Soustava oběhová – maturitní otázka

ošetřovatelství

 

Otázka: Soustava oběhová

Předmět: Biologie

Přidal(a): Monn

 

Tělní tekutiny

  • Obsahují hlavní složku vodu
    • U dospělého člověka činí její podíl na tělesné hmotnosti asi 53%

 

VODA

  • Je v ní rozpuštěno mnoho organických a anorganických látek
  • Prostředí, ve kterém probíhají všechny biologické děje
  • Větší část vody -> v buňkách nitrobuněčná tekutina (32 %)

Mimobuněčná tekutina – 21 %:

  • Krev
  • Míza
  • Tkáňový mok

Krev, míza a tkáňový mok -> vnitřní prostředí

  • Krev – prvořadý význam
    • -> vzniká z ní tkáňový mok -> z tkáňového moku se vytváří míza (míza se vrací do krve)
  • Buňky tkání neustále odčerpávají z krve živiny + odevzdávají do ní zplodiny metabolismu
  • Každá změna je rychle upravována -> vnitřní prostředí se udržuje stálé
  • Stálost vnitřního prostředí -> homeostaze

 

KREV

  • Funkce krve – mnohostranné:
    • A) specifické
      • Udržování homeostázy (osmotického tlaku, pH)
      • Obranné (imunita = obranyschopnost)
      • Schopnost srážení
    • B) transportní
      • Přenášení dýchacích plynů
      • Rozvod živin a odvádění zplodin
      • Účast na řízení (přenášením hormonů, vitamínů)
      • Rozvod tepla po těla po těle (vyrovnává tepelní rozdíly mezi orgány)
    • Složení krve
      • Krev je červená, neprůhledná kapalina
      • Složená z krevní plazmy (nebuněčná složka) a z krevních tělísek (buněčná složka)
      • U člověka tvoří 8% z celkové hmotnosti
      • Tělo muže obsahuje 5-6 litrů krve, tělo ženy obsahuje 4,5 l krve
      • Organismus snese ztrátu asi 0,5 litrů krve
    • Krevní plazma
      • Tekutá složka krve
      • Průhledná, slabě nažloutlá barva
        • 91 % vody
        • 8 % rozpuštěných organických látek: bílkoviny – (albuminy, globuliny, protrombin, fibrinogen) a glukózu (výživa – vyživuje buňky -> glykemie = stálá hladina glukózy v krvi)
        • 1% rozpuštěných anorganických látek (NaCl, NaHCO3, inty Ca, K)
      • Anorganické látky -> udržují stálé pH + stálou osmotickou hodnotu plazmy (= 0,9% roztok NaCl = fyziologický roztok)
        • Stálá hodnota pH plazmy = 7,4

 

Krevní tělíska

Červené krvinky (ERYTROCYTY)

  • Malé, ploché, bezjaderné buňky, uprostřed ztenčené
  • Velikostí 7 mm odpovídají průměru vlásečnic
  • Krvinka dokáže měnit tvar
  • V 1 mm3 krve je:
    • U mužů – 5 až 5,5 mil
    • U žen – 4,5 mil
  • -> jejich počet kolísá
  • S nadmořskou výškou (zmenšuje se obsah kyslíku ve vzduchu) -> jejich počet se zvyšuje
  • Novorozenci -> větší počet erytrocytů (7 mil v 1mm3)

Tvar -> umožňuje absorpci – vstřebávání plynů

Obsahují krevní barvivo hemoglobin (součást FeII) ->na který se váže kyslík za vzniku dioxyhemoglobinu, z něhož se ve tkáních kyslík opět uvolňuje

 

HEMOGLOBIN = krevní barvivo

  • * hem – anorganická složky -> obsahuje železo
  • * globin – bílkovinná složka -> strukturální
  • -> váže kyslík i oxid uhličitý
  • V krevní plazmě do 1% rozpuštěného kyslíku
  • Tvoří se a dozrávají v kostní dřeni
  • Po 90 – 120 dnech zanikají ve slezině
    • -> z uvolněného hemoglobinu se tvoří žlučové barvivo bilirubin (železo je využito k tvorbě hemoglobinu, část železa se z těla vylučuje ven a musí být doplněna v potravě)
  • Vitamín B12 a hormon erytropoetin (vznikající v ledvinách) -> jsou nutné v kostní dřeni ke vzniku červených krvinek

 

KRVETVORBA

  • Ke krvetvorbě je třeba příjem železa (list. zelenina, játra) a vitamin B12
  • Odbourávání krvinek (rozkládání) -> vzniká při rozkladu hemoglobinu -> vzniká látka bilirubin -> vylučována játry ve žluči -> způsobuje obarvení stolice)
  • Erytropoetin = hormon vylučovaný ledvinami
    • Regulace krvetvorby
    • Když je uměle dodán -> zvýšení hladiny -> doping pro sportovce -> vliv na HEMATOKRYT = poměr červených krvinek vůči krevní plazmě
  • Pro aktivní sportovce – hodí se více červených krvinek
    • Ovlivňují krvetvorbu trénováním ve vyšších nadmořských výškách
    • Když se k tomu přidá erytropoetin hrozí krevní sraženiny (krev je moc hustá) -> hrozí negativní vliv
  • Sedimentace červených krvinek
    • Zamezíme-li srážení krve (přidáním kyseliny citrónové, která vysráží Ca2+ ionty) -> rozdělí se součásti krevní plazmy podle své hmotnosti
      • -> červené krvinky klesají ke dnu zkumavky
        • U zdravých lidí je sedimentace pomalá (muži – 2 – 5 mm.h-1, u žen 3 – 8 mm.h-1)
        • Rychlost sedimentace závisí na složení krevní plazmy, zvyšuje se při infekčních zánětlivých onemocněních
      • = nespecifická zkouška, která informuje lékaře o vzniku nebo ústupu onemocnění
    • Hematokrit – vyjadřuje objemový podíl červených krvinek v krvi

 

Bílé krvinky (LEUKOCYTY)

  • Pravé buňky = obsahují jádro
  • Nemají stálý tvar
  • V 1 mm3 je 5 – 8 tisíc leukocytů (kolísající – ráno na lačno je jich méně než po najezení, při chorobných stavech se jejich počet snižuje i zvyšuje)
  • Podle vzhledu a původu:
    • GRANULOCYTY
      • Schopny fagocytózy
      • Mají v cytoplazmě zrníčka (granula) – dají se barvit různými barvami
      • Laločnatá nebo nepravidelně podkovovitá jádra
      • Tvoří se v kostní dřeni
      • Dělení:
        • Easinofilní – barví se kyselým eosinem (1–9 %)
        • Bazofilní – barví se zásaditými barvivy (0,5%)
        • Neutrofilní – barví se neutrálními barvivy (70 %)
      • Neutrofilní a basofilní fagocytují (pohlcují) cizorodé částice
      • Bazofilní krvinky obsahují protisrážlivou látku heparin
    • AGRANULOCYTY
      • Neobsahují barvitelná zrna

 

  • Dělení:
  • Monocyty
    • 5%
    • Největší leukocyty s ledvinovitým jádrem
    • Schopné fagocytózy
    • Uvolňují se do krve z endotelových výstelek (sleziny, jater, mízních uzlin, kostní dřeně) a z primitivních buněk (histiocytů) – roztroušených ve vazivu
    • Retikuloendotelová soustava (RES) = histiocyty a endotelové výstelky uvedených orgánů
    • Po výstupu z krve do tkání se monocyty mění na makrofágy a zde fagocytují
      • Lymfocyty
    • 20-40%
    • Velké okrouhlé jádro
    • *antigen = cizorodá částice schopna vyvolat imunitní odpověď
    • Pocházejí z kmenových buněk kostní dřeně ->2 skupiny
  • Lymfocyty T
    • Dozrávají v brzlíku
    • Vykonávají buněčnou imunitu = proti buňkám transplantovaných tkání + proti pozměněným buňkám (nádorovým, napadeným viry) vlastního těla
  • Lymfocyty B
    • Humorální imunita
    • Obsahují na svém povrchu receptory pro vazbu antigenu
    • Vazbou s antigenem se dělí a přeměňují na:
      • plazmatické buňky -> vytvářejí protilátky (imunoglobuliny) obsažené v krevní plazmě, sekretech některých žláz a v mateřském mléce
      • Paměťové buňky – zajišťují sekundární imunitní odpověď
    • Při prvním setkání s antigenem -> primární imunitní reakce
    • Při druhém setkání s antigenem -> sekundární imunitní reakce (rychlá, účinná)
      • Díky buňkám s pamětí na první setkání

 

  • -> aktivní imunizace = očkování (do těla se vpraví usmrcené nebo silně oslabené organismy nebo jejich upravený toxin) -> vytvořená imunita proti nim je i celoživotní X nebo již proděláním nemoci
  • -> pasivní imunizace = do těla se vpravují hotové protilátky vzniklé očkováním jiného zvířete (léčebné sérum)
    • Dvakrát opakované vstříknutí séra téhož druhu vyvolá -> sérovou nemoc (život ohrožující)
  • * například bakterie – hýbou se (nepolapitelné) -> protilátky je navážou -> na protilátku se naváže bílá krvinka a fagocytuje jí
  • Lymfocyty -> protilátky -> znehybnění -> bílá krvinka schopna fagocytózy-> fagocytuje -> úplná imunitní reakce
  • Onemocnění
    • LEUKOCYTÓZA
      • Zvýšený počet bílých krvinek
    • LEUKOPENIE
      • Příliš malý počet bílých krvinek
    • LEUKEMIE
      • Rakovina krve, porucha krvetvorby

Krevní cévy

  • TEPNY
  • ŽÍLY
  • VLÁSEČNICE

   

  • TEPNY (arterie)
    • Cévy vedoucí krev směrem ze srdce
    • Stěny – pružné, pevné
    • Uvnitř vystlány vrstvičkou plochých endotelových buněk -> okolo nich kruhovitě hladké svalstvo
    • Ve svalovině – vazivo s elastickými vlákny
    • Na povrchu – řídký vazivový obal – v něm se nachází jemná síť vegetativních nervů
    • Větvením se stěny tepen zeslabují -> větví se do vlásečnic

 

  • VLÁSEČNICE (kapiláry)
    • Průměr 5 – 20 mm, dlouhé asi 0,5 mm
    • Stěny – vrstva endotelových buněk (= 1 endotelová vrstva)
    • Prostupují většinu tkání – hustě
      • Chybí v pokožce, podkožových útvarech (nehtech, vlasech, chlupech, oční rohovce), chrupavkách
      • Jejich tenkou stěnou prostupují kyslík a živné látky z krve do tkání
        • Nepropustné: bílkoviny, červené krvinky, krevní destičky
        • Z tkání do krve: oxid uhličitý, odpadní látky metabolismu
        • Stěnou mohou prostupovat améboidní leukocyty do mezibuněčných prostor (DIAPEDÉZA) -> uplatňuje se při obraně proti infekci
      • *DIAPEDÉZE = schopnost bílých krvinek prostupovat přes stěnu endotelu a dostat se do tkání
        • -> bílé krvinky se dostanou do tkání -> pozitivní chemotaxe -> krvinka se na místo určení pohybuje na základě chemických parametrů ve směru infekce (krvinka ví kam se má vydat)

 

  • ŽÍLY (vény)
    • Stěny – stejní vrstvy jako tepny – ale jsou tenčí
    • Na stěnách dolních končetin-> CHLOPNĚ -> umožňují jednosměrný tok krve k srdci
    • Pohyb krve v žilách – pomoc od kontrakcí kosterních svalů, podtlak v hrudní dutině při vdechu, gravitace (v žílách nad úrovní srdce)


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!