Růst a vývin rostlin

 

   Otázka: Růst a vývin rostlin

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Verunka

 

 

 

 

  • kvantitativní změna – přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry
  • rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové

 

  • FÁZE RŮSTU lze rozlišit tři fáze růstu:
    • 1. zárodečná fáze = embryonální
      • malé tenkostěnné buňky, které se stále dělí, hodně cytoplazmy, velké jádro
      • hlavně v meristémech (vzrostné vrcholy)
      • zárodek je ze zygoty
    • 2. prodlužovací fáze = elongační
      • buňky se nedělí, pouze se zvětšují (až 30krát), vakuoly se spojují a plní se buněčnou šťávou, cytoplazma nepřibývá
      • velké požadavky na příjem vody
      • kratší než zárodečná fáze
    • 3. rozlišovací fáze = diferenciační
      • buňky se specializují na určitou funkci
      • vznikají pletiva a orgány
      • probíhá současně se zárodečnou a prodlužovací fází

 

FAKTORY RŮSTU:

A)    vnější faktory růstu

  • světlo: fotosyntéza, etiolizovaná pletiva – křehká, vodnatá, nažloutlí, etiolizace se používá např. při šlechtění chřestu, pórku
  • teplo: minimum × optimum × maximum → Gaussova křivka, rostlina roste od 5 – 40 stupňů Ceslsia
  • kyslík: dýchání
  • voda: nutná pro děje v rostlině, největší spotřeba při růstu
  • živiny a minerály: optimální množství, nutné pro stavbu a biochemické děje
  • znečištění prostředí a UV paprsky růst zpomalují

 

B)    vnitřní faktory růstu = fytohormony

  • syntetizovány rostlinou; vedení cévními svazky
  • stimulátory (povzbuzení činnosti)
    • auxiny
      • v dělivých pletivech
      • růst postraních a adventivních kořenů
      • dávají se do stimulátor
    • cytokiny – asi 20 druhů
      • kořeny + xylém
      • urychlení dělení buněk
      • regenerace; tvarování plodů; zpomaluje stárnutí
      • zvyšování výnosů z obilí, produkce biomasy
      • zvládání stresových situací (okus, extrémní teploty, …)
    • gibereliny – asi 100 druhů
      • všechny rostlinné orgány
      • zvyšují dělení buněk
      • stimulují prodlužování prýtu; větší velikost plodů (réva)
      • vedení floémem
      • klíčení semen; zpomaluje stárnutí

 

  • inhibitory (utlumení činnosti)
    • kyselina abscisová
      • tvoří se ve spících pupenech, semenech, hlízách
      • navozuje období klidu (= dormance)
      • opad listů; tvorba zásobních bílkovin v semenech
      • tlumí prodlužovací růst, urychluje stárnutí, brzdí metabolismus
      • stresové situace
    • ethylen
      • plynný hormon, který vzniká rozkladem chem. látek
      • ven se dostává průduchy (může tak ovlivnit jiné rostliny)
      • omezuje růst kořenů, prodlužování
      • urychluje dozrávání plodů (vpouští se do skladů s nedozrálým ovocem)

 

periodicita růstu

  • pravidelné opakování růstu v čase → rostliny nerostou stejně během roku, ve dne a v noci
  • denní: den (pomalejší růst) × noc (vyšší produkce auxinů > rychlejší růst)
  • roční: změny vnějšího prostředí (teplota, …) – období klidu × období vegetace

 

růstová korelace

  • korelace = vzájemná souvislost/závislost
  • závislost růstu a vývoje jednotlivých částí
  • snaha o udržení celistvosti (např. řízek pouští kořeny)
  • nutné současné zastřihávání podzemních a nadzemních částí

 

  • apikální dominance
    • „vrcholová nadvláda“
    • nadvláda vrcholového pupenu, který brání růstu postraních (spících) pupenů
    • musí se vzít v úvahu např. při prořezávání stromů
  • regenerace
    • „obnova“
    • fyziologická = přirozená obnova (obnova listů, sítkovic, …)
    • patologická = uplatňuje se při poškození rostliny (vznik závalu při uříznutí větve, …)
    • kalus – zacelené uříznuté části nediferencovanými buňkami

 

VÝVOJ ROSTLIN = ONTOGENEZE

  • kvalitativní změna
  • vývoj od zygoty (♂ + ♀ gamety) až do smrti (= ontogeneze)
  • kvalitativní změny (geneticky, životní podmínky)

 

  • čtyři fáze vývoje rostliny
    • 1. embryonální fáze (od zygoty k dozrání semene)
    • 2. vegetativní fáze (od klíčení semene; vznik vegetativních orgánů; pouze vegetativní rozmnožování)
    • 3. dospělost (vznik reprodukčních orgánů; vegetativní i pohlavní rozmnožování)
    • 4. stárnutí (převaha katabolických procesů); rostlina se nemnoží; končí odumřením rostliny)

 

  • vegetativní klid (= dormance) 
    • snížení fyziologických funkcí
    • začíná klíčením semene → tvorba orgánů, nepohlavní rozmnožování
    • fungování fytohormonů
    • dva typy:
      • a) vynucená: změna vnějších podmínek; lze ji přerušit (př. „barborka“ vykvete i v zimě)
      • b) z vnitřních příčin: hormonální snížení fyziologických fcí; nelze přerušit (př. některé kaktusy občas v létě)
        • klíčení semen
          • přechod z období klidu do období růstu)
          • nasávání vody (bobtnání)
          • faktory: vlhko, teplo, kyslík

 

  • období dospělosti – kvetení
  • období stárnutí – rostlina odumírá, rozkladné děje, nedochází k rozmnožování

–          dormance: doba vegetačního klidu, důležitá i pro semena → přes zimu neklíčí a probíhají v nich enzymatické pochody, je závislé i na teplotě a enzymatických pochodech

     

  • životní cyklus 
    • efeméry: vývoj trvá několik týdnů (ČR – osívka jarní; pouštní rostliny)
    • ozimy: naseje se na podzim, vyklíčí, přezimuje, kvete, sklizeň (obilí)
    • jednoleté: ontogeneze trvá jeden rok, přezimuje semeno (kopr, netýkavka)
    • dvouleté: období vegetačního klidu = dormance, rostlina přezimuje jako hlíza, oddenek, cibule, 1. rok > listy, 2. rok > dospělost (mrkev, celer, česnek)
    • vytrvalé: monokarpické (kvetou jednou za život) × polykarpické (vykvétají a plodí vícekrát)¨

 

Vývoj ovlivňují: světlo a teplo 

  • vernalizace (= jarovizace) 
    • snížení teploty za účelem kvetení (kaktusy)
    • fotoperioda (= doba osvětlení)

 

  • fotoperiodismus = nároky rostlin na osvětlení 
    • dlouhodenní: delší fotoperioda (konec jara, léto), pšenice, řepa, špenát
    • krátkodenní: kratší fotoperioda (podzim), ocúny, chryzantémy, bledule, sněženka
    • neutrální: nezáleží, sedmikráska, lipnice roční
💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.