Paryby, ryby – maturitní otázka

 

Otázka: Paryby, ryby

Předmět: Biologie

Přidal(a): mahusa

 

 

Paryby

Patří do kmene: strunatci, podkmene: obratlovci, nadtřídy: čelistnatci a třídy: paryby. Mají torpédovité nebo zploštělé tělo pokryté plakoidními šupinami (jsou drsné, s trnem) z emailu nebo dentinu (= zuboviny), chrupavčitou kostru, zvápenatělé obratle a zachovanou chordu (= strunu hřbetní, společný znak strunatců). Lebka vybíhá v tzv. rostrum (rypec), ústa leží napříč vespod hlavy. Ploutve jsou důležité pro udržování rovnováhy a pro zatáčení, dělí se na:

  • párové – prsní, břišní
  • nepárové – ocasní (nesouměrná = heterocerkní), hřbetní, řitní

 

Vnitřní stavba těla:

  • TS: střevo obsahuje spirální řasu, tzv. tyflosolis (zvětšuje plochu střeva), mají kloaku (= rozšířená část konečníku, do níž vyúsťuje TS, VS a RS), nemají plynový měchýř, zato mají velká játra (tuk), žlučník či pankreas, zuby vzniklé přeměnou šupin, leží v několika řadách, mají pilovitý okraj a jsou vyměnitelné.
  • DS: žábry (5-7 žaberních štěrbin, někteří se musí stále pohybovat, jinak by se udusili)
  • CS: srdce, má 4 oddíly, v krvi je zhruba 0,5% močoviny, která vyrovnává osmotický tlak mořské vody
  • VS: ledviny
  • RS: gonochoristé (oddělené pohlaví), vnitřní oplození (= uvnitř těla samice), jsou vejcorodí nebo živorodí
  • NS: mozek, má 5 částí: koncový mozek, mezimozek, střední mozek, mozeček, prodloužená mícha
  • SO: orgán postranní čáry (= proudový orgán… vibrace, vlnění vody, hloubkoměr, slanost vody), mají výborný čich, na hlavě mají elektroreceptory – Lorenziniho ampule… zachycují el. výboje vydávané kořistí, což využije třeba při lovu v kalné vodě, možná slouží i jako kompas.

 

Systém paryb

Žraloci

planktofágové – živí se planktonem

  • žralok obrovský (velrybí) – až 15 m, není dravý
  • žralok veliký – 10 až 12m, výrazný rypec

 

predátoři – často jsou loveni pro maso a játra (užitá ve farmaceutickém průmyslu)

  • žralok velký bílý („lidožravý“) – 7m, 3,5 tuny, Středozemní moře, útočí i na neporaněného člověka
  • kladivoun obecný, veliký
  • žralok tygří
  • žralok liščí
  • žralok bělavý – v symbióze s rybičkou štítovec lodní
  • máčka skvrnitá
  • ostroun obecný

 

Rejnoci

  • tělo dorzoventrálně zploštělé, ploutve spojeny v ploutevní lem, bentičtí
  • rejnok ostnatý
  • trnucha obecná – na ocase trn s jedovou žlázou)
  • trnucha skvrnitá
  • manta atlantská – největší, 5m, živí se planktonem
  • parejnok elektrický – jeho svalovina vytváří elektrický náboj až 300V, dokáže usmrtit člověka
  • piloun obecný

 

Chiméry

  • hlubinné paryby, mají redukované šupiny, zuby ve formě plochých desek, nevyměňují se
  • chiméra lemuří
  • chiméra podivná

 

Ryby

Druhově jsou nejpočetnější třídou obratlovců, jsou to studenokrevní vodní čelistnatci, zkoumá je věda ichtyologie. Mají ze stran zploštělé tělo (výjimky, např. sumec, koník), které se skládá z hlavy (na hlavě kostěné šupiny porostlé kůží = skřele), trupu, ocasu a ploutví, párových či nepárových. Ploutve jsou vyztuženy kostěnými paprsky. Mají slizkou pokožku, „taštičkovitě“ uspořádané šupiny (kostěné, vznikají ze škáry), v kůži je obsaženo barvivo (pterin). Šupiny mohou být různého typu:

  • cykloidní – okrouhlé, např. kapr
  • ktenoidní – zoubkované, např. okoun
  • ganoidní – kosočtverečné, např. jeseter, vyza

 

Vnitřní stavba:

  • kostěná kostra, na kostech svalovina („maso“)
  • TS: ústní otvor – bez zubů nebo požerákové zuby (na žaberních obloucích, např. kapr, karas), neprodukují sliny, mají nepohyblivý jazyk, hltan, jícen, žaludek, pankreas, játra vylučují žluč – ve žlučovém váčku (žlučníku, nebezpečí proříznutí při kuchání kapra na Vánoce), mají řitní otvor.
  • DS: žábry (pod skřelemi), plynový měchýř (hydrostatická funkce), místo žaber mohou být plicní vaky (bahníci)
  • CS: uzavřená, srdce (předsíň a komora), červená krev
  • VS: ledviny
  • NS: mozek, mícha, nervy
  • SO: čich horší než paryby, chuťové receptory, orgán postranní čáry (vnímání vlnění vody… překážky i v kalné vodě a tmě), hmatové vousky, sluch pomocí vnitřního ucha
  • RS: gonochoristé, vnější oplození („tření“, ♂ spermie = mlíčí, ♀ vajíčka = jikry), po oplození na břichu vznikne žloutkový zárodečný vak

 

Systém ryb

  • Dvojdyšní (bahníci)
  • sladké i brakické vody, mají 1-2 plicní vaky a dýchají vzdušný kyslík
  • to jim umožňuje přežít období sucha, které tráví zahrabaní v noře ve stavu strnulosti = anabióza, ve kterém vydrží až 4 roky → „spící ryby“, „chrápání“
  • žijí v řekách v Austrálii, Africe, Jižní Americe, dosahují až 2 metrů a 10 kg, potravou domorodců
  • bahník australský, africký, americký
  • Lalokoploutví
  • latimérie podivná – předchůdce obojživelníků, živoucí fosilie, 1,5m, na Komorských ostrovech
  • Paprskoploutví
  • kostěné paprsky v ploutvích, patří sem většina ryb, typický je plynový měchýř

 

chrupavčití – chorda, chrupavčitá kostra, rostrum, nesouměrná ocasní ploutev, z jiker se dělá kaviár

  • vyza velká (huso huso) – největší, brakické vody Černého moře, až 9 metrů
  • jeseter velký – mořský
  • jeseter malý – sladkovodní

 

kostnatí

  • máloostní – mají požerákové zuby, např. kapr, lín, karas, parma, cejn, amur, plotice, sumec velký (naše největší ryba)
  • bezostní
  • štikovitíštika obecná
  • lososovití – mají tukovou ploutvičku, např. pstruh obecný, americký, duhový; lipan podhorní, hltavka podunajská, losos obecný
  • sleďovitísleď (uzenáč, slaneček, zavináč, pečenáč), sardinka, šprot, sardel ančovička
  • holobřiší – mají ploutevní lem, např. úhoř říční (tření v Sargasovém moři, larva = monté), muréna
  • ostroploutví – mají 2 hřbetní ploutve, ktenoidní šupiny
  • okounovití: okoun říční, candát obecný
  • makrelovití: makrela obecná, tuňák obecný
  • hrdloploutví – mají jeden hmatový vous, např. treska obecná, aljašská (filé), mník jednovousý
  • dalšíarapaima (největší sladkovodní, v Amazonce), koníček mořský


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!