Otázka: Vyšší rostliny (Cormobionta)
Předmět: Biologie
Přidal(a): adrus
Charakteristika vyšších rostlin
- tělo rostliny (= Kormus) je rozlišené na orgány + vodivá pletiva
= cévnaté rostliny -> rozvádějí vodné roztoky
- mnohobuňečné
- barviva: chlorofyl A, chlorofyl B, xantofyly, betakarotén
- primárně suchozemské -> sekundárně se některé vrátily do moře
- jejich tělo je diferenciované
- kořen: příjem živin
- stonek: rozvádí živiny-cévy
- list: fotosyntéza
- květ: k pohlavnímu rozmnožování
- přizpůsobení na souš
- vodivá pletiva
- zpevňovací pletiva
- kutikula
- rozmnožování: střídání rodozměny
- heteromorfická rostlina: jiný vzhled gametofytu a sporofytu
- gametofyt závislý na sporofytu
- výroba O2, organických látek -> fotosyntéza
- většina biomasy
- určují celkový charakter okolí
- výroba léků,…
Rozdělení vyšších rostlin
- Rostliny výtrusné
- odd. Mechorosty
- tř. Mechy
- tř. Játrovky (ne paštiky)
- odd. Mechorosty
- odd. Kapraďorosty
- tř. Psilofyty
- tř. Plavuňe
- tř. Přesličky
- tř. Kapradiny
- · Rostliny semenné
- odd. Nahosemenné
- tř. Kapraďosemenné
- tř. Kordaity
- tř. Cykasy
- tř. Jinany
- tř. Jehličnany
- odd. Nahosemenné
- odd. Krytosemenné
- tř. Jednoděložné
- tř. Dvouděložné
VÝTRUSNÉ ROSLINY
odd. Mechorosty (Bryophyta)
- nemají pravé orgány, některé mají dokonce ještě stélku
- nejsou vyvinuty cévní svazky-voda proniká difúzí a osmózou
- na přechodu mezi vyššími a nižšími rostlinami
- příklad na Ploníku obecném:
- jeden z nejdokonalejších
- rhizoidy, kauloidy a fylzidy
- nezelený sporofyt (2n naprosto závislý na gametofytu (n)
- Prvoklíček = mezifáze výtrusu a Gn
- Gamety = buňky s bičíky (samčí pohl. org)
- =Pelatry – vytvoří se na vrcholu G -> Spermatozoid
- Inféra = větší než spermatozoid, nepohyblivá a čeká na spermatozoid v zárodečníku
- spermatozoid se přenese dešť. vodou do zárodečníku
- Zygota -> Sporofyt (není to pokračování kauloidu)
- po odpadnutí čepičky na víčku se výtrusy vysypou a meiózou uniknou Biospóry
- u některých mechorostů je vegetativní rozmnožování
- na listu se utvoří thallia a v tom Gema (= rozmnožovací tělíska)
- shluky buňek -> uvolnění ->dopadne na jiné místo a vznikne nový jedinec
- jkl?
- Výskyt:
- Rostou na vlhkých místech=vlhkomilné rostliny (nejvíce mechů v lese, na kamenech, skalách, na kůře stromů)
- Vyžadují kyselou půdu -> jsou indikátory (ukazateli) kyselé půdy => acidofyty
- V současné době je většina půd kyselých díky kyselým dešťům – můžou být na zahradě
- Význam mechů a mechorostů:
- zadržování vody v krajině
- pokrývají půdu a tím ji zpevňují
- rašeliník – palivo, hnojivo, lázeňské účely
- osidlování různých věcí -> průkopníci života (skály,…)
- Rašeliniště
- Šumava
- na místě pevninského ledovce -> glaciální relikty = pozůstaky z doby ledové (ostružiník moruška, mechy, lišejníky, zakrslé břízy a vrby)
- konzervace těl živočichů -> paleontologie
- vzácné druhy rašelinišť (Rosnatka okrouhlolistá, Mochna bahenní, Ďáblík bahenní, Bříza trpasličí)
Dělí se na 2 třídy:
- · tř. Játrovky
- o mají primitivnější stavbu, mají nepatrný prvoklíček
- o některé mají stélku, některé lodyžku a lístky – u játrovek jsou lístky ve dvou řadách a nemají střední žebro (tím se poznají od mechů)
- o výtrusnice nemá víčko a výtrusy jsou vymršťovány (výtrusnice-tobolka nemá čepičku
Zástupci:
- Porostnice mnohotvárná
- má lupenitou stélku – vidličnatě větvenou
- příchytnými vlákny se přichycuje k podkladu
- na lupenité stélce vyrostou stopkaté terče, na těch se vytvoří pohlavní orgány (gametangia) – jsou samičí nebo samčí
- v době pohlavního rozmnožování se na stélce vytvoří stopkaté terče – samčí terče (obsahují pelatky) se vytvoří na samčích rostlinách a samičí terče (obsahují zárodečníky) na samičích rostlinách
- oplozením pomocí vody vznikne sporofyt – nese štět s tobolkou – rozmnožuje se nepohlavně
- porostnice se také rozmnožuje rozmnožovacími tělísky, které se tvoří v miskovitých útvarech na stélce
- Kapraďovka
- má lodyžku s lístky
- · tř. Mechy
- o nikdy nemají stélku, ale části, které vypadají jako orgány
- o lístky obrůstají lodyžku ze všech stran
- o tobolka mechu má víčko a řada mechů má nezralou tobolku pokrytou čepičkou
Zástupci
- Rašeliníky
- rostou na rašeliništích (kyselé) a vytvářejí je rozkladem
- chybí jim příchytná vlákna, od spodu odumírají a rozkládají se a v horní části dorůstají, nahoře je tobolka (štět s tobolkou=sporofyt)
- v lístcích rašeliníku jsou dva druhy buněk
- chlorocysty (zelené) – živé, slouží k fotosyntéze díky chloroplastům, jsou menší
- hyalocysty (bezbarvé) – mrtvé, velké, obsahují otvory-slouží k nabírání vody-„vodní cysterny“
- Ploník ztenčený
- rostou v lese, horská rašeliniště (ve vlhkých půdách)
- je běžný, chudší lesní půdy
- Ploník obecný
- není běžný, je největší-až půl metru
- Travník Schreberův (pokryvnatec)
- pokrývá lesní půdu, má černohnědou lodyžku
- Dvouhrotec chvostnatý
- má do hrotu zašpičatělé lístky natočené k jedné straně, chudší lesní půdy
- Bělomech sivý
- roste na písčitých chudých půdách
- když vyschne je šedý
- vytváří bochníkovité útvary, má čepičku, štět s tobolkou nenápadný
- Skrutek vláhojevný
- kroutí se mu štět, tobolka bez čepičky, je hruškovitá
- neroste jen v lese, spáleniště, staré zdi
- Měříky
- velké lístky, řídce porůstají lodyžku
- jsou z jedné vrstvy buněk
- roste na výživnějších lesních půdách
- Pramenička obecná
- vodní mech, čisté, tekoucí i stojaté vody
odd. Kapraďorosty (Pteridophyta)
- typické vyšší rostliny, už mají pravé orgány, mají vyvinuté cévní svazky, v xylému se vyskytují cévice
- výtrusné rostliny, vyskytuje se u nich různotvará rodozměna s převahou sporofytu; gametofyt je drobný s charakterem stélky, avšak je schopen samostatného života, výživou je na sporofytu nezávislý
- různotvará rodozměna -> výtrusy na listech – na spodu jsou výtrusnice, které mají prstence, když praskne, vysypou se výtrusy
výtrus (spóra) n -> prokel nebo výtrusná rostlinka když je to u mechů, je to gametofyt, n -> oplození (pomocí vody) -> zygota 2n -> sporofyt 2n -> redukčním dělením to jde zase na výtrus n
à je to cyklus
- prokel má charakter stélky, může být zelený s autotrofní výživou nebo nezelený (podzemní) se saprofytickou výživou
- na prokelu se vytvoří pohlavní orgány – pelatky a zárodečníky (buď na jedné rostlině=jednodomý prokel nebo zvlášť na jiné rostlině=dvoudomý prokel)
- sporofyt bývá členěn na stonek, listy a pravé kořeny
- rostliny nekvetoucí, ani nevytváří semena
- kapraďorosty se vyskytují v lese, vlhkomilné a stínomilné rostliny
- 2 vývojové větve (dle velikosti listu)
- Mikrofylní (drobné čárkovité listy)
- přesličky, plavuňe, psilofyty
- Mikrofylní (drobné čárkovité listy)
- Megafylní (velké listy)
- Kapradiny
- Význam kapraďorostů:
- na ústupu -> malý
- v ČR jsou převážně v lesích; ve světě jsou převážně v tropech, subtropech
- největší význam v prvohorách
- 1. suchozemské rostliny byly psilofyty (silur, devon), a poté kapradiny, Plavuně a Přesličky (vysoké jako stromy)
- z těl těchto kapraďorostů karbonizací bez přístupu O2 vzniká černé uhlí
- Životní cyklus kapraďorostů
Kapraďorosty rozdělujeme na 4 třídy:
- tř. Psilofyta
- převážně vyhynulé kapraďorosty
- u nás se nevyskytují, v topických a subtropických oblastech
Zástupci:
- Ryniofyty
- zcela vyhynulé, fosilní rostliny=zkameněliny
- vývojový předchůdce vyšších rostlin
- stonek v zemi měl funkci kořene
- na nadzemní části se tvořily větve=telomy
- měly funkci asimilační nebo nesly rostlinné orgány
- mají stejnotvarou rodozměnu
- tř. Plavuně (Lycopodiopsida)
- u nás jsou chráněné, jsou vzácné
- mají dva druhy listů na stonku
- výtrusné=sporofyty – na nich se vytvářejí výtrusnice s výtrusy, výtrusné listy na konci stonku vytvářejí výtrusnicové klasy=strobily
- asimilační – slouží k fotosyntéze=k výživě -> trofofyty, zelené drobné listy, pokrývají stonky po celé délce, drobné listy=mikrofylní rostliny
Zástupci:
- Plavuň vidlačka
- ve světlých jehličnatých lesích, na okraji lesů
- výtrusnicové klasy tvoří vidlici
- má plazivý stonek, na něm vzpřímené větve a na nich výtrusnice
- je stejnovýtrusná=izosporická – vytváří jeden druh výtrusů -> má jednodomý prokel (pelatky i zárodečníky)
- životní cyklus
- Vranec jedlový
- patří do Vraneček
- drobná rostlina, nemá vlastní stonek, roste v horských oblastech
- je různovýtrusná=heterosporická – vytváří dva druhy výtrusů -> prokel je dvoudomý
- hlízovitý podzemní saprofytický prokel
- tř. Přesličky (Equisetorsida)
- mají v zemi plazivý oddenek – je umístěn vodorovně, vyrůstá na něm spousta svazčitých kořínků, z oddenku vyrůstá lodyha
- na výtrusech se nacházejí haptery – pentlicovité útvary, slouží k tomu, aby se výtrusy spojovaly do větších celků
- jsou různovýtrusné, potom samčí a samičí prokely zůstávají blízko sebe -> větší možnost oplození
- výtrusy jsou samčí a samičí
- mají zelený dvoudomý prokel
- oplození pomocí vody – pomocí bičíku ve vodě – vznikne zygota a z ní celá přeslička a ta je sporofytem – nepohlavní generace
- přesličky nejsou moc rozšířené, nejvíce se vyskytovaly v prvohorách (mohutné stromy, zanechali černé uhlí) a třetihorách (hnědé uhlí, před 10 miliony let)
Zástupci:
- Přeslička rolní
- vytváří během roku 2 lodyhy:
- jarní lodyha – je hnědá a nefotosyntetizuje, má heterotrofní výživu, má funkci rozmnožovací-vytvoří se výtrusnicový klas a ten obsahuje výtrusnice s výtrusy, když dozrají tak zanikne a z oddenku pak vyroste letní lodyha
- letní lodyha – zelená, nevytváří výtrusy, má fotosyntetickou funkci, vytváří zásoby organických látek do oddenku, aby se jimi mohla na jaře vyživovat lodyha jarní, obsahuje v buněčné stěně
- vytváří během roku 2 lodyhy:
- Haptery se za vlhka stáčí – umožňují výhodné šíření výtrusů ve shlucích
- důležitost skrze pohlaví
- + -> samičí prokel
- – -> samčí prokel
- důležitost skrze pohlaví
- Přeslička lesní a bahenní
- nemají jarní a letní lodyhu
- tř. Kapradiny (Polypodiopsida)
- v ČR jsou byliny; ve světě převážně stromy (Hawai)
- především v jehličnatých lesích
- existují i vodní kapradiny: Marsilka čtyřlistá
- velké složené listy=megafylní
- jsou většinou jednozpeřené, dvakrátzpeřené nebo třikrátzpeřené
- velké listy tvoří současně funkci fotosyntetickou a také nesou výtrusnice s výtrusy=trofosporofyty=funkčně nerozlišené listy
- složené listy vyrůstají z oddénku, mladé listy jsou spirálovitě stočené a pokryté šupinkami, lépe z nich stéká voda z oddenku
- představují sporofyt, výtrusnice na spodní straně listu, seskupeny v tzv. výtrusné kupky (soubor výtrusnic) – každá je kryta blanitým krytem zvaným ostěra-jeden z poznávacích znaků kapradin
- každý výtrusnice má na povrchu prstenec (anulus) – má silnou buněčnou stěnu
- ten slouží k otevírání výtrusnice a vypadnou výtrusy, z výtrusu se vytvoří prokel (má charakter stélky), je jednodomý
- když začne vysychat, tak se pruh buněk začne napřimovat a praskne
- každý výtrusnice má na povrchu prstenec (anulus) – má silnou buněčnou stěnu
- podíleli se na vzniku černého uhlí – vzniká dehet, vyrábí se z něj koks
- životní cyklus Kapraď samce:
- sporofyt (výtrusnice) -> výtrusy (stejný typ) -> gametofyt (jen jeden prokel) -> zárodečníky a pelatky -> oosféra + spermatozoid -> O! -> zygota
Zástupci:
- Kapraď samec
- má dvakrátzpeřené listy
- ostěra má tvar ledviny
- Papratka samičí
- listy má složitější, třikrátzpeřené
- ostěry má protáhlé, čárkovité
- Osladič obecný
- jednodušezpeřené listy
- výtrusnicové kupky jsou bez ostěr
- skalní kapradina
- Sleziník zední
- na kamenných zdech v těch spárách
- drobná kapradina, nejmenší
- existuje i sleziník červený a ten má kupky červené
- Hasivka orličí
- může mít až 2 m, největší kapradina u nás
- dvakrát až třikrát zpeřené listy
- jedovatá rostlina
- ve vyšších i nižších místech v borech
- Žebrovice různolistá
- má dva druhy listů, na úzkých listech se vytvářejí výtrusy a na širších listech je funkce asimilační
- horská kapradina, stinná
- Marsilka čtyřlistá
- roste ve vodě, má dlanitě zpeřené listy, 4 lístky v listu
- Jelení jazyk celolistý
- výtrusnice se nacházejí na spodní straně listu při okraji, jazykové nedělené listy
- pokojová kapradina, ale roste i v lese
- Parožnatka
- pokojová kapradina (Platycerium)
- Nephrolepis
- pokojová kapradina
SEMENNÉ ROSTLINY (SPERMATOPHYTA)
- vývojově nejdokonalejší skupina vyšších cévnatých rostlin
- všechny kvetoucí rostliny a jehličnany
- rozmnožují se pomocí semen
- květ je rozmnožovací orgán, slouží k pohlavnímu rozmnožování
- semeno se vytváří z vajíček, když dojde k oplození
- nahosemenné rostliny mají nahá semena
- krytosemenné rostliny mají semena ukryta v plodech
- Znaky:
- sporofyt převažuje nad gametofytem, gametofyt je zcela závislý na sporofytu
- gametofyt je uvnitř výtrusnice nebo výtrusu (=> mikroskopický)
- sporofyt převažuje nad gametofytem, gametofyt je zcela závislý na sporofytu
- heterosporia = tvorba 2 funkčně i vzhledově odlišných výtrusů (samčích a samičích) na sporofytech
- samčí – výtrusnicové listy = tyčinky
- samičí – výtrusnicové listy = plodolisty-srůstem vytvoří pestík
- výtrusnicové listy mají listový původ, ale ne vzhled listu
- semeno = zárodek přežívající nepříznivé podmínky
- oplození nepotřebuje vodní prostředí
- odd. Krytosemenné
- vajíčka v pestíku
- květní obaly
- uvnitř plod
- vrchol: třetihory-čtvrtohory
- odd. Nahosemenné
- vajíčka volně na plodolistu
- žádné květní obaly
- semena nejsou součástí plodu
- vrchol: druhohory
- Životní cyklus:
- * součástí semene
- Části semene:
- zárodek = embryo
- pletivo = endosperm
- osemeník
- 1 semeno vznikne přeměnou 1 vajíčka
- přečká zimu -> v příznivých podmínkách vyklíčí
- Oplození:
- láčka se dostane do zárodečníku -> využití pouze 1 oosféry a 1 sperm. buňky => zygota, a pak zárodek
- Stavba semene
odd. Nahosemenné rostliny (Gymnospermae)
- vytvářejí nepravé květy
- květ je vytvořen jen z pohlavních orgánů – jsou jednopohlavné
květy:
- samčí – pouze tyčinka
- samičí – vytvořen z plodolistu
- tyčinky i plodolisty mají plochý tvar, jsou listového původu (šupiny)
- plochá tyčinka nese prašná pouzdra a z nich se vyprašuje pyl
- plodolist nese dvě nebo více vajíček, jsou nahá, vyrůstají volně na plodolistech
- květy samčí i samičí se většinou sdružují a vytvářejí šišticovitá květenství
- opylení = přenos pylu – zajišťováno větrem -> rostliny větrosnubné
- jsou to rostliny jednodomé (borovice, většina jehličnanů), ale některé i dvoudomé (tis červený)
- nahosemenné rostliny jsou dřeviny
- listy
- velké složené (cykasy, kapraďosemenné rostliny-vyhynulé)
- malé jednoduché (jinany-vějířovitý list, jehličnany-jehlice)
- nastává u nich jednoduché oplození – větrem
- při opylení se pyl zachycuje přímo na povrchu vajíčka, vytvoří pylovou láčku, ta pronikne otvorem klovým do vajíčka, ve vajíčku se nacházejí zárodečníky a v každém zárodečníku je jedna vaječná buňka
- pylová láčka, která pronikne do vajíčka, obsahuje 2 spermatické buňky a pouze jedna oplodí vaječnou buňku, druhá zanikne
- po oplození vaječné buňky se vajíčko přemění na semeno (nahé)
součásti semene:
- v semeni se vytvoří zárodek nové rostliny=embryo – vytvoří se ze zygoty a je 2n
- živé pletivo=endosperm – živiny a zásobní látky pro vývoj zárodku, je n
- osemení – z vaječných obalů, 2n
- nahosemenné klíčí více dělohami
- nemají květní obaly a blizny, pyl má měchýřky
Rozdělení nahosemenných rostlin:
- tř. Kapraďosemenné (Lyginodendropsida)
- v prvohorách, od druhohor vymřelé
- fosilní rostliny
- listy se podobaly kapradinám
- nejprimitivnější nahosemenné rostliny = lyginodendrové
- považují se za předchůdce krytosemenných rostlin
- tř. Kordaity
- vymřelé (mladší prvohory) – fosilní rostliny
- vysoké stromy (až 30 m)
- listy se podobaly jehličnanům-jednoduché, úzce podlouhlé listy se souběžnou žilnatinou
- pojmenovány podle mykologa A. J. Cordy
- podílely se na vzniku černého uhlí
- tř. Cykasy (Cycydopsyda)
- druhohory až recent
- nízké dvoudomé stromy, někdy i keře
- rostliny teplomilné, tropy a subtropy
- mají složené, velké zpeřené listy jako mají palmy (až 6 m dlouhé)
- jsou to dvoudomé dřeviny, v mládí jsou listy spirálovitě stočené
- pokojové cykasy nevytvářejí kmeny, jejich kořeny žijí v symbióze se sinicemi (vážou dusík)
- na jednom plodolistu je více vajíček
- vypadají jako palmy
- tř. Jinany (Ginkopsida)
- český zástupce je Ginkgo biloba = Jinan dvoulaločný
- pochází z Číny, jihovýchodní Asie
- parkový strom, je opadavý
- listy vyrůstají na brachyblastech (zkrácená větévka), jsou ploché, dvoulaločné, žilnatina je vidličnatá
- habitus=celkový vzhled
- rostlina dvoudomá
- dužnaté semeno podobné peckovici = semenná peckovice
- u nás nedosahují rozmnožovací fáze, pouze vegetativní
- obsahuje v sobě látky, které se používají do lékařských výrobků, látky způsobují rozšiřování cév (flavonoidy)
- semena po opadu žloutnou a odporně páchnou
- k opilení dochází větrem, oplození zajišťují mnohobičíkaté spermatozoidy
- tř. Jehličnany (Pinopsida)
- nejpočetnější skupina nahosemenných rostlin
- vytvářejí lesní porosty, dřeviny – stromy, keře
- spíše v chladnějších oblastech (tajga)
- gametofyt redukovaný – celá rostlina je sporofyt a když kvete vytváří gametofyt
- z prvohor – karbon a perm
- lesy, parky, zahrady
- vajíčka na svrchní straně ploché semenné šupiny
- na plodolistu jsou 2 vajíčka
- jednoděložné
- listy jsou drobné (= mikrofylní), jehlicovité nebo šupinovité, často vyrůstají na brachyblastech
- keře jsou velké 1 m, stromy až 140 m = mamutí
- charakteristicky voní, ve dřevě a v listech jsou pryskyřičné kanálky (tis je nemá)
- vytváří se v nich pryskyřice – odpuzuje nějaké živočichy, když uschne, je z ní smůla, vytvořil se z ní nerost jantar
- silice se používá k výrobě terpentýnu, smůla k výrobě kalafuny
- šíření semena ze šištice – semena často opatřena křídlem (anemogamie, anemochorie) nebo kolem semene může být dužnatý obal=míšek -> zoochorie
- šištice jsou odděleného pohlaví
- v samčích šišticích jsou prašná pouzdra s pylem
- samičí jsou vytvořeny z plodolistů a obsahují vajíčka (jsou většinou po 2, menší)
- samčí šištice – tyčinky (nitka + 2 prašná pouzdra), v nich jednobuněčná haploidní pylová zrna (mikrospory) se vzdušnými vaky -> větrosnubné
- samičí šištice = zdřevnatělá šiška (pozůstatek plodolistů)
- 2 typy šupin:
- větší = semenné – bývalé plodolisty
- menší = podpůrné
- většina jehličnanů je jednodomá (tis je dvoudomý)
- listy mají silnou kutikulu, v jehlicích jsou pryskyřičné kanálky a zanořené průduchy
- celá rostlina je sporofytem (nepohlavní generace, je diploidní)
- podílely se na vzniku hnědého uhlí
- využití jehličnanů:
- okrasné stromy v parcích, vánoční stromky
- koření (jalovec), vonné silice, kalafuna na smyčce (borovice), terpentýn, pálenka borovička (jalovec)
- dřevozpracující a papírenský průmysl (smrk, modřín, borovice)
- 2 typy šupin:
Zástupci jehličnanů:
Čeledi:
- Borovicovité
Borovice:
- Borovice lesní
- v borových lesích-bory
- má jehlice po dvou ve svazečcích na brachyblastech, nejsou příliš dlouhé, oranžová borka
- vytváří dřevnaté nerozpadavé šišky
- vytváří samčí a samičí šištice
- hluboký kořen – roste na chudých půdách
- Borovice černá
- u nás není původní
- má delší jehlice po dvou
- má jinou šišku
- má dočerna zbarvenou kůru
- Borovice vejmutovka (hedvábná)
- má jemné jehlice, ve svazečcích po pěti
- šiška má na konečcích bílé štítky
- Borovice kleč
- kosodřevina – má charakter keře
- u nás původní, v Krkonoších
- nad horní hranicí lesa, nad 1100 m
- jehlice po dvou, moc se neliší od borovice lesní
- plazí se po zemi, odolá náporu sněhu, větru
- Borovice blatka
- rašeliniště, u zemí kde je bažinatá půda
- má charakter stromu
- Borovice limba
- tatranský a alpínský druh-horský
- jehlice ve svazečcích po pěti
Smrky:
-jehlice obrůstají větvičku, vyrůstají na výstupcích
- Smrk ztepilý (obecný)
- u nás původní
- v podhorských polohách, kolem 1000m n. m.
- i v nižších polohách se vyskytují smrkové monokultury=vysázené člověkem
- koření mělce-když je velký vítr vyvrací se, borovice se spíše zlomí
- Smrk pichlavý (stříbrný)
- u nás nepůvodní
- hodně pichlavé jehlice
- vysazuje se stříbrná forma
- dřevnatá zralá šiška visí dolu
- Smrk omorika
- štíhlý smrk z jižní Evropy
- na spodu jehlice jsou dav bílé proužky, obrůstají dokola
Další:
- Jedle bělokorá
- má šedou hladkou kůru, šedá borka
- jehlice jsou ploché, nejsou ve svazečcích, na rubu 2 bílé proužky
- šišky vzpřímené, rozpadavé, šiška nespadne, na stromě se rozpadne a vylétají z ní semena
- citlivá na znečištění prostředí
- v červeném seznamu=seznamy ohrožených druhů rostlin i živočichů-jsou chráněné
- u nás původní
- Douglaska tisolistá
- u nás není původní
- velmi se podobá jedli, ale poznáme ji podle šišky, jsou na ní ostruhy a padá na zem
- Modřín opadavý
- jehlice ve svazečcích na brachyblastech, opadavé
- kvalitní dřevo
- odolný vůči znečištění
- jednodomý jehličnan
- je světlomilný-potřebuje světlo
- Cedr
- podobá se modřínu
- má velmi kvalitní dřevo a voňavé (ve středověku se z něj stavěly lodě)
- je národním stromem Libanonu
- neopadává, má zajímavé šišky
- kvete na podzim, ostatní z jara, dožívá se 900 let
- Cypřišovité
-obsahují toxiny
-pocházejí ze středomoří
-šupinovité listy
- Túje = Zerav
- v parcích, živé ploty, dovezený
- protáhlá šiška
- Cypřiš
- okrasný, u nás málo
- kulatá šiška
- Cypříšek
- Jalovec obecný
- u nás původní, ale málo-ohrožený druh
- tmavě modré dužnaté šištice, dvoudomý
- suché stráně, je to keř nebo nízký strom
- koření, výroba destilátů (borovička)
- Jalovec chvojka klášterská
- jedovatý druh
- na hřbitovech, v parcích, okrasný
- Tisovité
- Tis červený
- u nás původní
- strom (silný kmen a mohutná koruna) nebo keř
- dvoudomý jehličnan
- jedovatý
- nemá pryskyřičné kanálky takže nevoní
- semeno se tvoří na samičí rostlině
- kvalitní dřevo
- chráněný (silně ohrožený)
- trusem ptáků se semena rozmnožují
- Tis červený
- Blahočetovité
-nejstarší skupina jehličnanů
-u nás se vysazují jako pokojové rostliny
- Blahočet
- jižní polokoule
- pokojový smrček nebo pokojová jedlička
- Wollemie
- živoucí fosilie
- Austrálie
- botanické zahrady
- Tisovcovité
-původním domovem je Severní Amerika
-mohutné stromy, výška přes 100m
-podélně rozpraskaná kůra
-dožívají se vysokého věku
-mají jehlicovité listy
- Tisovec
- Sekvoje
- Metasekvoje
odd. Krytosemenné rostliny (Angiospermae)
- nejdokonalejší skupina rostlin
- vývojově nejmladší
- nejrozšířenější, tvoří největší část rostlinného pokryvu země
- kolem 300 000 druhů
- rozšířily se do nížin, vysokých hor, některé jsou i vodní-všechna prostředí kde jsou podmínky pro život
- nejlépe vyvinutá pletiva a orgány (největší diferenciace)
- v cévních svazcích se vyskytují cévy
- mají vyvinuté pravé květy, skládají se z:
- květní lístky: kalich a koruna (když jsou rozlišené), u tulipánu okvětní lístky
- pohlavní orgány-srostlé plodolisty: pestík (blizna, čnělka a semeník->tam jsou vajíčka) a tyčinka (nitka a prašník->tvoří se tam pyl)
- mohou mít oboupohlavní květy, ale některé jednopohlavní
- prašníkové květy = samčí květy
- pestíkové = samičí květy
- některé jsou jednodomé (bříza, buk, dub, kukuřice), některé dvoudomé (kopřiva)
- opylení větrem = větrosnubné (trávy, dřeviny, dub, buk, bříza) a opylení hmyzem = hmyzosnubné (to je většina)-poznáme podle květních lístků, hmyzosnubné mají barevné listy
- mají dvojité oplození:
zralý zárodečný vak
- oplodňuje se vaječná buňka (haploidní) -> vzniká diploidní zygota
- druhé oplození je oplození centrálního jádra (diploidní) -> když se oplodí vznikne oplozené centrální jádro (3n-triploidní)
->spermatické buňky oplodí oosféru a centrální jádro
->po oplození se vajíčko přemění v semeno a ze semeníků vznikne plod
– plod je rozmnožovací orgán, protože obsahuje semena
– semeno má 3 části:
- v semeni je zárodek nové rostliny, ten vznikne ze zygoty a je 2n (embryo) – má jednu nebo dvě dělohy -> podle toho jsou jednoděložné nebo dvouděložné – dělohy jsou zásobní orgány, dělohy jsou první listy
- dále je v semeni živné pletivo, které vzniká z oplozeného centrálního jádra a je 3n
- třetí část v semeni je osemení – má ochranou funkci, vzniká z vaječných obalů a je 2n
- plody jsou:
- dužnaté
- peckovice
- malvice
- bobule
- dužnaté
- suché
- pukavé (lusk, šešulka, šešule)
- nepukavé (nažka – žalud, kaštan, bukvice, pampeliška; obilky – u trav; oříšek – líska)
- poltivé (tvrdka – hluchavka; dvounažka – javor; struk – ohnice)
- souplodí = soubor plodů z jednoho květu – květ má více pestíků (malina, ostružina, jahoda)
- plodenství – mají všechny hvězdnicovité rostliny – mají úbor a z toho to vzniká
- stonek
- dřevnatý – dřeviny
- dužnatý – byliny
- některé jsou:
- monokarpické
- efeméry
- jednoleté
- ozimy (žito, ječmen)
- dvouleté (mrkev, divizna)
- monokarpické
- polykarpické=víceleté
- to jsou všechny dřeviny
- když to jsou byliny => trvalky
Systém krytosemenných rostlin:
odd. Krytosemenné rostliny
2 třídy:
- jednoděložné
- dvouděložné
- tř. Jednoděložné (Liliopsida)
- vývojově mladší
- 1 děloha -> klíčení -> 1 list
- kořen: hlavní zaniká a nahrazují ho náhradní svazčité (adventivní) kořeny – stejně silné
- stonek: neuspořádané cévní svazky bez kambia – stonek netloustne
- tř. Jednoděložné (Liliopsida)
- květy: mají okvětí (není kalich)
- nerozlišený květní obal
- okvětní lístky: násobek 3 (tyčinky i pestíky), počet lístků 6, mají trojčlenné květy-jsou po třech
- listy: jednoduché, řapík chybí=přisedlé
- žilnatina souběžná, obloukovitá
Čeledi jednoděložných rostlin:
- LILIOVITÉ
- AMARYLKOVITÉ
- KOSATCOVITÉ
- VSTAVAČOVITÉ
- ŠÁCHOROVITÉ
- SÍTINOVITÉ
- LIPNICOVITÉ
- tř. Dvouděložné (Magnoliopsida)
- vývojově starší
- 2dělohy na zárodku->klíčení -> 2 listy
- kořen: hlavní + postraní kořeny (různě silné)
- stonek: cévní svazky v kruhu
- boční cévní svazky mají xylém a floém a mezi nimi je proužek kambia->způsobuje tloustnutí stonku
- květ: kalich + koruna (rozlišené květní obaly), okvětní lístky: násobek 4 nebo 5 – pětičetné, čtyřčetné-řepka olejka)
- listy: jednoduché i složené, řapíkaté, čepel; žilnatina zpeřená nebo dlanitá
Čeledi dvouděložných rostlin:
- ŠÁCHOLANOVITÉ
- LEKNÍNOVITÉ
- PRYSKYŘNÍKOVITÉ
- MÁKOVITÉ
- BUKOVITÉ
- BŘÍZOVITÉ
- VRBOVITÉ
- HVOZDÍKOVITÉ
- MERLÍKOVITÉ
- BRUKVOVITÉ
- RŮŽOVITÉ
- BOBOVITÉ
- MIŘÍKOVITÉ
- BRUTNÁKOVITÉ
- LILKOVITÉ
- KRTIČNÍKOVITÉ
- HLUCHAVKOVITÉ
- HVĚZDNICOVITÉ