Taxonomie rostlin – otázka z biologie

 

   Otázka: Taxonomie rostlin

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Maggie Jungmannová

 

Klasifikace organismů

Taxonomie = systematická biologie

– třídí organismy dle příbuznosti- podle znaků: morfologických, anatomických, genetických,…

 

Taxon= systematická skupina

říše – např. rostlinná

oddělení – např. semenné rostliny

třída – např. jednoděložné

řád – např. lipnicotvaré

čeleď– např. lipnicovité

rod – např. srha

druh – srha říznačka

 

– mnoho dalších skupin

– nejzákladnější jednotka systému- druh (může se dále dělit na poddruhy a nižší jednotky)

– je těžké stanovit přesné hranice mezi 2 druhy organismů

– systém je užitečný kvůli přehledu v obrovskému množství druhů (1 000 000 a více)

– 1.systémy sestaveny uměle (bez ohledu na příbuznost)- Carl Linné

– pozdější systémy- sestaveny dle příbuznosti (Charles Darwin)

– současný systém se neustále mění

 

ŘASY A VÝTRUSNÉ ROSTLINY

– algologie- věda zkoumající řasy a sinice

– většinou fotoautotrofní organismy

– v plastidech obsahují chlorofyl a + chlofofyl b, c nebo d

– tělo je tvořeno stélkou, nemají vyvinuty kořen, stonek, listy

– u vyspělejších forem dochází k různému stupni diferenciace stélky

– ve vodě tvoří důležitou složku fytoplanktonu

– dnes známo asi 40 000 druhů řas

– výskyt: sladká i slaná voda, půda, borka

– různorodá skupina fotoautotrofních organismů řazených do říší: Chromista, Prvoci, Rostliny

 

TYPY STÉLEK ŘAS:

  • monadoidní (bičíkatá)- jednobuněčnájednojaderná, na předním konci vyrůstají obvykle bičíky = pohyblivá a nachází se zde obvykle světločivá skvrna (krásnoočka a zelenivky).
  • kokální – jednobuněčná, většinou jednojaderná a nepohyblivá (rozsivky).
  • trichální = vláknitá – mnohobuněčná, většinou jednojaderná. Vlákna- buď nevětvená nebo jednoduše větvená (kadeřnatka).
  • sifonokladální – mnohobuněčná, mnohojaderná, může být vláknitá, vakovitá. (žabí vlas)
  • pletivná – mnohobuněčná, napodobuje tělo vyšších rostlin – kauloid, fyloidy, rhizoidy (chaluhy, ruduchy).

 

ROZMNOŽOVÁNÍ:

a) nepohlavní:

– vegetativní = dělení buňky jednobuněčných druhů, nebo u mnohobuněčných odlomení stélky a její následné dorůstání.

pomocí spor (výtrusy), mohou být nepohyblivé nebo pohyblivé = zoospory

 

b) pohlavní:

– účastní se ho haploidní gamety, spojením dvou gamet vzniká diploidní zygota. Gamety vznikajících v gametangiích (pohlavní orgány). K pohlavnímu rozmnož. dochází za zhoršených podmínek  (vysychání…). U řas může probíhat jako:

  • izogamie = spojení izogamet, gamety jsou vzhledově i velikostně stejné, liší se fyziologicky
  • anizogamie = spojení menší samčí gamety s větší samičí
  • oogamie = spojení výrazně větší nepohyblivé samičí gamety (vaječné buňky = oosféra) s menší samčí

– pouze u ruduch, chaluh a zelených řas se sporofyt (diploidní) vyskytuje jako samostatná rostlina a dochází ke střídání pohl. generace (gametofyt) a nepohl. generace (sporofyt) = rodozměna.

 

ŘÍŠE: CHROMISTA

Oddělení: Skytěnky

– jednobuněčné dvoubičíkaté organismy

– barviva: chlorofyl a + c, karoteny, xantofyly, fykobiliproteiny (fykocyanin – modrý, fykoerytin – červený)

– odolné vůči chladu

– u nás na jaře v mělkých stojatých vodách

 

Oddělení: Chromofyty

– barviva: chlorofyl a + c, karoteny, xantofyly (z nich je nejrozšířenější hnědý fukoxantin)

– zásobní látka: polysacharidy

– buňky s 1 – 2 bičíky; jsou-li 2, pak jsou nestejně dlouhé

– nejvýznamnější třídy jsou rozsivky a hnědé řasy

 

Třída: Rozsivky

početná skupina jednobuněčných řas s kokální stélkou

– žijí buď jednotlivě nebo v koloniích

– křemitá schránka složená ze dvou částí – připomínají dno a víko krabičky- uvnitř je buňka

– po odumření schránky- vznik horniny- využití: výroby skla, filtrů, izolačních hmot dynamitu,…

množí se nepohlavně – zmenšování velikost se obnovuje pohlavním rozmnožováním

– bioindikátory kvality vody (žijí ve znečištěné vodě)

 

Třída: Hnědé řasy, chaluhy

– nejpokročilejší řasy v rámci říše Chromista

– stélka – mnohobuněčná, vláknitá až pletivná (délka až 60 m) – vytvářejí tzv. podmořské lesy

– rozmnožují se pohlavně i nepohlavně

– vyskytují se v pobřežních zónách chladnějších moří nebo volně na mořské hladině

zástupci: přichycené – chaluha bublinatá, bobulák (tvoří podmořské „lesy“)

volně se vznášející na hladině – hroznovice (Sargassum) ®Sargasové moře

– využití:hnojivo, palivo, surovina k výrobě jódu, krmivo, potrava, léčiva, textilní průmysl,…

 

ŘÍŠE: PRVOCI

Oddělení: Obrněnky

– mořští bičíkovci se 2 bičíky

– barviva: chlorofyl a + c

– součást fytoplanktonu

– mixotrofní výživa

– některé druhy produkují toxické látky, které se ukládají do ryb, ústřic, chobotnic …..®otrava člověka

– bioluminiscence (světélkování) – některé druhy

 

Oddělení: Krásnoočka

– jednobuněční bičíkovci s 1 – 2 bičíky

– monadoidní stélka

světločivá skvrna, pulsující vakuola

výživa: autotrofní (někdy heterotrofní), úplně heterotrofní

rozmnožování: pouze nepohlavně – dělením

výskyt: silně znečištěné vody (kaluže, kanály, malé rybníky) – podílejí se na samočištění vod

zástupce: krásnoočko

 

ŘÍŠE: ROSTLINY

PODŘÍŠE: ČERVENÉ ROSTLINY

Oddělení: Červené řasy

– ruduchy = červené řasy (barva od červené, přes olivově zelenou až k modrozelené)

– mnohobuněčné, méně často jednobuněčné fotoautotrofní organismy

– vláknitá nebo pletivná stélka- rozlišena na: rhizoid, kauloid a fyloid („kořen, stonek a list“)

barviva: chlorofyl a + d, karotenoidy, xantofyly, fykobiliproteiny

– vyskytují se v teplých mořích

– patří k nejstarším rostlinám na Zemi

rozmnožování:

  • vegetativní – dělením buněk, rozpadem stélky
  • nepohlavní – spórami
  • pohlavní – složitá oogamie

– využití: k přípravě pokrmů – rod Porphyra, léčiva, vylouhováním stélek řas rodu Gelidium v horké vodě se získává agar – využití v mikrobiologii k přípravě živných půd, potravinářský průmysl

– zástupci: Potěrka = „žabí sémě“ (v ČR)

 

PODŘÍŠE: ZELENÉ ROSTLINY

Oddělení: Zelené řasy

– všechny typy stélek

– převažují sladkovodní druhy

– 10 % v moři + některé druhy na souši

zástupci:

            pláštěnka – jednobuněčná, vyskytující se v mělkých nádržích, kalužích apod. (vegetační zbarvení vody)

            váleč koulivý tvoří kolonie bičíkovců tvaru duté koule

            zrněnka – kokální stélka, tvoří zelené povlaky na borce, kamenech, stárých plotech

            zelenivka – kokální stélka, obsahuje vitamíny a bílkoviny (průmyslové využití)

            kadeřnatka – nevětvená vláknitá stélka

            žabí vlas – větvená vláknitá stélka, na kamenech v tekoucích vodách

            „mořský salát“ = porost locikovitý – příprava salátu

            spájivky – nevětvená stélka; nepohl. rozmnožování – rozpad stélky, pohl. rozmnožování – konjugace = spájení (splývají protoplasty vegetativních buněk)

 

Oddělení: Parožnatky

– nejdokonalejší skupina řas

– měly společného předka s vyššími rostlinami

– makroskopické rostliny s přeslenitě větvenou stélkou = pletivnou (kauloid, rhizoid, fyloid)

– rozmnožování: oogamie

– celá rostlina haploidní, pouze zygoty diploidní

– zástupci:

parožnatka – stojaté nebo mírně tekoucí vody, stélka inkrustována uhličitanem vápenatým (mohou se podílet na vzniku travertinu)

 

Oddělení: Mechorosty

– patří mezi nejprimitivnější vyšší rostliny

– většinou suchozemské vlhkobytné rostliny

– lupenitá stélka nebo rostlina rozlišená na kauloid, fyloidy a rhizoidy

– některé druhy- pracé cévní svazky = malý vzrůst (pomalý transport látek)

– výrazná rodozměna- převládá gametofyt nad sporofytem

– rozmnožování pohlavně i nepohlavně:

Pohlavní rozm.: Z jednobuněčného haploidního výtrusu vyklíčí ve vlhku zelený, vláknitý nebo lupenitý prvoklíček, z něhož vyrůstá mechová rostlinka nesoucí gametangia = pohlavní orgány – samčí pelatky a samičí zárodečníky. Pelatky produkují velký počet gamet – spermatozoidů. Zárodečníky mívají lahvicovitý tvar a uzavírají oosféru. K oplození dochází ve vodním prostředí (např. po dešti). Z oplozené zygoty vyrůstá diploidní sporofytní generace = štět s výtrusnicí. Ve výtrusnici vznikají redukčním dělením spory.

Nepohlavní rozm.: Vegetativní rozmnožování = úlomky mechové rostlinky či rozpad prvoklíčků

význam: vegetační kryt = zabraňují erozi půdy, zadržují vodu, podílí se na vzniku rašeliny

 

Třída: Játrovky

– nejprimitivnější třída mechorostů

– lupenitá stélka

zástupce: porostnice mnohotvárná

 

Třída: Mechy

– nejdokonalejší a druhově nejbohatší třída mechorostů

– stélka je rozlišena na lodyžku s lístky

– pokročilejší mechy mají uprostřed štětu nedokonalý cévní svazek a ve stěně tobolky pravé průduchy

zástupci: rašeliníky– v chladném a vlhkém podnebí, délka až 2m, z odumřelé části rašeliníku vzniká  rašelina, listy tvořeny 2 typy buněk

bělomech sivý, ploníky, měříky, zkrutek vláhojevný, pramenička obecná …

 

Oddělení: Kapraďorosty

cévnaté výtrusné rostliny, zahrnující plavuně, přesličky, kapradiny,…

– převládání sporofytu, tělo rozlišeno na stonek, kořen a listy

– pravé cevní svazky

Listy: 1. mikrofyly (malé čárkovité) a 2.megafyly (velké, bohatě zpeřené), a podle fce dělíme na:

a) asimilační = trofofyly, b) rozmnožovací = sporofyty, c) obě funkce = trofosporofyty

Výtrusy: velikostně a funkčně: a) nerozlišené = stejnovýtrusné (na rostlině vždy obě pohlaví),

b) rozlišené = různovýtrusné (na rostlině vždy jen jedno pohlaví) – mikrospory a megaspory

 

Třída: Plavuně

– dnes pouze byliny, dříve i 30m stromy = vznik černého uhlí

– plazivý vidličnatě větvený stonek, porostlý asimilačními lístky

– výtrusnice na svrchní straně listů, tvoří výtrusnicové klasy

– ze spory se vyvíjí podzemní prokel, který se vyživuje saprofyticky, po několika letech se na něm vytvoří gametangia, z oplozené vaječné buňky vyroste zelený sporofyt

zástupci: v ČR: plavuň vidlačka, vraneček brvitý, šídlatka jezerní- jsou zákonem chráněné

 

Třída: Přesličky

– dnes pouze byliny, dříve i 30m stromy = vznik černého uhlí

plazivé oddenky, z nich- duté článkované lodyhy s drobnými šupinovitými listy

– tělo silně prostoupeno SiO2 = inkrustace.

rozmnožování: výtrusy mají 4 haptery (vláknité útvary), které se vlivem změn vlhkosti splétají, a výtrusy se tak rozšiřují ve shlucích (pro oplození je nutné, aby samčí a samičí prokly rostly blízko sebe). Jednopohlavné prokly nesou buď pelatky, nebo zárodečníky. Po oplození vzniká zelený sporofyt…

 

ŽIVOTNÍ CYKLY:

a) některé přesličky vytvářejí v jednom vegetačním období lodyhy dvojího typu: jarní- nezelená lodyha nese výtrusnicový klas = zajistí rozmnožení pomocí výtrusů, letní- zelená lodyha asimiluje, asimiláty se ukládají v oddenku. Na jaře jsou zásoby použity pro nezelenou lodyhu. Např: Přeslička rolní

 

b) přeslička lesní má 1 typ lodyhy – na zelené lodyze časem vyroste výtrusnicový klas.

 

Třída: Kapradiny

– dnes pouze byliny, dříve i 30m stromy = vznik černého uhlí

– vytrvalé rostliny s nečlánkovaným stonkem ve formě oddenku, s listy většinou velkými a složenými = zpeřenými. Z oddenku vyrůstají adventivní kořeny. Listy v mládí spirálně svinuté, na okraji a na rubu se seskupují výtrusnice do  výtrusnicových kupek, ty mohou být chráněny blanitou ostěrou (ostěra zajišťuje vymrštění spor).

zástupci: kapraď samec, papratka samičí, osladič obecný (oddenek má nasládlou chuť), sleziníky, hasivka orličí (s výškou až 2 m největší druh ČR), žebrovice různolistá

  

Životní cyklus kapradě samce

1- celkový vzhled rostliny: la-mla­dý list,

2 — spodní strana úkrojku líst­ku s kupkami výtrusnic,

3 – podélný řez výtrusnicovou kupkou:

3a – ostěra, 3b – uzavřená, 3c – otevřená vý-trusnice,

4 – výtrus,

5 – mladý prokel,

6 — spodní strana proklu s pelatkami

7 – zárodečniky

8 – a rhizoidy (6a), 8a – mnohobičíkatý spermatozoid

9 – mladý sporofyt se zbytkem pro­klu

R! – redukční dělení, O! – oplo­zení






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: