Otázka: Růst a vývin rostlin
Předmět: Biologie
Přidal(a): Verunka
- kvantitativní změna – přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry
- rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové
- FÁZE RŮSTU lze rozlišit tři fáze růstu:
- 1. zárodečná fáze = embryonální
- malé tenkostěnné buňky, které se stále dělí, hodně cytoplazmy, velké jádro
- hlavně v meristémech (vzrostné vrcholy)
- zárodek je ze zygoty
- 2. prodlužovací fáze = elongační
- buňky se nedělí, pouze se zvětšují (až 30krát), vakuoly se spojují a plní se buněčnou šťávou, cytoplazma nepřibývá
- velké požadavky na příjem vody
- kratší než zárodečná fáze
- 3. rozlišovací fáze = diferenciační
- buňky se specializují na určitou funkci
- vznikají pletiva a orgány
- probíhá současně se zárodečnou a prodlužovací fází
- 1. zárodečná fáze = embryonální
FAKTORY RŮSTU:
A) vnější faktory růstu
- světlo: fotosyntéza, etiolizovaná pletiva – křehká, vodnatá, nažloutlí, etiolizace se používá např. při šlechtění chřestu, pórku
- teplo: minimum × optimum × maximum → Gaussova křivka, rostlina roste od 5 – 40 stupňů Ceslsia
- kyslík: dýchání
- voda: nutná pro děje v rostlině, největší spotřeba při růstu
- živiny a minerály: optimální množství, nutné pro stavbu a biochemické děje
- znečištění prostředí a UV paprsky růst zpomalují
B) vnitřní faktory růstu = fytohormony
- syntetizovány rostlinou; vedení cévními svazky
- stimulátory (povzbuzení činnosti)
- auxiny
- v dělivých pletivech
- růst postraních a adventivních kořenů
- dávají se do stimulátor
- cytokiny – asi 20 druhů
- kořeny + xylém
- urychlení dělení buněk
- regenerace; tvarování plodů; zpomaluje stárnutí
- zvyšování výnosů z obilí, produkce biomasy
- zvládání stresových situací (okus, extrémní teploty, …)
- gibereliny – asi 100 druhů
- všechny rostlinné orgány
- zvyšují dělení buněk
- stimulují prodlužování prýtu; větší velikost plodů (réva)
- vedení floémem
- klíčení semen; zpomaluje stárnutí
- auxiny
- inhibitory (utlumení činnosti)
- kyselina abscisová
- tvoří se ve spících pupenech, semenech, hlízách
- navozuje období klidu (= dormance)
- opad listů; tvorba zásobních bílkovin v semenech
- tlumí prodlužovací růst, urychluje stárnutí, brzdí metabolismus
- stresové situace
- ethylen
- plynný hormon, který vzniká rozkladem chem. látek
- ven se dostává průduchy (může tak ovlivnit jiné rostliny)
- omezuje růst kořenů, prodlužování
- urychluje dozrávání plodů (vpouští se do skladů s nedozrálým ovocem)
- kyselina abscisová
periodicita růstu
- pravidelné opakování růstu v čase → rostliny nerostou stejně během roku, ve dne a v noci
- denní: den (pomalejší růst) × noc (vyšší produkce auxinů > rychlejší růst)
- roční: změny vnějšího prostředí (teplota, …) – období klidu × období vegetace
růstová korelace
- korelace = vzájemná souvislost/závislost
- závislost růstu a vývoje jednotlivých částí
- snaha o udržení celistvosti (např. řízek pouští kořeny)
- nutné současné zastřihávání podzemních a nadzemních částí
- apikální dominance
- „vrcholová nadvláda“
- nadvláda vrcholového pupenu, který brání růstu postraních (spících) pupenů
- musí se vzít v úvahu např. při prořezávání stromů
- regenerace
- „obnova“
- fyziologická = přirozená obnova (obnova listů, sítkovic, …)
- patologická = uplatňuje se při poškození rostliny (vznik závalu při uříznutí větve, …)
- kalus – zacelené uříznuté části nediferencovanými buňkami
VÝVOJ ROSTLIN = ONTOGENEZE
- kvalitativní změna
- vývoj od zygoty (♂ + ♀ gamety) až do smrti (= ontogeneze)
- kvalitativní změny (geneticky, životní podmínky)
- čtyři fáze vývoje rostliny
- 1. embryonální fáze (od zygoty k dozrání semene)
- 2. vegetativní fáze (od klíčení semene; vznik vegetativních orgánů; pouze vegetativní rozmnožování)
- 3. dospělost (vznik reprodukčních orgánů; vegetativní i pohlavní rozmnožování)
- 4. stárnutí (převaha katabolických procesů); rostlina se nemnoží; končí odumřením rostliny)
- vegetativní klid (= dormance)
- snížení fyziologických funkcí
- začíná klíčením semene → tvorba orgánů, nepohlavní rozmnožování
- fungování fytohormonů
- dva typy:
- a) vynucená: změna vnějších podmínek; lze ji přerušit (př. „barborka“ vykvete i v zimě)
- b) z vnitřních příčin: hormonální snížení fyziologických fcí; nelze přerušit (př. některé kaktusy občas v létě)
- klíčení semen
- přechod z období klidu do období růstu)
- nasávání vody (bobtnání)
- faktory: vlhko, teplo, kyslík
- klíčení semen
- období dospělosti – kvetení
- období stárnutí – rostlina odumírá, rozkladné děje, nedochází k rozmnožování
– dormance: doba vegetačního klidu, důležitá i pro semena → přes zimu neklíčí a probíhají v nich enzymatické pochody, je závislé i na teplotě a enzymatických pochodech
- životní cyklus
- efeméry: vývoj trvá několik týdnů (ČR – osívka jarní; pouštní rostliny)
- ozimy: naseje se na podzim, vyklíčí, přezimuje, kvete, sklizeň (obilí)
- jednoleté: ontogeneze trvá jeden rok, přezimuje semeno (kopr, netýkavka)
- dvouleté: období vegetačního klidu = dormance, rostlina přezimuje jako hlíza, oddenek, cibule, 1. rok > listy, 2. rok > dospělost (mrkev, celer, česnek)
- vytrvalé: monokarpické (kvetou jednou za život) × polykarpické (vykvétají a plodí vícekrát)¨
Vývoj ovlivňují: světlo a teplo
- vernalizace (= jarovizace)
- snížení teploty za účelem kvetení (kaktusy)
- fotoperioda (= doba osvětlení)
- fotoperiodismus = nároky rostlin na osvětlení
- dlouhodenní: delší fotoperioda (konec jara, léto), pšenice, řepa, špenát
- krátkodenní: kratší fotoperioda (podzim), ocúny, chryzantémy, bledule, sněženka
- neutrální: nezáleží, sedmikráska, lipnice roční