Strunatci – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Kmen strunatci

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Andreafi

 

 

 

 

KMEN: STRUNATCI

  • Nejdokonalejší živočišný kmen.
  • Jsou to mnohobuněční živočichové.
  • Tělo tvořeno třemi zárodečnými listy- endo, ekto mezoderm.
  • Mají druhotnou tělní dutinu – coelom.
  • Jsou bilaterálně souměrní.
  • Mají vnitřní kostru jejímž základem je struna hřbetní (chorda dorsalis).
  • Společné znaky: vnitřní kostra, trubicovitá nervová soustava, u vyšších strunatců je vyvinuta centrální nervová soustava, žaberní štěrbiny (slouží k dýchání, poté zanikají)
  • Cévní soustava je uzavřená. Pláštěnci nikoli!
  • Srdce je umístěno na břišní straně těla.
  • Trávící soustava je trubicovitá.
  • Strunatci – chordata.

 

  • Dělí se na tři podkmeny:

 

KMEN: PLÁŠTĚNCI (Tunicata)

  • Žijí v mořích, buď přisedle (sumky), mohou se i pohybovat (vršenky, salpy).
  • Tělo je kryto pokožkou která vylučuje plášť (tunicin).
  • Ontogenetická regrese – larva je na vyšším vývojovém stupni než dospělec.
  • Většinou to jsou hermafrodité.
  • Coelom – druhotná tělní dutina je redukovaná na osrdečník (perikard).
  • V blízkosti střeva mají buňky, v nichž se hromadí odpadní látky. Ty prasknou a vyloučí se.
  • Dělí se na tři třídy: vršenky, salpy a sumky.
  • MAJÍ OTEVŘENOU CÉVNÍ SOUSTAVU!

 

KMEN: KOPINATCI (Bezlebečení, Crania)

  • Žijí v moři.
  • Mají trvale zachovanou strunu hřbetní (chorda dorsalis).
  • Zástupcem je kopinatec plžovitý:
  • Velký 6 cm.
  • Živí se rozsivkami a prvoky.
  • ploutevní lem, kolem ústního otvoru má hmatové brvy.
  • Za strunou hřbetní má nervovou trubici, nad míchou je pokožka která obsahuje světločivné buňky.
  • Kůže slouží k dýchání.
  • Cévní soustava je uzavřená, nemá srdce, krev je bezbarvá.
  • Jsou gonochoristé, vývoj je nepřímý.

 

KMEN: OBRATLOVCI (Vertabrata)

  • Společné znaky: mají bilaterálně souměrné tělo, je rozlišeno na hlavu, trup a ocas (který v průběhu fylogenetického vývoje může zakrnět).
  • Jsou aktivně pohybliví, tělo je kryto kůží (je tvořena pokožkou a škárou, podkožní vazivo), z kůže vyrůstají kožní deriváty, patří sem i ptáci, ryby.
  • Oporou těla je vnitřní kostra, ta může být dvojího typu: chrupavčitá (žralok), kostěná (člověk, ryby).
  • Typy svalstva: Hladké svalstvo, příčně pruhované (tvoří svaly, svalovina srčení (myokard). Lebka, kostra trupu (páteř), kostra končetin.
  • Cévní soustava je uzavřená (krev koluje v cévách, nerozlévá se do tkání). Srdce je několikadílné. Krev obsahuje hemoglobin – hlavní funkce přenos kyslíku.
  • Rozlišujeme tepny, žíly, vlásečnice.
  • Vylučovací orgány: pravé ledviny…
  • Smyslové orgány: komorové oči, blanitý labyrint vnitřního ucha, dobře vyvinuté čichové ústrojí.
  • Nervová soustava: lze rozdělit na dva podcelky: centrální nervová soustava (mozek, mícha), periferní soustava (nervstvo).
  • Rozmnožovací soustava: jsou to gonochoristé, vývoj je většinou přímý (vyjma obojživelníků – pulci).
  • Rozdělení obratlovců: dvě nadtřídy:

 

NADTŘÍDA: Bezčelistnatci

  • Nemají čelisti ani párové končetiny.
  • Jsou to vodní
  • Struna hřbetní je zachována po celý život.
  • Živí se planktonem, filtrují vodu a tím získávají fytoplankton. Dravé druhy se pak živí masem či parazitují.

 

TŘÍDA: KRUHOÚSTÍ

  • Mají hadovitý tvar těla s nepárovým ploutevním lemem v zadní části těla.
  • Jejich kostra je chrupavčitá.

 

Řád: mihule

  • Obecně je charakterizujeme mihule potoční – délka těla je 20 cm, je chráněna zákonem.
  • Žije v čistých vodách.
  • Ústa jsou nálevkovitá a jsou v nich rohovité zoubky.
  • Za hlavou má 7 párů žaberních štěrbin. Ty ústí do žaberních váčků na vnitřní straně žaberních oblouků.
  • Vývoj je nepřímý – přes larvu –
  • Kůže je lysá a produkuje ochranný sliz (slizový hlen), aby nevysychala.
  • Srdce je venózní (žilné). Prochází jím pouze okysličená krev.
  • Vylučovací soustava: mají prvoledviny.
  • Dalším zástupce je mihule mořská či říční.

 

Řád: sliznatky

  • Anatomicky jsou hermafrodité, funkčně však gonochoristé.
  • Vývoj je přímá, na rozdíl od mihulí nemají larvu.
  • Sliznatka cizopasná: napadá poraněné, oslabené či uhynulé ryby.

 

NADTŘÍDA: Čelistnatci

  • Mají složitou stavbu těla.
  • Jsou aktivní.
  • Velmi rychle se pohybují.
  • Kořisti se zmocňují čelistmi.

 

Třída: Pancířnatí

  • Již vymřeli!

 

Třída: Paryby

  • Mořští živočichové, dosahují až 2 m délky.
  • Mají torpédovitý nebo shora zploštělý tvar těla.
  • Nemají kostní tkáň, chrupavčitá opora těla.
  • Struna hřbetní zachována po celý život.
  • Mají plakoidní šupiny (vznikají jako kostnaté bazální destičky v kůži s vyčnívajícími trny). Tyto šupiny snižují tření.
  • Shodné s histologií zubů (shodné jako zuby).
  • Lebka má protaženou obličejovou část – rostrum (rypec).
  • Ústní otvor je uložen ve spod hlavy, napříč pod rostrem.
  • Ústní otvor tvoří: mohutné čelisti s několika řadami zubů, které vznikly přeměnou plakoidních šupin. Zuby během života vypadávají a znovu zase dorůstají – pouze u zřaloků.
  • Ploutve: se dělí na párové (prsní a břišní ploutve)- a nepárové (ocasní, řitní, 1-2 hřbetní). Ocasní ploutev je heterocerkní (krátká, jeden lalok větší než druhý, nesouměrné).
  • Žaberní aparát: dýchají žábrami, mají žaberní štěrbiny, u různých druhů různý počet (5-7 párů). Uvnitř jsou pak žaberní lupínky – zakončení žaber vevnitř.
  • Trávicí soustava: u paryb jsou velká játra, jsou největší žlázou v těle. Jsou zásobárnou tuku.
  • Cévní soustava je uzavřená.
  • Vylučovací soustava: párové ledviny, rektální žlázy – vylučování přebytečných solí.
  • Smyslové orgány: Čich nozdry, chuť – ústa, hltan, zrak – velké oči, hmat – rypec (rostrum), pokožka těla, sluch – slyší až několik Km. Lorenziniho ampule – slouží jako chemický analyzátor, dokáží zaznamenat změnu teploty, slanost vody, elektrické impulsy vysílané jinými živočichy, pohyb živočichů . Typické pouze pro žraloky. Mají poměrně velký mozek. Ve střevě je spirální řasa (orgán který zvětšuje povrch střeva).
  • Paryby nemají plynový měchýř, proto nejsou ryby.
  • Rozmnožování: jsou živorodí, vejcorodí ale i vejcoživorodí. Od narození se o sebe mláďata starají sama. Oplození je vnitřní.
  • Samci mají párové kopulační orgány.
  • Potrava: filtrují mořskou vodu – získávají plankton, živí se dravě. Dle potravy se dělí: Lovci: (zmocňují se volně plovoucích mořských živočichů). Plantkofágní (druhotně se vrátili k technice získávání drobných mořských živočichů filtrováním vody přes žaberní štěrbiny). Bentofágní (pohybují se nad mořským dnem, z něhož loví mlže, plže a korýše či další živočichy. Pomocí zploštělých zubů louskají jejich schránky.

 

  • Třídu dělíme na tři řády!

 

ŘÁD: ŽRALOCI

  • Máčka skvrnitá – je to nejmenší žralok, délka těla žraloka se pohybuje od 1 až do 15m. Bentický žralok. Pojídá malé bezobratlé živočichy.
  • Žralok bílý – je lidožravý.
  • Žralok obrovský – délka těla kolem 20m, živí se měkkýši a dalšími bezobratlými živočichy.
  • Kladivoun obrovský – délka těla 5m, potrava je kostnaté ryby a bezobratlí živočichové.

 

ŘÁD: REJNOCI

  • Trnucha obecná – mají ploché tělo, protáhlou ocasní ploutev, která se mění v ocas, je protažen v jakýsi bičíkovitý výběžek. Párové ploutve srůstají v lem. Hřbetní a ocasní ploutve zakrňují, žijí u dna. Má trn s jedovou žlázou.
  • Parejnok elektrický – svojí svalovou činnosti vytváří statickou elektřinu. Výbboj asi 300V.

 

ŘÁD: CHIMÉRY

  • Chiméra běloskvrná – tělo protáhlé, velké prsní ploutve, bičovitý ocas. Tělo není souvisle kryto plakoidními šupinami.

 

TŘÍDA: RYBY

  • Druhově nejpočetnější třída obratlovců (24 000 druhů).
  • Kostra – kosti převažují nad chrupavkami.
  • Povrch těla – kostěné šupiny, derivát škáry.
  • Šupiny jsou u většiny druhů cykloidní (kruhový tvar) s hladkým zaobleným okrajem.
  • Mají 4 páry žaber.
  • Žaberní dutina je kryta skřelemi (ploché kosti).
  • Mají plynový měchýř, který vznikl vychlípením hltanu – jeho funkce je hydrostatická – umožňuje rybě plavat v různých hloubkách.

 

Zástupci:

  • KAPR OBECNÝ– přizpůsobení životu ve vodě, 1. dynamický tvar těla – lepší pohyb. 2. Vylučuje sliz pokožkovými žlázami. Tělo rozlišené na tři části: hlava, trup a ocasní ploutev. Kůže – hladká slizovitá, na hřbetě olivově zelený, u spodu-žlutá. Škára – vyrůstají z ní šupiny cykloidního tvaru. Rostou po celý život kapra. Má postranní čáru – od hlavy až k ocasu – umožňuje orientaci ryby.
  • Hlava: velká koncová ústa s bezzubými čelistmi, kolem úst jsou hmatové výběžky (vousy) k vyhmatávání potravy. Po stranách hlavy jsou 2 oči bez víček. Za očima má skřele, které nyní kryjí žaberní dutinu. Trup – tvoří ho hřbetní ploutev.
  • Ocasní ploutev je  vyztužena paprsčitými ostny.
  • Opora těla – kostra – je zkostnatělá, tvoří ji 2 oddíly, trupový a ocasná. Mezi obratli jsou zbytky struny hřbetní.
  • Soustavy: trávící soustava – bezzubý ústa – požerákové zuby (na dně hltanu) – jícen – žaludek – střevo – řitní otvor + játra (velká, mají žlučový váček).
  • Dýchací soustava – dýchá žábrami, má 4 páry, žaberních oblouků chráněných skřelemi.
  • Cévní soustava venózní srdce – prochází pouze odkysličená krev.
  • Vylučovací soustava –
  • Rozmnožovací soustava – chonochoristé, mají párové vaječníky a varlata- Samci= mlíčňáci, samice=jikernačky. Oplození je vnější, vývoj přímý.Nadprodukce potomstva. Místo, kde se ryby třou – trdliště.
  • Nervová soustava – Tvoří ji 2 typy – a) centrální b) obvodové periferní nervy
  • Centrální – je tvořena mozkem a páteřní míchou. U ryb převládá hmota míchy nad hmotou mozku. Mozek má 5 částí – prodloužená mícha, mozeček, střední mozek, mezimozek, koncový mozek (přední mozek je malý). Z mozku vchází 10 párů mozkových nervů.
  • Obvodové periferní nervy – vyrůstají z páteřní míchy.
  • Smyslové ústroje – ploché oči, ve vodě vidí pouze na krátké vzdálenosti. Oči: vidí barevně (díky čípkům), na krátké vzdálenosti. Postraní čára – vnímá jí proudění vody, tlak a pohyb kolem nich. Chuť: ve výrůstcích okolo úst. Weberův orgán – výrůstky na předních obratlích, díky těmto výrůstkům registruje změny tlaku vody.

 

Rozmnožovací migrace

  • Anadromní ryba – připlouvá z moře do řeky (losos)
  • Katadromní ryba – připlouvá z řeky do moře (úhoř)

 

Systematický přehled ryb

TŘÍDA: RYBY

Podtřída: Paprskoploutví – nadřády: násadcoploutví, chrupavčitý, mnohokostnatí, kostnatí.

 

Nadřád: Chrupavčitý

  • Některé znaky paryb: heterocerkní ocas, ploutev příčná ústa na spodu hlavy, hlava protažená v rypec, spirální řasa střeva.
  • Vývojově nejstarší žijící paprskoploutvé ryby.
  • Chrupavčitá kostra.
  • Chorda je zachována po celý život.
  • Mají i znaky ryb – plynový měchýř, vnější oplození, ganoidní šupiny, kostěné skřele.
  • Výskyt: moře a řeky severní polokoule.

 

  • Třída: Ryby
  • Třída: Obojživelníci
  • Třída: Plazi
  • Třída: Ptáci
  • Třída: Savci






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: