Otázka: Stavba rostlin
Předmět: Biologie
Přidal(a): slunicko2212
Obecná charakteristika
- Eukaryotické organismy
- Jednobuněčné, mnohobuněčné
- Mikro až obrovské
- Schopné přijímat CO2 – mění na cukry, glukózu
- Jsou zdrojem výživy pro heterotrofní organismy
- Voda: rosa, listy, kořeny
- Vegetace výrazně ovlivňuje kvalitu a strukturu půdy
- Jsou potrava, krmivo, stavební materiál, léčiva, textilní suroviny
Pouště
- převažuje výpar srážkami
- V půdě minimum vody
Trop. deštný prales
- Velká biodiverzita
- Nejlepší podmínky
Savana
- Menší biodiverzita
- Období sucha a dešťů
Tajgy
- Kanada, Rusko
Tundra
- Permafrost
Stepi
- Trávy
- Málo srážek, úrodné půdy
Stavba rostlin
- Jednobuněčné (zelené řasy), zrněnka
- Spojení buněk v kolonie
- Vyšší stupeň organizace
- Určitá specializace a tvarové rozrůznění buněk
- Váleč
- Jednoduché mnohobuněčné rostliny
- Stélka (thallus) – tělo bezcévných rostlin
- Buňky jsou tvarově a funkčně málo rozlišené
- Řasy, primitivní mechorosty
- Vyšší rostliny
- Těla tvořena pletivy
- Kořen, stonek, list
- Květy a plody
Rostlinná pletiva
- Soubory buněk, které:
- vykonávají stejné funkce
- mají přibližně stejný tvar a velikost
a) Podle způsobu vzniku
- Pravá
- Vznikla dělením buněk na buňky dceřiné, které jsou navzájem spojené
- Tvoří těla vyšších rostlin
- Nepravá
- Vznikla seskupením volných buněk
- Houby
b) Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn
- Parenchym
- Tenkostěnné buňky
- Často mezibuněčné prostory (interceluláry)
- Vyplňuje prostory mezi krycími a vodivými pletivy
-
- a) Palisádový parenchym
- Protáhlé buňky
- Téměř bez buněčných prostor
- Asimilační pletivo listu
- Fotosyntéza
- b) Houbový parenchym
- Nepravidelné buňky
- Velké mezibuněčné prostory
- Spodní strana listu
- c) Mezenchym
- Buňky kulovitého tvaru
- Četné mezibuněčné prostory
- Mladé části rostlin
- d) Aerenchym
- Velké mezibuněčné prostory vyplněné vzduchem
- Vodní a bahenní rostliny
- Zlepšení výměny plynů
- a) Palisádový parenchym
- Prozenchym
- Jednosměrně protažené buňky
- Šikmé příčné přehrádky
- Bez intercelulár
- Cévní svazky
- Buněčné stěny postupně tloustnou
- Kolenchym
-
- a) Kolenchym rohový
- Buněčné stěny ztloustlé v rozích
- Buňky jsou živé
- Mladé rostoucí orgány (řapíky listů)
- Ztloustlé, aby byla rostlina pružná
- a) Kolenchym rohový
-
- b) Kolenchym deskový
- Ztloustlá jedna strana
- Buňky jsou živé
- b) Kolenchym deskový
- Skerenchym
- Zpevňovací (mechanické) pletivo
- Buněčné stěny slině ztloustlé (plasmodesmy)
- Buňky žijí krátce, později nemají živý obsah
- Skořápka vlašského ořechu
c) Podle schopnosti dělení
- Pletiva
- Dělivá
- Trvalá – zachovalá dělivá schopnost, růst rostlin, malé buňky, tenkostěnné, velké jádro, hodně cytoplazmy
- Protomeristém
- Původní meristém na růstovém vrcholu stonku a kořene
- Tvoří ho jedna nebo několik buněk
- Primární meristém
- Vzniká z protomeristému
- Vegetační vrcholy kořene a stonku
- Růstové zóny listu
- Sekundární meristém
- Kambium – vznik druhotného lýka a dřeva, rozvádí živiny
- Felogén – vznik druhotné kůry
- Kalus – hojivé pletivo
Pletiva trvalá
- Rozlišené (diferencované) buňky
- Dokonalé uzpůsobení k určitým funkcím
- Buňky se již nedělí
a) Pletiva krycí
-
- Pokrývají povrch rostlinných orgánů
- Ochrana proti nepříznivým vlivům
- Zprostředkovávají výměnu látek
- Jedna vrstva buněk
- Bez intercelulár
- Bez chloroplastů
- Epidermis
- nadzemní část rostlin
- na povrchu pokožky je kutikula (kutin, tuk), která chrání rostlinu před nadměrným výparem, výměna plynů, ochrana vnitřního prostředí rostliny
- Rhizodermis – kořeny
- Průduchy (stomata)
- Tvořen dvěma svěracími buňkami
- Umožňují výměnu plynů
- Turgor
- Vnitřní napětí buňky, dané množstvím vody
- Menší tlak – průduchy se uzavřou a naopak
- Vodní skuliny (hydratody)
- Podobná stavba jako průduchy
- Neuzavírají se
- Gutace
- Vylučování přebytečné vody ve formě kapek
- Chlupy (trichomy)
- Vyrůstají z epidermis
- Jedno i mnohobuněčné
- Rozmanité tvary, délka i hustota
-
- Žahavé
- Koncová část se odlomí a uvolní se žahavá tekutina
- Žahavé
-
- Žláznaté
- Vyměšují vonné látky (máta, pelargonie)
- Žláznaté
-
- Krycí
- Posilují ochrannou funkci pokožky
- Snižují riziko přehřátí rostlinných orgánů
- Krycí
- Druhotné krycí pletivo
- zdřevnatělé stonky
- Nahrazují pokožku, která se při tloustnutí stonku trhá
- Vzniká činností felogénu, směrem na vnější stranu stonku
-
- Korek
- Odumřelé buňky
- Ztloustlé buněčné stěny
- Tepelná a mechanická izolace
- Ochrana před infekcí
- Borka: vnější vrstva korku, popraskaná a odlupující se
- Lenticely: umožňují výměnu plynů, připomínají průduchy
- Korek
b) Pletiva vodivá
- Umožnují transport živin
- Jejich vznik souvisí s přechodem rostlin na souš
- Vodivou soustavu tvoří cévní svazky:
- dřevní část (xylém)
- lýková část (floém)
- 1) Dřevní část – vede tzv. transpirační proud (roztoky min. látek) z půdy kořene a stonkem do listů
- Cévy (tracheje) – bez přehrádek, buněčné s. ztloustlé
- Cévice (tracheidy) – příčné přehrádky zešikmené, nerozpouštějí se, jehličnany a kapradiny
- 2) Lýková část – vede tzv. asimilační proud (produkty fotosyntézy (do míst potřeby nebo uložení
- Sítkovice – živé, tenkostěnné buňky, proděravělé přehrádky
c) Pletiva základní
- Parenchymatické pletivo rozmanitých funkcí
- Vyplňuje prostory mezi pletivy krycími a vodivými
- Pletiva asimilační – chloroplasty, fotosyntéza
- Pletiva zásobní – buňky s velkými vakuolami, obsahují cukry, lipidy, bílkoviny
- Hlízy, oddenky, plody (leukoplasty, škrobová zrna)
- Vodní pletivo – kaktus
- Pletiva vyměšovací – vylučování, hromadění prod. metabolismu- alkaloidy, silice
- Medníky – žlázky v květech, tvorba nektaru
- Méčnice – troubovité buňky ve vakuolách obsahují mléčnou šťávu (latex)
- Hydratody (vodní skuliny) – vylučování vody