Vyšší rostliny (Cormobionta)

 

   Otázka: Vyšší rostliny (Cormobionta)

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): adrus

 

 

 

 

Charakteristika vyšších rostlin

  • tělo rostliny (= Kormus) je rozlišené na orgány + vodivá pletiva

= cévnaté rostliny -> rozvádějí vodné roztoky

  • mnohobuňečné
  • barviva: chlorofyl A, chlorofyl B, xantofyly, betakarotén
  • primárně suchozemské -> sekundárně se některé vrátily do moře
  • jejich tělo je diferenciované
    • kořen: příjem živin
    • stonek: rozvádí živiny-cévy
    • list: fotosyntéza
    • květ: k pohlavnímu rozmnožování
    • přizpůsobení na souš
      • vodivá pletiva
      • zpevňovací pletiva
      • kutikula
      • rozmnožování: střídání rodozměny
      • heteromorfická rostlina: jiný vzhled gametofytu a sporofytu
        • gametofyt závislý na sporofytu
        • výroba O2, organických látek -> fotosyntéza
        • většina biomasy
        • určují celkový charakter okolí
        • výroba léků,…

 

Rozdělení vyšších rostlin

  •        Rostliny výtrusné
    • odd. Mechorosty
      • tř. Mechy
      • tř. Játrovky (ne paštiky)

 

  • odd. Kapraďorosty
    • tř. Psilofyty
    • tř. Plavuňe
    • tř. Přesličky
    • tř. Kapradiny
    • ·         Rostliny semenné
      • odd. Nahosemenné
        • tř. Kapraďosemenné
        • tř. Kordaity
        • tř. Cykasy
        • tř. Jinany
        • tř. Jehličnany

 

  • odd. Krytosemenné
    • tř. Jednoděložné
    • tř. Dvouděložné

 

VÝTRUSNÉ ROSLINY

odd. Mechorosty (Bryophyta)

  • nemají pravé orgány, některé mají dokonce ještě stélku
  • nejsou vyvinuty cévní svazky-voda proniká difúzí a osmózou
  • na přechodu mezi vyššími a nižšími rostlinami
  • příklad na Ploníku obecném:
    • jeden z nejdokonalejších
    • rhizoidy, kauloidy a fylzidy
    • nezelený sporofyt (2n naprosto závislý na gametofytu (n)
  • Prvoklíček = mezifáze výtrusu a Gn
  • Gamety = buňky s bičíky (samčí pohl. org)
    • =Pelatry – vytvoří se na vrcholu G -> Spermatozoid
  • Inféra = větší než spermatozoid, nepohyblivá a čeká na spermatozoid v zárodečníku
  • spermatozoid se přenese dešť. vodou do zárodečníku
  • Zygota -> Sporofyt (není to pokračování kauloidu)
  • po odpadnutí čepičky na víčku se výtrusy vysypou a meiózou uniknou Biospóry

 

  • u některých mechorostů je vegetativní rozmnožování
  • na listu se utvoří thallia a v tom Gema (= rozmnožovací tělíska)
    • shluky buňek -> uvolnění ->dopadne na jiné místo a vznikne nový jedinec
    • jkl?
    • Výskyt:
      • Rostou na vlhkých místech=vlhkomilné rostliny (nejvíce mechů v lese, na kamenech, skalách, na kůře stromů)
      • Vyžadují kyselou půdu -> jsou indikátory (ukazateli) kyselé půdy => acidofyty
      • V současné době je většina půd kyselých díky kyselým dešťům – můžou být na zahradě
      • Význam mechů a mechorostů:
        • zadržování vody v krajině
        • pokrývají půdu a tím ji zpevňují
        • rašeliník – palivo, hnojivo, lázeňské účely
        • osidlování různých věcí -> průkopníci života (skály,…)
        • Rašeliniště
          • Šumava
          • na místě pevninského ledovce -> glaciální relikty = pozůstaky z doby ledové (ostružiník moruška, mechy, lišejníky, zakrslé břízy a vrby)
          • konzervace těl živočichů -> paleontologie
          • vzácné druhy rašelinišť (Rosnatka okrouhlolistá, Mochna bahenní, Ďáblík bahenní, Bříza trpasličí)

Dělí se na 2 třídy:

  • ·         tř. Játrovky
    • o   mají primitivnější stavbu, mají nepatrný prvoklíček
    • o   některé mají stélku, některé lodyžku a lístky – u játrovek jsou lístky ve dvou řadách a nemají střední žebro (tím se poznají od mechů)
    • o   výtrusnice nemá víčko a výtrusy jsou vymršťovány (výtrusnice-tobolka nemá čepičku

Zástupci:

  • Porostnice mnohotvárná
    • má lupenitou stélku – vidličnatě větvenou
    • příchytnými vlákny se přichycuje k podkladu
    • na lupenité stélce vyrostou stopkaté terče, na těch se vytvoří pohlavní orgány (gametangia) – jsou samičí nebo samčí
    • v době pohlavního rozmnožování se na stélce vytvoří stopkaté terče – samčí terče (obsahují pelatky) se vytvoří na samčích rostlinách a samičí terče (obsahují zárodečníky) na samičích rostlinách
    • oplozením pomocí vody vznikne sporofyt – nese štět s tobolkou – rozmnožuje se nepohlavně
    • porostnice se také rozmnožuje rozmnožovacími tělísky, které se tvoří v miskovitých útvarech na stélce
  • Kapraďovka
    • má lodyžku s lístky

 

  • ·         tř. Mechy
    • o   nikdy nemají stélku, ale části, které vypadají jako orgány
    • o   lístky obrůstají lodyžku ze všech stran
    • o   tobolka mechu má víčko a řada mechů má nezralou tobolku pokrytou čepičkou

 

Zástupci

  • Rašeliníky
    • rostou na rašeliništích (kyselé) a vytvářejí je rozkladem
    • chybí jim příchytná vlákna, od spodu odumírají a rozkládají se a v horní části dorůstají, nahoře je tobolka (štět s tobolkou=sporofyt)
    • v lístcích rašeliníku jsou dva druhy buněk
      • chlorocysty (zelené) – živé, slouží k fotosyntéze díky chloroplastům, jsou menší
      • hyalocysty (bezbarvé) – mrtvé, velké, obsahují otvory-slouží k nabírání vody-„vodní cysterny“
  • Ploník ztenčený
    • rostou v lese, horská rašeliniště (ve vlhkých půdách)
    • je běžný, chudší lesní půdy
  • Ploník obecný
    • není běžný, je největší-až půl metru

 

  • Travník Schreberův (pokryvnatec)
    • pokrývá lesní půdu, má černohnědou lodyžku
  • Dvouhrotec chvostnatý
    • má do hrotu zašpičatělé lístky natočené k jedné straně, chudší lesní půdy
  • Bělomech sivý
    • roste na písčitých chudých půdách
    • když vyschne je šedý
    • vytváří bochníkovité útvary, má čepičku, štět s tobolkou nenápadný
  • Skrutek vláhojevný
    • kroutí se mu štět, tobolka bez čepičky, je hruškovitá
    • neroste jen v lese, spáleniště, staré zdi
  • Měříky
    • velké lístky, řídce porůstají lodyžku
    • jsou z jedné vrstvy buněk
    • roste na výživnějších lesních půdách
  • Pramenička obecná
    • vodní mech, čisté, tekoucí i stojaté vody

odd. Kapraďorosty (Pteridophyta)

  • typické vyšší rostliny, už mají pravé orgány, mají vyvinuté cévní svazky, v xylému se vyskytují cévice
  • výtrusné rostliny, vyskytuje se u nich různotvará rodozměna s převahou sporofytu; gametofyt je drobný s charakterem stélky, avšak je schopen samostatného života, výživou je na sporofytu nezávislý
  • různotvará rodozměna -> výtrusy na listech – na spodu jsou výtrusnice, které mají prstence, když praskne, vysypou se výtrusy

 

výtrus (spóra) n -> prokel nebo výtrusná rostlinka když je to u mechů, je to gametofyt, n -> oplození (pomocí vody) -> zygota 2n -> sporofyt 2n -> redukčním dělením to jde zase na výtrus n

à je to cyklus

  • prokel má charakter stélky, může být zelený s autotrofní výživou nebo nezelený (podzemní) se saprofytickou výživou
  • na prokelu se vytvoří pohlavní orgány – pelatky a zárodečníky (buď na jedné rostlině=jednodomý prokel nebo zvlášť na jiné rostlině=dvoudomý prokel)

 

  • sporofyt bývá členěn na stonek, listy a pravé kořeny
  • rostliny nekvetoucí, ani nevytváří semena
  • kapraďorosty se vyskytují v lese, vlhkomilné a stínomilné rostliny
  • 2 vývojové větve (dle velikosti listu)
    • Mikrofylní (drobné čárkovité listy)
      • přesličky, plavuňe, psilofyty
  • Megafylní (velké listy)
    • Kapradiny
    • Význam kapraďorostů:
      • na ústupu -> malý
      • v ČR jsou převážně v lesích; ve světě jsou převážně v tropech, subtropech
      • největší význam v prvohorách
        • 1. suchozemské rostliny byly psilofyty (silur, devon), a poté kapradiny, Plavuně a Přesličky (vysoké jako stromy)
        • z těl těchto kapraďorostů karbonizací bez přístupu O2 vzniká černé uhlí
        • Životní cyklus kapraďorostů

Kapraďorosty rozdělujeme na 4 třídy:

  • tř. Psilofyta
    • převážně vyhynulé kapraďorosty
    • u nás se nevyskytují, v topických a subtropických oblastech

Zástupci:

  • Ryniofyty
    • zcela vyhynulé, fosilní rostliny=zkameněliny
    • vývojový předchůdce vyšších rostlin
    • stonek v zemi měl funkci kořene
    • na nadzemní části se tvořily větve=telomy
    • měly funkci asimilační nebo nesly rostlinné orgány
    • mají stejnotvarou rodozměnu

 

  • tř. Plavuně (Lycopodiopsida)
    • u nás jsou chráněné, jsou vzácné
    • mají dva druhy listů na stonku
      • výtrusné=sporofyty – na nich se vytvářejí výtrusnice s výtrusy, výtrusné listy na konci stonku vytvářejí výtrusnicové klasy=strobily
      • asimilační  – slouží k fotosyntéze=k výživě -> trofofyty, zelené drobné listy, pokrývají stonky po celé délce, drobné listy=mikrofylní rostliny

Zástupci:

  • Plavuň vidlačka
    • ve světlých jehličnatých lesích, na okraji lesů
    • výtrusnicové klasy tvoří vidlici
    • má plazivý stonek, na něm vzpřímené větve a na nich výtrusnice
    • je stejnovýtrusná=izosporická – vytváří jeden druh výtrusů -> má jednodomý prokel (pelatky i zárodečníky)
    • životní cyklus
  • Vranec jedlový
    • patří do Vraneček
    • drobná rostlina, nemá vlastní stonek, roste v horských oblastech
    • je různovýtrusná=heterosporická – vytváří dva druhy výtrusů -> prokel je dvoudomý
    • hlízovitý podzemní saprofytický prokel

 

  • tř. Přesličky (Equisetorsida)
    • mají v zemi plazivý oddenek – je umístěn vodorovně, vyrůstá na něm spousta svazčitých kořínků, z oddenku vyrůstá lodyha
    • na výtrusech se nacházejí haptery – pentlicovité útvary, slouží k tomu, aby se výtrusy spojovaly do větších celků
    • jsou různovýtrusné, potom samčí a samičí prokely zůstávají blízko sebe -> větší možnost oplození
    • výtrusy jsou samčí a samičí
    • mají zelený dvoudomý prokel
    • oplození pomocí vody – pomocí bičíku ve vodě – vznikne zygota a z ní celá přeslička a ta je sporofytem – nepohlavní generace
    • přesličky nejsou moc rozšířené, nejvíce se vyskytovaly v prvohorách (mohutné stromy, zanechali černé uhlí) a třetihorách (hnědé uhlí, před 10 miliony let)

Zástupci:

  • Přeslička rolní
    • vytváří během roku 2 lodyhy:
      • jarní lodyha – je hnědá a nefotosyntetizuje, má heterotrofní výživu, má funkci rozmnožovací-vytvoří se výtrusnicový klas a ten obsahuje výtrusnice s výtrusy, když dozrají tak zanikne a z oddenku pak vyroste letní lodyha
      • letní lodyha – zelená, nevytváří výtrusy, má fotosyntetickou funkci, vytváří zásoby organických látek do oddenku, aby se jimi mohla na jaře vyživovat lodyha jarní, obsahuje v buněčné stěně
  • Haptery se za vlhka stáčí – umožňují výhodné šíření výtrusů ve shlucích
    • důležitost skrze pohlaví
      • + -> samičí prokel
      • – -> samčí prokel
  • Přeslička lesní a bahenní
    • nemají jarní a letní lodyhu

 

  • tř. Kapradiny (Polypodiopsida)
    • v ČR jsou byliny; ve světě převážně stromy (Hawai)
    • především v jehličnatých lesích
    • existují i vodní kapradiny: Marsilka čtyřlistá
    • velké složené listy=megafylní
      • jsou většinou jednozpeřené, dvakrátzpeřené nebo třikrátzpeřené
      • velké listy tvoří současně funkci fotosyntetickou a také nesou výtrusnice s výtrusy=trofosporofyty=funkčně nerozlišené listy
      • složené listy vyrůstají z oddénku, mladé listy jsou spirálovitě stočené a pokryté šupinkami, lépe z nich stéká voda z oddenku
  • představují sporofyt, výtrusnice na spodní straně listu, seskupeny v tzv. výtrusné kupky (soubor výtrusnic) – každá je kryta blanitým krytem zvaným ostěra-jeden z poznávacích znaků kapradin
    • každý výtrusnice má na povrchu prstenec (anulus) – má silnou buněčnou stěnu
      • ten slouží k otevírání výtrusnice a vypadnou výtrusy, z výtrusu se vytvoří prokel (má charakter stélky), je jednodomý
      • když začne vysychat, tak se pruh buněk začne napřimovat a praskne

 

  • podíleli se na vzniku černého uhlí – vzniká dehet, vyrábí se z něj koks
  • životní cyklus Kapraď samce:
    • sporofyt (výtrusnice) -> výtrusy (stejný typ) -> gametofyt (jen jeden prokel) -> zárodečníky a pelatky -> oosféra + spermatozoid -> O! -> zygota

Zástupci:

  • Kapraď samec
    • má dvakrátzpeřené listy
    • ostěra má tvar ledviny
  • Papratka samičí
    • listy má složitější, třikrátzpeřené
    • ostěry má protáhlé, čárkovité
  • Osladič obecný
    • jednodušezpeřené listy
    • výtrusnicové kupky jsou bez ostěr
    • skalní kapradina
  • Sleziník zední
    • na kamenných zdech v těch spárách
    • drobná kapradina, nejmenší
    • existuje i sleziník červený a ten má kupky červené
  • Hasivka orličí
    • může mít až 2 m, největší kapradina u nás
    • dvakrát až třikrát zpeřené listy
    • jedovatá rostlina
    • ve vyšších i nižších místech v borech
  • Žebrovice různolistá
    • má dva druhy listů, na úzkých listech se vytvářejí výtrusy a na širších listech je funkce asimilační
    • horská kapradina, stinná
  • Marsilka čtyřlistá
    • roste ve vodě, má dlanitě zpeřené listy, 4 lístky v listu

 

  • Jelení jazyk celolistý
    • výtrusnice se nacházejí na spodní straně listu při okraji, jazykové nedělené listy
    • pokojová kapradina, ale roste i v lese
  • Parožnatka
    • pokojová kapradina (Platycerium)
  • Nephrolepis
    • pokojová kapradina

 

SEMENNÉ ROSTLINY (SPERMATOPHYTA)

  • vývojově nejdokonalejší skupina vyšších cévnatých rostlin
  • všechny kvetoucí rostliny a jehličnany
  • rozmnožují se pomocí semen
  • květ je rozmnožovací orgán, slouží k pohlavnímu rozmnožování
  • semeno se vytváří z vajíček, když dojde k oplození
  • nahosemenné rostliny mají nahá semena
  • krytosemenné rostliny mají semena ukryta v plodech
  • Znaky:
    • sporofyt převažuje nad gametofytem, gametofyt je zcela závislý na sporofytu
      • gametofyt je uvnitř výtrusnice nebo výtrusu (=> mikroskopický)
  • heterosporia = tvorba 2 funkčně i vzhledově odlišných výtrusů (samčích a samičích) na sporofytech
    • samčí – výtrusnicové listy = tyčinky
    • samičí – výtrusnicové listy = plodolisty-srůstem vytvoří pestík
    • výtrusnicové listy mají listový původ, ale ne vzhled listu
  • semeno = zárodek přežívající nepříznivé podmínky
  • oplození nepotřebuje vodní prostředí

 

  • odd. Krytosemenné
    • vajíčka v pestíku
    • květní obaly
    • uvnitř plod
    • vrchol: třetihory-čtvrtohory
    • odd. Nahosemenné
      • vajíčka volně na plodolistu
      • žádné květní obaly
      • semena nejsou součástí plodu
      • vrchol: druhohory
      • Životní cyklus:
  • * součástí semene
  • Části semene:
    • zárodek = embryo
    • pletivo = endosperm
    • osemeník
    • 1 semeno vznikne přeměnou 1 vajíčka
    • přečká zimu -> v příznivých podmínkách vyklíčí
    • Oplození:
  • láčka se dostane do zárodečníku -> využití pouze 1 oosféry a 1 sperm. buňky => zygota, a pak zárodek
  • Stavba semene

odd. Nahosemenné rostliny (Gymnospermae)

  • vytvářejí nepravé květy
  • květ je vytvořen jen z pohlavních orgánů – jsou jednopohlavné

květy:

  • samčí – pouze tyčinka
  • samičí – vytvořen z plodolistu
  • tyčinky i plodolisty mají plochý tvar, jsou listového původu (šupiny)
  • plochá tyčinka nese prašná pouzdra a z nich se vyprašuje pyl
  • plodolist nese dvě nebo více vajíček, jsou nahá, vyrůstají volně na plodolistech
  • květy samčí i samičí se většinou sdružují a vytvářejí šišticovitá květenství
  • opylení = přenos pylu – zajišťováno větrem -> rostliny větrosnubné
  • jsou to rostliny jednodomé (borovice, většina jehličnanů), ale některé i dvoudomé (tis červený)
  • nahosemenné rostliny jsou dřeviny
  • listy
    • velké složené (cykasy, kapraďosemenné rostliny-vyhynulé)
    • malé jednoduché (jinany-vějířovitý list, jehličnany-jehlice)
    • nastává u nich jednoduché oplození – větrem
      • při opylení se pyl zachycuje přímo na povrchu vajíčka, vytvoří pylovou láčku, ta pronikne otvorem klovým do vajíčka, ve vajíčku se nacházejí zárodečníky a v každém zárodečníku je jedna vaječná buňka
      • pylová láčka, která pronikne do vajíčka, obsahuje 2 spermatické buňky a pouze jedna oplodí vaječnou buňku, druhá zanikne
      • po oplození vaječné buňky se vajíčko přemění na semeno (nahé)

součásti semene:

  • v semeni se vytvoří zárodek nové rostliny=embryo – vytvoří se ze zygoty a je 2n
  • živé pletivo=endosperm – živiny a zásobní látky pro vývoj zárodku, je n
  • osemení – z vaječných obalů, 2n
  • nahosemenné klíčí více dělohami
  • nemají květní obaly a blizny, pyl má měchýřky

Rozdělení nahosemenných rostlin:

  • tř. Kapraďosemenné (Lyginodendropsida)
    • v prvohorách, od druhohor vymřelé
    • fosilní rostliny
    • listy se podobaly kapradinám
    • nejprimitivnější nahosemenné rostliny = lyginodendrové
    • považují se za předchůdce krytosemenných rostlin
  • tř. Kordaity
    • vymřelé (mladší prvohory) – fosilní rostliny
    • vysoké stromy (až 30 m)
    • listy se podobaly jehličnanům-jednoduché, úzce podlouhlé listy se souběžnou žilnatinou
    • pojmenovány podle mykologa A. J. Cordy
    • podílely se na vzniku černého uhlí
  • tř. Cykasy (Cycydopsyda)
    • druhohory až recent
    • nízké dvoudomé stromy, někdy i keře
    • rostliny teplomilné, tropy a subtropy
    • mají složené, velké zpeřené listy jako mají palmy (až 6 m dlouhé)
    • jsou to dvoudomé dřeviny, v mládí jsou listy spirálovitě stočené
    • pokojové cykasy nevytvářejí kmeny, jejich kořeny žijí v symbióze se sinicemi (vážou dusík)
    • na jednom plodolistu je více vajíček
    • vypadají jako palmy
  • tř. Jinany (Ginkopsida)
    • český zástupce je Ginkgo biloba = Jinan dvoulaločný
    • pochází z Číny, jihovýchodní Asie
    • parkový strom, je opadavý
    • listy vyrůstají na brachyblastech (zkrácená větévka), jsou ploché, dvoulaločné, žilnatina je vidličnatá
    • habitus=celkový vzhled
    • rostlina dvoudomá
    • dužnaté semeno podobné peckovici = semenná peckovice
    • u nás nedosahují rozmnožovací fáze, pouze vegetativní
    • obsahuje v sobě látky, které se používají do lékařských výrobků, látky způsobují rozšiřování cév (flavonoidy)
    • semena po opadu žloutnou a odporně páchnou
    • k opilení dochází větrem, oplození zajišťují mnohobičíkaté spermatozoidy
  • tř. Jehličnany (Pinopsida)
    • nejpočetnější skupina nahosemenných rostlin
    • vytvářejí lesní porosty, dřeviny – stromy, keře
    • spíše v chladnějších oblastech (tajga)
    • gametofyt redukovaný – celá rostlina je sporofyt a když kvete vytváří gametofyt
    • z prvohor – karbon a perm
    • lesy, parky, zahrady
    • vajíčka na svrchní straně ploché semenné šupiny
    • na plodolistu jsou 2 vajíčka
    • jednoděložné
    • listy jsou drobné (= mikrofylní), jehlicovité nebo šupinovité, často vyrůstají na brachyblastech
    • keře jsou velké 1 m, stromy až 140 m = mamutí
    • charakteristicky voní, ve dřevě a v listech jsou pryskyřičné kanálky (tis je nemá)
      • vytváří se v nich pryskyřice – odpuzuje nějaké živočichy, když uschne, je z ní smůla, vytvořil se z ní nerost jantar
      • silice se používá k výrobě terpentýnu, smůla k výrobě kalafuny
      • šíření semena ze šištice – semena často opatřena křídlem (anemogamie, anemochorie) nebo kolem semene může být dužnatý obal=míšek -> zoochorie
      • šištice jsou odděleného pohlaví
        • v samčích šišticích jsou prašná pouzdra s pylem
        • samičí jsou vytvořeny z plodolistů a obsahují vajíčka (jsou většinou po 2, menší)
        • samčí šištice – tyčinky (nitka + 2 prašná pouzdra), v nich jednobuněčná haploidní pylová zrna (mikrospory) se vzdušnými vaky -> větrosnubné
        • samičí šištice = zdřevnatělá šiška (pozůstatek plodolistů)
          • 2 typy šupin:
            • větší = semenné – bývalé plodolisty
            • menší = podpůrné
          • většina jehličnanů je jednodomá (tis je dvoudomý)
          • listy mají silnou kutikulu, v jehlicích jsou pryskyřičné kanálky a zanořené průduchy
          • celá rostlina je sporofytem (nepohlavní generace, je diploidní)
          • podílely se na vzniku hnědého uhlí
          • využití jehličnanů:
            • okrasné stromy v parcích, vánoční stromky
            • koření (jalovec), vonné silice, kalafuna na smyčce (borovice), terpentýn, pálenka borovička (jalovec)
            • dřevozpracující a papírenský průmysl (smrk, modřín, borovice)

Zástupci jehličnanů:

Čeledi:

  • Borovicovité

Borovice:

  • Borovice lesní
    • v borových lesích-bory
    • má jehlice po dvou ve svazečcích na brachyblastech, nejsou příliš dlouhé, oranžová borka
    • vytváří dřevnaté nerozpadavé šišky
    • vytváří samčí a samičí šištice
    • hluboký kořen – roste na chudých půdách
    • Borovice černá
      • u nás není původní
      • má delší jehlice po dvou
      • má jinou šišku
      • má dočerna zbarvenou kůru
      • Borovice vejmutovka (hedvábná)
        • má jemné jehlice, ve svazečcích po pěti
        • šiška má na konečcích bílé štítky
        • Borovice kleč
          • kosodřevina – má charakter keře
          • u nás původní, v Krkonoších
          • nad horní hranicí lesa, nad 1100 m
          • jehlice po dvou, moc se neliší od borovice lesní
          •  plazí se po zemi, odolá náporu sněhu, větru
          • Borovice blatka
            • rašeliniště, u zemí kde je bažinatá půda
            • má charakter stromu
            • Borovice limba
              • tatranský a alpínský druh-horský
              • jehlice ve svazečcích po pěti

Smrky:

-jehlice obrůstají větvičku, vyrůstají na výstupcích

  • Smrk ztepilý (obecný)
    • u nás původní
    • v podhorských polohách, kolem 1000m n. m.
    • i v nižších polohách se vyskytují smrkové monokultury=vysázené člověkem
    • koření mělce-když je velký vítr vyvrací se, borovice se spíše zlomí
    • Smrk pichlavý (stříbrný)
      • u nás nepůvodní
      • hodně pichlavé jehlice
      • vysazuje se stříbrná forma
      • dřevnatá zralá šiška visí dolu
      • Smrk omorika
        • štíhlý smrk z jižní Evropy
        • na spodu jehlice jsou dav bílé proužky, obrůstají dokola

 

Další:

  • Jedle bělokorá
    • má šedou hladkou kůru, šedá borka
    • jehlice jsou ploché, nejsou ve svazečcích, na rubu 2 bílé proužky
    • šišky vzpřímené, rozpadavé, šiška nespadne, na stromě se rozpadne a vylétají z ní semena
    • citlivá na znečištění prostředí
    • v červeném seznamu=seznamy ohrožených druhů rostlin i živočichů-jsou chráněné
    • u nás původní
    • Douglaska tisolistá
      • u nás není původní
      • velmi se podobá jedli, ale poznáme ji podle šišky, jsou na ní ostruhy a padá na zem
      • Modřín opadavý
        • jehlice ve svazečcích na brachyblastech, opadavé
        • kvalitní dřevo
        • odolný vůči znečištění
        • jednodomý jehličnan
        • je světlomilný-potřebuje světlo
        • Cedr
          • podobá se modřínu
          • má velmi kvalitní dřevo a voňavé (ve středověku se z něj stavěly lodě)
          • je národním stromem Libanonu
          • neopadává, má zajímavé šišky
          • kvete na podzim, ostatní z jara, dožívá se 900 let
          • Cypřišovité

-obsahují toxiny

-pocházejí ze středomoří

-šupinovité listy

  • Túje = Zerav
    • v parcích, živé ploty, dovezený
    • protáhlá šiška
    • Cypřiš
      • okrasný, u nás málo
      • kulatá šiška
      • Cypříšek
      • Jalovec obecný
        • u nás původní, ale málo-ohrožený druh
        • tmavě modré dužnaté šištice, dvoudomý
        • suché stráně, je to keř nebo nízký strom
        • koření, výroba destilátů (borovička)
        • Jalovec chvojka klášterská
          • jedovatý druh
          • na hřbitovech, v parcích, okrasný
          • Tisovité
            • Tis červený
              • u nás původní
              • strom (silný kmen a mohutná koruna) nebo keř
              • dvoudomý jehličnan
              • jedovatý
              • nemá pryskyřičné kanálky takže nevoní
              • semeno se tvoří na samičí rostlině
              • kvalitní dřevo
              • chráněný (silně ohrožený)
              • trusem ptáků se semena rozmnožují
          • Blahočetovité

-nejstarší skupina jehličnanů

-u nás se vysazují jako pokojové rostliny

  • Blahočet
    • jižní polokoule
    • pokojový smrček nebo pokojová jedlička
    • Wollemie
      • živoucí fosilie
      • Austrálie
      • botanické zahrady
      • Tisovcovité

-původním domovem je Severní Amerika

-mohutné stromy, výška přes 100m

-podélně rozpraskaná kůra

-dožívají se vysokého věku

-mají jehlicovité listy

  • Tisovec
  • Sekvoje
  • Metasekvoje

 

odd. Krytosemenné rostliny (Angiospermae)

  • nejdokonalejší skupina rostlin
  • vývojově nejmladší
  • nejrozšířenější, tvoří největší část rostlinného pokryvu země
  • kolem 300 000 druhů
  • rozšířily se do nížin, vysokých hor, některé jsou i vodní-všechna prostředí kde jsou podmínky pro život
  • nejlépe vyvinutá pletiva a orgány (největší diferenciace)
  • v cévních svazcích se vyskytují cévy

 

  • mají vyvinuté pravé květy, skládají se z:
    • květní lístky: kalich a koruna (když jsou rozlišené), u tulipánu okvětní lístky
    • pohlavní orgány-srostlé plodolisty: pestík (blizna, čnělka a semeník->tam jsou vajíčka) a tyčinka (nitka a prašník->tvoří se tam pyl)
    • mohou mít oboupohlavní květy, ale některé jednopohlavní
    • prašníkové květy = samčí květy
    • pestíkové = samičí květy
    • některé jsou jednodomé (bříza, buk, dub, kukuřice), některé dvoudomé (kopřiva)
    • opylení větrem = větrosnubné (trávy, dřeviny, dub, buk, bříza) a opylení hmyzem = hmyzosnubné (to je většina)-poznáme podle květních lístků, hmyzosnubné mají barevné listy
    • mají dvojité oplození:

zralý zárodečný vak

  • oplodňuje se vaječná buňka (haploidní) -> vzniká diploidní zygota
  • druhé oplození je oplození centrálního jádra (diploidní) -> když se oplodí vznikne oplozené centrální jádro (3n-triploidní)

->spermatické buňky oplodí oosféru a centrální jádro

->po oplození se vajíčko přemění v semeno a ze semeníků vznikne plod

– plod je rozmnožovací orgán, protože obsahuje semena

– semeno má 3 části:

  • v semeni je zárodek nové rostliny, ten vznikne ze zygoty a je 2n (embryo) – má jednu nebo dvě dělohy -> podle toho jsou jednoděložné nebo dvouděložné – dělohy jsou zásobní orgány, dělohy jsou první listy
  • dále je v semeni živné pletivo, které vzniká z oplozeného centrálního jádra a je 3n
  • třetí část v semeni je osemení – má ochranou funkci, vzniká z vaječných obalů a je 2n

 

  • plody jsou:
    • dužnaté
      • peckovice
      • malvice
      • bobule
  • suché
    • pukavé (lusk, šešulka, šešule)
    • nepukavé (nažka – žalud, kaštan, bukvice, pampeliška; obilky – u trav; oříšek – líska)
    • poltivé (tvrdka – hluchavka; dvounažka – javor; struk – ohnice)
    • souplodí = soubor plodů z jednoho květu – květ má více pestíků (malina, ostružina, jahoda)
    • plodenství – mají všechny hvězdnicovité rostliny – mají úbor a z toho to vzniká
    • stonek
      • dřevnatý – dřeviny
      • dužnatý – byliny
      • některé jsou:
        • monokarpické
          • efeméry
          • jednoleté
          • ozimy (žito, ječmen)
          • dvouleté (mrkev, divizna)
  • polykarpické=víceleté
    • to jsou všechny dřeviny
    • když to jsou byliny => trvalky

Systém krytosemenných rostlin:

odd. Krytosemenné rostliny

2 třídy:

  • jednoděložné
  • dvouděložné
    • tř. Jednoděložné (Liliopsida)
      • vývojově mladší
      • 1 děloha -> klíčení -> 1 list
      • kořen: hlavní zaniká a nahrazují ho náhradní svazčité (adventivní) kořeny – stejně silné
      • stonek: neuspořádané cévní svazky bez kambia – stonek netloustne

 

  • květy: mají okvětí (není kalich)
    • nerozlišený květní obal
    • okvětní lístky: násobek 3 (tyčinky i pestíky), počet lístků 6, mají trojčlenné květy-jsou po třech
    • listy: jednoduché, řapík chybí=přisedlé
      • žilnatina souběžná, obloukovitá

 

Čeledi jednoděložných rostlin:

  • LILIOVITÉ
  • AMARYLKOVITÉ
  • KOSATCOVITÉ
  • VSTAVAČOVITÉ
  • ŠÁCHOROVITÉ
  • SÍTINOVITÉ
  • LIPNICOVITÉ

 

  • tř. Dvouděložné (Magnoliopsida)
    • vývojově starší
    • 2dělohy na zárodku->klíčení -> 2 listy
    • kořen: hlavní + postraní kořeny (různě silné)
    • stonek: cévní svazky v kruhu

 

  • boční cévní svazky mají xylém a floém a mezi nimi je proužek kambia->způsobuje tloustnutí stonku
  • květ: kalich + koruna (rozlišené květní obaly), okvětní lístky: násobek 4 nebo 5 – pětičetné, čtyřčetné-řepka olejka)
  • listy: jednoduché i složené, řapíkaté, čepel; žilnatina zpeřená nebo dlanitá

 

Čeledi dvouděložných rostlin:

  • ŠÁCHOLANOVITÉ
  • LEKNÍNOVITÉ
  • PRYSKYŘNÍKOVITÉ
  • MÁKOVITÉ
  • BUKOVITÉ
  • BŘÍZOVITÉ
  • VRBOVITÉ
  • HVOZDÍKOVITÉ
  • MERLÍKOVITÉ
  • BRUKVOVITÉ
  • RŮŽOVITÉ
  • BOBOVITÉ
  • MIŘÍKOVITÉ
  • BRUTNÁKOVITÉ
  • LILKOVITÉ
  • KRTIČNÍKOVITÉ
  • HLUCHAVKOVITÉ
  • HVĚZDNICOVITÉ

 

 






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: