Syndrom ,,choré“ budovy a akutní příhody

osetrovatelstvi

 

Otázka: Syndrom ,,choré“ budovy a akutní příhody

Předmět: Ošetřovatelství

Přidal(a): vnl.xf

 

 

Syndrom ,,choré“ budovy (Sick Building Syndrome) a akutní příhody

  • 20.-30. léta USA, západní Evropa a i další rychle urbanizované země – velká změna pracovního prostředí
  • muži i ženy postindustriální doby pracují v podnikatelské a úřednické sféře v uzavřených moderních výškových budovách
  • 1 všedního dne vždy pobývají v umělých mikroekosystémech
  • toto prostředí přináší tzv. pohodlnější život v teple, suchu, za dobrého osvětlení
  • výškové budovy musí z hlediska hygieny a bezpečnosti odpovídat normám statické bezpečnosti, klimatizace, možnosti snadného a rychlého úniku evakuačními výtahy, únikovými schodišti i nouzovými z celého areálu
  • přesto i když uvedené budovy a celé bloky budov splní všechny dané požadavky, vytvářejí umělé prostředí, které ne všichni zaměstnanci dobře snášejí.
  • mohou pro ně znamenat, chronické, zdánlivě nepodstatné a nespecifické obtíže, nebo mohou vést k akutním (!!!) příhodám, které v PNP zpočátku řešíme symptomatickým postupem
  • anamnesticky vysledovat pečlivě cílenými dotazy – souvislost s uvedeným mikrosystémem
  • celé prostředí vedlo v průběhu let pod vlivem nových akutních příhod i chronického dyskmfortu se specifickými i nespecifickými obtížemi a příznaky k označení budov s názvem ,, sick- building“
  • pozdější symptomatologie se shrnula pod pojmem – sick building syndrom – syndrom ,,choré“ budovy
  • Proč nás v rámci PNP tato problematika zaujala?
    • Náhlé příhody jsou velmi různorodé: alegické, chemicky iritující, infekční typu pneumonie, vyvolané Legionella pneumophila ,,legionářská nemoc“, ,,pontianská horečka“, (1976- Filadelfie hotel, kde byli ubytovaní legionáři) – letalita 10-15% vzdor UPV a ATB – léčbě
    • výškové, administrativní, nemocniční, veřejné a další budovy mají uniformní a stabilní prostředí s uzavřeným systémem a centrální klimatizací (legionella?)
    • uniformita má přesto svou vnitřní variabilitu následujících faktorů:
      • 1) příkon vzduchu klimatizací
      • 2) určité změny vlhkosti, množství prchavých a org. látek
      • 3) změny ionizace vzduchu, absorpce látek toxinů a mykotoxinů
      • 4) reemise absorbovaných látek zpět do ovzduší
    • expozice osob v prostředí má tudíž i měnlivý, ale uměle měnlivý ráz, daný cyklickými změnami mikroprostředí, které se vymyká cirkadiání rytmicitě světla a tepla a běžným fyzikálním faktorům (klesání chladnějšího vzduchu nad podlahu, kde má vrstvu, která napomáhá např. tonusu žil DK)
    • důsledky se projevují různě- od náhlých kolapsů přes alergické příhody, až po změny nálady, nebo chronickou únavou
    • ne všichni, kteří v těchto budovách pracují, mají obtíže
    • hovořit proto o chorobě z povolání a o apriorně ,,chorých budovách“ se z hlediska chorob z povolání neprosadilo v žádné zemi
    • je předpoklad, že k manifestaci akutních či chronických obtíží musí přispět osobní dispozice
    • termín ,,choré budovy“ se pro medicínské vyjadřování i pro publikace ujal bez pracovně- právního podtextu
    • USA a Kanada toto téma dostalo největší pozornost
    • 1992 psychologické faktory Dánsko
    • 1994 se hodnotila situace v Nizozemí ve vládních budovách
  • Nejčastější udávaná klinika u SBS
    • podráždění, pálení a lakrimace očí (únava, kontaktní čočky, zčervenání, xerophtalmie)
    • podrážděný, nebo ,,ucpaný“ nos (překrvení, epistaxe)
    • sucho v ústech (xerostomie),bolest v krku (podráždění HCD)
    • kůže suchá podrážděná, alergické projevy,exantem
    • bolest hlavy, únava, kolísání TK, arytmie (benigní), podrážděnost, poruchy koncentrace, nausení stavy, vertigo
  • Systémové rozdělení
    • jednotlivé akutní příhody i chronické obtíže se váží k budovám, které nemají ani průmyslový, ani obytný ráz
    • většina administrativní budovy
    • často se dělí podle specifické a nespecifické entity
  • Specifická, značně heterogenní obtíže a změny
    • pneumonitida (z hypersenzivity se vyznačuje nejvíce kašlem, dušností, ext.stenokardie, patologické plicní funkce
    • akutní ataky bronchospastických záchvatů jsou přímo v prostředí vzácné, i když mohou postihnout i neastmatiky- zcela rázně a nečekaně
    • fotokopírovací technika, může vyvolat angiitidu, speciálně kopírovací papír (urtika, laryngoedem,ak. pharyngitida
    • skelná vlákna (uvolňují se ze stavebních materiálů při vibracích budov, časté zavírání a otevírání dveří, silný vítr) klinika: pruritus, blefarospasmus, pálení očí, řezavá bolest v krku, kašel
    • CO důležitý faktor atmosféra budovy nebo kanceláře koncentrace 4-10 ppm
    • nekuřáci karboxyHb v krvi 2,0- 3,5%
    • pokud se v kanceláři kouří ^ i při běžné klimatizaci CO na 20-50 ppm a hodnota COHb ^ 5-10%
    • to jsou hladiny, které ovlivňují kognitivní funkce a duševní pohotovost a vedou k cefalee, lehké vertigo a poruchy soustředěnosti
    • oxid dusnatý (NO) vyskytuje se v interiérech,když se do klimatizace dostanou výfukové plyny vozidel a jsou rozváděny vzniklé oxidy dusíku vedou k podráždění HCD a ^ resp.nemocí
    • Formaldehyd = plicní chemické iritans
      • uvolňuje se často z npvého nábytku (dřevotříska), nové koberce
      • v současné době se z toho důvodu měnily technologické výrobní postupy
      • formaldehyd nepůsobí jen takto akutně, ale je susp. jako kancerogenní vliv
  • Nespecifické, značně – heterogenní obtíže a změny
    • k těmto pocitům,obtížím a příznakům především psychosomatického a vegetativního rázu je zřejmě individuální dispozice
    • může nastat (specifická klaustrofobie) a náhle vznikne panická anxiosní porucha při pohledu ,,z francouzského okna“ do volného prostoru
    • dyshemoglobinemie
    • agorafobie
    • inklinace, ženy, mladí lidé a atopici- psychosomatické a psychické obtíže
    • výškové budovy› alergeny (např.roztoči)
    • mikrobi (zvlhčovače, klimatizace, sifony,chladničky)
    • těkavé organické sloučeniny (koberce, čalouněný nábytek, čistící prostředky, barvy, rozpouštědla, fotokopírovací stroje)
    • 02 ^ 10l/ min na osobu!
  • Dg.-postup a další opatření
    • akutní příhoda vyžaduje bezodkladně přiměřený a symptomatický léčebný postup
    • pečlivá anamnéza!!!
    • vyloučí se dále jiné příčiny a faktory
    • diff. dg zahrne se: RTG S+P, kožní testy (prick), hladina IgE
    • pokud je více postižených oznámíme tuto skutečnost i klinické podezření hyg.službě katastru kde se budova nachází
    • věnujeme pozornost všem fyzikálním faktorům, ^ proudění vzduchu
    • zvýšeně citlivé osoby- klinický psycholog, relaxační metody,autogenní trénink psychosomatické osoby nelze přemístit do jiného mikroprostředí, téhož podniku, či jim dát výpověď
    • obtíže nelze uznat jako nemoc z povolání, pokud prostředí splňuje hygienické normy
    • Postiženým lze pouze poradit zásadní a celodenní změnu prostředí v jejich vlastním zájmu
  • Projekt budovy
    • návrh polohy, umístění a rozdělení budovy
    • místo pro regály a kartotéku (archiv)
    • nízká hlučnost
    • testy a emise ze stavebních materiálů a zařízení budovy
    • projekt pohodlné údržby
  • Kazuistika
    • 42 letá žena byla přivezena v časném odpoledni v doprovodu přibližně stejně staré kolegyně z pracoviště na příjem tehdejší Nemocnice neodkladné péče v Praze ve stavu značné psychomotorické agitovanosti.
    • Údajně chtěla za jízdy vystoupit z osobního vozu, nedala se uklidnit
    • Zčásti ona, zčásti kolegyně vypověděly, že kromě nepravidelných měsíčků netrpí významnějšími obtížemi.
    • Kouří, nebere drogy, není alergická, nebývá hysterická. Od rána nepila mnoho káv.
    • Odpoledne ji náhle rozbolela hlava, hůře viděla, pak najednou měla tlak na prsou, pocit sevření v krku a pocit nevolnosti, nezvracela, byla neklidná, nedala si domluvit, bušilo jí a buší srdce. Podobnou ataku nikdy neměla. GIT obtíže nebo melénu popřela.
    • Při příjmu měla hypertenzi 170/100, pravidelnou tachykardii 110/min. Byla afebrilní, somatický nález byl prakticky normální. Na EKG záznamu ne­byly ložiskové změny, rytmus byl sinusový s ojedinělými monomorfními ko­morovými extrasystolami.
    • Šíje byla volná, neurologický nález nesvědčil pro ložiskové postižení mozku.
    • Odeslali jsme vzorky na toxikologické vyšetření, na hladinu teofylinu, provedli CT hlavy (negativní výsledek), nabrali jsme vzorky pro určení fT}, jT.t, TSH, serotoninu, katecholaminů. Ex post se nálezy ukázaly v normě.
    • Téměř z rozpaků jsme symptomaticky podali 2×5 mg diazepamu z am­pulky per os vždy ve 20 ml čaje. Stav se přibližně do 2 hodin zklidnil a zůstal stabilní. Znovu jsme diskutovali o anamnéze.
    • Jmenovaná pracovala jako úřednice ve výškové budově poměrně vysoko nad střechami okolní zástavby. Občas ji v práci pobolívala hlava, ale přičí­tala to běžné každodenní únavě. Výhled do zcela volného prostoru jí nevy­volával závrať ani když přistoupila k oknu a dívala se na poměrně vzdálený horizont.
    • Toho dne ji opět pobolívala hlava v čele jako obvykle, ale nepřičí­tala tomu zvláštní význam. Přistoupila pro osvěžení k oknu, jen lehce zaklo­nila hlavu a hleděla s náhlým zájmem na rychle letící a kroužící roztrhané mraky („jako ve Foglarově Když duben přichází“), zatímco v místnosti bylo poměrně klidné statické dusno. Zcela náhle ji přepadly uvedené příznaky až s pocitem dušení a strachu z unesení do prostoru, které předtím nikdy neměla ani ve volné přírodě.
    • Po expektaci jsme pacientku s negativními nálezy propustili bez kompli­kací s diferenciální diagnózou panické úzkostné poruchy, vyvolané optickou závratí, možná se záklonem hlavy ve specifických podmínkách „ choré budo­vy“. Odmítla konziliární psychologické nebo psychiatrické kontroly; na pra­coviště se chtěla vrátit — s určitým výrazem lehké anxiozity.

 

Zdroje najdete uvedeny zde:


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!