Trávicí soustava: fylogeneze, děje, stavba, trávicí žlázy, nemoci

 

   Otázka: Trávicí soustava

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Evca.cel<>seznam.cz

 

 

 

 

FYLOGENEZE TS

→ FUNKCE  – přijmout potravu + zachytit ji; mechanické a chemické zpracování; rozložit potravu na jednoduché organické látky; zabezpečit vstřebávání látek do tělních tekutin; nestravitelné zbytky jsou odstraněny z těla

 

– jednobuněčné organismy mají patravní vakuolu (buněčná ústa a buněčná řiť = cytopigae)

– u některých živočichů se vyvinulo mimotělní trávení (pavouci)

– trávení můžeme rozdělit na mimobuněčné – evolučně dokonalejší; a buněčné – naposledy u hub Porifera

– některé organismy mají schopnost fagocytózy – př. vločkovci

– trávicí dutina se začala vyvíjet jako láčka u láčkovců, její zdokonalenou verzi nazíváme gastrovaskulátní soustava

hlísti – jako 1. mají trávicí trubici

trávicí trubice u prvoústých mí 1 vstup zároveň i výstup, u druhoústých jsou odděleny

– trubice je obohacena o různé žlázy

 

Zpracování potravy

Biochemické trávení – trávením přeměňuje živočich potravu ve výživu tkáňových buněk

Potrava = vysokomolekulární (bílkoviny, škrob) nebo ve vodě nerozpustné látky

Hydrolytické štěpení (základní biochemický děj) = štěpení sloučenin na nízkomolekulární sloučeniny (aminokyseliny, monosacharidy, mastné kyseliny, glycerol), jež jsou rozpustné ve vodě – což umožňuje snadný přesun přes cytoplazmatocké membrány, jsou rozváděny krevními tekutinami

Ttrávící enzymy  – katalyzují hydrolytické děje – nutné velké množství, jsou schopny rozložit hlavní složky potravy

 

Trávící děje na buněčné úrovni

a) INTRACELULÁRNÍ TRÁVENÍ – probíhá uvnitř buněk, které vytvářejí trávící enzymy

fagocytóza – částečka obklopena protoplazmou ® vznik váčku ® tento váček splývá s váčkem obsahujícím hydrolytické enzymy ®   probíhá trávení mimo vlastní cytoplazmu, produkty se   dostávají do cytoplazmy přes    stěny  tohoto váčku, probíhá v trávicích vakuolách nebo   v lysosómech, je původnější

– prvoci, houby, částečně i láčkovci a měkkýši, nutné drobné částice potravy

b) EXTRACELULÁRNÍ TRÁVENÍ – probíhá vně buňky, váčky s hydrolytickými enzymy (lysosomy) se vyprazdňují do obsahu trávící soustavy – dochází k štěpení částic potravy– nízkomolekulární produkty jsou vstřebávány ve specializovaných buňkách trávicí soustavy

Vstřebávání (resorpce) = přenos látek přes cytoplazmatickou membránu do buněk, které potom předávají dále do tělní tekutiny, probíhá pomocí specializovaných buněk, které mají povrch značně zvětšen mikroklky, je to aktivní děj = nutné dodávání energie (štěpení ATP), vstřebávání je možné i proti koncentračnímu spádu

– u pokročilejších je výhradní (členovci, obratlovci), i velké kusy potravy, u láčkovců slouží k rozpadu na malé částice, jež jsou dále fagocytovány (nutné látky, jež zabraňují natrávení samotného organismu)

 

Základní typy trávící soustavy

a) TRÁVÍCÍ DUTINA – 1 otvor (přijímací i vyvrhovací), původní, láčkovci ploštěnci

– trávení probíhá cyklicky (příjem – trávení – vyvržení) – nutné prostředí s dostatkem potravy, v evoluci tendence ke zvětšení povrchu přepážkami či větvením, větve většinou zasahují do všech částí těla (protože nemají vyvinutou soustavu tělních tekutin), potrava (určité množství) musí být přijata, strávena, nestrávené zbytky vyvrhnuty®nemohou přijmout větší množství potravy

–  omezenou funkční specializaci, je méně efektivní než trávicí trubice

b) TRÁVÍCÍ TRUBICE – 2 otvory (příjmací a vyvrhovací),trávení je kontinuální (jako na běžícím pásu)  = postupně probíhá v několika částech TS, potrava se posunuje – neomezený přísun(příjem potravy je úměrný rychlosti trávení)

– u měkkýšů, kroužkovců, členovců a obratlovců

– vývojové tendence : zvětšení resorpčního povrchu, diferenciace

 

DĚLENÍ ŽIVOČICHÚ PODLE ZPÚSOBU PŘÍJMU POTRAVY

Mikrofágové – živí se mikroskopickými organismy, intracelulární příjem potravy

(Prvoci, živočišné houby)

Přijímající potravu přes bahno a písek – víří vodu a filtrují  z ní potravu (vířníci, sumýši, někteří kroužkovci)

Přijímající tekutiny:

rostlinné šťávy:

a) mšice, cikády- nabodávají sítkovice (obsahují org látky)

b) včely, vosy, motýli… -nektar

živočišné šťávy: – krev

a) komáři, klíšťata

b) pijavky, upíři, vampíři

– užívají anestetikum (necítíme bolest)

-mléko – u mláďat savců

Polykající velké kusy potravy – hlavně maso (plazi, šelmy, ptáci)

Vstřikující do kořisti trávící látky – (prvoci, larvy vážek a potápníků) – vypijí obsah

Rozmělňující potravu – velká část živočichů

 

STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE

  • zevní vazivový obal – seróza (peritoneum) – odděluje trubici od dutiny břišní, lesklá
  • hladká svalovina – 2 vrstvy + příčně pruhovaná svalovina – svěrače

– vnější – podélná svalovina (b. souběžně s délkou) – kývavé pohyby – míšení střevního obsahu

– vnitřní – okružní svalovina – peristaltické pohyby (svíravé) – posun jídla

  • podslizniční (subhukózní) vazivo – silnější vrstva pojivové tkáně, prostupují krevní+mízní kapiláry + útrobní nervy, připojuje sliznici ke svalovině
  • sliznice (hukóza) – vystýlá trubici, krevní, mízní cévy, jednovrstevný epitel, měkká, slizká, vlhká; vstřebávání; může být zřasena – př. v tenkém střevě – klky

 

ČÁSTI TS:

dutina ústní → hltan → jícen → žaludek → tenké střevo → tlusté střevo → řitní otvor; + tráv.žlázy

 

Dutina ústní (cavum oris)

rty (libia oris) –ohraničují dutinu ústní; podklad – příčně pruhovaný sval – kruhový sval ústní

→ příjem potravy, mluvidlo, mimika

– vnějšek – kůže, přechodná část – krycí epitel bez pigmentu – prosvítají krevní cévy, málo zrohovatělý; vnitřek – sliznice

tváře – podklad – tvářový sval – žvýkání, sání; tukový polštář

patro – poprvé vyvinuto u plazů; odděluje dutinu ústní od dutiny nosní

– tvrdé – kostěný podklad (horní čelist, patrové kosti), pokryté sliznicí – srostlá s okosticí

– měkké – vazivové, za zadním okrajem výběžek – čípek; po stranách mandle (lymfatická tkáň)

– slizniční řasa, patrové (krční)

– mandle – oploštělé útvary, rozbrázděné (brázdy=krypty), zachycují mikroorg.- zneškodňují je

jazyk (lingua) – na spodní straně přichycen jazykovou uzdičkou

→ mění tvar – mluvidlo, míšení potravy, chuť (chuťové pohárky – špička – sladko, vzadu – hořko, po stranách – sladko, kyselo)

– kostěná opora – jazylka, dolní čelist, 2 bodcovité výběžky kosti spánkové

dásně – podklad – dásňové podkovovité výběžky horní a dolní čelisti ; vklíněné zuby – ve váčcích (alveolách)

zuby (Dantes) – nejtvrdší orgány těla, v čelistech – horní: eliptický tvar, dolní: parabolický tvar

– soubor zubů – chrup – dentice

– stavba:  korunka – vyčnívá z dásní, různý tvar; krček – kryt pouze sliznicí dásně; kořen – upevněn v zubním lůžku, zub – různý počet kořenů (stoličky – dolní – 2 kořeny, horní – 3 kořeny)

– uvnitř – dřeňová dutina – zubní dřeň – vstupují cévy, nervy (trojklanný nerv – 5.mozkový nerv)

– ozubice – zubní vazivo – spojuje zubní lůžko s kořenem; pevný, pružný závěs zubu v čelisti

– hmoty zubů

– povrch – sklovina (email), v místě korunky, 98% anorganických látek, nejtvrdší tkáň v těle; kryt vrstvičkou mikrobiálního povlaku – odvápňuje sklovinu (hl. sladké jídlo)

– zubovina (dentin) – pod sklovinou, 72% anorganických látek, tvrdší než kost (50% anorg.l.), obklopuje dřeňovou dutinu

– tmel (cement) – kryje povrch kořene – stejně tvrdý jako kost

– typy zubů

– člověk – heterodontní chrup (rozlišený), difiodontní (2 generace, mléčný chrup, trvalý)

– zuby se vytvářejí do 3.měsíce těhotenství

– řezáky (dentes incisivi); špičáky (dentes canini); třenové (d. premolares); stoličky (d. molares)

– mléčný chrup – dočasný, měkčí, křehčí, kořínky se rozpouštějí, 20 zubů (2,1,0,2)

– trvalý – 32 zubů (2,1,2,3)

 

slinné žlázy (glandulae salivales) – zvlhčují dutinu ústní; 2 druhy – drobné, velké:

– drobné – všude v dutině ústní, neustále produkují sliny (mucinózní sliny – hustší, zvlhčují sliznici)

– velké – mnohobuněčné, trubicovité (tubulózní), 3 páry

– příušní – největší – za uchem (jako kaštanu); podčelistní, podjazyková – pod jazykem, uzdička

sliny – bezbarvá vazká tekutina; denně 1 – 1,5l

– slabě zásaditá – pH – 7-8 (pokud klesne pod 5,5 – uvolňování Ca ze zubů)

– složení slin – 99% voda, ptyalin (enzym ze skupiny amyláz – štěpí polysacharidy); mucin (hlen – pomáhá při polykání); lysozym – ničí mikroorganismy; soli (Ca, Na, K– ukládání – zubní kámen – narušuje zubní sklovinu)

– řízené sekrece – podmíněné a nepodmíněné reflexy (centrum: prodloužená mícha); I.P.Pavlov

sousto = potrava + sliny → hltan; polykání – podráždění kořene jazyka, jen při vědomí

Hltan (pharynx)

– trubice nálevkovitého tvaru – asi 12cm; končí ve výši 5 krčního obratle

– 3 části – nosohltan (vnitřní nozdry – choany, eustachova trubice, mandle), ústní část hltanu (křižovatka DS a TS), hrtanová příklopka

 

Jícen (oesophagus) – 25-28cm, spojuje hltan a žaludek, leží za průdušnicí; stěna – mnohovrstevný epitel

– první třetina stěny – příčně pruhovaná; zbytek – hladká svalovina – peristaltické pohyby

 

Žaludek (ventriculus, gaster) – 1-2l; uložení – dutina břišní – vlevo pod bránicí

– stavba stěny

– kryt pobřišnicí (seróza)

– svalovina – 3 vrstvy – peristaltické pohyby (3/min) – kašovitá hmota = chymus

– podslizniční vazivo

– sliznice – cylindrický epitel – podélné řasy, vchlipování – trubicovité žlázy (žaludeční šťáva)

– žaludeční šťáva – 1-2l za den (1 jídlo – 0,5l); bezbarvá, kyselá (pH – 1-2); složení – 99,4 % voda, další látky

– HCl – tvoří kyselé prostředí, brání kvasným procesům, usnadňuje trávení masa – bobtnání vaziva – maso se rozpadá na svalová vlákna, chrání vitamíny (B1, B2, C) před znehodnocením, aktivuje pepsinogen

– pepsin – enzym, vylučován v neúčinné formě – pepsinogen → akt. HCl na pepsin; štěpí bílkoviny

– chymosin – sráží bílkoviny v mléce na vločkovité útvary, výskyt – hl. u kojenců, u dospělých chybí

– lipáza – uplatňuje se pouze při slabě kyselém obsahu, štěpení mléčných tuků = neutrální tuky

– mucin – hlen, tvoří ochranný povlak na stěnách žaludku, zásaditý, chrání před natrávením stěn, při natrávení – vředy

– gastrin – hormon nežlázového charakteru; produkován stěnou žaludku, podporuje pohyby žaludku, produkci pepsinu a HCl

– trávenina zůstává v žaludku – 3 –6 hod; pH = 2-4; nejdéle se tráví tuky

– části:  – česlo (cardia) – počátek žaludku

– tělo žaludku (corpus)

– vrátník (pylorus) – konec žaludku

– způsobuje obranný reflex – zvracení (vomitus) – antiperistaltické pohyby; nevolnost = nausea

– drážděním hrdla, pozřením špatné stravy, velké množství alkoholu, nikotinu, bulimie

– ústředí – prodloužená mícha; i v bezvědomí – udušení

 

Tenké střevo (intestinum tenue) – nejdelší část TT – 3-5m; dokončení trávení + počátek vstřebávání

– 3 části – dvanáctník (duodenum) – 25-30cm, podkovovitý tvar

– lačník (jejunum) – 3/5 tenkého střeva, tvoří vodorovné kličky, u mrtvoly vždy prázdný

– kyčelník (ileum) – 2/5 tenkého střeva, podélné kličky, na konci chlopeň – brání zpětnému pohybu tráveniny

– lačník + kyčelník – zavěšeny na zadní stěnu dutiny břišní, pomocí tenké zřasené vazivové blány – okruží = mesenterium

– střevní šťáva – denně 1-3l; mírně nažloutlá; zásaditá

– sacharáza – enzym štěpící sacharidy (sacharózu); maltáza (šť. Maltózu); laktáza (št. Laktózu); erepsin (št.  Bílkoviny); lipáza (št. Tuky)

– hlenové žlázky – mucin – hladké pohyby, ochrana

– dvanáctník – ústí sem pankreas (pankreatická šťáva) a játra (žluč – napomáhá trávení tuků)

– produkce hormonů nežlázového charakteru – sekretin, pankreosymin → do pankreatu

– vstřebávání – sliznice zřasena – klky (villi) – výška do 1mm, 5-10mil., zvětšení vstřebávací plochy

z klku mikroklky (na jednom asi 3000, výška 1,4mikrometru)

– do krve – voda (difúzí), minerální látky, AMK, mastné kyseliny+glycerol (tuky), glukóza, vitamíny B,C

– do mízy – to, co neprojde stěnou kapilár; tukové kapénky (pinocitózou – opak fagocytózy), cholesterol, vitamíny – A,D,E,K

 

Tlusté střevo (intestinum crassum) – konečný oddíl TT; délka – 1,5m;  uloženo v dutině břišní, tvoří velkou kličku kolem tenkého střeva

neprobíhá trávení, dokončuje se vstřebávání – hromadění nestravitelných zbytků = stolice

– části – slepé střevo (intestinum caecum) – začátek tlustého střeva

    – tračník (colon) – vzestupný, příčný, sestupný, esovitá klička (končí vlevo)

    – konečník (rectum); řitní otvor

 

– slepé střevo – mezi tenkým a tlustým střevem chlopeň – zabraňuje zpětnému toku tráveniny

– vybíhá červovitý výběžek – appendix vermiformis – vyplněn lymfatickou tkání, 7-10cm, rudiment – pozůstatek po předcích, který je k ničemu (má ho pouze člověk a lidoopi)

– ve sliznici nejsou klky – hluboké brázdy – krypty

vstřebávání – voda+minerální látky – zahušťování stolice

– střevní mikroflora – tvořena bakteriemi (kvasné a hnilobné, př. Escherichia coli)

→ význam – rozklad celulózy, kvasné – zkvašování sacharidů, rozklad aminokyselin, tvorba vitamínu K,B12

– konečník – nahromadění stolice – nestravitelné zbytky (vláknina, b.epitelu, žlučová barviva – zabarvení stolice) + voda (zácpa – nedostatek tekutin) + odumřelé bakterie; denně 150-300g

– defekace – proces vyprazdňování, reflexní děj, ústředí – páteřní mícha

– v okolí řitního otvoru velké množství kapilár – může dojít k vyklenutí – krvácení – hemoroidy (varixy)

 

TRÁVICÍ ŽLÁZY – ústí do dvanáctníku

Slinivka břišní (pankreas)– protáhlá žláza narůžovělé barvy, uložena v ohbí 12níku

– smíšená žláza – s vnější i vnitřní sekrecí

– endokrinní žláza (s vnitřní sekrecí) – produkuje hormony – do krve (př. insulin, glukagon)

– exokrinní žláza (s vnější sekrecí) – produkuje enzymy – do dvanáctníku (pankreatickým vývodem)

– lalůčkovitá struktura – z lalůčků vývody – spojení v jeden – pankreatický vývod – do dvanáctníku

– pankreatickou šťáva – zásaditá – ph 7-8; 0,5-1l/den; hl. voda

NaHCO3 – neutralizuje žaludeční HCl

– trypsin – enzym štěpící bílkoviny, produkován v neúčinné formě jako tripsinogen – aktivován enterokinázou

– směs enzymů amyláz – pokračují ve štěpení sacharidů; směs lipáz – štěpení tuků, aktivace žlučí

– hormony nežlázového charakteru – pankreosymin, sekretin

– produkovány tenkým střevem: Langerhansovy ostrůvky – přinášeny pankreatickým vývodem

– aktivace slinivky – produkce pankreatické šťávy + stimulace tvorby žluči

 

Játra (hepar)největší žláza lidského těla – 1,5kg, (novorozenec – 150g)

– uloženy pod bránicí v dutině břišní napravo

– 2 laloky – levý, pravý (větší) – spojeny s bránicí vazivovou blánou

– dvojí zásobení krve

– vrátnicová žíla (vznik soutokem žil z nepárových orgánů dutiny břišní) – 80% krve, částečně ODK

– jaterní tepna – 20% krve, OK, odděluje se z břišní aorty

– z jater vystupují jaterní žíly – do DDŽ

– jaterní branka – místo vstupu a výstupu tepen, žil, žlučovodu

– stavba – povrch chráněn serózou

– vazivové pouzdro → člení se – jaterní lalůčky (v nich jaterní b.– hepatocyty – tvoří jaterní trámečky)

– jaterní buňky – pólové – krevní (k vlásečnicím), žlučový (ke štěrbině uvnitř trámečku – tudy žluč – dále jaterními žlučovody; produkují žluč – vývod z P a L laloku jater – spojení – žlučovod – dvanáctník (+ odbočka ze žlučovodu do žlučníku)

– žlučník (vesica fellea) – vazivový vak uložen na spodině pravého laloku jater, 50-80ml

– zásobárna žluči – zahušťování (zpětně se vstřebává –reabsorbuje  voda, minerální látky)

– žlučové kameny – výsledek zahušťování

– žluč – slabě zásaditá; tvoří se neustále; barva – z jater žlutohnědá, ze žlučníku temně zelená;0,5-1l/den

– 97% voda; soli –hořkost, napomáhají trávení tuků – emulgace (rozpad tuků na tukové kapénky)

– žlučová barviva – bilirubin, biliverdin – vnikají při rozpadu červených krvinek (ze sleziny, jater – vrátnicovou žilou), zabarvení

– cholesterol, lecitin, mastné kyseliny, anorganické soli, tuk

→ význam – neutralizace kyselého obsahu tráveniny, emulgace tuků (lipáza štěpí tuk.kap.), vstřebávání tuků, peristaltika střev, vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích, zneškodňování toxinů

→ význam jater – netvoří enzymy; tvorba žluči; tvorba tepla (nejteplejší krev – nejintenziv.metabolismus)

– součástí RES (retikulo-endotelová soustava) – kupferovy buňky – schopnost fagocytózy – imunologie

– zásobárna krve – červenohnědá barva, 0,75l, za 1min proteče 1-2l krve

– ukládání vitamínů rozpustných v tucích

– detoxikace (odbourávání toxických l.) – dobrá regenerace (k obnovení fce jater stačí 1/7 buněk)

→ význam při metabolismu – ukládání glykogenu (vzniká přeměnou glukózy)

– glukoneogeneze (novotvoření glu) – tvorba glu z necukerných složek (AMK), při nedostatku glu

– odbourávání AMK – deaminace (-NH2 se odbourává v ornitinovým cyklu za vzniku močoviny – hl. zplodina metabolismu bílkovin)

→ význam při krvetvorbě – vznik plazmatických bílkovin; srážení krve – fibrinogen, protrombin

– proti srážení krve – heparin; ukládání Fe – na feritin

– bez jater nelze žít

 

Nemoci trávicí soustavy

paradentóza – uvolňování zdravých zubů z dásní (obnažování krčků)

zubní kaz – porušení zubní hmoty vyvolané bakteriemi – vytvářejí na zubu vrstvu (plak) – zkvašování cukrů – organické kyseliny narušují zubní sklovinu

vředy (peptidický vřed) – dvanáctníkový, žaludeční

– zánět sliznice – díky špatné životosprávě, stresu, bakteriím (Helicobakterpylori), kouření, ↓ imunita

průjem – infekční původ (salmonela, lamblie), špatné jídlo, nádorová onemocnění, psychika

zácpa – málo vlákniny, nedostatek pohybu, potlačování defekace, psychika

nádorová onemocnění – rakovina tlustého střeva

virová hepatitida – žloutenka – infekční zánět jater – zvětšení jater

– bilirubin se vylučuje do krve – žlutá oční bělima, kůže

– A (nemoc špinavých rukou, šíření vzduchem), B (přenos krevní cestou), C

žlučové kameny – vysrážení některých látek, bolesti, trávicí problémy

jaterní cirhóza (tvrdnutí) – zmnožení vazivových buněk (odumírání jaterní tkáně), vliv alkoholu, léků

apendicitida – zánět červovitého výběžku slepého střeva






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: