Syndrom ,,choré“ budovy a akutní příhody

Otázka: Syndrom ,,choré“ budovy a akutní příhody

Předmět: Ošetřovatelství

Přidal(a): vnl.xf

Syndrom ,,choré“ budovy (Sick Building Syndrome) a akutní příhody

• 20.-30. léta USA, západní Evropa a i další rychle urbanizované země – velká změna pracovního prostředí
• muži i ženy postindustriální doby pracují v podnikatelské a úřednické sféře v uzavřených moderních výškových budovách
• 1 všedního dne vždy pobývají v umělých mikroekosystémech
• toto prostředí přináší tzv. pohodlnější život v teple, suchu, za dobrého osvětlení
• výškové budovy musí z hlediska hygieny a bezpečnosti odpovídat normám statické bezpečnosti, klimatizace, možnosti snadného a rychlého úniku evakuačními výtahy,  únikovými schodišti i nouzovými z celého areálu
• přesto i když uvedené budovy a celé bloky budov splní všechny dané požadavky, vytvářejí umělé prostředí, které ne všichni zaměstnanci dobře snášejí.
• mohou pro ně znamenat, chronické, zdánlivě nepodstatné a nespecifické obtíže, nebo mohou vést k akutním (!!!) příhodám, které v PNP zpočátku řešíme symptomatickým postupem
• anamnesticky vysledovat pečlivě cílenými dotazy – souvislost s uvedeným mikrosystémem
• celé prostředí vedlo v průběhu let pod vlivem nových akutních příhod i chronického dyskmfortu se specifickými i nespecifickými obtížemi a příznaky k označení budov s názvem ,, sick- building“
• pozdější symptomatologie se shrnula pod pojmem – sick building syndrom – syndrom ,,choré“ budovy
• Proč nás v rámci PNP tato problematika zaujala?
  • Náhlé příhody jsou velmi různorodé: alegické, chemicky iritující, infekční typu pneumonie, vyvolané Legionella pneumophila ,,legionářská nemoc“, ,,pontianská horečka“, (1976- Filadelfie hotel, kde byli ubytovaní legionáři) – letalita 10-15% vzdor UPV a ATB – léčbě
  • výškové, administrativní, nemocniční, veřejné a další budovy mají uniformní a stabilní prostředí s uzavřeným systémem a centrální klimatizací (legionella?)
  • uniformita má přesto svou vnitřní variabilitu následujících faktorů:
    • 1) příkon vzduchu klimatizací
    • 2) určité změny vlhkosti, množství prchavých a org. látek
    • 3) změny ionizace vzduchu, absorpce látek toxinů a mykotoxinů
    • 4) reemise absorbovaných látek zpět do ovzduší
  • expozice osob v prostředí má tudíž i měnlivý, ale uměle měnlivý ráz, daný cyklickými změnami mikroprostředí, které se vymyká cirkadiání rytmicitě světla a tepla a běžným fyzikálním faktorům (klesání chladnějšího vzduchu nad podlahu, kde má vrstvu, která napomáhá např. tonusu žil DK)
  • důsledky se projevují různě- od náhlých kolapsů přes alergické příhody, až po změny nálady, nebo chronickou únavou
  • ne všichni, kteří v těchto budovách pracují, mají obtíže
  • hovořit proto o chorobě z povolání a o apriorně ,,chorých budovách“ se z hlediska chorob z povolání neprosadilo v žádné zemi
  • je předpoklad, že k manifestaci akutních či chronických obtíží musí přispět osobní dispozice
  • termín ,,choré budovy“ se pro medicínské vyjadřování i pro publikace ujal bez pracovně- právního podtextu
  • USA a Kanada toto téma dostalo největší pozornost
  • 1992 psychologické faktory Dánsko
  • 1994 se hodnotila situace v Nizozemí ve vládních budovách
• Nejčastější udávaná klinika u SBS
  • podráždění, pálení a lakrimace očí (únava, kontaktní čočky, zčervenání, xerophtalmie)
  • podrážděný, nebo ,,ucpaný“ nos (překrvení, epistaxe)
  • sucho v ústech (xerostomie),bolest v krku (podráždění HCD)
  • kůže suchá podrážděná, alergické projevy,exantem
  • bolest hlavy, únava, kolísání TK, arytmie (benigní), podrážděnost, poruchy koncentrace, nausení stavy, vertigo
• Systémové rozdělení
  • jednotlivé akutní příhody i chronické obtíže se váží k budovám, které nemají ani průmyslový, ani obytný ráz
  • většina administrativní budovy
  • často se dělí podle specifické a nespecifické entity
• Specifická, značně heterogenní obtíže a změny
  • pneumonitida (z hypersenzivity se vyznačuje nejvíce kašlem, dušností, ext.stenokardie, patologické plicní funkce
  • akutní ataky bronchospastických záchvatů jsou přímo v prostředí vzácné, i když mohou postihnout i neastmatiky- zcela rázně a nečekaně
  • fotokopírovací technika, může vyvolat angiitidu, speciálně kopírovací papír (urtika, laryngoedem,ak. pharyngitida
  • skelná vlákna (uvolňují se ze stavebních materiálů při vibracích budov, časté zavírání a otevírání dveří, silný vítr)klinika: pruritus, blefarospasmus, pálení očí, řezavá bolest v  krku, kašel
  • CO důležitý faktor atmosféra budovy nebo kanceláře koncentrace 4-10 ppm
  • nekuřáci karboxyHb v krvi 2,0- 3,5%
  • pokud se v kanceláři kouří ^ i při běžné klimatizaci CO na 20-50 ppm a hodnota COHb ^ 5-10%
  • to jsou hladiny, které ovlivňují kognitivní funkce a duševní pohotovost a vedou k cefalee, lehké vertigo a poruchy soustředěnosti
  • oxid dusnatý (NO) vyskytuje se v interiérech,když se do klimatizace dostanou výfukové plyny vozidel a jsou rozváděnyvzniklé oxidy dusíku vedou k podráždění HCD a ^ resp.nemocí
  • Formaldehyd = plicní chemické iritans
    • uvolňuje se často z npvého nábytku (dřevotříska), nové koberce
    • v současné době se z toho důvodu měnily technologické výrobní postupy
    • formaldehyd nepůsobí jen takto akutně, ale je susp. jako kancerogenní vliv
• Nespecifické, značně – heterogenní obtíže a změny
  • k těmto pocitům,obtížím a příznakům především psychosomatického a vegetativního rázu je zřejmě individuální dispozice
  • může nastat (specifická klaustrofobie) a náhle vznikne panická anxiosní porucha při pohledu ,,z francouzského okna“ do volného prostoru
  • dyshemoglobinemie
  • agorafobie
  • inklinace, ženy, mladí lidé a atopici- psychosomatické a psychické obtíže
  • výškové budovy› alergeny (např.roztoči)
  • mikrobi (zvlhčovače, klimatizace, sifony,chladničky)
  • těkavé organické sloučeniny (koberce, čalouněný nábytek, čistící prostředky, barvy, rozpouštědla, fotokopírovací stroje)
  • 02 ^ 10l/ min na osobu!
• Dg.-postup a další opatření
  • akutní příhoda vyžaduje bezodkladně přiměřený a symptomatický léčebný postup
  • pečlivá anamnéza!!!
  • vyloučí se dále jiné příčiny a faktory
  • diff. dg zahrne se: RTG S+P, kožní testy (prick), hladina IgE
  • pokud je více postižených oznámíme tuto skutečnost i klinické podezření hyg.službě katastru kde se budova nachází
  • věnujeme pozornost všem fyzikálním faktorům, ^ proudění vzduchu
  • zvýšeně citlivé osoby- klinický psycholog, relaxační metody,autogenní trénink psychosomatické osoby nelze přemístit do jiného mikroprostředí, téhož podniku, či jim dát výpověď
  • obtíže nelze uznat jako nemoc z povolání, pokud prostředí splňuje hygienické normy
  • Postiženým lze pouze poradit zásadní a celodenní změnu prostředí v jejich vlastním zájmu
• Projekt budovy
  • návrh polohy, umístění a rozdělení budovy
  • místo pro regály a kartotéku (archiv)
  • nízká hlučnost
  • testy a emise ze stavebních materiálů a zařízení budovy
  • projekt pohodlné údržby
• Kazuistika
  • 42 letá žena byla přivezena v časném odpoledni v doprovodu přibližně stejně staré kolegyně z pracoviště na příjem tehdejší Nemocnice neodkladné péče v Praze ve stavu značné psychomotorické agitovanosti.
  • Údajně chtěla za jízdy vystoupit z osobního vozu, nedala se uklidnit
  • Zčásti ona, zčásti kolegyně vypověděly, že kromě nepravidelných měsíčků netrpí významnějšími obtížemi.
  • Kouří, nebere drogy, není alergická, nebývá hysterická. Od rána nepila mnoho káv.
  • Odpoledne ji náhle rozbolela hlava, hůře viděla, pak najednou měla tlak na prsou, pocit sevření v krku a pocit nevolnosti, nezvracela, byla neklidná, nedala si domluvit, bušilo jí a buší srdce. Podobnou ataku nikdy neměla. GIT obtíže nebo melénu popřela.
  • Při příjmu měla hypertenzi 170/100, pravidelnou tachykardii 110/min. Byla afebrilní, somatický nález byl prakticky normální. Na EKG záznamu ne­byly ložiskové změny, rytmus byl sinusový s ojedinělými monomorfními ko­morovými extrasystolami.
  • Šíje byla volná, neurologický nález nesvědčil pro ložiskové postižení mozku.
  • Odeslali jsme vzorky na toxikologické vyšetření, na hladinu teofylinu, provedli CT hlavy (negativní výsledek), nabrali jsme vzorky pro určení fT}, jT.t, TSH, serotoninu, katecholaminů. Ex post se nálezy ukázaly v normě.
  • Téměř z rozpaků jsme symptomaticky podali 2×5 mg diazepamu z am­pulky per os vždy ve 20 ml čaje. Stav se přibližně do 2 hodin zklidnil a zůstal stabilní. Znovu jsme diskutovali o anamnéze.
  • Jmenovaná pracovala jako úřednice ve výškové budově poměrně vysoko nad střechami okolní zástavby. Občas ji v práci pobolívala hlava, ale přičí­tala to běžné každodenní únavě. Výhled do zcela volného prostoru jí nevy­volával závrať ani když přistoupila k oknu a dívala se na poměrně vzdálený horizont.
  • Toho dne ji opět pobolívala hlava v čele jako obvykle, ale nepřičí­tala tomu zvláštní význam. Přistoupila pro osvěžení k oknu, jen lehce zaklo­nila hlavu a hleděla s náhlým zájmem na rychle letící a kroužící roztrhané mraky („jako ve Foglarově Když duben přichází“), zatímco v místnosti bylo poměrně klidné statické dusno. Zcela náhle ji přepadly uvedené příznaky až s pocitem dušení a strachu z unesení do prostoru, které předtím nikdy neměla ani ve volné přírodě.
  • Po expektaci jsme pacientku s negativními nálezy propustili bez kompli­kací s diferenciální diagnózou panické úzkostné poruchy, vyvolané optickou závratí, možná se záklonem hlavy ve specifických podmínkách „ choré budo­vy“. Odmítla konziliární psychologické nebo psychiatrické kontroly; na pra­coviště se chtěla vrátit — s určitým výrazem lehké anxiozity.

Zdroje najdete uvedeny zde:

• https://biologie-chemie.cz/zdroje-vnl-xf/
• Vádemékum novinek neodkladné péče (MUDr. Jarmila Drábková,CSc., MUDr. Hana Malá,CSc.), Grada 1.vydání, 1999
• Informace poskytl Marek Brychta