Paryby (obratlovci, čelistnatci)

 

Otázka: Paryby

Předmět: Biologie

Přidal(a): Valdezova

 

 

ČELISTNATCI

• je pro ně charakteristická složitá stavba těla a mimořádná životní aktivita
• jsou rychlí
• mají pletence končetin + končetiny, párový čichový orgán (dvě nozdry), struna hřbetní je vyvinutá
• jsou to obratlovci s vyvinutými čelistmi – přeměna žaberních oblouků
• kořisti se zmocňují čelistmi, která vznikla vývojovou přeměnou prvních žaberních oblouků
• vždy mají vyvinuty párové končetiny s vnitřní kostrou
• hmotností a velikostí převládají nad ostatními živočišnými druhy
• 8 tříd – první dvě třídy vyhynuly v prvohorách

Dělí se na:

• PLOUTVOVCE ( pisces) – třída pancířnatci (placodermi), paryby (chondrichthyes), paprskoploutví (actinopterygii) a svaloploutví (sarcopterygii)
• ČTVERNOŽCI (tetrapoda) – zbývající třídy obratlovců, mající pětiprsté kráčivé končetiny a obývající souš

 

PARYBY (Chondrichthyes)

• starobylá skupina (od prvohor)
• slepá vývojová větev
• tvary těla:
• torpédovitý (žraloci, chiméry)
• dorzoventrálně zploštělý (rejnoci)
• mají vnitřní kostru – chrupavčitá (po celý život), kostra hlavy – lebka, mozková část – protažená v tzv. rypec = rostrum, je bezešvá, obličejová část – horní a dolní čelist (zuby), páteř- tvořená obratli, zasahuje do ocasní ploutve do horního laloku
• kostra končetin- ploutve- párové: prsní, břišní, nepárové: hřbetní, řitní, ocasní ploutev – heterocerkní = nesouměrné laloky zvenku i zevnitř
• tělo je pokryto plakoidními šupinami (podobné stavbě zubů)
• chrup je neustále nahrazován, ve více řadách

NS

• 5-dílný mozek, koncový mozek se dvěma čichovými laloky, střední mozek – koordinační centrum
• mají proudový orgán – kanálky vnímající tlak vody, proudění, teplotu vody
• smysly- zrak – komorové oko, Lorenziniho ampule – elektroreceptory

TS

• trubicovitá -ústa na spodní straně hlavy, příčná ústa, zuby, hltan, jícen, žaludeK, střevo , konečník ústící do kloaky
• ústní otvor je uložen vespod hlavy napříč pod rostrem, je tvořen mohutnými čelistmi
• játra, nadlehčují – fungují jako hydrostatický orgán

DS

• musí pořád plavat – O2 přes žábry, žábry nejsou kryté skřelemi, jsou oddělené přepážkami, 5 párů žaberních štěrbin, voda jde ústním otvorem dovnitř a žábrami ven, na žábrách jsou žaberní lupínky, nemají vytvořen plynový měchýř (je typický pro ryby)

CS

• je uzavřená, srdce- venózní (= jde do něj neokysličená krev z těla, teprve ze srdce jde do žaber, kde se okysličí a jde do těla)

VS

• prvoledviny- ústí do kloaky, rektální žláza
• rozmnožování– gonochoristé, vnitřní oplození, přímý vývoj, vejcorodí nebo živorodí (vejce jsou veliká), samci mají párové kopulační orgány, dorůstají do středních až velkých rozměrů

 

ZÁSTUPCI:

• Žraloci (selachiformes)
  • MÁČKA SKVRNITÁ (scylliorhinus canicula)- žije při březích evropských moří, až 70 cm, má vřetenovité tělo, kt. je nejširší v místě prolomení žab. štěrbin, směrem dozadu se zužuje
  • ŽRALOK OBROVSKÝ (rhincodon typus)- je planktonožravý, pozře vodu s potravou a přefiltruje ji přes žábry, má až 18 m (největší)
  • ŽRALOK VELIKÝ (cetorhinus maximus)- planktonožravý, až 15 m, velká játra
  • ŽRALOK BÍLÝ( carcharodon carcharias)- dravec, útoky na člověka (Austrálie, USA)
  • ŽRALOK ŠEDÝ (hexanchus griseus)- až 5,5 m, samice větší než samec
  • KLADIVOUN OBECNÝ(sphyrna zygaena)- hlava do tvaru T, napadá člověka
  • ŽRALOK TYGŘÍ (galeocerdo cuvier)- až 900 kg

• Rejnoci(rajiformes)
  • mají dorzoventrálně zploštělé tělo, hodně zakrnělá břišní a hřbetní ploutev, mají často dlouhou ocasní ploutev, na spodní straně žaberní štěrbiny, ústa, čichové jamky
  • PILOUN OBECNÝ (pristis pectinata) -ozubené rostrum (rozhrabávání dna)
  • PAREJNOK ELEKTRICKÝ (torpedo marmorata)- až 1,6 kg, schopen vytvořit napětí kolem 300 V
  • TRNUCHA OBECNÁ (dasyatis pastinaca) -trn s jedovou žlázou
  • MANTA OBROVSKÁ( manta birostris)-výskyt: Tichý, Indický a Atlatnický oceán, 6 – 7 m, pohybuje se volně ve vodním sloupci

• Chiméry (holocephali) – podtřída příčnoústých
  • CHIMÉRA HLAVATÁ (chimaera monstrosa)- žije u dna v hloubkách 100- 500 m, má protáhlé tělo, velké oči, velké prsní ploutve, hřbetní ploutev, ocasní tenká a protáhlá, chiméra = složení 2 různých druhů organismů

 

Kontrolní otázky:

Doplňte nebo zatrhněte správnou odpověď:

• Kopinatec plžovitý má chordu dorsalis ve stadiu larvy i dospělce? ANO
• Pokožka mihulí je kryta šupinami? NE, kůže je lysá
• Nervová trubice strunatců vzniká z entodermu, ektodermu, mezodermu? Vzniká vchlípením ektodermu.
• Jaké krevní barvivo mají obratlovci? Červené krevní barvivo hemoglobin
• Jako pravý ocas se označuje část těla strunatců Jako postnatální (pravý ocas) se označuje část těla, kde končí řitní otvor, který vyúsťuje vždy v určité části před koncem těla.
• Kolik žaberních štěrbin mají mihule 7 párů kolik chiméry 4 páry.. kolik žraloci 5 párů…..
• Paryby mají šupiny plakoidní, které jsou na povrchu kryté škárou a pokožkou.
• Obratlovci se vyvinuli v slaných vodách, (v mělkých vodách příbřežních ekosystémů) v éře Kambrium.
• Kostra paryb je z chrupavek
• Žaberní koš strunatců vzniká proděravěním žaberní štěrbiny (nadbytek) a slouží k dýchání.