Otázka: Taxonomie rostlin
Předmět: Biologie
Přidal(a): Maggie Jungmannová
Klasifikace organismů
Taxonomie = systematická biologie
– třídí organismy dle příbuznosti- podle znaků: morfologických, anatomických, genetických,…
Taxon= systematická skupina
říše – např. rostlinná
oddělení – např. semenné rostliny
třída – např. jednoděložné
řád – např. lipnicotvaré
čeleď– např. lipnicovité
rod – např. srha
druh – srha říznačka
– mnoho dalších skupin
– nejzákladnější jednotka systému- druh (může se dále dělit na poddruhy a nižší jednotky)
– je těžké stanovit přesné hranice mezi 2 druhy organismů
– systém je užitečný kvůli přehledu v obrovskému množství druhů (1 000 000 a více)
– 1.systémy sestaveny uměle (bez ohledu na příbuznost)- Carl Linné
– pozdější systémy- sestaveny dle příbuznosti (Charles Darwin)
– současný systém se neustále mění
ŘASY A VÝTRUSNÉ ROSTLINY
– algologie- věda zkoumající řasy a sinice
– většinou fotoautotrofní organismy
– v plastidech obsahují chlorofyl a + chlofofyl b, c nebo d
– tělo je tvořeno stélkou, nemají vyvinuty kořen, stonek, listy
– u vyspělejších forem dochází k různému stupni diferenciace stélky
– ve vodě tvoří důležitou složku fytoplanktonu
– dnes známo asi 40 000 druhů řas
– výskyt: sladká i slaná voda, půda, borka
– různorodá skupina fotoautotrofních organismů řazených do říší: Chromista, Prvoci, Rostliny
TYPY STÉLEK ŘAS:
- monadoidní (bičíkatá)- jednobuněčná, jednojaderná, na předním konci vyrůstají obvykle bičíky = pohyblivá a nachází se zde obvykle světločivá skvrna (krásnoočka a zelenivky).
- kokální – jednobuněčná, většinou jednojaderná a nepohyblivá (rozsivky).
- trichální = vláknitá – mnohobuněčná, většinou jednojaderná. Vlákna- buď nevětvená nebo jednoduše větvená (kadeřnatka).
- sifonokladální – mnohobuněčná, mnohojaderná, může být vláknitá, vakovitá. (žabí vlas)
- pletivná – mnohobuněčná, napodobuje tělo vyšších rostlin – kauloid, fyloidy, rhizoidy (chaluhy, ruduchy).
ROZMNOŽOVÁNÍ:
a) nepohlavní:
– vegetativní = dělení buňky jednobuněčných druhů, nebo u mnohobuněčných odlomení stélky a její následné dorůstání.
– pomocí spor (výtrusy), mohou být nepohyblivé nebo pohyblivé = zoospory
b) pohlavní:
– účastní se ho haploidní gamety, spojením dvou gamet vzniká diploidní zygota. Gamety vznikajících v gametangiích (pohlavní orgány). K pohlavnímu rozmnož. dochází za zhoršených podmínek (vysychání…). U řas může probíhat jako:
- izogamie = spojení izogamet, gamety jsou vzhledově i velikostně stejné, liší se fyziologicky
- anizogamie = spojení menší samčí gamety s větší samičí
- oogamie = spojení výrazně větší nepohyblivé samičí gamety (vaječné buňky = oosféra) s menší samčí
– pouze u ruduch, chaluh a zelených řas se sporofyt (diploidní) vyskytuje jako samostatná rostlina a dochází ke střídání pohl. generace (gametofyt) a nepohl. generace (sporofyt) = rodozměna.
ŘÍŠE: CHROMISTA
Oddělení: Skytěnky
– jednobuněčné dvoubičíkaté organismy
– barviva: chlorofyl a + c, karoteny, xantofyly, fykobiliproteiny (fykocyanin – modrý, fykoerytin – červený)
– odolné vůči chladu
– u nás na jaře v mělkých stojatých vodách
Oddělení: Chromofyty
– barviva: chlorofyl a + c, karoteny, xantofyly (z nich je nejrozšířenější hnědý fukoxantin)
– zásobní látka: polysacharidy
– buňky s 1 – 2 bičíky; jsou-li 2, pak jsou nestejně dlouhé
– nejvýznamnější třídy jsou rozsivky a hnědé řasy
Třída: Rozsivky
– početná skupina jednobuněčných řas s kokální stélkou
– žijí buď jednotlivě nebo v koloniích
– křemitá schránka složená ze dvou částí – připomínají dno a víko krabičky- uvnitř je buňka
– po odumření schránky- vznik horniny- využití: výroby skla, filtrů, izolačních hmot dynamitu,…
– množí se nepohlavně – zmenšování – velikost se obnovuje pohlavním rozmnožováním
– bioindikátory kvality vody (žijí ve znečištěné vodě)
Třída: Hnědé řasy, chaluhy
– nejpokročilejší řasy v rámci říše Chromista
– stélka – mnohobuněčná, vláknitá až pletivná (délka až 60 m) – vytvářejí tzv. podmořské lesy
– rozmnožují se pohlavně i nepohlavně
– vyskytují se v pobřežních zónách chladnějších moří nebo volně na mořské hladině
– zástupci: přichycené – chaluha bublinatá, bobulák (tvoří podmořské „lesy“)
volně se vznášející na hladině – hroznovice (Sargassum) ®Sargasové moře
– využití: – hnojivo, palivo, surovina k výrobě jódu, krmivo, potrava, léčiva, textilní průmysl,…
ŘÍŠE: PRVOCI
Oddělení: Obrněnky
– mořští bičíkovci se 2 bičíky
– barviva: chlorofyl a + c
– součást fytoplanktonu
– mixotrofní výživa
– některé druhy produkují toxické látky, které se ukládají do ryb, ústřic, chobotnic …..®otrava člověka
– bioluminiscence (světélkování) – některé druhy
Oddělení: Krásnoočka
– jednobuněční bičíkovci s 1 – 2 bičíky
– monadoidní stélka
– světločivá skvrna, pulsující vakuola
– výživa: autotrofní (někdy heterotrofní), úplně heterotrofní
– rozmnožování: pouze nepohlavně – dělením
– výskyt: silně znečištěné vody (kaluže, kanály, malé rybníky) – podílejí se na samočištění vod
– zástupce: krásnoočko
ŘÍŠE: ROSTLINY
PODŘÍŠE: ČERVENÉ ROSTLINY
Oddělení: Červené řasy
– ruduchy = červené řasy (barva od červené, přes olivově zelenou až k modrozelené)
– mnohobuněčné, méně často jednobuněčné fotoautotrofní organismy
– vláknitá nebo pletivná stélka- rozlišena na: rhizoid, kauloid a fyloid („kořen, stonek a list“)
– barviva: chlorofyl a + d, karotenoidy, xantofyly, fykobiliproteiny
– vyskytují se v teplých mořích
– patří k nejstarším rostlinám na Zemi
– rozmnožování:
- vegetativní – dělením buněk, rozpadem stélky
- nepohlavní – spórami
- pohlavní – složitá oogamie
– využití: k přípravě pokrmů – rod Porphyra, léčiva, vylouhováním stélek řas rodu Gelidium v horké vodě se získává agar – využití v mikrobiologii k přípravě živných půd, potravinářský průmysl
– zástupci: Potěrka = „žabí sémě“ (v ČR)
PODŘÍŠE: ZELENÉ ROSTLINY
Oddělení: Zelené řasy
– všechny typy stélek
– převažují sladkovodní druhy
– 10 % v moři + některé druhy na souši
– zástupci:
pláštěnka – jednobuněčná, vyskytující se v mělkých nádržích, kalužích apod. (vegetační zbarvení vody)
váleč koulivý – tvoří kolonie bičíkovců tvaru duté koule
zrněnka – kokální stélka, tvoří zelené povlaky na borce, kamenech, stárých plotech
zelenivka – kokální stélka, obsahuje vitamíny a bílkoviny (průmyslové využití)
kadeřnatka – nevětvená vláknitá stélka
žabí vlas – větvená vláknitá stélka, na kamenech v tekoucích vodách
„mořský salát“ = porost locikovitý – příprava salátu
spájivky – nevětvená stélka; nepohl. rozmnožování – rozpad stélky, pohl. rozmnožování – konjugace = spájení (splývají protoplasty vegetativních buněk)
Oddělení: Parožnatky
– nejdokonalejší skupina řas
– měly společného předka s vyššími rostlinami
– makroskopické rostliny s přeslenitě větvenou stélkou = pletivnou (kauloid, rhizoid, fyloid)
– rozmnožování: oogamie
– celá rostlina haploidní, pouze zygoty diploidní
– zástupci:
parožnatka – stojaté nebo mírně tekoucí vody, stélka inkrustována uhličitanem vápenatým (mohou se podílet na vzniku travertinu)
Oddělení: Mechorosty
– patří mezi nejprimitivnější vyšší rostliny
– většinou suchozemské vlhkobytné rostliny
– lupenitá stélka nebo rostlina rozlišená na kauloid, fyloidy a rhizoidy
– některé druhy- pracé cévní svazky = malý vzrůst (pomalý transport látek)
– výrazná rodozměna- převládá gametofyt nad sporofytem
– rozmnožování pohlavně i nepohlavně:
Pohlavní rozm.: Z jednobuněčného haploidního výtrusu vyklíčí ve vlhku zelený, vláknitý nebo lupenitý prvoklíček, z něhož vyrůstá mechová rostlinka nesoucí gametangia = pohlavní orgány – samčí pelatky a samičí zárodečníky. Pelatky produkují velký počet gamet – spermatozoidů. Zárodečníky mívají lahvicovitý tvar a uzavírají oosféru. K oplození dochází ve vodním prostředí (např. po dešti). Z oplozené zygoty vyrůstá diploidní sporofytní generace = štět s výtrusnicí. Ve výtrusnici vznikají redukčním dělením spory.
Nepohlavní rozm.: Vegetativní rozmnožování = úlomky mechové rostlinky či rozpad prvoklíčků
– význam: vegetační kryt = zabraňují erozi půdy, zadržují vodu, podílí se na vzniku rašeliny
Třída: Játrovky
– nejprimitivnější třída mechorostů
– lupenitá stélka
– zástupce: porostnice mnohotvárná
Třída: Mechy
– nejdokonalejší a druhově nejbohatší třída mechorostů
– stélka je rozlišena na lodyžku s lístky
– pokročilejší mechy mají uprostřed štětu nedokonalý cévní svazek a ve stěně tobolky pravé průduchy
– zástupci: rašeliníky– v chladném a vlhkém podnebí, délka až 2m, z odumřelé části rašeliníku vzniká rašelina, listy tvořeny 2 typy buněk
bělomech sivý, ploníky, měříky, zkrutek vláhojevný, pramenička obecná …
Oddělení: Kapraďorosty
– cévnaté výtrusné rostliny, zahrnující plavuně, přesličky, kapradiny,…
– převládání sporofytu, tělo rozlišeno na stonek, kořen a listy
– pravé cevní svazky
Listy: 1. mikrofyly (malé čárkovité) a 2.megafyly (velké, bohatě zpeřené), a podle fce dělíme na:
a) asimilační = trofofyly, b) rozmnožovací = sporofyty, c) obě funkce = trofosporofyty
Výtrusy: velikostně a funkčně: a) nerozlišené = stejnovýtrusné (na rostlině vždy obě pohlaví),
b) rozlišené = různovýtrusné (na rostlině vždy jen jedno pohlaví) – mikrospory a megaspory
Třída: Plavuně
– dnes pouze byliny, dříve i 30m stromy = vznik černého uhlí
– plazivý vidličnatě větvený stonek, porostlý asimilačními lístky
– výtrusnice na svrchní straně listů, tvoří výtrusnicové klasy
– ze spory se vyvíjí podzemní prokel, který se vyživuje saprofyticky, po několika letech se na něm vytvoří gametangia, z oplozené vaječné buňky vyroste zelený sporofyt
–zástupci: v ČR: plavuň vidlačka, vraneček brvitý, šídlatka jezerní- jsou zákonem chráněné
Třída: Přesličky
– dnes pouze byliny, dříve i 30m stromy = vznik černého uhlí
– plazivé oddenky, z nich- duté článkované lodyhy s drobnými šupinovitými listy
– tělo silně prostoupeno SiO2 = inkrustace.
– rozmnožování: výtrusy mají 4 haptery (vláknité útvary), které se vlivem změn vlhkosti splétají, a výtrusy se tak rozšiřují ve shlucích (pro oplození je nutné, aby samčí a samičí prokly rostly blízko sebe). Jednopohlavné prokly nesou buď pelatky, nebo zárodečníky. Po oplození vzniká zelený sporofyt…
ŽIVOTNÍ CYKLY:
a) některé přesličky vytvářejí v jednom vegetačním období lodyhy dvojího typu: jarní- nezelená lodyha nese výtrusnicový klas = zajistí rozmnožení pomocí výtrusů, letní- zelená lodyha asimiluje, asimiláty se ukládají v oddenku. Na jaře jsou zásoby použity pro nezelenou lodyhu. Např: Přeslička rolní
b) přeslička lesní má 1 typ lodyhy – na zelené lodyze časem vyroste výtrusnicový klas.
Třída: Kapradiny
– dnes pouze byliny, dříve i 30m stromy = vznik černého uhlí
– vytrvalé rostliny s nečlánkovaným stonkem ve formě oddenku, s listy většinou velkými a složenými = zpeřenými. Z oddenku vyrůstají adventivní kořeny. Listy v mládí spirálně svinuté, na okraji a na rubu se seskupují výtrusnice do výtrusnicových kupek, ty mohou být chráněny blanitou ostěrou (ostěra zajišťuje vymrštění spor).
– zástupci: kapraď samec, papratka samičí, osladič obecný (oddenek má nasládlou chuť), sleziníky, hasivka orličí (s výškou až 2 m největší druh ČR), žebrovice různolistá
Životní cyklus kapradě samce
1- celkový vzhled rostliny: la-mladý list,
2 — spodní strana úkrojku lístku s kupkami výtrusnic,
3 – podélný řez výtrusnicovou kupkou:
3a – ostěra, 3b – uzavřená, 3c – otevřená vý-trusnice,
4 – výtrus,
5 – mladý prokel,
6 — spodní strana proklu s pelatkami
7 – zárodečniky
8 – a rhizoidy (6a), 8a – mnohobičíkatý spermatozoid
9 – mladý sporofyt se zbytkem proklu
R! – redukční dělení, O! – oplození
