Bezlebeční – kopinatci – maturitní otázka

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

biologie

 

Otázka: Bezlebeční – kopinatci

Předmět: Biologie

Přidal(a): Valdezova

 

 

BEZLEBEČNÍ – KOPINATCI (acrania, cephalochordata)

  • jsou evolučně mimořádně významná skupina drobných živočichů
  • obývají písčité mořské mělčiny
  • v larválním stádiu i v dospělosti mají vždy zachovanou chordu (zasahuje až do přední části těla)
  • pod podkmen spadá jediná třída: KOPINATCI

 

KOPINATCI

  • dospělí i larvy se živí mikrofágními rozsivkami a prvoky
  • přes den bývají zahrabaní v jemném písku, kde jim vyčnívá pouze hlava
  • v noci se aktivně pohybují ve vodě
  • připomínají malé rybičky, dosahují velikosti 6 cm
  • dospělec má tělo k oběma koncům zúženo, nemá zřetelnou hlavu ani končetiny
  • zadní část je napárový, kopinatě se rozšiřující ploutní lem
  • ústní otvor je lemován pohyblivými tykadly (cirry) a v zadní třetině břišní strany má dospělec vyústění obžaberního prostoru (porus peribranchialis) a samostatný řitní otvor, kterým vyúsťuje rovné střevo
  • pokožka je tvořena jednou vrstvou buněk
  • pod pokožkou je rosolovitá škára
  • osu a oporu tvoří chorda dorsalis
  • nemají kosti ani chrupavky
  • nad chordou je uložena mícha a nervová trubice
  • po celé délce hřbetu přirůstá pokožka se světločivnými buňkami (hesseho buňky) a v přední části je vířivá jamka (jamka Kollikerova), která má funkci čichovou
  • po stranách těla je příčně pruhovaná svalovina
  • ústní dutina je vyztužena plachetkou a centrálním otvorem, odspodu ční vířivý orgán s bičíky
  • hltan je symetricky prolamován žaberními štěrbinkami
  • koncem larválního stádia obrůstá srůstajícími kožními záhyby, vzniká tím obžaberní prostor
  • dýchá celým povrchem těla
  • CS je uzavřena a nemají vyvinuté srdce
  • krev mají bezbarvou, neobsahuje červené krvinky
  • jsou to gonochoristé bez viditelného pohlavního dimorfismu
  • vývoj– gonády jsou umístěné po stranách hltanu, jsou uvolňovány do peribranchiálního prostoru po prasknutí blanky, s vodou jsou vyplavovány do okolí, rýhováním vznikne blastula a poté gastrula, další stádium se nazývá neurula, embryo se podélně prodlužuje, vchlípením hřbetní části vzniká chorda, po opuštění obalu vzniká obrvená larva, druhotně se prolamují ústa a vzniká řitní otvor, larva je dlouhá asi 1 mm, 2- 3 měsíce žije jako součást planktonu, poté ztrácí obrvení a mění se v dospělce

ZÁSTUPCI:

  • KOPINATEC PLŽOVITÝ (branchiostoma lanceolatum)
    • živočich je poloprůsvitný, růžově zbarvený a dosahuje délky maximálně 8 cm

 

OBRATLOVCI (vertebrata)

  • jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo kostěné kostry, s dobře odlišitelnou hlavovou částí
  • charakteristickými znaky jsou:
    • Vnitřní kostra, páteř je tvořena obratli, hlavová část je kryta lebkou
    • Bilaterálně souměrné tělo
    • Centralizace nejdůležitějších smyslových orgánů
    • Trubicovitá nervová soustava chráněna chrupavčitou nebo kostěnou schránkou
    • Uzavřená cévní soustava
    • Základní funkční jednotka vylučovacích orgánů je nefron
    • Další znaky
    • Kůže mnohovrstevná – pokožka, škára
    • Kostra tvořena chrupavkou, kostí, vazivem
    • Vylučovací orgán – ledviny
    • Cévní systém – uzavřený
    • Nervová soustava – CNS (centrální nervový systém)- mozek, mícha; PNS (periferní nervový systém)- nervy

 

BEZČELISTNATÍ (agnatha)

  • patří sem vodní obratlovci s poměrně jednoduchou tělní organizací
  • nemají čelisti a jsou bez párových končetin
  • po celý život mají primárně zachovanou chordu
  • živí se filtrací vody, dravě paraziticky v současné době žije jen jediná třída

KRUHOÚSTÍ (cyclostomata)

  • tvar těla je hadovitě protáhlý
  • mají nepárové ploutevní lem
  • mají chrupavčitou stavbu těla
  • vývoj je nepřímý a probíhá přes larvu (minoha), která nemá obžaberní prostor
  • živí se řasami, filtrovanými z nasávané vody

MIHULE (petromyzoniformes)

  • mají ústní otvor lemován štěrbinovitě složenými mohutnými pysky kruhovitého tvaru
  • až 1 m
  • kůže pokryta jedovatým slizem
  • jsou dravé
  • mají 7 párů žaberních štěrbin

ZÁSTUPCI:

  • MIHULE POTOČNÍ (lampetra planeri)
    • až 15 cm
    • hlava, ocas a trup jsou od sebe nerozlišeny
    • na konci těla má nálevku s ústním otvorem
    • v dospělosti nepřijímá žádnou potravu, TS zakrňuje
    • za hlavou má 7 žaberních otvorů
    • kůže je lysá, produkuje ochranný sliz
    • ploutevní lem vytváří ocasní ploutev a 2 oddíly hřbetní
    • má venózní srdce (prochází jím pouze odkysličená krev)
    • vylučování škodlivých látek obstarávají prvoledviny (opistonefros)
    • v ČR ohrožený druh
  • MIHULE ŘÍČNÍ (lampetra fluviatilis)
    • má ústřední přísavku s rohovitými zuby a svalnatý jazyk, jímž nasává směs krve hostitele
    • až 50 cm
    • tře se ve sladkých vodách
  • MIHULE MOŘSKÁ (petromyzon marinus)
    • dosahuje velikosti až 100 cm, žije na severní polokouli při atlantickém pobřeží
    • tře se ve sladkých vodách

 

SLIZNATKY (myxiniformes)

  • nevytvářejí přísavný terč
  • oči jsou přerostlé kůží a druhotně jsou redukovány
  • pohlavní žláza se táhne pásovitě kolem střeva, v přední části má gonády
  • jsou hermafrodité
  • tělesná organizace je primitivnější než u mihulí
  • mají mimořádně vyvinuté slizotvorné žlázy
  • sliz podporuje jejich imunitu
  • množství vylučovaného slizu je obranou reakcí sliznatek v útrobách napadených ryb

ZÁSTUPCI:

  • SLIZNATKA CIZOPASNÁ (myxine glutinosa)
    • napadá poranění, oslabené a uhynulé ryby
    • žije v Atlantiku
    • asi 50 cm


Další podobné materiály na webu: