Strunatci – maturitní otázka z biologie (2)

 

   Otázka: Strunatci

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Ines

 

 

 

 

hlavní znaky kmene:

  • struna hřbetní (chorda dorsalis)
    • základ vnitřního skeletu
    • vzniká vychlípením hřbetní části prvostřeva (entodermální původ)
    • u vyšších obratlovců nahrazena kostěnou (chrupavčitou) páteří
    • trubicová NS
      • v hlavové části rozšířena na mozek s komorami
      • vzniká během ontogeneze vchlípením neuroektodermu
      • v určité fázi ontogeneze je dutina nervové trubice spojena s prvostřevem neurenterickým kanálem
      • žaberní štěrbiny po obou stranách hltanu
        • fce: filtrace vody a získávání potravy
        • podhltanová žláza
          • váže jód a pomocí thyroxinu ovlivňuje metabolismus
          • u všech strunatců
          • trávicí trubice pod chordou, nervová nad ní
          • fotosensitivní buňky se vyvíjí z ektodermu CNS (u ostatních kmenů z epidermálního ektodermu)

 

Systém:   

kmen: Strunatci (Chordata)

podkmen: Pláštěnci (Urochordata; Tunicata)

třída: Sumky

třída:Salpy

třída: Vršenky

podkmen: Bezlebeční (Cephalochordata; Acrania)

podkmen: Obratlovci (Vertebrata; Craniota)

nadtřída: Bezčelistnatci

třída: Kruhoústí

nadtřída: Čelistnatci

třída: Trnoploutví

třída: Pancířnatci

třída: Paryby

třída: Ryby

třída: Obojživelníci

třída:Plazi

třída: Ptáci (Aves)

třída: Savci (Mammalia)

 

Pláštěnci

  • výskyt: převážně moře
  • velikost: O,3 mm – 30 cm
  • tělo pokryto jednovrstevnou pokožkou vylučující plášť (= tunica), který obsahuje tunicin (chemickým složením podobný celulóze);
  • chorda – jen jako svalnatá ocasní část u larev, díky které se pohybují
    (proto Urochordata)
  • otevřená CS
  • VS není – odpadní látky odstraňují nefrocyty – kolují v krvi, a když se naplní, zachytí se na některých místech těla
  • hermafrodité – časté střídání pohl. a nepohl. rozmnožování (metageneze); během nepohlavního rozmnožování, pučení, vznikají kolonie
  • ontogenetická regrese = larva je na vyšším stupni vývoje než dospělý jedinec
  • TS – hltan s velkým množstvím žaberních štěrbin, obklopenými žaberním prostorem (atriem) – zachycování potravy, dýchání
  • endostyl – podélná rýha na břišní straně; slepuje slizem částečky potravy, které putují epibrachiální rýhou do jícnu a dál

 

Sumky

  • dospělci žijí přisedle
  • Sumka obecná
  • Pospolitka svijonožcová, Sumka hrbolatá

 

Salpy

  • jsou součástí planktonu
  • kolonie volně plavou
  • složitý vývin s metagenezí
  • Salpa zoubkovaná
  • Salpa nálevkovitá, Ohnivka atlantská

 

Vršenky

  • schránky („vrše“) se třemi otvory – vyvrhovací a dva přijímací
  • cca velikost vlašského ořechu
  • v dospělosti zachována NS i chorda
  • Vršenka obecná
  • V. středozemní, V. jednopohlavní

 

Bezlebeční

  • výskyt: moře, písčité mělčiny
  • velikost: do 10 cm
  • velice studovaný živočich – mnoho společných znaku ve stavbě těl kopinatců a larev mihulí – ?možný společný předchůdce obratlovců?
  • chorda zůstává celý život
  • tělo lemováno ploutevním lemem zakončeným ocasní ploutvičkou ve tvaru kopí
  • svalstvo tvořeno bočním svalem; příčně pruhovaná svalovina
  • uzavřená CS bez srdce; krevní oběh je zajišťován stahy žaberních tepen
  • VS tvoří přibližně sto párů nefridií
  • nervová trubice po celé délce těla, nad strunou hřbetní, v přední části se mírně rozšiřuje v tzv. „mozkový“ váček
  • smyslové orgány – Hesseho buňky – zraková čidla; míšní očka – buňky s pigmentem
  • gonochoristé – cca 25 párů gonád po stranách hltanu; nepatrná pohlavní dimorfismus
  • mimotělní oplození; obrvené larvy z vajíček prodělávají metamorfózu vzniká dospělý jedinec

 

  • Kopinatec plžovitý

 

Obratlovci

  • výskyt: po celé Zemi
  • nejpočetnější z kmene strunatců
  • pokožka – vícevrstevná; různé pokryvy – šupiny, peří, srst

kostra:

  • trup: struna hřbetní – bezčelistnatci, embryonální základ u čelistnatců; páteř – čelistnatci
  • hlava: lebka složená z neurocrania (mozková část) a viscerokrania (obličejová č.), které vzniklo ze žaberních oblouků
  • končetiny: všechny typy ploutví, nohy a jejich modifikace (křídla, ruce, …)
  • TS trubicovitá
  • DS – žábry (paryby, ryby); plicní vaky (ryby); plíce (obojživelníci, savci, …)
  • CS uzavřená se srdcem a cévami
  • VS – různé typy párových ledvin
  • NS trubicovitá; dělí se na CNS a periferní NS
  • až na výjimky gonochoristé
  • pohlavní rozmnožování; vnitřní i vnější oplození
  • vejcorodost – oviparie
  • vejcoživorodost – ovoviviparie
  • živorodost – viviparie

 

dělení obratlovců podle několika hledisek:

1) podle přítomnosti zárodečných obalů:

  • bezblanní (anamnia) – netvoří se amnion a allantois; zárodek se vyvíjí ve vodě – kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci
  • blanatí (amniota) – obaly se tvoří; zárodek se vyvíjí na souši – ptáci, savci

2) podle způsobu pohybu

  • čtyřnožci – Tetrapoda; noha a její modifikace
  • ploutvovci – Pisces; vodní obratlovci s ploutvemi

3) podle přítomnosti čelistí

  • bezčelistnatci – kruhoústí
  • čelistnatci – paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci

 

Bezčelistnatci

  • vodní živočichové
  • ústa bez čelisti
  • již v ordoviku

 

Kruhoústí

  • savá ústa
  • proudový orgán

 

Mihule

  • úhořovité tělo
  • ústa s kruhovou přísavkou
  • chorda je chrupavčitá
  • primitivní stavba mozkovny – 2 chrupavky
  • larva = minoha – stejně velká jako dospělec, tlama do podkovy (dospělec do kroužku)
  • žábry – 7 žaberních oblouků → 7 žaberních štěrbin
  • venózní srdce – krev bez kyslíku
  • velmi chráněné
  • Mihule říční, Mihule potoční

 

Sliznatky

  • kolem 1 m
  • požírají mrtvoly na dně moří
  • Sliznatka cizopásná

Čelistnatci

  • čelisti – přeměnou párového žaberního oblouku
  • párové končetiny
  • tři polokruhovité chodbičky v labyrintu vnitřního ucha

 

Paryby

 

  • už od devonu
  • úspěšná skupina
  • převážně v mořích, méně sladkovodních
  • stavba těla:
    • ploutve:

hřbetní – 1 – 2, nepárová

  • ocasní
    • hlavní zdroj pohybu
    • nepárová
    • heterocerkní typ ploutve (nesouměrná, linie páteře pokračuje do horního laloku)
    • břišní – pterygopody – vnitřní strana, párová
    • prsní = hrudní – párová, drží rovnováhu
    • řitní – nepárová
    • tělní pokryv:
      • kůže – šupiny se stejnou stavbou jako zuby, na povrchu sklovina = plakoidní šupiny
      • zuby – ve více řadách, vztyčena jenom 1. řada, postupně se posouvají a nahrazují
      • kostra:
        • chrupavčitá
        • některé části mírně zvápenatělé
        • lebka

celistvá, protažená = rostrum

horní a dolní čelist vznikají přeměnou 1. žaberního oblouku

  • struna hřbetní – není souvislá
  • TS
    • ústa – příčná, zuby v řadách
    • objemný žaludek
    • střevo – uvnitř. tzv. spirální řasa = typhlosolis – zvětšuje vnitřní povrch střeva
    • játra

velká → masožravci

vysoký obsah tuku – pomáhá nadnášet tělo

  • DS
    • žábry – většinou 5 párů žaberních štěrbin
    • neustálým plaváním se okysličuje krev
    • musí spát v proudu
    • CS
      • venózní = žilné srdce – srdcem prochází krev bez kyslíku, je směřována k žábrám
      • v krvi 0,8 % močoviny (pohybují se ve slaném prostředí – osmóza)
      • rektální žláza = vylučuje přebytečné soli
      • VS: párové ledviny
      • smysly:
        • čich – dominantní smysl, dobře vyvinuté čichové laloky koncového mozku
        • velká pohyblivost – dobře vyvinutý mozeček
        • proudový orgán – trubičky po stranách těla pod šupinami, cítí vibrace a otřesy
        • elektroreceptory

à vnímají elektrickou aktivitu svalové hmoty

na čumáku – Lorenziniho ampule

  • rovnovážně sluchový orgán – vnitřní ucho
  • zrak:

velké oči, extrémní dalekozrakost – vidí lépe na dálku

bez akomodace = zaostřování

  • chuťové buňky – rozptýleny v kůži po celém těle
  • rozmnožování:
    • oplození – vnitřní
    • vývin – přímý
    • 2 skupiny:

vejcorodí – vývin trvá asi 6 měsíců, „vejce“ drží na rostlinách

živorodí – vývin 2-10 měsíců, zárodky – nitroděložní kanibalismus = nejvyvinutější zárodek sežere ostatní

 

Příčnoústí

  • příčná ústa
  • plakoidní šupiny – souvisle po těle, spirální řasa
  • tato podtřída dříve zahrnovala 2 řády – žraloci, rejnoci, nyní se tyto řády rozdělily na další

 

řád: Žralouni

  • 2 hřbetní ploutve, bez trnů, velikost do 7 m

máčka skvrnitá

  • do 1 m
  • Středozemní moře
  • dospělé s tmavými skvrnami
  • neškodná

 

žralok tygří

  • moře a oceány subtropického a tropického pásu
  • do 4 m
  • samotář

 

žralok modravý

  • do 4 m
  • téměř po celém světě
  • v noci loví hejna rybek

 

kladivoun obecný

  • do 4 m
  • svérázný tvar hlavy – vytažená do šířky
  • shlukuje se do hejn
  • tmavě olivový, vespod bílý

 

řád: Obrouni

  • 2 hřbetní ploutve
  • ústa velká – zasahující až za oko

 

žralok veliký

  • ocasní ploutev téměř symetrická
  • dlouhé žaberní štěrbiny
  • živí se zooplanktonem (rybky, bezobratlí živočichové)
  • přemísťuje se v hejnech o více jak 100 jedincích, plavou v řadě těsně za sebou

 

žralok bílý (lidožravý)

  • do 8 m
  • nejnebezpečnější druh žraloka
  • bílé břicho, šedý hřbet
  • loví lachtany, delfíny a ryby

 

řád: Malotlamci

  • malá ústa s vousky
  • 2 hřbetní ploutve bez trnů

 

žralok obrovský

  • velikost až 18 m
  • tropické a subtrop. pásmo
  • velké žaberní štěrbiny
  • vyhledává místa s teplou vodou,
  • živí se planktonem, krilem

 

řád: Rejnoci

  • zploštělé tělo
  • žaberní štěrbiny vespod
  • ploutve srostlé kolem dokola do ploutevního lemu, chybí řitní ploutev

 

parejnok elektrický

  • ploché kulové tělo
  • kůže hladká bez trnů
  • žije na dně při pobřeží
  • loví pomocí elektrického výboje – až 200 V
  • vejcoživorodý

 

rejnok ostnatý

  • na dně Černého a Středozemního moře
  • zahrabává se do písku

 

trnucha obecná

  • jedovaté trny na ocase
  • Atlantský oceán, Středozemní a Černé moře
  • tento druh se proslavil zabitím zoologa Steva Irwina

 

rejnok manta

  • tělo tvaru kosočtverce, širší než delší
  • elegantně se vznášejí ve vodě
  • největší mají šířku kolem 5 m

 

Chimérovci

  • velké prsní ploutve
  • šupiny jen místně
  • 4 žaberní štěrbiny
  • od prvohor
  • není spirální řasa ve střevě
  • hlubokomořské druhy

 

chiméra podivná

  • Atlantský oceán
  • velká hlava, velké oči
  • samci menší než samice
  • sestupují do hloubek






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: