Tkáně – maturitní otázka z biologie (2)

Otázka: Tkáně

Předmět: Biologie

Přidal(a): mrazkovalucka96

Soubory buněk stejného původu, tvaru i funkce. Mezi buňkami tkání je tkáňový mok a mezibuněčná hmota (pevná nebo rosolovitá).

a) Epitely

Dělení:

a) rozdělení podle tvaru buněk a počtu vrstev

Rozdělení podle funkce

epitel

spojují nebo izolují orgány
vyplňují meziorgánové prostory, poskytují oporu
buňky jsou oddělené mezibuněčnou hmotou, která je amorfní a obsahuje vlákna, která určují vlastnosti celé tkáně
(vlákna=fibrily)

(1) – základem všech pojiv je embryonální vazivo (mezenchym), to je složené ze sítě buněk → z něj se dál vyvíjí vazivo,
chrupavka a kost

(2) – další je vazivo

nejpůvodnější forma pojiva
měkké vodnaté
tvořené z nepravidelných cípatých /vřetenovitých buněk uložených v polotekuté až rosolovité hmotě
(s fibrily)
- kolagení fibrily – vařením se rozpouštějí na klíh
- elastické fibrily – odolávají vaření
buňky hromadí tuk nebo fagocytují (pohlcují částice kolem sebe)

Typy:

1) řídké vazivo – nejrozšířenější
- velké množství mezibuněčné hmoty, málo fibril
- vyplňuje skuliny mezi tkáněmi nebo orgány, spojuje svalová vlákna, obklopuje orgány, které mění svůj objem (jícen), je v podkoží
- některé buňky fagocytují, při zničení tkáně ji mohou nahrazovat
2) tuhé vazivo – obsahuje kolagenová vlákna (odolávající tahu)→pevné
- tvoří škáru, šlachy a vazy
3) elastické vazivo – elastické fibrily→ pružné, tvoří vazy
4) síťovité vazivo – převažuje buněčná složka
- tvoří prostorovou síť – tam jsou nahromaděny lymfocyty
- vyplňuje mízní uzliny, tvoří slezinu a kostní dřeň
5) tukové vazivo – převažují tukové buňy, ty se spojují a tvoří lalůčky kolem orgánů (např: ledviny) a v podkoží

(3) – chrupavka

tuhá, pevná, pružná, bílá – nažloutlá, průsvitná
obsahuje okrouhlé buňky (jednotlivě, po několika v komůrkách), mezibuněčnou hmotu (obsahuje organickou látku chondrin, někdy fibrily)
nemá regenerační schopnost

1) sklovitá = hyalinní chrupavka – bělavá

buňky po 2-3 v komůrkách
mezibuněčná hmota je bez vláken
v embrionálním vývoji z ní vzniká většina kostí
v dospělosti tvoří kloubní chrupavky, chrupavku konců žeber, hrtanu, průdušek, průdušnice, chrupavčité zakončení nosní přepážky

2) elastická chrupavka

3) vazivová chrupavka – obsahuje vazivové fibrily

(4) – kost

nejtvrdší pojivová tkáň
buňky se nazývají osteocyty (elypsovitá buňka s mnoha výběžky) a osteoblasty (tvoří mezibuněčnou hmotu)
obsahují ossein – ten tvoří kolagenní vlákna a zajišťuje pružnost kostí
stavba kosti – na povrchu kosti je okostice(=periost)
- vazivová blána, bohatě prokrvená(výživa) a inervovaná(citlivost)
- vnitřní strana okostice obsahuje kostitvorné buňky (osteoblasty),
  které tvoří kostní hmotu a zajišťují růst kosti do tloušťky
- → uplatňují se při zlomeninách
hmota hutná (substantia compaeta) – hustě uspořádaná kostní tkáň
- v dlouhých, plochých i krátkých kostech
hmota houbovitá (substantia spongiosa)
- tvořená vzájemně se křížícími trámečky a mezi nimi dutý
  prostor → trámečky uspořádané podle toho jak je kost zatěžována
  (když se změní zatížení na kost, trámečky se přestaví)
- →architektonika kosti
kostní dřeň
- vyplňuje dutinu kosti
- síť vazivových vláken, cév a vazivových buněk
- později se tam ukládá tuk a kostní dřeň žloutne→vzniká tzv. morek

(5) – trofická pojiva – krev, krvomíza (hemolymfa), tkáňový mok, míza (lymfa)

1) hladká svalovina

z protáhlých vřetenovitých buněk s 1 jádrem v cytoplasmě mají po celé délce jemné myofibrily
buňky jsou těsně vedle sebe
u bezobratlých → pohybová i útrobní svalovina
obratlovci (člověk)→stěny vnitřních orgánů
práce je pomalá, vytrvalá a neovladatelná vůlí

2) svalovina příčně pruhovaná

dlouhá mnohojaderná vlákna, kterými prochází (podélně) myofibrily tvořené z bílkovin – actin, myozin)
cytoplasma ( = sarkoplasma) obsahuje pigment (myoglobin), glykogen a kapénky tuků
činnost je rychlá, nárazová a ovládaná vůlí
malá schopnost regenerace, při velkém poškození zůstane vazivová jizva
poprvé u hlavonožců, u členovců (jediný typ svaloviny)
tvoří pohybový aparát u obratlovců

3) svalovina srdeční = myokard

typická pro srdce obratlovců
tvoří ji vlákna z 1-2 jaderných buněk, které jsou příčně spojeny plazmatickými můstky
činnost je automatická, nelze ovládat vůlí
regenerační schopnost malá, poškození se hojí vazivovou jizvou

tvořena nervovými buňkami (neurony) a buňkami pomocnými (neuroglie), které mají význam pro výživu neuronů a odstraňování splodin metabolismu
– při zničení nervové buňky (neuronu) ji vyplňuje neuroglie, ale nenahrazuje její funkci

Neuroglie:

1) ependim – v CNS (mozek, mícha) – výstélka dutin CNS
2) astrocity – v CNS
- dotýkají se neuronů
- látková výměna s krví nebo mozkomíšním mokem
3) oligodendroglie – podél nervových vláken mozku a míchy
- vytváří myelinovou pochvu
4) Schwannovy buňky
- opora neuritů ( = axon – dlouhý výběžek na neuronu)
- v periferních nervech, v obvodové NS
- tvoří jejich Myelinovou pochvu

Další podobné materiály na webu: