Triblastika (měkkýši, kroužkovci) - otázka z biologie

Otázka: Triblastika

Předmět: Biologie

Přidal(a): t.klodnerova

SYSTÉM, CHARAKTERISTIKA, VÝZNAM

TRIBLASTIKA

=živočichové se 3 zárodečnými listy – ektoderm, entoderm, mezoderm

-mezoderm vytváří lepší podmínky pro izolaci vnitřního prostředí těl – u ploštěnců a hlístů je rozvinutý jen nepatrně

-u vyšších živočichů z mezodermu vzniká výstelka druhotné tělní dutiny (coelom)

-většina triblastik pohyblivá

-dvoustranná souměrnost těla →proto se nazývají dvoustranně souměrní živočichové

-můžeme u nich rozlišit přední a zadní konec těla, hlavovou a trupovou část

Kmen: MĚKKÝŠI

-po členovcích druhý druhově nejpočetnější kmen

-obývají moře, sladké vody, souš

-někteří jsou pro své chutné maso součást potravy – ústřice, slávky,…

-1. živočišný kmen s pravou druhotnou dutinou tělní – COELOMEM

TĚLO: člení se na hlavu, nohu, útrobní vak

měkké, nečlánkové
HLAVA – přední část, smyslové centrum, u mlžů chybí
SVALNATÁ NOHA – břišní část, slouží k pohybu
ÚTROBNÍ VAK – obsahuje vnitřní orgány

-hřbetní plochu kryje kožní záhyb = PLÁŠŤ

-pod pláštěm je PLÁŠŤOVÁ DUTINA

-vnější pokožka pláště vylučuje vápenitou schránku nebo kutikulu

-jsou v něm specializované svaly – ZATAHOVAČE A SVĚRAČE

ORGÁNOVÉ SOUSTAVY:

NERVOVÁ S. – gangliová, navzájem propojená párová ganglia

–nejnápadnější smyslové orgány =oči dvou typů: 1.pohárkové-většina,2.komorové-hlavonož.

-pohybují se v prostoru i pomocí statokinetického čidla=statocysty

-v plášťové dutině uloženy OSFRADIA (=chemoreceptory kontrolující kvalitu vody) + speciální dýchací orgány

DÝCHACÍ S.- u suchozemských je dýchacím orgánem vnitřní sliznice

-žábry nebo plicní vaky (prokrvená část plášťové dutiny)

-na dýchání se podílí i CÉVNÍ S. – zajišťuje rozvod živin a přenos dýchacích plynů, otevřená

-skládá se z vakovitého srdce

-v plazmě rozpuštěno bílkovinné dých. barvivo (hemoglobin

s Fe²⁺, hemocyanin s Cu²⁺)

TRÁVICÍ S. – na začátku je chitinózní páska se zoubky = RADULA, ke strouhání potravy

-do žaludku ústí slinivkojaterní žláza – u býložravců tato žláza štěpí celulózu

VYLUČOVACÍ S- vylučovací orgány jsou metanefridie

ROZMNOŽOVÁNÍ:

-oddělené pohlaví

-gonochoristé (hl. mlži, hlavonožci), nebo hermafrodité (plži)

-pohlavně – vývin probíhá přes veligerovou larvu u vodních měkkýšů

-jeden z vrcholů vývoje bezobratlých –osídlení jim umožnila schránka, tuhé obaly vajíček, slizové žlázy, radula

-býložravci, detritofágové (mlži), dravci, paraziti jsou vzácní mezi měkkýši

-osídlovali moře v prvohorách – vůdčí zkameněliny prvohorních a druhohorních usazenin jsou AMONITI A BELEMNITI

Podkmen: PAPLŽI

-žijí pouze v mořích

-ČERVOVCI – žijí na dně, živí se mikroorganismy nebo jsou to dravci

-CHROUSTNATKY – ploší měkkýši, dýchají žábrami

Podkmen: SCHRÁNKOVCI (SKOŘÁPKOVCI)

-jejich plášť vylučuje vápenitou schránku

-nejprimitivnější zástupci: PŘÍLIPKOVCI –hlubokomořští

Třída: PLŽI

-druhově nejpočetnější třída měkkýšů

-vodní i suchozemští

-hlava – zřetelně vytvořená s 1 nebo 2 páry tykadel, oči

-noha má 2 podoby a je dobře vyvinutá

-ztratili dvoustrannou souměrnost díky stáčení útrobního vaku

–schránka plžů se nazývá ULITA – někdy chybí, spirálovitě se točí, většina má pravotočivou

-kryje útrobní vak, který je stočen do spirály – díky stáčení vaku

a schránky dělíme do 3 podtříd:

Podtřída: PŘEDOŽÁBŘÍ

-ulita stočená o 180 stupňů, jednopohlavní

–žábry umístěné před srdcem

-ozdobné ulity, mořské druhy

ZAVINATCI – ulity se používají jako platidla
OSTRANKA JADERSKÁ – ježatá ulita, dravá, antický purpur výroba
TRITONKY – ulity použity v barokních sousoších, signální trubky
HOMOLICE – mramorová ulita, draví, teplé moře

-slinné žlázy přeměněny v jedovaté

-druhy žijící v indopacifistické oblasti jsou smrtelně nebezpečné i pro člověka

BAHENKA ŽIVORODÁ – sladké vody

Podtřída: ZADOŽÁBŘÍ

–ulita zmenšená nebo chybí

-žábry umístěné za srdcem

-mořští, hermafrodité, pestře zbarvení

ZEJ – 40cm, tzv. mořský zajíc – má ouškovité výběžky
VALOVKA – vznášejí se ve vodě chladných mořích

Podtřída: PLICNATÍ

-sladkovodní nebo suchozemští

-tuhé obaly vajíčka zabraňují vysychání

-dýchají prokrvenou stěnou plášťové dutiny = PLICNÍ VAK

a) řád: SPODNOOCÍ – mají oči na bázi tykadel – vodní zástupci, 1 pár tykadel

PLOVATKY – v rybnících, špičatá ulita
OKRUŽÁCI – zploštělá ulita
BAHNATKA – mezihostitel motolice jaterní

b) řád: STOPKOOCÍ – mají oči na 2. páru tykadel – suchozemští zástupci, 2 páry tykadel

HLEMÝŽĎ ZAHRADNÍ – má obojetnou pohlavní žlázu

-jeho příbuzný je i největší suchozemský plž, africký hlemýžď rodu Achatina

PASKOVKY
SUCHOMILKY – drobná plochá ulita s pruhy
JANTARKA – věžovitá žlutá ulita
PLZÁCI
SLIMÁCI – oba nemají ulitu – tzv. nazí suchozemští plži

Třída: MLŽI

– mořští i sladkovodní

-ploché tělo s redukovanou hlavou, dvoudílný plášť

–dýchají žábrami

-pravá a levá lastura – ovládány 2 sval svěračů a na hřbetě spojeny pevným vazem

-zapadají do sebe prostřednictvím vzájemně si odpovídajících systémů zubů, lišt a jamek=zámek

-nejmohutnější část těla: kýlovitá noha

-některé tvoří perly – jejich tvorba je výsledkem obranné reakce

PERLOTVORKA MOŘSKÁ – tvoří perly
PERLORODKA ŘÍČNÍ – sladkovodní, chráněná
SLÁVKA JEDLÁ – připevňují se k podkladu tzv. byssovými vlákny
ÚSTŔICE, HŘEBENATKY – nejznám. mořské, jedlé
ZÉVA – největší žijící – několik set kg
SRDCOVKY – mořská
VELEVRUB MALÍŘSKÝ – nejznám. sladkovodní
ŠKEBLE RYBNIČNÁ – lastury nemají zámek
OKRUŽANKY – drobná

-larvy velevrubů, škeble a perlorodek = glochidie se nejdříve živí látkami mateřského těla, později parazitují na žábrách ryb

Třída: HLAVONOŽCI

-nejdokonalejší měkkýši žijící pouze v moři, draví

-noha je přeměněná ve svalnatou nálevku (pohyblivé orgán) nebo v 8-10 ramen→pohyb

-mají velkou mozkovou zauzlinu (mozek) a dokonalé komorové oko

-schránka je většinou redukovaná -spirálovitě stočenou mají jen nejprimitivnější-ČTYŘŽÁBRÍ-loděnka

-slinné žlázy produkují jedovaté látky

-poblíž řiti vyúsťuje SÉPIOVÁ ŽLÁZA – vylučuje hnědou inkoustovitou tekutinu

-schopnost učit se – mohou lovit pohyblivou a velkou bránící se kořist

-pokožka obsahuje pigment a může měnit zabarvení v souvislosti přizpůsobení se okolí

-gonochoristé s pohlavním dimorfismem – samečkové menší s hektokotylovým ramenem k páření

-všichni vyjma loděnek dýchají 2 žábrami – DVOUŽÁBŘÍ:

SÉPIE – má zachován zbytek schránky v podobě sépiové kosti
KRAKATICE OBROVSKÁ – největší hlavonožec – 30m
OLIHEŇ
CHOBOTNICE OBECNÁ – 8 ramen

Kmen: KROUŽKOVCI

Pozn. ČLÁNKOVCI – označení pro živočichy s členěnou druhotnou dutinou tělní a článkovaným tělem

-jsou to kroužkovci, drápkovci, želvušky, členovci

-mořští, sladkovodní i suchozemští živočichové

–červovité tělo, stejnocenné článkování = homonymní segmentace (články=segmenty)

→vnějšímu členění odpovídá i vnitřní členění
-všechny články kromě prvního a posledního mají stejné složení (metanefridie,…)

-povrch těla kryje tenká kolagenová kutikula -umožňuje lepší pohyb, obsahuje slizové a smysl.buňky

-fce vnitřní kapalinové kostry =HYDROSKELETU (vodní k)

-pohyb zajišťuje svalový podkožní vak

nervová s. – žebříčkovitá, zauzliny nadhltanové a podhltanové
trávicí s. – trávicí trubice, ústa, řiť, hltan, střevo, prostupuje celým tělem
cévní s. – uzavřená, silná hřbetní céva spojená s břišní cévou, prostupuje celým tělem
dýchací s. – žábry nebo celým povrchem těla, dýchací barvivo – hemoglobin
vylučovací s. – segmentální uspořádání, obrvená nálevka = metanefridie (vyúsťuje v následujícím článku)
smysly – většina má oči, hmatová tykadla, chemoreceptory

ROZMNOŽOVÁNÍ:

-gonochoristé i hermafroditi

-vývoj přímý i nepřímý

-velká regenerační schopnost

Třída: MNOHOŠTĚTINATCI

-v mořích, draví (vychlípitelný hltan mají), dýchají žábrami

-tykadlové a makadlové výběžky

-na každém články PANOŽKY (parapodia) k pohybu

-jejich plovoucí larva se nazývá TROCHOFORA

-rozmnožování: gonochoristé s nepřímým vývojem

-i nepohlavně – FISSIPARIE = rozpad těla na vícesegmentové části dorůstající v nové-

ho jedince

-buď se volně pohybují nebo žijí zahrabaní v bahně

-po stranách žaludku-VÁPENNÉ ŽLÁZY-jejich sekret neutralizuje huminové kyseliny (součást humusu)

NEREIDKY – nejznám. pohyblivý (bloudivci)
ROURNATEC VĚJÍŘOVITÝ – pestré zbarvení
SEDIVCI, PÍSKOVNÍK RYBÁŘSKÝ, PAPOLO ZELENÝ

Třída: OPASKOVCI

-sladkovodní a půdní

-tvoří typický OPASEK (clitellum) – zduřelé tělní články, umožňuje rozmnožování – vylučuje slizovité žlázy→přenos spermie a vytváří obal kolem nakladených vajíček = KOKON

Podtřída: MÁLOŠTĚTINATCI

-hermafrodité s velkou regenerační schopností

-4 svazky štětinek na každém článku

-v pokožce mají světločivné a hmatové buňky

ŽÍŽALA – zemní, fototropičtí – zalézají před světlem

-podílejí se na tvorbě humusu, provětrává a požírá půdu

-mají chloragogenní buňky, trávicí plocha zvětšená střevní řasou

-výkaly můžeme nalézt na povrchu země

-význam: pro půdotvorné děje – prokysličují zem, zlepšují její fyzikální vlastnosti prokypřováním, ovlivňují výnos pěstovaných plodin

-užíváním chemických hnojiv – pesticidů a herbicidů je postupně likvidujeme

-mizí z přírody i díky zvyšovaní kyselosti půd

-složité páření a oplození – hermafrodit

-největší a nejznám. druh je ŽÍŽALA OBECNÁ – 30cm

ROUPICE

-významně se podílejí na půdotvorných procesech

-drobní, bělaví, žlutaví i červení, velké množství

-obývají i kyselé půdy, ve kterých se žížaly nevyskytuji

-nejznám. sladkovodní máloštětinatci, které jsou součást potravy ryb:

NAIDKA CHOBOTNATÁ – rybníky
NITĚNKA OBECNÁ – červený, v bahně, indikátor silně znečištěných vod

-potrava akvarijních ryb

-mohou žít i v silně znečištěných a hnijících vodách s nedostatkem rozpuštěného kyslíku

Podtřída: PIJAVICE

-hermafrodité bez štětinek a se 2 přísavkami – na přední a zadní straně těla

–vnější parazité – sají krev

-v přední přísavce jsou ústa s chitinovými čelistmi k rozříznutí kůže hostitele→do jejího hltanu ústí žlázky vylučující HIRUDIN – látka zabraňující srážení krve

-mají shora zploštělé tělo

-vázány na vlhké prostředí, tropy, subtropy, ve sladkých i slaných vodách

-draví – potravou jsou drobní bezobratlí živočichové

-mají různý počet jednoduchých očí

PIJAVKA KOŇSKÁ – dlouhá, tmavá
PIJAVKA LÉKAŘSKÁ – používána ve středověku k odsávání krve nemocných
HLTANOVKA BAHENNÍ – naše nejhojnější, zvláštní druh péče o potomky

-do kokonu k vajíčkám ukládá i potravu

CHOBOTNATKA RYBÍ – velké ploché přísavky

-cizopasí na žábrách a kůži ryb, na vodních ptácích

-v tropických deštných pralesích žijí suchozemské pijavice – na své hostitele se spouštějí se stromů a keřů

-u kroužkovců můžeme vysledovat několik vývojových trendů:

snižování počtu tělních článků nebo jejich splývání
splývání článků ve funkční celky
splývání nelomových váčků
vývojově významné útvary jsou panožky – parapodia