srdce; parasympatikus – zpomaluje činnost srdce

hormonálně – adrenalin – ovlivňuje množství krve, které se dostane do srdce

Projevy činnosti srdce

  • údery srdečního hrotu o hrudník – cítíme při systole; hmatatelný mezi 5. a 6. žebrem
  • ·   srdeční ozvy – práce chlopní; fonendoskop, fonendogram

– systolická – hlubší, delší, uzavření cípatých chlopní

– dyastolická – vyšší, kratší, uzavření poloměsíčitých chlopní

  • elektrické projevy – při činnosti srdce vzniká elektrický potenciál

– přiložení elektrod na hrudník a dolní končetiny – EKG (elektrokardiogram, elektrokardiograf – přístroj)

  • ·    tep (puls) – tlaková vlna způsobená vypuzením krve z LK do aorty – šíří se do periferních tepen

– rytmus odpovídá frekvenci srdečních kontrakcí

– v klidu – 72tepů/min, námaha až 200; měříme – vřetenní tepna, spánková tepna, krkavice

– palpace – zjišťování tepu hmatem

  • ·    tepový (systolický) srdeční objem – množství krve vypuzené jednou srdeční systolou

– 60-80ml, námaha až 150ml

  • ·   minutový srdeční objem – objem krve vypuzené srdcem za 1 minutu; 5l/min, námaha až 30-40l/min
  • ·   tlak krve – tlak krve na stěnu cév

– systolický – 110-140mm Hg (14,6-18,6kPa); dyastolický – 70-90mm Hg (9,3-11,9 kPa)

– závisí na množství kolující krve, odporu krevního řečiště (na průsvitu a pružnosti cév), velikosti minutového srdečního objemu, věku

– nejvyšší v tepnách, nejnižší v DDŽ; tlaková amplituda – rozdíl mezi tlaky

– tonometr, pažní tepna; řízení – z prodloužené míchy, parasympatikus, sympatikus

– hypertenze – vysoký krevní tlak, 160/95; hypotenze – nízký krevní tlak, 95/60

Krevní cévy

– stavba – vazivový obal; elastická vlákna – pružnost; hladké svalstvo – regulace průtoku krve

– endotel – ploché buňky, zajišťují vnitřní hladký povrch; lumen – dutina

 

1. tepny (artérie) – vedou krev ze srdce – OK, do plic ODK

– pevné, pružné – ve stěnách mají elastická vlákna

– vedou při povrchu těla – krční, spánková, vřetenní; hloubějí v těle –aorta, plicnice;větví se (tepénky)

2. žíly (vény) – vedou krev do srdce

– tenká, poddajná stěna

– vedou spíše u povrchu, v dolních částech těla mají kapsovité chlopně (brání zpětnému toku krve)

– větví se na žilky (venuly), na ně navazují vlásečnice

3. vlásečnice (kapiláry) – tenké, průsvitné cévy

– stěna tvořena pouze endotelem a lumenem, propustná pro plyny, vodu a některé látky v plazmě – výměna látek

– tvoří přechod mezi tepnami a žílami

Aorta – srdeční tepna: z LK do těla – OK

– větví se – horní (horní končetiny, krk, hlava); dolní (dolní končetiny, vnitřní orgány)

– odstup koronárních (věnčitých) tepen – obepínají srdce – OK

– odstup hlavopažní tepna – dále se dělí na pravá krkavice a pravá podklíčková tepna)

Plicnice – plicní tepna: z PK do plic – ODK

– 2 větve – levá (levá plíce), pravá (pravá plíce)

– jaterní tepna (vrátnicový oběh), krkavice (krční tepna), kyčelní, pažní, loketní, vřetenní…

– HDŽ, DDŽ – ODK, vstupují do PP

– srdeční žíly – ústí do PP, ODK

– plicní žíly – 4 – vstupují do LP, z L a P plíce, OK

 

cévy

  • ·   velký (tělní) oběh

– LK – aorta (levý oblouk) – horní a dolní větev – tělo – ODK – HDŽ, DDŽ – PP

  • ·   malý (plicní) oběh

– PK – plicní tepna – ODK – plíce – OK – plicní žíla – LP

  • ·   koronární oběh – vlastní oběh srdce

– z aorty odstupují věnčité tepny – větvení – levé, pravé – obepínají srdce

– LK – OK – věnčité tepny – srdce – ODK – srdeční žíly – PP

  • ·   vrátnicový oběh – portální

– v játrech, napojen na velký tělní

– nepárové orgány dutiny břišní – částečně ODK – portální (vrátnicová) žíla – játra

– jaterní tepna – čistě OK – do jater – ODK – jaterní žíla – DDŽ

 

MÍZNÍ (lymfatická) SOUSTAVA

– samostatný uzavřený systém, sbírá mízu tvořící se v tkáních a odvádí ji do žil

– mízní vlásečnice – začínají slepě v mezibuněčných prostorech tkání, tvoří se v nich míza z tkáňového moku – 2,5-3l/den (při poruchách – otoky – edémy), téměř všude mimo nervová soustava, kostní dřeň, chrupavka, příčně pruhovaná svalovina)

– mízní cévy – odvádějí mízu z vlásečnic, spojují se v mízní kmeny – soutokem vzniká mízovod

– hrudní – odvod mízy z dolní části těla, levá polovina hrudníku

– pravostranný – odvod mízy z hlavy, pravé horní části těla

– ústí do krčních žil (krevního oběhu)

– odvod velkých molekul (bílkoviny, tukové kapénky) – neprojdou stěnou kapilár

  • ·   mízní uzliny – oválné útvary vyplněné lymfocyty, vazivové pouzdro

– filtrují přicházející mízu (zachycují mikroorganismy, cizorodé buňky…)

– retikulární tkáň; tvorba lymfocytů

– krkavice, podpaží, třísla, pod čelistí

  • ·   brzlík (thymus) – tvorba T-lymfocyt; pod hrudní kostí

– důležitý v dětství (obrana organismu), zaniká v období puberty

– filtrace mízy – ústí sem mízní cévy

IMUNITA

-schopnost organismu chránit své vnitřní prostředí, neporušenost svých buněk a tkání proti vnějším vlivům

– cizorodé látky schopné vyvolat v organismu imunitní odpověď – antigeny – bakterie, viry, bakteriální toxiny, pylová zrna…

– zakladatel imunulogie – Ilja Mečnikov – poprvé popsal fagocytózu (1883)

– 1. vakcinace – Edvard Gener

– retikuloendotelová soustava – slezina, játra, lymfatická tkáň (brzlík, kostní dřeň), mízní uzliny

  • ·   nespecifická imunita (přirozená) – vrozená

– přirozená reakce organismu, nevyžaduje předchozí setkání s antigenem

– př. schopnost monocytů fagocytovat choroboplodné mikroorganismy

  • ·   specifická imunita (získaná)

– schopnost specificky reagovat na přítomnost antigenu, vázána na funkci T a B-lymfocytů

– tvorba specifických protilátek nebo buněk schopných reagovat s antigenem, který jejich tvorbu vyvolal, vznik buněk s imunologickou pamětí – zvýšená schopnost reakce na stejný antigenní podnět

a) buněčná – T lymfocyty – schopnost rozpoznat cizorodé látky a odbourat je – imunosupresiva

b) látková – B lymfocyty – tvorba protilátek – část přímo útočí a část paměťové buňky

Imunizace – proces umělého navození imunity organismu

  • ·   aktivní imunizace – do organismu se vpravuje antigen a organismus si sám vytváří proti němu protilátky, př. očkování, dlouhodobé
  • ·   pasivní imunizace – do organismu se vpravují izolované protilátky nebo sérum obsahující protilátky proti antigenu, vůči kterému je nutné navodit imunitu okamžitě

– epidemie – hromadné rozšíření nakažlivé nemoci

– pandemie – rozšíření nakažlivé nemoci ve velkém rozsahu (př. v celém světadíle) x endemie – rozšíření pouze v určité oblasti

 

Nemoci oběhové soustavy a imunity

anémie – chudokrevnost – nedostatek červených krvinek

leukémie – nádorové bujení bílých krvinek, jejich hromadění v kostní dřeni – potlačení tvorby normálních bílých a červených krvinek

ateroskleróza (kornatění tepen) – ukládání cholesterolu, lipidů ve stěnách cév – zúžení (zvýšení krevního tlaku) až ucpání, u věnčitých tepen – ischemické choroby srdeční

infarkt myokardu – odumření části srdeční svaloviny, díky ucpání věnčité tepny, která ho vyživuje; zůstává vazivová jizva

mozková mrtvice (náhlá cévní mozková příhoda) – náhlé selhání funkce mozku, díky ucpání mozkové tepny

žilní městky (varixy, křečové žíly) – porucha pružnosti žilních stěn, jejich rozšiřování, vznik otoků, zánětů

AIDS (acquired immune deficiency syndrome) – HIV virus napadá a ničí T-lymfocyty – ztráta schopnosti imunitní obrany; přenos krví, spermatem

myokarditida – zánět myokardu

perikarditida – zánět osrdečníku

myokardóza – metabolické onemocnění srdce

nekróza – odumření srdeční tkáně

bypass – nastavení odumřelé části pomocí žil z dolních končetin

embolie – pohyb krevní sraženiny (trombózy)

ischemická choroba srdeční – ukládání cholesterolu do věnčitých (koronárních) tepen => větší tlak na stěnu a menší průtok; 1. stadium =  angina pectoris – dušnost a bolest na hrudi při zrychlení srdeční činnosti, po uklidnění nebolí; podává se nitroglycerin; 2 stadium = infarkt myokardu – koronální céva se ucpe => část srdeční svaloviny odumírá (naschopnost regenerace) – podání antikoagulantů, ale nic se s tim dělat nedá (stent); léčbu lze prověst bypasem = přemostění vlastní cévou; prevence – arterioskleróze přispívá – nikotin, nadměrně alkoholu, ukládání cholesterolu je řízeno dědičně (ideální tuky nenasycené mastné kyseliny, rostlinné tuky); lipoproteiny se dělí na HDL (hodné) a LDL = arterioskleróza (za toto rozdělení 1985 NC – Brown, Goldstein)

EKG – zkomá se práce srdečního svalu: elektricky pozitivní a negativní vlny = oblé výchylky; a kmity = hrotnaté

 

RES – retikuloendotelová soustava

– játra, slezina, lymfatická tkáň (brzlík, kostní dřeň), mízní uzliny

– všechny buňky mají stejný původ, schopnosti, vlastnosti – fagocytóza, tvorba protilátek

→ zabezpečují imunitu organismu

 

Slezina (lien, splen)

– nejdůležitější orgán RES; uložena dutina břišní, pod bránicí, levá horní část za žaludkem

– délka 13cm, šířka – 8cm, hmotnost – 150g

– tvar – kávové zrno; modročervená barva

– proteče 250-350l krve/den

– stavba – seróza (pobřišnice); vazivové pouzdro – dovnitř se člení – vzniká trámčina – mezi ní (v dutinách)

2 typy dřeně

– červená (měkká) – tvořena retikulárním (síťovitým) vazivem – b. mají schopnost fagocytózy

– bílá – tvořena mízními uzlíčky (špendlíková hlavička) – tvořeny lymfocyty

– do sleziny – slezinná tepna (z břišní aorty)

– ze sleziny – slezinná žíla – do vrátnicové žíly – játra

→ význam – schopnost fagocytózy; zánik, odbourávání červených krvinek; vznik lymfocytů

– u plodu – tvorba červených krvinek

– zásobárna krve – 0,5l krve; můžeme žít i bez ní, fce nahrazena jinými orgány RES

nemoci – při malárii – zvětšení sleziny; havárie – poškození – vykrvácení; při běhu (nahromadění většího počtu erytrocytů) – píchání






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: