Otázka: Strunatci – úvod
Předmět: Biologie
Přidal(a): Sara
Strunatci (Chordata)
– mnohobuněční živočichové
– tělo je tvořeno třemi zárodečnými listy
→ ektoderm, entoderm a mezoderm
– mají vyvinutou druhotnou tělní dutinu (coelom)
– zpravidla dvoustranně souměrní
Společné znaky:
1) vnitřní kostra (chorda dorsalis)
– základ – struna hřbetní (z entodermu)
→ u vyšších je zatlačována páteří
– elastická průhledná tyčinka, která tvoří oporu těla
2) trubicovitá nervová soustava (neurocoel)
– z ektodermu
– u nižších – částečné rozvinutí v hlavové části
– u vyšších – členění (mícha + rozdělení mozku)
3) žaberní štěrbiny
– u vyšších obratlovců, kteří v dospělosti dýchají plícemi – pouze v určité fázi embryonálního vývoje
4) cévní soustava
– uzavřená
– krev je pumpována směrem k hlavě
5) trávicí soustava
– trubicovitá
– ústní dutina → řitní otvor
Rozlišení na tři podkmeny:
A) podkmen Pláštěnci
B) podkmen Kopinatci
C) podkmen Obratlovci – strunatci vyšší
PLÁŠTĚNCI
– mořští živočichové
– jednovrstevná pokožka vylučuje na povrch plášť
– většina jsou hermafroditi se složitým ontogenetickým vývojem
– coelom redukovány na osrdečník
– mají otevřenou cévní soustavu
→ srdce pohání krev oběma směry
– nemají pravé ledviny – zásobní ledviny (vazivové buňky v okolí střeva)
Třídy:
1) vršenky – struna hřbetní i v dospělosti
2) sumky – přisedlý způsob života
- Sumka obecná
3) salpy
KOPINATCI
– bezlebeční mořští živočichové
– mají zachovanou chordu
– zúžené tělo na koncích
– není patrná hlava ani končetiny
– ploutevní lem
– tykadla kolem ústního otvoru
– v kůži mají smyslové buňky → pod kůži je rosolovitá škára
– nemají chrupavku ani kosti
– k míše přirůstá pokožka se světločivými buňkami (tzv. Hesseho buňky)
– vířivá jamka – čichová funkce
– příčně pruhovaná svalovina
