Strunatci – maturitní otázka (2)

 

Otázka: Strunatci

Předmět: Biologie

Přidal(a): Ines

 

Hlavní znaky kmene:

• struna hřbetní (chorda dorsalis)
  • základ vnitřního skeletu
  • vzniká vychlípením hřbetní části prvostřeva (entodermální původ)
  • u vyšších obratlovců nahrazena kostěnou (chrupavčitou) páteří
• trubicová NS
  • v hlavové části rozšířena na mozek s komorami
  • vzniká během ontogeneze vchlípením neuroektodermu
  • v určité fázi ontogeneze je dutina nervové trubice spojena s prvostřevem neurenterickým kanálem
• žaberní štěrbiny po obou stranách hltanu
  • fce: filtrace vody a získávání potravy
• podhltanová žláza
  • váže jód a pomocí thyroxinu ovlivňuje metabolismus
  • u všech strunatců
• trávicí trubice pod chordou, nervová nad ní
• fotosensitivní buňky se vyvíjí z ektodermu CNS (u ostatních kmenů z epidermálního ektodermu)

 

Systém:   

• kmen: Strunatci (Chordata)
  • podkmen: Pláštěnci (Urochordata; Tunicata)
    • třída: Sumky
    • třída:Salpy
    • třída: Vršenky
  • podkmen: Bezlebeční (Cephalochordata; Acrania)
  • podkmen: Obratlovci (Vertebrata; Craniota)
    • nadtřída: Bezčelistnatci
      • třída: Kruhoústí
    • nadtřída: Čelistnatci
      • třída: Trnoploutví
      • třída: Pancířnatci
      • třída: Paryby
      • třída: Ryby
      • třída: Obojživelníci
      • třída:Plazi
      • třída: Ptáci (Aves)
      • třída: Savci (Mammalia)

 

Pláštěnci

• výskyt: převážně moře
• velikost: O,3 mm – 30 cm
• tělo pokryto jednovrstevnou pokožkou vylučující plášť (= tunica), který obsahuje tunicin (chemickým složením podobný celulóze);
• chorda – jen jako svalnatá ocasní část u larev, díky které se pohybují
  (proto Urochordata)
• otevřená CS
• VS není – odpadní látky odstraňují nefrocyty – kolují v krvi, a když se naplní, zachytí se na některých místech těla
• hermafrodité – časté střídání pohl. a nepohl. rozmnožování (metageneze); během nepohlavního rozmnožování, pučení, vznikají kolonie
• ontogenetická regrese = larva je na vyšším stupni vývoje než dospělý jedinec
• TS – hltan s velkým množstvím žaberních štěrbin, obklopenými žaberním prostorem (atriem) – zachycování potravy, dýchání
• endostyl – podélná rýha na břišní straně; slepuje slizem částečky potravy, které putují epibrachiální rýhou do jícnu a dál

 

Sumky

• dospělci žijí přisedle
• Sumka obecná
• Pospolitka svijonožcová, Sumka hrbolatá

 

Salpy

• jsou součástí planktonu
• kolonie volně plavou
• složitý vývin s metagenezí
• Salpa zoubkovaná
• Salpa nálevkovitá, Ohnivka atlantská

 

Vršenky

• schránky („vrše“) se třemi otvory – vyvrhovací a dva přijímací
• cca velikost vlašského ořechu
• v dospělosti zachována NS i chorda
• Vršenka obecná
• V. středozemní, V. jednopohlavní

 

Bezlebeční

• výskyt: moře, písčité mělčiny
• velikost: do 10 cm
• velice studovaný živočich – mnoho společných znaku ve stavbě těl kopinatců a larev mihulí – ?možný společný předchůdce obratlovců?
• chorda zůstává celý život
• tělo lemováno ploutevním lemem zakončeným ocasní ploutvičkou ve tvaru kopí
• svalstvo tvořeno bočním svalem; příčně pruhovaná svalovina
• uzavřená CS bez srdce; krevní oběh je zajišťován stahy žaberních tepen
• VS tvoří přibližně sto párů nefridií
• nervová trubice po celé délce těla, nad strunou hřbetní, v přední části se mírně rozšiřuje v tzv. „mozkový“ váček
• smyslové orgány – Hesseho buňky – zraková čidla; míšní očka – buňky s pigmentem
• gonochoristé – cca 25 párů gonád po stranách hltanu; nepatrná pohlavní dimorfismus
• mimotělní oplození; obrvené larvy z vajíček prodělávají metamorfózu vzniká dospělý jedinec

 

• Kopinatec plžovitý

 

Obratlovci

• výskyt: po celé Zemi
• nejpočetnější z kmene strunatců
• pokožka – vícevrstevná; různé pokryvy – šupiny, peří, srst

kostra:

• trup: struna hřbetní – bezčelistnatci, embryonální základ u čelistnatců; páteř – čelistnatci
• hlava: lebka složená z neurocrania (mozková část) a viscerokrania (obličejová č.), které vzniklo ze žaberních oblouků
• končetiny: všechny typy ploutví, nohy a jejich modifikace (křídla, ruce, …)
• TS trubicovitá
• DS – žábry (paryby, ryby); plicní vaky (ryby); plíce (obojživelníci, savci, …)
• CS uzavřená se srdcem a cévami
• VS – různé typy párových ledvin
• NS trubicovitá; dělí se na CNS a periferní NS
• až na výjimky gonochoristé
• pohlavní rozmnožování; vnitřní i vnější oplození
• vejcorodost – oviparie
• vejcoživorodost – ovoviviparie
• živorodost – viviparie

 

Dělení obratlovců podle několika hledisek:

• 1) podle přítomnosti zárodečných obalů:
• • bezblanní (anamnia) – netvoří se amnion a allantois; zárodek se vyvíjí ve vodě – kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci
  • blanatí (amniota) – obaly se tvoří; zárodek se vyvíjí na souši – ptáci, savci
• 2) podle způsobu pohybu
• • čtyřnožci – Tetrapoda; noha a její modifikace
  • ploutvovci – Pisces; vodní obratlovci s ploutvemi
• 3) podle přítomnosti čelistí
• • bezčelistnatci – kruhoústí
  • čelistnatci – paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci

 

Bezčelistnatci

• vodní živočichové
• ústa bez čelisti
• již v ordoviku

 

Kruhoústí

• savá ústa
• proudový orgán

 

Mihule

• úhořovité tělo
• ústa s kruhovou přísavkou
• chorda je chrupavčitá
• primitivní stavba mozkovny – 2 chrupavky
• larva = minoha – stejně velká jako dospělec, tlama do podkovy (dospělec do kroužku)
• žábry – 7 žaberních oblouků → 7 žaberních štěrbin
• venózní srdce – krev bez kyslíku
• velmi chráněné
• Mihule říční, Mihule potoční

 

Sliznatky

• kolem 1 m
• požírají mrtvoly na dně moří
• Sliznatka cizopásná

 

Čelistnatci

• čelisti – přeměnou párového žaberního oblouku
• párové končetiny
• tři polokruhovité chodbičky v labyrintu vnitřního ucha

 

Paryby

• už od devonu
• úspěšná skupina
• převážně v mořích, méně sladkovodních
• stavba těla:
  • ploutve:
    • -> hřbetní – 1 – 2, nepárová
    •  ocasní
      • hlavní zdroj pohybu
      • nepárová
      • heterocerkní typ ploutve (nesouměrná, linie páteře pokračuje do horního laloku)
    • břišní – pterygopody – vnitřní strana, párová
    • prsní = hrudní – párová, drží rovnováhu
    • řitní – nepárová
• tělní pokryv:
  • kůže – šupiny se stejnou stavbou jako zuby, na povrchu sklovina = plakoidní šupiny
  • zuby – ve více řadách, vztyčena jenom 1. řada, postupně se posouvají a nahrazují
• kostra:
  • chrupavčitá
  • některé části mírně zvápenatělé
  • lebka
    • -> celistvá, protažená = rostrum
    • -> horní a dolní čelist vznikají přeměnou 1. žaberního oblouku
  • struna hřbetní – není souvislá

• TS
  • ústa – příčná, zuby v řadách
  • objemný žaludek
  • střevo – uvnitř. tzv. spirální řasa = typhlosolis – zvětšuje vnitřní povrch střeva
  • játra
    • → velká → masožravci
    • → vysoký obsah tuku – pomáhá nadnášet tělo

• DS
  • žábry – většinou 5 párů žaberních štěrbin
  • neustálým plaváním se okysličuje krev
  • musí spát v proudu
• CS
  • venózní = žilné srdce – srdcem prochází krev bez kyslíku, je směřována k žábrám
  • v krvi 0,8 % močoviny (pohybují se ve slaném prostředí – osmóza)
  • rektální žláza = vylučuje přebytečné soli
• VS: párové ledviny
• smysly:
  • čich – dominantní smysl, dobře vyvinuté čichové laloky koncového mozku
  • velká pohyblivost – dobře vyvinutý mozeček
  • proudový orgán – trubičky po stranách těla pod šupinami, cítí vibrace a otřesy
  • elektroreceptory
    • vnímají elektrickou aktivitu svalové hmoty
    • na čumáku – Lorenziniho ampule
  • rovnovážně sluchový orgán – vnitřní ucho
  • zrak:
    • velké oči, extrémní dalekozrakost – vidí lépe na dálku
    • bez akomodace = zaostřování
  • chuťové buňky – rozptýleny v kůži po celém těle

• rozmnožování:
  • oplození – vnitřní
  • vývin – přímý
  • 2 skupiny:
    • vejcorodí – vývin trvá asi 6 měsíců, „vejce“ drží na rostlinách
    • živorodí – vývin 2-10 měsíců, zárodky – nitroděložní kanibalismus = nejvyvinutější zárodek sežere ostatní

 

Příčnoústí

• příčná ústa
• plakoidní šupiny – souvisle po těle, spirální řasa
• tato podtřída dříve zahrnovala 2 řády – žraloci, rejnoci, nyní se tyto řády rozdělily na další

 

řád: Žralouni

• 2 hřbetní ploutve, bez trnů, velikost do 7 m

máčka skvrnitá

• do 1 m
• Středozemní moře
• dospělé s tmavými skvrnami
• neškodná

 

žralok tygří

• moře a oceány subtropického a tropického pásu
• do 4 m
• samotář

 

žralok modravý

• do 4 m
• téměř po celém světě
• v noci loví hejna rybek

 

kladivoun obecný

• do 4 m
• svérázný tvar hlavy – vytažená do šířky
• shlukuje se do hejn
• tmavě olivový, vespod bílý

 

řád: Obrouni

• 2 hřbetní ploutve
• ústa velká – zasahující až za oko

 

žralok veliký

• ocasní ploutev téměř symetrická
• dlouhé žaberní štěrbiny
• živí se zooplanktonem (rybky, bezobratlí živočichové)
• přemísťuje se v hejnech o více jak 100 jedincích, plavou v řadě těsně za sebou

 

žralok bílý (lidožravý)

• do 8 m
• nejnebezpečnější druh žraloka
• bílé břicho, šedý hřbet
• loví lachtany, delfíny a ryby

 

řád: Malotlamci

• malá ústa s vousky
• 2 hřbetní ploutve bez trnů

 

žralok obrovský

• velikost až 18 m
• tropické a subtrop. pásmo
• velké žaberní štěrbiny
• vyhledává místa s teplou vodou,
• živí se planktonem, krilem

 

řád: Rejnoci

• zploštělé tělo
• žaberní štěrbiny vespod
• ploutve srostlé kolem dokola do ploutevního lemu, chybí řitní ploutev

 

parejnok elektrický

• ploché kulové tělo
• kůže hladká bez trnů
• žije na dně při pobřeží
• loví pomocí elektrického výboje – až 200 V
• vejcoživorodý

 

rejnok ostnatý

• na dně Černého a Středozemního moře
• zahrabává se do písku

 

trnucha obecná

• jedovaté trny na ocase
• Atlantský oceán, Středozemní a Černé moře
• tento druh se proslavil zabitím zoologa Steva Irwina

 

rejnok manta

• tělo tvaru kosočtverce, širší než delší
• elegantně se vznášejí ve vodě
• největší mají šířku kolem 5 m

 

Chimérovci

• velké prsní ploutve
• šupiny jen místně
• 4 žaberní štěrbiny
• od prvohor
• není spirální řasa ve střevě
• hlubokomořské druhy

 

chiméra podivná

• Atlantský oceán
• velká hlava, velké oči
• samci menší než samice
• sestupují do hloubek