Strunatci – maturitní otázka

 

Otázka: Kmen strunatci

Předmět: Biologie

Přidal(a): Andreafi

 

KMEN: STRUNATCI

• Nejdokonalejší živočišný kmen.
• Jsou to mnohobuněční živočichové.
• Tělo tvořeno třemi zárodečnými listy- endo, ekto mezoderm.
• Mají druhotnou tělní dutinu – coelom.
• Jsou bilaterálně souměrní.
• Mají vnitřní kostru jejímž základem je struna hřbetní (chorda dorsalis).
• Společné znaky: vnitřní kostra, trubicovitá nervová soustava, u vyšších strunatců je vyvinuta centrální nervová soustava, žaberní štěrbiny (slouží k dýchání, poté zanikají)
• Cévní soustava je uzavřená. Pláštěnci nikoli!
• Srdce je umístěno na břišní straně těla.
• Trávící soustava je trubicovitá.
• Strunatci – chordata.

 

Dělí se na tři podkmeny:

PODKMEN: PLÁŠTĚNCI (Tunicata)

• Žijí v mořích, buď přisedle (sumky), mohou se i pohybovat (vršenky, salpy).
• Tělo je kryto pokožkou která vylučuje plášť (tunicin).
• Ontogenetická regrese – larva je na vyšším vývojovém stupni než dospělec.
• Většinou to jsou hermafrodité.
• Coelom – druhotná tělní dutina je redukovaná na osrdečník (perikard).
• V blízkosti střeva mají buňky, v nichž se hromadí odpadní látky. Ty prasknou a vyloučí se.
• Dělí se na tři třídy: vršenky, salpy a sumky.
• MAJÍ OTEVŘENOU CÉVNÍ SOUSTAVU!

 

PODKMEN: KOPINATCI (Bezlebečení, Crania)

• Žijí v moři.
• Mají trvale zachovanou strunu hřbetní (chorda dorsalis).
• Zástupcem je kopinatec plžovitý:
• Velký 6 cm.
• Živí se rozsivkami a prvoky.
• Má ploutevní lem, kolem ústního otvoru má hmatové brvy.
• Za strunou hřbetní má nervovou trubici, nad míchou je pokožka která obsahuje světločivné buňky.
• Kůže slouží k dýchání.
• Cévní soustava je uzavřená, nemá srdce, krev je bezbarvá.
• Jsou gonochoristé, vývoj je nepřímý.

 

PODKMEN: OBRATLOVCI (Vertabrata)

• Společné znaky: mají bilaterálně souměrné tělo, je rozlišeno na hlavu, trup a ocas (který v průběhu fylogenetického vývoje může zakrnět).
• Jsou aktivně pohybliví, tělo je kryto kůží (je tvořena pokožkou a škárou, podkožní vazivo), z kůže vyrůstají kožní deriváty, patří sem i ptáci, ryby.
• Oporou těla je vnitřní kostra, ta může být dvojího typu: chrupavčitá (žralok), kostěná (člověk, ryby).
• Typy svalstva: Hladké svalstvo, příčně pruhované (tvoří svaly, svalovina srčení (myokard). Lebka, kostra trupu (páteř), kostra končetin.
• Cévní soustava je uzavřená (krev koluje v cévách, nerozlévá se do tkání). Srdce je několikadílné. Krev obsahuje hemoglobin – hlavní funkce přenos kyslíku.
• Rozlišujeme tepny, žíly, vlásečnice.
• Vylučovací orgány: pravé ledviny…
• Smyslové orgány: komorové oči, blanitý labyrint vnitřního ucha, dobře vyvinuté čichové ústrojí.
• Nervová soustava: lze rozdělit na dva podcelky: centrální nervová soustava (mozek, mícha), periferní soustava (nervstvo).
• Rozmnožovací soustava: jsou to gonochoristé, vývoj je většinou přímý (vyjma obojživelníků – pulci).
• Rozdělení obratlovců: dvě nadtřídy:

 

NADTŘÍDA: Bezčelistnatci

• Nemají čelisti ani párové končetiny.
• Jsou to vodní
• Struna hřbetní je zachována po celý život.
• Živí se planktonem, filtrují vodu a tím získávají fytoplankton. Dravé druhy se pak živí masem či parazitují.

 

TŘÍDA: KRUHOÚSTÍ

• Mají hadovitý tvar těla s nepárovým ploutevním lemem v zadní části těla.
• Jejich kostra je chrupavčitá.

 

Řád: mihule

• Obecně je charakterizujeme mihule potoční – délka těla je 20 cm, je chráněna zákonem.
• Žije v čistých vodách.
• Ústa jsou nálevkovitá a jsou v nich rohovité zoubky.
• Za hlavou má 7 párů žaberních štěrbin. Ty ústí do žaberních váčků na vnitřní straně žaberních oblouků.
• Vývoj je nepřímý – přes larvu –
• Kůže je lysá a produkuje ochranný sliz (slizový hlen), aby nevysychala.
• Srdce je venózní (žilné). Prochází jím pouze okysličená krev.
• Vylučovací soustava: mají prvoledviny.
• Dalším zástupce je mihule mořská či říční.

 

Řád: sliznatky

• Anatomicky jsou hermafrodité, funkčně však gonochoristé.
• Vývoj je přímá, na rozdíl od mihulí nemají larvu.
• Sliznatka cizopasná: napadá poraněné, oslabené či uhynulé ryby.

 

NADTŘÍDA: Čelistnatci

• Mají složitou stavbu těla.
• Jsou aktivní.
• Velmi rychle se pohybují.
• Kořisti se zmocňují čelistmi.

 

Třída: Pancířnatí

• Již vymřeli!

 

Třída: Paryby

• Mořští živočichové, dosahují až 2 m délky.
• Mají torpédovitý nebo shora zploštělý tvar těla.
• Nemají kostní tkáň, chrupavčitá opora těla.
• Struna hřbetní zachována po celý život.
• Mají plakoidní šupiny (vznikají jako kostnaté bazální destičky v kůži s vyčnívajícími trny). Tyto šupiny snižují tření.
• Shodné s histologií zubů (shodné jako zuby).
• Lebka má protaženou obličejovou část – rostrum (rypec).
• Ústní otvor je uložen ve spod hlavy, napříč pod rostrem.
• Ústní otvor tvoří: mohutné čelisti s několika řadami zubů, které vznikly přeměnou plakoidních šupin. Zuby během života vypadávají a znovu zase dorůstají – pouze u zřaloků.
• Ploutve: se dělí na párové (prsní a břišní ploutve)- a nepárové (ocasní, řitní, 1-2 hřbetní). Ocasní ploutev je heterocerkní (krátká, jeden lalok větší než druhý, nesouměrné).
• Žaberní aparát: dýchají žábrami, mají žaberní štěrbiny, u různých druhů různý počet (5-7 párů). Uvnitř jsou pak žaberní lupínky – zakončení žaber vevnitř.
• Trávicí soustava: u paryb jsou velká játra, jsou největší žlázou v těle. Jsou zásobárnou tuku.
• Cévní soustava je uzavřená.
• Vylučovací soustava: párové ledviny, rektální žlázy – vylučování přebytečných solí.
• Smyslové orgány: Čich – nozdry, chuť – ústa, hltan, zrak – velké oči, hmat – rypec (rostrum), pokožka těla, sluch – slyší až několik Km. Lorenziniho ampule – slouží jako chemický analyzátor, dokáží zaznamenat změnu teploty, slanost vody, elektrické impulsy vysílané jinými živočichy, pohyb živočichů . Typické pouze pro žraloky. Mají poměrně velký mozek. Ve střevě je spirální řasa (orgán který zvětšuje povrch střeva).
• Paryby nemají plynový měchýř, proto nejsou ryby.
• Rozmnožování: jsou živorodí, vejcorodí ale i vejcoživorodí. Od narození se o sebe mláďata starají sama. Oplození je vnitřní.
• Samci mají párové kopulační orgány.
• Potrava: filtrují mořskou vodu – získávají plankton, živí se dravě. Dle potravy se dělí: Lovci: (zmocňují se volně plovoucích mořských živočichů). Plantkofágní (druhotně se vrátili k technice získávání drobných mořských živočichů filtrováním vody přes žaberní štěrbiny). Bentofágní (pohybují se nad mořským dnem, z něhož loví mlže, plže a korýše či další živočichy. Pomocí zploštělých zubů louskají jejich schránky.
• Třídu dělíme na tři řády!

 

ŘÁD: ŽRALOCI

• Máčka skvrnitá – je to nejmenší žralok, délka těla žraloka se pohybuje od 1 až do 15m. Bentický žralok. Pojídá malé bezobratlé živočichy.
• Žralok bílý – je lidožravý.
• Žralok obrovský – délka těla kolem 20m, živí se měkkýši a dalšími bezobratlými živočichy.
• Kladivoun obrovský – délka těla 5m, potrava je kostnaté ryby a bezobratlí živočichové.

 

ŘÁD: REJNOCI

• Trnucha obecná – mají ploché tělo, protáhlou ocasní ploutev, která se mění v ocas, je protažen v jakýsi bičíkovitý výběžek. Párové ploutve srůstají v lem. Hřbetní a ocasní ploutve zakrňují, žijí u dna. Má trn s jedovou žlázou.
• Parejnok elektrický – svojí svalovou činnosti vytváří statickou elektřinu. Výbboj asi 300V.

 

ŘÁD: CHIMÉRY

• Chiméra běloskvrná – tělo protáhlé, velké prsní ploutve, bičovitý ocas. Tělo není souvisle kryto plakoidními šupinami.

 

TŘÍDA: RYBY

• Druhově nejpočetnější třída obratlovců (24 000 druhů).
• Kostra – kosti převažují nad chrupavkami.
• Povrch těla – kostěné šupiny, derivát škáry.
• Šupiny jsou u většiny druhů cykloidní (kruhový tvar) s hladkým zaobleným okrajem.
• Mají 4 páry žaber.
• Žaberní dutina je kryta skřelemi (ploché kosti).
• Mají plynový měchýř, který vznikl vychlípením hltanu – jeho funkce je hydrostatická – umožňuje rybě plavat v různých hloubkách.

Zástupci:

• KAPR OBECNÝ– přizpůsobení životu ve vodě, 1. dynamický tvar těla – lepší pohyb. 2. Vylučuje sliz pokožkovými žlázami. Tělo rozlišené na tři části: hlava, trup a ocasní ploutev. Kůže – hladká slizovitá, na hřbetě olivově zelený, u spodu-žlutá. Škára – vyrůstají z ní šupiny cykloidního tvaru. Rostou po celý život kapra. Má postranní čáru – od hlavy až k ocasu – umožňuje orientaci ryby.
• Hlava: velká koncová ústa s bezzubými čelistmi, kolem úst jsou hmatové výběžky (vousy) k vyhmatávání potravy. Po stranách hlavy jsou 2 oči bez víček. Za očima má skřele, které nyní kryjí žaberní dutinu. Trup – tvoří ho hřbetní ploutev.
• Ocasní ploutev je  vyztužena paprsčitými ostny.
• Opora těla – kostra – je zkostnatělá, tvoří ji 2 oddíly, trupový a ocasná. Mezi obratli jsou zbytky struny hřbetní.
• Soustavy: trávící soustava – bezzubý ústa – požerákové zuby (na dně hltanu) – jícen – žaludek – střevo – řitní otvor + játra (velká, mají žlučový váček).
• Dýchací soustava – dýchá žábrami, má 4 páry, žaberních oblouků chráněných skřelemi.
• Cévní soustava – venózní srdce – prochází pouze odkysličená krev.
• Vylučovací soustava –
• Rozmnožovací soustava – chonochoristé, mají párové vaječníky a varlata- Samci= mlíčňáci, samice=jikernačky. Oplození je vnější, vývoj přímý. Nadprodukce potomstva. Místo, kde se ryby třou – trdliště.
• Nervová soustava – Tvoří ji 2 typy – a) centrální b) obvodové periferní nervy
• Centrální – je tvořena mozkem a páteřní míchou. U ryb převládá hmota míchy nad hmotou mozku. Mozek má 5 částí – prodloužená mícha, mozeček, střední mozek, mezimozek, koncový mozek (přední mozek je malý). Z mozku vchází 10 párů mozkových nervů.
• Obvodové periferní nervy – vyrůstají z páteřní míchy.
• Smyslové ústroje – ploché oči, ve vodě vidí pouze na krátké vzdálenosti. Oči: vidí barevně (díky čípkům), na krátké vzdálenosti. Postraní čára – vnímá jí proudění vody, tlak a pohyb kolem nich. Chuť: ve výrůstcích okolo úst. Weberův orgán – výrůstky na předních obratlích, díky těmto výrůstkům registruje změny tlaku vody.

 

Rozmnožovací migrace

• Anadromní ryba – připlouvá z moře do řeky (losos)
• Katadromní ryba – připlouvá z řeky do moře (úhoř)

 

Systematický přehled ryb

TŘÍDA: RYBY

• Podtřída: Paprskoploutví – nadřády: násadcoploutví, chrupavčitý, mnohokostnatí, kostnatí.

 

Nadřád: Chrupavčitý

• Některé znaky paryb: heterocerkní ocas, ploutev příčná ústa na spodu hlavy, hlava protažená v rypec, spirální řasa střeva.
• Vývojově nejstarší žijící paprskoploutvé ryby.
• Chrupavčitá kostra.
• Chorda je zachována po celý život.
• Mají i znaky ryb – plynový měchýř, vnější oplození, ganoidní šupiny, kostěné skřele.
• Výskyt: moře a řeky severní polokoule.

 

• Třída: Ryby
• Třída: Obojživelníci
• Třída: Plazi
• Třída: Ptáci
• Třída: Savci