Růst a vývoj organismů – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Růst a vývoj organismů

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Bella

 

 

 

 

Vývoj jedince

-začíná oplozením a končí smrtí:

  1. Embryonální vývoj – u většiny živočichů končí narozením nebo vylíhnutím (opuštěním vaječných nebo zárodečných obalů)
  2. Postembryonální vývoj – od narození do smrti

 

Oplození

Osemenění (=inseminace)

-střetnutí spermie s vajíčkem

  • Oplození vnější – mimo tělo samice, spermie i vajíčka vypouštěna do vody v obrovském množství (ryby, obojživelníci)
  • Plození vnitřní – upřednostňované přírodou, uvnitř těla samice, spermie vnikají do pohlavního ústrojí samice (menší množství vajíček, více spermií) – biologický boj, jen nejschopnější oplodní vajíčko (boj spermie-spermie, spermie-vajíčko)

 

Průběh oplození

  1. Před splynutím se spermie přichytí na povrch vajíčka
  2. Naruší obaly pomocí enzymů v akrozomálním váčku
  3. Odpadá bičík, splývají plazmatické membrány spermie a vajíčka, spermie zaniká
  4. Je vypuštěno jádro, dostává se do cytoplazmy vajíčka
  5. Splyne s jádrem vajíčka – 2. zrací dělení (z ootidy oplozené vajíčko – zygota)
  6. Velikost vajíčka se nemění, buňky se dělí (rýhování)

 

Partenogeneze

-bez oplození vytvořen nový jedinec, v příznivých podmínkách

-nepohlavní rozmnožování, stejný jedinec, ale poloviční počet chromozomů – vzniká samice

-př. mšice, perloočky, pakobylky

 

Samooplození

-jedinec oplodní sám sebe, dojde ke splynutí pohlavních buněk téhož jedince (motolice, tasemnice)

-většina hermafroditů má mechanismy, které tomu brání

  1. vajíčka i varlata vlastní vývod
  2. PROTERANDRIE – spermie dozrávají dříve než vajíčka

PROTEROGYNIE – vajíčka dozrávají dříve než spermie

 

Embryonální vývoj

=embryogeneze

-začíná zygotou, ta se dělí, rozlišujeme několik fází

Blastogeneze – zárodečné listy a základy orgánů

 

a) Rýhování

-morula: celé vyplněno buňkami, žádná dutina

-velikost zárodku se nemění a buňky se zmenšují

-buňky vycestují na okraj – vznik blastuly (u člověka blastocysta) a první tělní dutiny

 

b) gastrulace

-vznik gastruly, nejpravděpodobněji vchlípením části blastodermu nebo přesunutím blastomer do tělní dutiny

-vzniká gastrula s prvními zárodečnými listy (ektoderm, entoderm)

-rozlišujeme prvoústa (blastoporus) a prvostřevo

-u některých vzniká třetí zárodečný list (mezoderm) z entodermu (vychlipováním buněk) nebo ektodermu (vcestováním buněk)

Vznik mezodermu

 

c) neurulace

-vznik základů nervové trubice
-vznik struny hřbetní z ektodermu (chorda)

Entoderm, Chorda (struna hřbetní), Nervová trubice Mezoderm, Coelom

 

Diblastika – 2 zárodečné listy, př. houby (porifera), žahavci (cnidaria)

Triblastika – 3 zárodečné listy, ostatní živočichové

  1. prvoústí: řitní otvor se prolamuje na druhém konci, prvoústa = ústní otvor
  2. druhoústí: přesně naopak, z prvoúst řitní otvor

 

Organogeneze

-vývoj orgánů, diferenciace buněk zárodečných listů

 

Tělní dutiny

endoderm                                                       coelom                               parenchymatické buňky

ektoderm                                                        mezoderm                         meziprostor (míza)

nepravá tělní dutina (pseudocoel)

 

Postembryonální vývoj

-začíná vylíhnutím, narozením

juvenilní stadium

-vývoj druhotných pohlavních znaků

a) nepřímý vývoj – embryo, larva, dospělec (larva – jinak vypadá, jinak se živí, atd.)

b) přímý vývoj – růst a dozrávání, u některých přímo v těle – vytváření zárodečných obalů, souvisí s přechodem na souš (brání vyschnutí, u plazů a ptáků žloutek /část obalů, výživa/, u člověka placenta /vyživuje, sekreční funkce/

  • hmyz a klepítkatci – mají zárodky v amnionové dutině ohraničené blánami (amnion – vnitřní, chorion – vnější)
  • ryby a obojživelníci – nemají obaly, zárodky se vyvíjí ve vodném prostředí
  • plazi, ptáci, savci – mají 3 obaly: AMNION, ALANTOIS, CHORION (SERÓZA) – skupina blanatí

– dospělost a rozmnožování

– stárnutí a smrt organismu

 

Individuální vývoj rostlin

Životní cyklus rostlin

-doba života, od vzniku zygoty do uhynutí rostliny, trvá týdny až několik let

-podle četnosti plození a délky životního cyklu se rostliny dělí

 

Monokarpické (plodí jen jednou za život)

a) efeméry – vývoj jen několik týdnů (osívka jarní)

b) jednoleté – anuely – letničky – kvetou, tvoří semena a odumírají v jednom roce

(slunečnice, hrách…)

c) ozimé – vyklíčí na podzim, přezimují a v dalším roce rostou, tvoří semena a hynou

(ozimý ječmen)

d) dvouleté – bieny – první rok tvoří vegetativní orgány, druhý rok kvetou, tvoří semena a

hynou (mrkev, divizna)

e) víceleté – plurieny – několik let ve vegetativním stádiu, pak vykvetou, tvoří semena a

hynou (agáve)

 

Polykarpické – plodí vícekrát za život

a) vytrvalé – trvalky – pereny – byliny, rostou několik let, tvoří květy a semena

nepříznivé období přečkávají podzemní zásobní orgány (oddenek, hlíza, cibule),

příklad- kosatec, tulipán…

 

b) dřeviny – vytrvalé rostliny, jejichž nadzemní část neodumírá (jabloň, smrk)

 

Jednotlivá stádia vývoje

-vývin rostlin – ontogeneze – sled dějů od vzniku organismu po jeho zánik

 

-u vyšších rostlin se rozlišují čtyři vývojové fáze

  1. Embryonální období – zahrnuje vývoj embrya od vzniku zygoty až po dozrání semene
  2. Vegetativní období- začíná klíčením semene a vyznačuje se tvorbou vegetativních orgánů, rostliny se v této vývojové fázi mohou rozmnožovat pouze nepohlavně
  3. Období dospělosti – vznikají generativní orgány, nastává tvorba gamet, dochází k pohlavnímu rozmnožování
  4. Období stárnutí a smrti – je charakterizováno převahou rozkladných dějů a odumíráním jednotlivých orgánů i celé rostliny

-během ontogenetického vývoje procházejí rostliny jedním nebo několika obdobími vegetačního klidu (dormance), rostlina zastavuje růst a výrazně snižuje metabolickou aktivitu, nástup dormance bývá provázen zvýšením koncentrace inhibičních látek

 

Klíčení semen

-znamená přechod z klidové fáze k vegetativnímu růstu zárodku a vzniku klíční rostlinky

-je řízen fytohormony

-počátek klíčení – proniknutí kořínku osemením

-klíčení vyžaduje určitou vlhkost, teplotu a dostatek kyslíku

 

-typy klíčení:

a) epigeické klíčení – prodlužování podděložního článku stonku (hypokotylu), který je pokračováním kořínku, dělohy se tak dostávají na povrch půdy, zezelenají a plní funkci asimilačního listu

b) hypogeické klíčení – prodlužování nadděložního článku stonku (epikotylu), dělohy zůstávají v zemi jako zásobní orgány, epikotyl už má kolaterální CS

 

Fotoperiodismus

-délka denního osvětlení se nazývá fotoperioda

-reakce rostlin na rozdílnou délku světla a tmy během 24 hodin, projevující se změnami procesů růstu a vývoje – fotoperiodismus

a) dlouhodenní rostliny – kvetou při dlouhé světelné periodě (14 – 16 hodin) např. pšenice, oves, řepa, salát, mrkev…

b) krátkodenní rostliny – ke kvetení vyžadují krátkou světelnou periodu (do 12 hodin) např. chryzantémy, rýže, sója…

c) intermediální rostliny – přesná fotoperioda, např. fazol

d) neutrální rostliny – kvetou za libovolné fotoperiody, např. pampeliška, sedmikráska, lipnice…

 

Růst rostlin

-růst je nevratné zvětšování objemu a hmotnosti

 

Fáze růstu:

a) embryonální – neustálé dělení buněk, zvyšování jejich počtu, probíhá v meristémech jak primárních tak sekundárních, trvá velmi dlouho

b) prodlužovací – elongační – buňky se nedělí, vakuoly zvětšují svůj objem (centrální vakuola), objem buňky se zvětšuje

c) diferenciační – buňky se tvarově odlišují a specializují podle funkce, nabývají konečného tvaru, nezvětšují svůj objem, tloustnou jen buněčné stěny

 

Faktory ovlivňující růst

vnější faktory:

a) teplota – teplotní minimum- růst začíná, optimum – nejrychlejší růst, maximum – růst se zastavuje

  1. rostliny teplobytné – dobře snášejí vyšší teplotu (rostliny tropů a subtropů, u nás ve sklenících)
  2. rostliny chladnobytné – snášejí nižší teploty (smrk)

-jarovizace – fyziologická změna v důsledku nízké teploty (ozimá pšenice)

b) světlo – nezbytné pro růst zelených rostlin, tvorba asimilátů, při nedostatku jsou rostliny bledé, etiolizované- dlouhé ochablé stonky, zakrnělé listy

c) voda – snižování turgoru zpomaluje růst, nedostatek – předčasné zakončení růstu

d) znečištěné prostředí

 

vnitřní faktory:

a) stimulátory – povzbuzují růst rostlin nebo jejich orgánů

-auxiny- vznikají v meristémech stonků, syntetizují se za tmy, stimulují prodlužování buněk a jejich dělní

-gibereliny – vznikají v nejmladších listech a kořenech, stimulují mitózu meristémů

-cytokininy – vznikají v kořenech, podporují dělení, vznik pupenů a větvení lodyh

b) inhibitory – brzdí růst

-kyselina abscisová – v hlízách a pupenech, urychluje opad listů a plodů, vstup rostliny do odpočinku

 

Růstové korelace

-projev celistvosti rostlinného těla

-vzájemné působení a ovlivňování jednotlivých částí těla rostlin

-cílem je dosažení rovnováhy

Polarita růstu

-na rostlině i jejich orgánech je tvarově i funkčně rozlišený vrcholový – apikální pól, na němž narůstají prýty a spodní- bazální pól, z něhož regenerují kořeny

-polarita je důležitá pro roubování rostlin, podnož a roub srostou, jen když se spojí s nesouhlasnými póly

 

Regenerace

-obnova nebo nahrazení ztracených částí

-fyziologická – např. jizvy po opadaných listech

-patologická – např. odříznutá větev






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: