Vyšší rostliny (Cormobionta)

 

   Otázka: Vyšší rostliny (Cormobionta)

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): adrus

 

 

 

 

Charakteristika vyšších rostlin

• tělo rostliny (= Kormus) je rozlišené na orgány + vodivá pletiva

= cévnaté rostliny -> rozvádějí vodné roztoky

• mnohobuňečné
• barviva: chlorofyl A, chlorofyl B, xantofyly, betakarotén
• primárně suchozemské -> sekundárně se některé vrátily do moře
• jejich tělo je diferenciované
  • kořen: příjem živin
  • stonek: rozvádí živiny-cévy
  • list: fotosyntéza
  • květ: k pohlavnímu rozmnožování
  • přizpůsobení na souš
    • vodivá pletiva
    • zpevňovací pletiva
    • kutikula
    • rozmnožování: střídání rodozměny
    • heteromorfická rostlina: jiný vzhled gametofytu a sporofytu
      • gametofyt závislý na sporofytu
      • výroba O₂, organických látek -> fotosyntéza
      • většina biomasy
      • určují celkový charakter okolí
      • výroba léků,…

 

Rozdělení vyšších rostlin

•        Rostliny výtrusné
  • odd. Mechorosty
    • tř. Mechy
    • tř. Játrovky (ne paštiky)

 

• odd. Kapraďorosty
  • tř. Psilofyty
  • tř. Plavuňe
  • tř. Přesličky
  • tř. Kapradiny
  • ·         Rostliny semenné
    • odd. Nahosemenné
      • tř. Kapraďosemenné
      • tř. Kordaity
      • tř. Cykasy
      • tř. Jinany
      • tř. Jehličnany

 

• odd. Krytosemenné
  • tř. Jednoděložné
  • tř. Dvouděložné

 

VÝTRUSNÉ ROSLINY

odd. Mechorosty (Bryophyta)

• nemají pravé orgány, některé mají dokonce ještě stélku
• nejsou vyvinuty cévní svazky-voda proniká difúzí a osmózou
• na přechodu mezi vyššími a nižšími rostlinami
• příklad na Ploníku obecném:
  • jeden z nejdokonalejších
  • rhizoidy, kauloidy a fylzidy
  • nezelený sporofyt (2n naprosto závislý na gametofytu (n)

• Prvoklíček = mezifáze výtrusu a G_n
• Gamety = buňky s bičíky (samčí pohl. org)
  • =Pelatry – vytvoří se na vrcholu G -> Spermatozoid
• Inféra = větší než spermatozoid, nepohyblivá a čeká na spermatozoid v zárodečníku
• spermatozoid se přenese dešť. vodou do zárodečníku
• Zygota -> Sporofyt (není to pokračování kauloidu)
• po odpadnutí čepičky na víčku se výtrusy vysypou a meiózou uniknou Biospóry

 

• u některých mechorostů je vegetativní rozmnožování

• na listu se utvoří thallia a v tom Gema (= rozmnožovací tělíska)
  • shluky buňek -> uvolnění ->dopadne na jiné místo a vznikne nový jedinec
  • jkl?
  • Výskyt:
    • Rostou na vlhkých místech=vlhkomilné rostliny (nejvíce mechů v lese, na kamenech, skalách, na kůře stromů)
    • Vyžadují kyselou půdu -> jsou indikátory (ukazateli) kyselé půdy => acidofyty
    • V současné době je většina půd kyselých díky kyselým dešťům – můžou být na zahradě
    • Význam mechů a mechorostů:
      • zadržování vody v krajině
      • pokrývají půdu a tím ji zpevňují
      • rašeliník – palivo, hnojivo, lázeňské účely
      • osidlování různých věcí -> průkopníci života (skály,…)
      • Rašeliniště
        • Šumava
        • na místě pevninského ledovce -> glaciální relikty = pozůstaky z doby ledové (ostružiník moruška, mechy, lišejníky, zakrslé břízy a vrby)
        • konzervace těl živočichů -> paleontologie
        • vzácné druhy rašelinišť (Rosnatka okrouhlolistá, Mochna bahenní, Ďáblík bahenní, Bříza trpasličí)

Dělí se na 2 třídy:

• ·         tř. Játrovky
  • o   mají primitivnější stavbu, mají nepatrný prvoklíček
  • o   některé mají stélku, některé lodyžku a lístky – u játrovek jsou lístky ve dvou řadách a nemají střední žebro (tím se poznají od mechů)
  • o   výtrusnice nemá víčko a výtrusy jsou vymršťovány (výtrusnice-tobolka nemá čepičku

Zástupci:

• Porostnice mnohotvárná
  • má lupenitou stélku – vidličnatě větvenou
  • příchytnými vlákny se přichycuje k podkladu
  • na lupenité stélce vyrostou stopkaté terče, na těch se vytvoří pohlavní orgány (gametangia) – jsou samičí nebo samčí
  • v době pohlavního rozmnožování se na stélce vytvoří stopkaté terče – samčí terče (obsahují pelatky) se vytvoří na samčích rostlinách a samičí terče (obsahují zárodečníky) na samičích rostlinách
  • oplozením pomocí vody vznikne sporofyt – nese štět s tobolkou – rozmnožuje se nepohlavně
  • porostnice se také rozmnožuje rozmnožovacími tělísky, které se tvoří v miskovitých útvarech na stélce
• Kapraďovka
  • má lodyžku s lístky

 

• ·         tř. Mechy
  • o   nikdy nemají stélku, ale části, které vypadají jako orgány
  • o   lístky obrůstají lodyžku ze všech stran
  • o   tobolka mechu má víčko a řada mechů má nezralou tobolku pokrytou čepičkou

 

Zástupci

• Rašeliníky
  • rostou na rašeliništích (kyselé) a vytvářejí je rozkladem
  • chybí jim příchytná vlákna, od spodu odumírají a rozkládají se a v horní části dorůstají, nahoře je tobolka (štět s tobolkou=sporofyt)
  • v lístcích rašeliníku jsou dva druhy buněk
    • chlorocysty (zelené) – živé, slouží k fotosyntéze díky chloroplastům, jsou menší
    • hyalocysty (bezbarvé) – mrtvé, velké, obsahují otvory-slouží k nabírání vody-„vodní cysterny“
• Ploník ztenčený
  • rostou v lese, horská rašeliniště (ve vlhkých půdách)
  • je běžný, chudší lesní půdy
• Ploník obecný
  • není běžný, je největší-až půl metru

 

• Travník Schreberův (pokryvnatec)
  • pokrývá lesní půdu, má černohnědou lodyžku
• Dvouhrotec chvostnatý
  • má do hrotu zašpičatělé lístky natočené k jedné straně, chudší lesní půdy
• Bělomech sivý
  • roste na písčitých chudých půdách
  • když vyschne je šedý
  • vytváří bochníkovité útvary, má čepičku, štět s tobolkou nenápadný
• Skrutek vláhojevný
  • kroutí se mu štět, tobolka bez čepičky, je hruškovitá
  • neroste jen v lese, spáleniště, staré zdi
• Měříky
  • velké lístky, řídce porůstají lodyžku
  • jsou z jedné vrstvy buněk
  • roste na výživnějších lesních půdách
• Pramenička obecná
  • vodní mech, čisté, tekoucí i stojaté vody

odd. Kapraďorosty (Pteridophyta)

• typické vyšší rostliny, už mají pravé orgány, mají vyvinuté cévní svazky, v xylému se vyskytují cévice
• výtrusné rostliny, vyskytuje se u nich různotvará rodozměna s převahou sporofytu; gametofyt je drobný s charakterem stélky, avšak je schopen samostatného života, výživou je na sporofytu nezávislý
• různotvará rodozměna -> výtrusy na listech – na spodu jsou výtrusnice, které mají prstence, když praskne, vysypou se výtrusy

 

výtrus (spóra) n -> prokel nebo výtrusná rostlinka když je to u mechů, je to gametofyt, n -> oplození (pomocí vody) -> zygota 2n -> sporofyt 2n -> redukčním dělením to jde zase na výtrus n

à je to cyklus

• prokel má charakter stélky, může být zelený s autotrofní výživou nebo nezelený (podzemní) se saprofytickou výživou
• na prokelu se vytvoří pohlavní orgány – pelatky a zárodečníky (buď na jedné rostlině=jednodomý prokel nebo zvlášť na jiné rostlině=dvoudomý prokel)

 

• sporofyt bývá členěn na stonek, listy a pravé kořeny
• rostliny nekvetoucí, ani nevytváří semena
• kapraďorosty se vyskytují v lese, vlhkomilné a stínomilné rostliny
• 2 vývojové větve (dle velikosti listu)
  • Mikrofylní (drobné čárkovité listy)
    • přesličky, plavuňe, psilofyty
• Megafylní (velké listy)
  • Kapradiny
  • Význam kapraďorostů:
    • na ústupu -> malý
    • v ČR jsou převážně v lesích; ve světě jsou převážně v tropech, subtropech
    • největší význam v prvohorách
      • 1. suchozemské rostliny byly psilofyty (silur, devon), a poté kapradiny, Plavuně a Přesličky (vysoké jako stromy)
      • z těl těchto kapraďorostů karbonizací bez přístupu O₂ vzniká černé uhlí
      • Životní cyklus kapraďorostů

Kapraďorosty rozdělujeme na 4 třídy:

• tř. Psilofyta
  • převážně vyhynulé kapraďorosty
  • u nás se nevyskytují, v topických a subtropických oblastech

Zástupci:

• Ryniofyty
  • zcela vyhynulé, fosilní rostliny=zkameněliny
  • vývojový předchůdce vyšších rostlin
  • stonek v zemi měl funkci kořene
  • na nadzemní části se tvořily větve=telomy
  • měly funkci asimilační nebo nesly rostlinné orgány
  • mají stejnotvarou rodozměnu

 

• tř. Plavuně (Lycopodiopsida)
  • u nás jsou chráněné, jsou vzácné
  • mají dva druhy listů na stonku
    • výtrusné=sporofyty – na nich se vytvářejí výtrusnice s výtrusy, výtrusné listy na konci stonku vytvářejí výtrusnicové klasy=strobily
    • asimilační  – slouží k fotosyntéze=k výživě -> trofofyty, zelené drobné listy, pokrývají stonky po celé délce, drobné listy=mikrofylní rostliny

Zástupci:

• Plavuň vidlačka
  • ve světlých jehličnatých lesích, na okraji lesů
  • výtrusnicové klasy tvoří vidlici
  • má plazivý stonek, na něm vzpřímené větve a na nich výtrusnice
  • je stejnovýtrusná=izosporická – vytváří jeden druh výtrusů -> má jednodomý prokel (pelatky i zárodečníky)
  • životní cyklus

• Vranec jedlový
  • patří do Vraneček
  • drobná rostlina, nemá vlastní stonek, roste v horských oblastech
  • je různovýtrusná=heterosporická – vytváří dva druhy výtrusů -> prokel je dvoudomý
  • hlízovitý podzemní saprofytický prokel

 

• tř. Přesličky (Equisetorsida)
  • mají v zemi plazivý oddenek – je umístěn vodorovně, vyrůstá na něm spousta svazčitých kořínků, z oddenku vyrůstá lodyha
  • na výtrusech se nacházejí haptery – pentlicovité útvary, slouží k tomu, aby se výtrusy spojovaly do větších celků
  • jsou různovýtrusné, potom samčí a samičí prokely zůstávají blízko sebe -> větší možnost oplození
  • výtrusy jsou samčí a samičí
  • mají zelený dvoudomý prokel
  • oplození pomocí vody – pomocí bičíku ve vodě – vznikne zygota a z ní celá přeslička a ta je sporofytem – nepohlavní generace
  • přesličky nejsou moc rozšířené, nejvíce se vyskytovaly v prvohorách (mohutné stromy, zanechali černé uhlí) a třetihorách (hnědé uhlí, před 10 miliony let)

Zástupci:

• Přeslička rolní
  • vytváří během roku 2 lodyhy:
    • jarní lodyha – je hnědá a nefotosyntetizuje, má heterotrofní výživu, má funkci rozmnožovací-vytvoří se výtrusnicový klas a ten obsahuje výtrusnice s výtrusy, když dozrají tak zanikne a z oddenku pak vyroste letní lodyha
    • letní lodyha – zelená, nevytváří výtrusy, má fotosyntetickou funkci, vytváří zásoby organických látek do oddenku, aby se jimi mohla na jaře vyživovat lodyha jarní, obsahuje v buněčné stěně

• Haptery se za vlhka stáčí – umožňují výhodné šíření výtrusů ve shlucích
  • důležitost skrze pohlaví
    • + -> samičí prokel
    • – -> samčí prokel
• Přeslička lesní a bahenní
  • nemají jarní a letní lodyhu

 

• tř. Kapradiny (Polypodiopsida)
  • v ČR jsou byliny; ve světě převážně stromy (Hawai)
  • především v jehličnatých lesích
  • existují i vodní kapradiny: Marsilka čtyřlistá
  • velké složené listy=megafylní
    • jsou většinou jednozpeřené, dvakrátzpeřené nebo třikrátzpeřené
    • velké listy tvoří současně funkci fotosyntetickou a také nesou výtrusnice s výtrusy=trofosporofyty=funkčně nerozlišené listy
    • složené listy vyrůstají z oddénku, mladé listy jsou spirálovitě stočené a pokryté šupinkami, lépe z nich stéká voda z oddenku
• představují sporofyt, výtrusnice na spodní straně listu, seskupeny v tzv. výtrusné kupky (soubor výtrusnic) – každá je kryta blanitým krytem zvaným ostěra-jeden z poznávacích znaků kapradin
  • každý výtrusnice má na povrchu prstenec (anulus) – má silnou buněčnou stěnu
    • ten slouží k otevírání výtrusnice a vypadnou výtrusy, z výtrusu se vytvoří prokel (má charakter stélky), je jednodomý
    • když začne vysychat, tak se pruh buněk začne napřimovat a praskne

 

• podíleli se na vzniku černého uhlí – vzniká dehet, vyrábí se z něj koks
• životní cyklus Kapraď samce:
  • sporofyt (výtrusnice) -> výtrusy (stejný typ) -> gametofyt (jen jeden prokel) -> zárodečníky a pelatky -> oosféra + spermatozoid -> O! -> zygota

Zástupci:

• Kapraď samec
  • má dvakrátzpeřené listy
  • ostěra má tvar ledviny
• Papratka samičí
  • listy má složitější, třikrátzpeřené
  • ostěry má protáhlé, čárkovité
• Osladič obecný
  • jednodušezpeřené listy
  • výtrusnicové kupky jsou bez ostěr
  • skalní kapradina
• Sleziník zední
  • na kamenných zdech v těch spárách
  • drobná kapradina, nejmenší
  • existuje i sleziník červený a ten má kupky červené
• Hasivka orličí
  • může mít až 2 m, největší kapradina u nás
  • dvakrát až třikrát zpeřené listy
  • jedovatá rostlina
  • ve vyšších i nižších místech v borech
• Žebrovice různolistá
  • má dva druhy listů, na úzkých listech se vytvářejí výtrusy a na širších listech je funkce asimilační
  • horská kapradina, stinná
• Marsilka čtyřlistá
  • roste ve vodě, má dlanitě zpeřené listy, 4 lístky v listu

 

• Jelení jazyk celolistý
  • výtrusnice se nacházejí na spodní straně listu při okraji, jazykové nedělené listy
  • pokojová kapradina, ale roste i v lese
• Parožnatka
  • pokojová kapradina (Platycerium)
• Nephrolepis
  • pokojová kapradina

 

SEMENNÉ ROSTLINY (SPERMATOPHYTA)

• vývojově nejdokonalejší skupina vyšších cévnatých rostlin
• všechny kvetoucí rostliny a jehličnany
• rozmnožují se pomocí semen
• květ je rozmnožovací orgán, slouží k pohlavnímu rozmnožování
• semeno se vytváří z vajíček, když dojde k oplození
• nahosemenné rostliny mají nahá semena
• krytosemenné rostliny mají semena ukryta v plodech
• Znaky:
  • sporofyt převažuje nad gametofytem, gametofyt je zcela závislý na sporofytu
    • gametofyt je uvnitř výtrusnice nebo výtrusu (=> mikroskopický)
• heterosporia = tvorba 2 funkčně i vzhledově odlišných výtrusů (samčích a samičích) na sporofytech
  • samčí – výtrusnicové listy = tyčinky
  • samičí – výtrusnicové listy = plodolisty-srůstem vytvoří pestík
  • výtrusnicové listy mají listový původ, ale ne vzhled listu
• semeno = zárodek přežívající nepříznivé podmínky
• oplození nepotřebuje vodní prostředí

 

• odd. Krytosemenné
  • vajíčka v pestíku
  • květní obaly
  • uvnitř plod
  • vrchol: třetihory-čtvrtohory
  • odd. Nahosemenné
    • vajíčka volně na plodolistu
    • žádné květní obaly
    • semena nejsou součástí plodu
    • vrchol: druhohory
    • Životní cyklus:

• * součástí semene
• Části semene:
  • zárodek = embryo
  • pletivo = endosperm
  • osemeník
  • 1 semeno vznikne přeměnou 1 vajíčka
  • přečká zimu -> v příznivých podmínkách vyklíčí
  • Oplození:

• láčka se dostane do zárodečníku -> využití pouze 1 oosféry a 1 sperm. buňky => zygota, a pak zárodek
• Stavba semene

odd. Nahosemenné rostliny (Gymnospermae)

• vytvářejí nepravé květy
• květ je vytvořen jen z pohlavních orgánů – jsou jednopohlavné

květy:

• samčí – pouze tyčinka
• samičí – vytvořen z plodolistu
• tyčinky i plodolisty mají plochý tvar, jsou listového původu (šupiny)
• plochá tyčinka nese prašná pouzdra a z nich se vyprašuje pyl
• plodolist nese dvě nebo více vajíček, jsou nahá, vyrůstají volně na plodolistech
• květy samčí i samičí se většinou sdružují a vytvářejí šišticovitá květenství
• opylení = přenos pylu – zajišťováno větrem -> rostliny větrosnubné
• jsou to rostliny jednodomé (borovice, většina jehličnanů), ale některé i dvoudomé (tis červený)
• nahosemenné rostliny jsou dřeviny
• listy
  • velké složené (cykasy, kapraďosemenné rostliny-vyhynulé)
  • malé jednoduché (jinany-vějířovitý list, jehličnany-jehlice)
  • nastává u nich jednoduché oplození – větrem
    • při opylení se pyl zachycuje přímo na povrchu vajíčka, vytvoří pylovou láčku, ta pronikne otvorem klovým do vajíčka, ve vajíčku se nacházejí zárodečníky a v každém zárodečníku je jedna vaječná buňka
    • pylová láčka, která pronikne do vajíčka, obsahuje 2 spermatické buňky a pouze jedna oplodí vaječnou buňku, druhá zanikne
    • po oplození vaječné buňky se vajíčko přemění na semeno (nahé)

součásti semene:

• v semeni se vytvoří zárodek nové rostliny=embryo – vytvoří se ze zygoty a je 2n
• živé pletivo=endosperm – živiny a zásobní látky pro vývoj zárodku, je n
• osemení – z vaječných obalů, 2n
• nahosemenné klíčí více dělohami
• nemají květní obaly a blizny, pyl má měchýřky

Rozdělení nahosemenných rostlin:

• tř. Kapraďosemenné (Lyginodendropsida)
  • v prvohorách, od druhohor vymřelé
  • fosilní rostliny
  • listy se podobaly kapradinám
  • nejprimitivnější nahosemenné rostliny = lyginodendrové
  • považují se za předchůdce krytosemenných rostlin
• tř. Kordaity
  • vymřelé (mladší prvohory) – fosilní rostliny
  • vysoké stromy (až 30 m)
  • listy se podobaly jehličnanům-jednoduché, úzce podlouhlé listy se souběžnou žilnatinou
  • pojmenovány podle mykologa A. J. Cordy
  • podílely se na vzniku černého uhlí
• tř. Cykasy (Cycydopsyda)
  • druhohory až recent
  • nízké dvoudomé stromy, někdy i keře
  • rostliny teplomilné, tropy a subtropy
  • mají složené, velké zpeřené listy jako mají palmy (až 6 m dlouhé)
  • jsou to dvoudomé dřeviny, v mládí jsou listy spirálovitě stočené
  • pokojové cykasy nevytvářejí kmeny, jejich kořeny žijí v symbióze se sinicemi (vážou dusík)
  • na jednom plodolistu je více vajíček
  • vypadají jako palmy
• tř. Jinany (Ginkopsida)
  • český zástupce je Ginkgo biloba = Jinan dvoulaločný
  • pochází z Číny, jihovýchodní Asie
  • parkový strom, je opadavý
  • listy vyrůstají na brachyblastech (zkrácená větévka), jsou ploché, dvoulaločné, žilnatina je vidličnatá
  • habitus=celkový vzhled
  • rostlina dvoudomá
  • dužnaté semeno podobné peckovici = semenná peckovice
  • u nás nedosahují rozmnožovací fáze, pouze vegetativní
  • obsahuje v sobě látky, které se používají do lékařských výrobků, látky způsobují rozšiřování cév (flavonoidy)
  • semena po opadu žloutnou a odporně páchnou
  • k opilení dochází větrem, oplození zajišťují mnohobičíkaté spermatozoidy
• tř. Jehličnany (Pinopsida)
  • nejpočetnější skupina nahosemenných rostlin
  • vytvářejí lesní porosty, dřeviny – stromy, keře
  • spíše v chladnějších oblastech (tajga)
  • gametofyt redukovaný – celá rostlina je sporofyt a když kvete vytváří gametofyt
  • z prvohor – karbon a perm
  • lesy, parky, zahrady
  • vajíčka na svrchní straně ploché semenné šupiny
  • na plodolistu jsou 2 vajíčka
  • jednoděložné
  • listy jsou drobné (= mikrofylní), jehlicovité nebo šupinovité, často vyrůstají na brachyblastech
  • keře jsou velké 1 m, stromy až 140 m = mamutí
  • charakteristicky voní, ve dřevě a v listech jsou pryskyřičné kanálky (tis je nemá)
    • vytváří se v nich pryskyřice – odpuzuje nějaké živočichy, když uschne, je z ní smůla, vytvořil se z ní nerost jantar
    • silice se používá k výrobě terpentýnu, smůla k výrobě kalafuny
    • šíření semena ze šištice – semena často opatřena křídlem (anemogamie, anemochorie) nebo kolem semene může být dužnatý obal=míšek -> zoochorie
    • šištice jsou odděleného pohlaví
      • v samčích šišticích jsou prašná pouzdra s pylem
      • samičí jsou vytvořeny z plodolistů a obsahují vajíčka (jsou většinou po 2, menší)
      • samčí šištice – tyčinky (nitka + 2 prašná pouzdra), v nich jednobuněčná haploidní pylová zrna (mikrospory) se vzdušnými vaky -> větrosnubné
      • samičí šištice = zdřevnatělá šiška (pozůstatek plodolistů)
        • 2 typy šupin:
          • větší = semenné – bývalé plodolisty
          • menší = podpůrné
        • většina jehličnanů je jednodomá (tis je dvoudomý)
        • listy mají silnou kutikulu, v jehlicích jsou pryskyřičné kanálky a zanořené průduchy
        • celá rostlina je sporofytem (nepohlavní generace, je diploidní)
        • podílely se na vzniku hnědého uhlí
        • využití jehličnanů:
          • okrasné stromy v parcích, vánoční stromky
          • koření (jalovec), vonné silice, kalafuna na smyčce (borovice), terpentýn, pálenka borovička (jalovec)
          • dřevozpracující a papírenský průmysl (smrk, modřín, borovice)

Zástupci jehličnanů:

Čeledi:

• Borovicovité

Borovice:

• Borovice lesní
  • v borových lesích-bory
  • má jehlice po dvou ve svazečcích na brachyblastech, nejsou příliš dlouhé, oranžová borka
  • vytváří dřevnaté nerozpadavé šišky
  • vytváří samčí a samičí šištice
  • hluboký kořen – roste na chudých půdách
  • Borovice černá
    • u nás není původní
    • má delší jehlice po dvou
    • má jinou šišku
    • má dočerna zbarvenou kůru
    • Borovice vejmutovka (hedvábná)
      • má jemné jehlice, ve svazečcích po pěti
      • šiška má na konečcích bílé štítky
      • Borovice kleč
        • kosodřevina – má charakter keře
        • u nás původní, v Krkonoších
        • nad horní hranicí lesa, nad 1100 m
        • jehlice po dvou, moc se neliší od borovice lesní
        •  plazí se po zemi, odolá náporu sněhu, větru
        • Borovice blatka
          • rašeliniště, u zemí kde je bažinatá půda
          • má charakter stromu
          • Borovice limba
            • tatranský a alpínský druh-horský
            • jehlice ve svazečcích po pěti

Smrky:

-jehlice obrůstají větvičku, vyrůstají na výstupcích

• Smrk ztepilý (obecný)
  • u nás původní
  • v podhorských polohách, kolem 1000m n. m.
  • i v nižších polohách se vyskytují smrkové monokultury=vysázené člověkem
  • koření mělce-když je velký vítr vyvrací se, borovice se spíše zlomí
  • Smrk pichlavý (stříbrný)
    • u nás nepůvodní
    • hodně pichlavé jehlice
    • vysazuje se stříbrná forma
    • dřevnatá zralá šiška visí dolu
    • Smrk omorika
      • štíhlý smrk z jižní Evropy
      • na spodu jehlice jsou dav bílé proužky, obrůstají dokola

 

Další:

• Jedle bělokorá
  • má šedou hladkou kůru, šedá borka
  • jehlice jsou ploché, nejsou ve svazečcích, na rubu 2 bílé proužky
  • šišky vzpřímené, rozpadavé, šiška nespadne, na stromě se rozpadne a vylétají z ní semena
  • citlivá na znečištění prostředí
  • v červeném seznamu=seznamy ohrožených druhů rostlin i živočichů-jsou chráněné
  • u nás původní
  • Douglaska tisolistá
    • u nás není původní
    • velmi se podobá jedli, ale poznáme ji podle šišky, jsou na ní ostruhy a padá na zem
    • Modřín opadavý
      • jehlice ve svazečcích na brachyblastech, opadavé
      • kvalitní dřevo
      • odolný vůči znečištění
      • jednodomý jehličnan
      • je světlomilný-potřebuje světlo
      • Cedr
        • podobá se modřínu
        • má velmi kvalitní dřevo a voňavé (ve středověku se z něj stavěly lodě)
        • je národním stromem Libanonu
        • neopadává, má zajímavé šišky
        • kvete na podzim, ostatní z jara, dožívá se 900 let
        • Cypřišovité

-obsahují toxiny

-pocházejí ze středomoří

-šupinovité listy

• Túje = Zerav
  • v parcích, živé ploty, dovezený
  • protáhlá šiška
  • Cypřiš
    • okrasný, u nás málo
    • kulatá šiška
    • Cypříšek
    • Jalovec obecný
      • u nás původní, ale málo-ohrožený druh
      • tmavě modré dužnaté šištice, dvoudomý
      • suché stráně, je to keř nebo nízký strom
      • koření, výroba destilátů (borovička)
      • Jalovec chvojka klášterská
        • jedovatý druh
        • na hřbitovech, v parcích, okrasný
        • Tisovité
          • Tis červený
            • u nás původní
            • strom (silný kmen a mohutná koruna) nebo keř
            • dvoudomý jehličnan
            • jedovatý
            • nemá pryskyřičné kanálky takže nevoní
            • semeno se tvoří na samičí rostlině
            • kvalitní dřevo
            • chráněný (silně ohrožený)
            • trusem ptáků se semena rozmnožují
        • Blahočetovité

-nejstarší skupina jehličnanů

-u nás se vysazují jako pokojové rostliny

• Blahočet
  • jižní polokoule
  • pokojový smrček nebo pokojová jedlička
  • Wollemie
    • živoucí fosilie
    • Austrálie
    • botanické zahrady
    • Tisovcovité

-původním domovem je Severní Amerika

-mohutné stromy, výška přes 100m

-podélně rozpraskaná kůra

-dožívají se vysokého věku

-mají jehlicovité listy

• Tisovec
• Sekvoje
• Metasekvoje

 

odd. Krytosemenné rostliny (Angiospermae)

• nejdokonalejší skupina rostlin
• vývojově nejmladší
• nejrozšířenější, tvoří největší část rostlinného pokryvu země
• kolem 300 000 druhů
• rozšířily se do nížin, vysokých hor, některé jsou i vodní-všechna prostředí kde jsou podmínky pro život
• nejlépe vyvinutá pletiva a orgány (největší diferenciace)
• v cévních svazcích se vyskytují cévy

 

• mají vyvinuté pravé květy, skládají se z:
  • květní lístky: kalich a koruna (když jsou rozlišené), u tulipánu okvětní lístky
  • pohlavní orgány-srostlé plodolisty: pestík (blizna, čnělka a semeník->tam jsou vajíčka) a tyčinka (nitka a prašník->tvoří se tam pyl)
  • mohou mít oboupohlavní květy, ale některé jednopohlavní
  • prašníkové květy = samčí květy
  • pestíkové = samičí květy
  • některé jsou jednodomé (bříza, buk, dub, kukuřice), některé dvoudomé (kopřiva)
  • opylení větrem = větrosnubné (trávy, dřeviny, dub, buk, bříza) a opylení hmyzem = hmyzosnubné (to je většina)-poznáme podle květních lístků, hmyzosnubné mají barevné listy
  • mají dvojité oplození:

zralý zárodečný vak

• oplodňuje se vaječná buňka (haploidní) -> vzniká diploidní zygota
• druhé oplození je oplození centrálního jádra (diploidní) -> když se oplodí vznikne oplozené centrální jádro (3n-triploidní)

->spermatické buňky oplodí oosféru a centrální jádro

->po oplození se vajíčko přemění v semeno a ze semeníků vznikne plod

– plod je rozmnožovací orgán, protože obsahuje semena

– semeno má 3 části:

• v semeni je zárodek nové rostliny, ten vznikne ze zygoty a je 2n (embryo) – má jednu nebo dvě dělohy -> podle toho jsou jednoděložné nebo dvouděložné – dělohy jsou zásobní orgány, dělohy jsou první listy
• dále je v semeni živné pletivo, které vzniká z oplozeného centrálního jádra a je 3n
• třetí část v semeni je osemení – má ochranou funkci, vzniká z vaječných obalů a je 2n

 

• plody jsou:
  • dužnaté
    • peckovice
    • malvice
    • bobule
• suché
  • pukavé (lusk, šešulka, šešule)
  • nepukavé (nažka – žalud, kaštan, bukvice, pampeliška; obilky – u trav; oříšek – líska)
  • poltivé (tvrdka – hluchavka; dvounažka – javor; struk – ohnice)
  • souplodí = soubor plodů z jednoho květu – květ má více pestíků (malina, ostružina, jahoda)
  • plodenství – mají všechny hvězdnicovité rostliny – mají úbor a z toho to vzniká
  • stonek
    • dřevnatý – dřeviny
    • dužnatý – byliny
    • některé jsou:
      • monokarpické
        • efeméry
        • jednoleté
        • ozimy (žito, ječmen)
        • dvouleté (mrkev, divizna)
• polykarpické=víceleté
  • to jsou všechny dřeviny
  • když to jsou byliny => trvalky

Systém krytosemenných rostlin:

odd. Krytosemenné rostliny

2 třídy:

• jednoděložné
• dvouděložné
  • tř. Jednoděložné (Liliopsida)
    • vývojově mladší
    • 1 děloha -> klíčení -> 1 list
    • kořen: hlavní zaniká a nahrazují ho náhradní svazčité (adventivní) kořeny – stejně silné
    • stonek: neuspořádané cévní svazky bez kambia – stonek netloustne

 

• květy: mají okvětí (není kalich)
  • nerozlišený květní obal
  • okvětní lístky: násobek 3 (tyčinky i pestíky), počet lístků 6, mají trojčlenné květy-jsou po třech
  • listy: jednoduché, řapík chybí=přisedlé
    • žilnatina souběžná, obloukovitá

 

Čeledi jednoděložných rostlin:

• LILIOVITÉ
• AMARYLKOVITÉ
• KOSATCOVITÉ
• VSTAVAČOVITÉ
• ŠÁCHOROVITÉ
• SÍTINOVITÉ
• LIPNICOVITÉ

 

• tř. Dvouděložné (Magnoliopsida)
  • vývojově starší
  • 2dělohy na zárodku->klíčení -> 2 listy
  • kořen: hlavní + postraní kořeny (různě silné)
  • stonek: cévní svazky v kruhu

 

• boční cévní svazky mají xylém a floém a mezi nimi je proužek kambia->způsobuje tloustnutí stonku
• květ: kalich + koruna (rozlišené květní obaly), okvětní lístky: násobek 4 nebo 5 – pětičetné, čtyřčetné-řepka olejka)
• listy: jednoduché i složené, řapíkaté, čepel; žilnatina zpeřená nebo dlanitá

 

Čeledi dvouděložných rostlin:

• ŠÁCHOLANOVITÉ
• LEKNÍNOVITÉ
• PRYSKYŘNÍKOVITÉ
• MÁKOVITÉ
• BUKOVITÉ
• BŘÍZOVITÉ
• VRBOVITÉ
• HVOZDÍKOVITÉ
• MERLÍKOVITÉ
• BRUKVOVITÉ
• RŮŽOVITÉ
• BOBOVITÉ
• MIŘÍKOVITÉ
• BRUTNÁKOVITÉ
• LILKOVITÉ
• KRTIČNÍKOVITÉ
• HLUCHAVKOVITÉ
• HVĚZDNICOVITÉ