Živočišné tkáně – maturitní otázka

 

   Otázka:  Živočišné tkáně

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Neli, Gymhol

 

Hierarchické uspořádání těla živočichů

• buňka
• tkáň
• orgán – je prostorově ohraničený útvar tvořený různými druhy tkání a tvořící stavební a funkční jednotku
• orgánová soustava – je skupina orgánů s jednou hlavní funkcí
• organismus – jednotný celek všech orgánových soustav

 

Buňka

• základní a stavební a funkční jednotka živých organismů
• nejmenší útvar schopný samostatné existence a rozmnožování
• obsahuje soubor genetických informací, metabolický systém umožňující vytvářet a využívat energii
• je vždy ohraničena membránou, která reguluje pronikání látek dovnitř a ven
• buňky jsou v těle volné (erytrocyty) nebo vázané v tkáních

 

Tkáň

• soubor buněk, které mají stejný tvar
• vykonávají společnou hlavní funkci
• vznik: spojování buněk do větších či menších celků
• rozdíl mezi tkání a pletivem: o tkáních mluvíme u živočichů, o pletivech u rostlin
• rozdíl mezi jedincem žijícím ve tkáni a v kolonii:
  • tkáň: buňka není schopná samostatné existence; ke svému životu potřebuje další buňky, je na nich závislá
  • kolonie: buňka je schopná samostatného života; po jejím vytržení z kolonie založí novou kolonii

• tkáňová kultura: část tkáně pěstovaná mimo organismus (např. krevní konzerva, uchovávání kostní dřeně pro transplantaci); podmínka: dodávání živin, vhodné prostředí

 

Stavba tkání:

• buňka
  • buňky stejného typu (např. epitely, svalové tkáně)
  • buňky různého typu (např. buňky hlavní a pomocné u nervové tkáně)
• tkáňový mok
  • vyskytuje se v prostorách mezi buňkami tkáně
  • zajišťuje látkovou výměnu mezi tělními tekutinami a tkáněmi
• mezibuněčná hmota
  • vzniká činností buněk
  • 2 typy: fibrilární (pevná, s vláknitou strukturou, tvořena především kolagenními a elastickými vlákny); amorfní (tekutá až pevná)

 

Rozdělení tkání:

• epitely
• pojiva
• svalová tkáň
• nervová tkáň

 

A) EPITELY

• tvoří je jedna nebo několik vrstev buněk většinou stejného tvaru – seřazeny těsně vedle sebe (malé množství mezibuněčná hmoty)
• kryjí povrch těl organismů a vystýlají dutiny
• dělení:
• podle tvaru buněk
  • dlaždicový (plochý) – buňky jsou ploché, široké; např. výstelka plicních alveolů
  • krychlový (kubický) – šířka a výška buňky jsou téměř stejné; např. pigmentový epitel sítnice
  • cylindrický (válcový) – buňky jsou vyšší než širší; např. sliznice trávicí soustavy živočichů

• podle počtu vrstev
  • jednovrstevný – tvořený jednou vrstvou buněk; př. u bezobratlých
  • víceřadý – buňky jsou různě vysoké, nasedají na bazální membránu; např. sliznice dýchacího ústrojí savců
  • vrstevnatý – tvořený několika vrstvami buněk; např. vrstevnatý dlaždicový epitel pokožky
  • přechodný – povrchové buňky jsou největší a kryjí více buněk ležících pod nimi – přizpůsobený roztahování a stahování orgánu; např. v močovém měchýři savců

• podle funkce
  • krycí – chrání povrch těla (pokožka) a vystýlá dutiny (sliznice)
  • resorpční – zajišťuje vstřebávání živin; na povrchu mohou být klky, které zvětšují povrch
  • řasinkový – umožňuje pohyb nebo příjem potravy; např. na povrchu těla ploštěnek nebo v dýchacích cestách savců
  • smyslový – příjme podnětů; obsahuje také smyslové buňky (čichový epitel)
  • žlázový – k vyměšování, obsahuje žlázové buňky (exokrinní žlázy – vylučují produkty na povrchu epitelu; endokrinní žlázy – předávají produkty do krevního oběhu)
  • pigmentový – obsahuje pigment – k absorpci světla; např. sítnice

B) POJIVA

• funkce:
• • spojuje nebo izoluje orgány
  • vyplňuje prostory mezi orgány
  • poskytuje oporu měkkým částem těla
  • slouží k ukládání rezervních látek
  • ochranná funkce

• buňky netvoří souvislé komplexy, jsou od sebe odděleny mezibuněčnou hmotou, která vzniká činností těchto buněk
• dělení:
  • pojiva výplňová a oporná = vazivo, chrupavka, kost
  • trofická = tělní tekutiny

 

1. VAZIVO

• měkká tkáň složená z vazivových buněk a mezibuněčné hmoty, která má složku vláknitou (kolagenní nebo elastická vlákna) a amorfní (rosolovitá až polotekutá hmota
• vazivové fibrily = vlákénka probíhající ve hmotě
  • kolagenní fibrily = vařením se rozpouštějí na klih
  • elastické fibrily (odolávají)
• některé vazivové buňky mohou v sobě hromadit tuk àtukové buňky nebo barvivo àpigmentové buňky
• vazivové buňky v blízkosti cév dokáží pohlcovat (fagocytovat) cizí částečky = histiocyty
• ve vazivu jsou roztroušeny buňky žírné, obsahující v cytoplazmě heparin (brzdí srážení krve)
• vazivo je zásobeno krví prostřednictvím cév, řezné rány se dobře hojí
• typy vaziva:
  • řídké vazivo
    • převládá rosolovitá základní hmota, mnoho fibril
    • nejrozšířenější
    • měkké, poddajné
    • tvoří výplně jiných tkání (vmezeřené vazivo), obaly orgánů, slizniční a podslizniční vazivo, podkožní vazivo atd…
  • tukové vazivo
    • řídké vazivo
    • obsahuje tukové buňky
    • mechanicky a tepelně izoluje, je energetickou rezervou
  • tuhé vazivo
    • obsahuje fibrily zhuštěné do svazků
    • je vláknité, tuhé
    • drží pohromadě kosti, tvoří kloubní pouzdra a šlachy
  • lymfoidní vazivo – síťovité, v síti vazivových buněk jsou nahromaděny bílé krvinky

 

 

2. CHRUPAVKA (cartilago)

• je pevná, bílá nebo nažloutlá, neobsahuje cévy
• obsahuje okrouhlé buňky, uložené buď jednotlivě, nebo po několika v komůrkách pevné základní hmoty
• obsahuje větší množství mezibuněčné hmoty, která je velmi pružná a pevná zejména v tlaku
• buňky tvořící chrupavku nazýváme chondrocyty
• funkce:
  • chrupavka povléká kloubní konce kostí, přední konce žeber
  • tvoří vložky mezi obratli (meziobratlové destičky)
  • je ve stěnách průdušnice, průdušek, v ušním boltci, přepážce nosní
• je téměř bez cév, řezné rány se nehojí
• tvoří zárodečný skelet obratlovců (později je nahrazována kostí – osifikace – na některých místech zůstává i v dospělosti
• podle složení mezibuněčné hmoty rozlišujeme:
  • hyalinní (sklovitá)
    • nejrozšířenější, průsvitná, převažuje mezibuněčná hmota s jemnými kolagenními vlákny
    • na povrchu je tuhé kolagenní vazivo, které plynule přechází do chrupavky, vyživuje ji a umožňuje růst
    • tvoří např. hrtan, chrupavku nosu nebo kloubů
  • elastická
    • pružná (obsahuje kolagenní i elastická vlákna), nažloutlá
    • např. v ušním boltci, Eustachově trubici
  • vazivová
    • odolná vůči tahu a tlaku (obsahuje silná kolagenní vlákna), neprůsvitná
    • např. v meziobratlových ploténkách

 

3. KOSTNÍ TKÁŇ (os)

• tvrdé pojivo
• tvoří kostru obratlovců
• hojně prostoupena cévami- poraněné kosti se dobře hojí
• stavba:
  • skládá se z mezibuněčné hmoty tvořené kolagenními vlákny, na jejichž povrchu se ukládají anorganické látky (Ca₃(PO₄)₂ aCaCO₃)
  • kostní buňky – osteocyty, osteoblasty, osteoklasty)
    • osteocyty – vlastní kostní buňky produkující mezibuněčnou hmotu
    • osteoblasty – jsou na povrchu kostí
    • osteoklasty – rozrušují kostní hmotu a podílejí se na její přestavbě
• ossein
  • ústrojná pružná (organická) látka
  • kosti dětí obsahují hodně osseinu- velmi pružné, během života přibývá vápenatých solí – kosti pevné, ztrácejí pružnost)
• podle struktury rozlišujeme kost:
  • kompaktní (hutná)
    • pevná, tvrdá
    • tvoří souvislou tkáň, tvoří střední část dlouhých kostí a je na povrchu plochých kostí
  • houbovitou (spongiózní)
    • tvořena sítí kostních rámečků
    • je v hlavicích dlouhých kostí, středních částech plochých kostí a tvoří kosti krátké
• osifikace = kostnatění
  • kosti vznikají osifikací vaziva (u lebečních kostí) nebo chrupavčité tkáně
  • postupné ukládání minerálních látek na povrch fibril, tím se kost stává tvrdší a křehčí
  • probíhá z osifikačních center, kde je chrupavka odbourávána a činností osteoblastů se tvoří kostní tkáň
• osteoporóza – nemoc, při které řídne kostní tkáň, dochází k úbytku vápníku a jiných minerálů

 

4. TROFICKÁ TKÁŇ

• patří sem tělní tekutiny tvořící vnitřní prostředí organismu
• funkce:
  • zajišťující rozvod živin, hormonů, dýchacích plynů
  • odstraňování zplodin metabolismu
  • podílejí se na udržení homeostázy (stálého vnitřního prostředí)

• a) krev:
  • krevní plazma
    • žlutá, vazká tekutina
    • obsahuje 90% vody, dále bílkoviny, glukózu, minerální látky, hormony, vitaminy, plyny (kyslík, dusík, oxid uhličitý)
    • zajišťuje stálý osmotický tlak a pH
  • erytrocyty
    • umožňují přenos kyslíku
    • v krvi se neustále obnovují
    • odstraňovány jsou v játrech a slezině
    • počet a velikost jsou druhově specifické (u savců jsou bez jádra)
    • obsahují krevní barvivo hemoglobin
  • leukocyty
    • mají význam pro obranyschopnost (imunitu) organismů, je jich méně než erytrocytů, jejich počet se zvyšuje za patologických stavů, rozlišujeme:
      • granulocyty: v cytoplazmě obsahují granuly, dělíme je podle barvitelnosti granul na neutrofilní granulocyty (typické pro savce, jsou schopné fagocytózy malých částic), eosinofilní granulocyty (zmnožují se při parazitárních onemocněních a alergiích), bazofilní granulocyty (obsahují heparin a histamin)
      • agranulocyty: bez granul v cytoplazmě, rozlišujeme: lymfocyty (účastní se imunitních reakcí organismu) – ty se dále dělí na: T-lymfocyty a B-lymfocyty; a monocyty (fagocytují větší částice a odumřelé buňky)
  • trombocyty
    • drobné bezjaderné útvary
    • vyskytují se pouze u savců
    • vznikají odštěpením cytoplazmy z velkých buněk kostní dřeně
    • mají význam pro srážení krve

• b) tkáňový mok
• • tvoří se prostupováním tekutiny z krve stěnami vlásečnic do mezibuněčných prostor
  • má podobné složení jako krevní plazma, obsahuje menší množství bílkovin
  • zprostředkovává látkovou výměnu mezi krví a buňkami
  • z tkání je odváděn lymfatickými cévami do krve

• c) míza (lymfa)
• • proudí v lymfatických cévách
  • složením je podobná krevní plazmě
  • obsahuje lymfocyty
  • přítomnost tuků – mírně zakalený vzhled

 

C) SVALOVÁ TKÁŇ

• je tvořena svalovými buňkami (myocyty)
• umožňuje pohyb organismů z místa na místo – pohyb umožňuje přítomnost stažitelných vláken – myofibril (myofibrila – jemné, smrštitelné vlákénko)
• tvoří stěny některých vnitřních orgánů
• 3 druhy svalové tkáně:
  • hladké svalstvo
    • složené z protáhlých jednojaderných svalových buněk s jedním jádrem vzájemně spojených vazivem
    • buňky obsahují v cytoplazmě jemná, smrštitelná vlákna – myofibrily
    • řízení: pracuje nezávisle na naší vůli, je inervováno vegetativními nervy a řízena hormony
    • tvoří převážnou část trávicí soustavy, stěny dělohy, močového měchýře, je roztroušeno v kůži
    • výkon: malý, reakce jsou pomalé, ale činnost je vytrvalá (prakticky neunavitelná)
    • je přítomna v těle většiny bezobratlých, u obratlovců tvoří stěny vnitřních orgánů (cév, střeva…)
  • příčně pruhované svalstvo
    • skládá se z mnohojaderných svalových vláken (často dlouhých)
    • jednotlivá vlákna se spojují ve svazky obalené vazivem à více svazků tvoří sval, který kryje společná vazivová pochva
    • vazivové obaly jsou prostoupeny cévami a nervy
    • vlákna obsahují velké množství myofibril tvořených 2 typy bílkovin (silnější myozin a jemnější aktin)
    • myofibrily jsou ve svalu uspořádány tak, že na podélném průřezu vznikají světlejší (nahromadění aktinových vláken) a tmavší (nahromadění myozinových vláken) příčné proužky
    • řízení: jeho činnost je ovlivnitelná vůlí, je řízená míšními a mozkovými nervy a je pod kontrolou mozkové kůry
    • tvoří svaly kosterní, svaly jazyka a hltanu
  • srdeční svalstvo
    • složeno z jednojaderných úseků propojených šikmými přepážkami
    • řízení: smršťuje se rytmicky, nezávisle na vůli, je řízeno vegetativními nervy
    • tvoří srdce obratlovců

 

D) NERVOVÁ TKÁŇ

• stavba:
  • neurony
    • hlavní nervové buňky
    • vedou vzruchy
    • stavba:
      • tělo neuronu (=perikaryon)
      • neurit (axon; jeden dlouhý výběžek) – vede vzruch od perikaryonu k dalším nervovým buňkám nebo k buňkám efektorů (z buňky)
      • dendrity – kratší výběžky vedoucí podráždění do buňky; nejsou obaleny nervovými vlákny
  • neuroglie (glie)
    • drobné, bohatě rozvětvené buňky
    • mají ochrannou, opornou a výživnou funkci
    • odvádějí odpadní látky metabolismu v nervové tkáni
    • okolo dlouhých výběžků neuronů tvoří glie ochranný obal (Schwannova pochva) a pod ní se na mnohých vláknech vytváří myelinová pochva (vzniká činností Schwannových buněk nebo zvláštních buněk v mozku)

• funkce: zajišťuje příjem a vedení vzruchu, tvoří nervovou soustavu, která je kontrolním a koordinačním mechanismem organismu
• nervová tkáň je složena z:
  • šedé hmoty – tvořena těly nervových buněk; bez myelinové pochvy
  • bílé hmoty – tvořena nervovými vlákny (dlouhé výběžky neuronů); s myelinovou pochvou

• nervové buňky se dělí jen během nitroděložního vývoje, buňky později zničené nemohou být nahrazeny
• přeťatá nervová vlákna znovu srůstají