Otázka: Paryby, ryby
Předmět: Biologie
Přidal(a): mahusa
Paryby
Patří do kmene: strunatci, podkmene: obratlovci, nadtřídy: čelistnatci a třídy: paryby. Mají torpédovité nebo zploštělé tělo pokryté plakoidními šupinami (jsou drsné, s trnem) z emailu nebo dentinu (= zuboviny), chrupavčitou kostru, zvápenatělé obratle a zachovanou chordu (= strunu hřbetní, společný znak strunatců). Lebka vybíhá v tzv. rostrum (rypec), ústa leží napříč vespod hlavy. Ploutve jsou důležité pro udržování rovnováhy a pro zatáčení, dělí se na:
- párové – prsní, břišní
- nepárové – ocasní (nesouměrná = heterocerkní), hřbetní, řitní
Vnitřní stavba těla:
- TS: střevo obsahuje spirální řasu, tzv. tyflosolis (zvětšuje plochu střeva), mají kloaku (= rozšířená část konečníku, do níž vyúsťuje TS, VS a RS), nemají plynový měchýř, zato mají velká játra (tuk), žlučník či pankreas, zuby vzniklé přeměnou šupin, leží v několika řadách, mají pilovitý okraj a jsou vyměnitelné.
- DS: žábry (5-7 žaberních štěrbin, někteří se musí stále pohybovat, jinak by se udusili)
- CS: srdce, má 4 oddíly, v krvi je zhruba 0,5% močoviny, která vyrovnává osmotický tlak mořské vody
- VS: ledviny
- RS: gonochoristé (oddělené pohlaví), vnitřní oplození (= uvnitř těla samice), jsou vejcorodí nebo živorodí
- NS: mozek, má 5 částí: koncový mozek, mezimozek, střední mozek, mozeček, prodloužená mícha
- SO: orgán postranní čáry (= proudový orgán… vibrace, vlnění vody, hloubkoměr, slanost vody), mají výborný čich, na hlavě mají elektroreceptory – Lorenziniho ampule… zachycují el. výboje vydávané kořistí, což využije třeba při lovu v kalné vodě, možná slouží i jako kompas.
Systém paryb
Žraloci
planktofágové – živí se planktonem
- žralok obrovský (velrybí) – až 15 m, není dravý
- žralok veliký – 10 až 12m, výrazný rypec
predátoři – často jsou loveni pro maso a játra (užitá ve farmaceutickém průmyslu)
- žralok velký bílý („lidožravý“) – 7m, 3,5 tuny, Středozemní moře, útočí i na neporaněného člověka
- kladivoun obecný, veliký
- žralok tygří
- žralok liščí
- žralok bělavý – v symbióze s rybičkou štítovec lodní
- máčka skvrnitá
- ostroun obecný
Rejnoci
- tělo dorzoventrálně zploštělé, ploutve spojeny v ploutevní lem, bentičtí
- rejnok ostnatý
- trnucha obecná – na ocase trn s jedovou žlázou)
- trnucha skvrnitá
- manta atlantská – největší, 5m, živí se planktonem
- parejnok elektrický – jeho svalovina vytváří elektrický náboj až 300V, dokáže usmrtit člověka
- piloun obecný
Chiméry
- hlubinné paryby, mají redukované šupiny, zuby ve formě plochých desek, nevyměňují se
- chiméra lemuří
- chiméra podivná
Ryby
Druhově jsou nejpočetnější třídou obratlovců, jsou to studenokrevní vodní čelistnatci, zkoumá je věda ichtyologie. Mají ze stran zploštělé tělo (výjimky, např. sumec, koník), které se skládá z hlavy (na hlavě kostěné šupiny porostlé kůží = skřele), trupu, ocasu a ploutví, párových či nepárových. Ploutve jsou vyztuženy kostěnými paprsky. Mají slizkou pokožku, „taštičkovitě“ uspořádané šupiny (kostěné, vznikají ze škáry), v kůži je obsaženo barvivo (pterin). Šupiny mohou být různého typu:
- cykloidní – okrouhlé, např. kapr
- ktenoidní – zoubkované, např. okoun
- ganoidní – kosočtverečné, např. jeseter, vyza
Vnitřní stavba:
- kostěná kostra, na kostech svalovina („maso“)
- TS: ústní otvor – bez zubů nebo požerákové zuby (na žaberních obloucích, např. kapr, karas), neprodukují sliny, mají nepohyblivý jazyk, hltan, jícen, žaludek, pankreas, játra vylučují žluč – ve žlučovém váčku (žlučníku, nebezpečí proříznutí při kuchání kapra na Vánoce), mají řitní otvor.
- DS: žábry (pod skřelemi), plynový měchýř (hydrostatická funkce), místo žaber mohou být plicní vaky (bahníci)
- CS: uzavřená, srdce (předsíň a komora), červená krev
- VS: ledviny
- NS: mozek, mícha, nervy
- SO: čich horší než paryby, chuťové receptory, orgán postranní čáry (vnímání vlnění vody… překážky i v kalné vodě a tmě), hmatové vousky, sluch pomocí vnitřního ucha
- RS: gonochoristé, vnější oplození („tření“, ♂ spermie = mlíčí, ♀ vajíčka = jikry), po oplození na břichu vznikne žloutkový zárodečný vak
Systém ryb
- Dvojdyšní (bahníci)
- sladké i brakické vody, mají 1-2 plicní vaky a dýchají vzdušný kyslík
- to jim umožňuje přežít období sucha, které tráví zahrabaní v noře ve stavu strnulosti = anabióza, ve kterém vydrží až 4 roky → „spící ryby“, „chrápání“
- žijí v řekách v Austrálii, Africe, Jižní Americe, dosahují až 2 metrů a 10 kg, potravou domorodců
- bahník australský, africký, americký
- Lalokoploutví
- latimérie podivná – předchůdce obojživelníků, živoucí fosilie, 1,5m, na Komorských ostrovech
- Paprskoploutví
- kostěné paprsky v ploutvích, patří sem většina ryb, typický je plynový měchýř
chrupavčití – chorda, chrupavčitá kostra, rostrum, nesouměrná ocasní ploutev, z jiker se dělá kaviár
- vyza velká (huso huso) – největší, brakické vody Černého moře, až 9 metrů
- jeseter velký – mořský
- jeseter malý – sladkovodní
kostnatí
- máloostní – mají požerákové zuby, např. kapr, lín, karas, parma, cejn, amur, plotice, sumec velký (naše největší ryba)
- bezostní
- štikovití – štika obecná
- lososovití – mají tukovou ploutvičku, např. pstruh obecný, americký, duhový; lipan podhorní, hltavka podunajská, losos obecný
- sleďovití – sleď (uzenáč, slaneček, zavináč, pečenáč), sardinka, šprot, sardel ančovička
- holobřiší – mají ploutevní lem, např. úhoř říční (tření v Sargasovém moři, larva = monté), muréna
- ostroploutví – mají 2 hřbetní ploutve, ktenoidní šupiny
- okounovití: okoun říční, candát obecný
- makrelovití: makrela obecná, tuňák obecný
- hrdloploutví – mají jeden hmatový vous, např. treska obecná, aljašská (filé), mník jednovousý
- další – arapaima (největší sladkovodní, v Amazonce), koníček mořský
