Otázka: Rozmnožování a ontogeneze organismů

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Pípi

 

 

 

 

Individuální vývoj člověka  (ontogeneze)

Ontogenetickým vývojem – ontogenezí – rozumíme soubor všech změn jedince, které probíhají nepřetržitě od oplození vajíčka do smrti člověka. Změny probíhající ve fyzické i psychické oblasti, se týkají všech tělních struktur a jejich funkcí.

 

Vývoj před narozením (prenatální)

 

Vývoj embrya

Během prvních osmi týdnů vývoje se nenarozené dítě nazývá embryo. Po zbytek těhotenství je známé jako plod. Embryo se vyvíjí ze shluku buněk formovaných opakovaným dělením. Některé z těchto buněk vytvářejí membrány k ochraně jak embrya, tak jeho placenty, která vyživuje embryo a odstraňuje jeho odpadní produkty.

Oplodnění, implantacea časný vývoj

Oplodnění (fertilizace) se děje většinou vysoko ve vejcovodu, kdy hlavička spermie pronikne vnější vrstvou ženského vajíčka. Poté, co jedna spermie penetruje vajíčko, dojde k chemickým změnám, které pomocí enzymů (z proniklé spermie) zabrání vstupu jakékoliv další spermie. Spermie ztrácí své tělo a ocásek, zatímco hlavička obsahující jádro a genetický materiál pokračuje směrem k jádru vajíčka. Po proniknutí do jádra spermie a vajíčko fúzují a vytvářejí opět jádro s diploidním počtem chromozomů – zygotu. Během svého putování vejcovodem do dělohy se začíná zygota se svými 46 chromozomy ihned dělit (rýhovat).

Po několikerém rozdělením (za 4 – 6 dnů po oplození) dospěje oplozené vajíčko do dutiny děložní, již jako shluk 16 nebo 32 buněk – morula.

Morula se mění v tenkostěnný měchýřek – blastocytu, která je připravena k uhnízdění v děložní sliznici. Nejsou-li narušeny normální fyziologické funkce ženy, dojde 5. až 6. den k zanoření (implantaci, uchycení, nidaci) vajíčka do děložní sliznice (endometriální tkáně). Asi desátý den po oplodnění je oplozené vajíčko kompletně usazeno v děložní stěně. Pokud je hladina estrogenu a progesteronu příliš nízká, endometrium se rozpadne a způsobí samovolný potrat.

• § Blastocysta je pokryta vnější vrstvou nazývanou trofoblast. Poté co se blastocysta přichytí, jsou specializované buňky trofoblastu základem pro vnější zárodečný obal (chorion). Ostatní buňky trofoblastu pronikají hlouběji a nakonec vytvářejí vyživující placentu

 

• § Uvnitř buněčného shluku se vytváří zárodečný uzel – embryoblast. Z embryoblastu vzniká:
• vnitřní zárodečný obal (amnion) – postupně se zvětšuje, uzavírá kolem zárodku amniovou dutinu vyplněnou plodovou vodou
• vlastní zárodek, uvnitř embrya vzniká tzv. zárodečný terčík, z něhož se vyvíjejí 3 zárodečné listy, které v procesu organogeneze dávají vzniknout jednotlivým orgánům.

–                    Z vnější zárodečné vrstvy (ektodermu) se vyvíjejí kůže, vlasy, nehty, zubní sklovina, centrální nervový systém a části oka, uší a nosní dutiny

–                    Z vnitřní zárodečné vrstvy (entodermu) se vyvíjejí výstelka trávicího a dýchacího systému, výstelka některých žláz, jako je štítná žláza, mandle, a vývody jater a slinivky břišní

–                    Ze střední zárodečné vrstvy (mezodermu) se vytvářejí kosti, svaly, chrupavka, pojivová tkáň, srdce, krevní cévy, lymfatické buňky a cévy a mnoho žláz

 

Na konci třetího týdne se vytváří nervová trubice, ze které se vyvine mícha. Mezi třetím a čtvrtým týdnem začíná bít srdce a játra a plíce mohou být vidět. Osmý týden embryo začíná „ožívat“ neboli hýbat se. Nyní se nazývá plod.

 

Vývoj plodu

Od osmého týdne těhotenství do porodu se nenarozené dítě, nyní nazývané plod, vyvíjí uvnitř vaku v děloze. Vak je naplněn čirou tekutinou, která chrání choulostivý plod před poraněním. Nazývá se amniotická tekutina (plodová voda) a je plodem polykána, absorbována do krevního řečiště a vylučována močí. Kyslík a živiny potřebné pro plod jsou zajišťovány z mateřské krve placentou.

 

Rostoucí plod

Hlavní orgány těla plodu se vyvíjejí v časných měsících těhotenství. Během této fáze je plod nejzranitelnější infekčními organismy a jedovatými substancemi, jako je alkohol a virus, který způsobuje zarděnky (rubeollu). V pozdějších měsících plod roste a nabývá na složitosti. Okolo 32. týdne se obrací do pozice hlavičkou dolů a již vypadá velmi podobně jako v době porodu.

Porod dítěte

– první doba porodní  trvá 7 až 11 hodin.

– druha doba porodní  trvá okolo 50 minut u prvních dětí a asi 20 minut u dalších dětí.

– třetí doba porodní trvající od porodu dítěte do porodu placenty, tj. asi 5 minut

Vývoj člověka po narození (postnatální)

 

Vývoj jedince po narození můžeme rozdělit do několika období:

• § Novorozenecké – začíná narozením a končí 28. dnem života, dochází k adaptaci na podmínky mimo dělohu matky, začíná samostatná práce orgánů, nervová soustava je ještě nezralá.
• § Kojenecké – končí 1. rokem života, jedinec je kojen mateřským mlékem, při kojení se vytváří citové pouto mezi matkou a dítětem, hmotnost dítěte se zdvojnásobí, dochází k rychlému růstu a intenzivnímu psychomotorickému vývoji (dítě se převalí na břicho a zpět, učí se sedět, staví se a koncem období začíná chodit), roste mléčný chrup.
• § Batolecí – 2. – 3. rok, osamostatňování v základních životních funkcích (chůze, řeč, udržování čistoty), dokončuje se růst mléčného chrupu, zpomaluje se celkový růst těla, dítě často napodobuje, hraje si, samostatně jí, formují se povahové vlastnosti, mluví v krátkých větách. 
• § Předškolní věk – 4. – 6. rok, růst je pomalý, ale plynulý, nejsou velké rozdíly mezi děvčaty a chlapci, mezi 5. a 6. rokem nastává tzv. období první vytáhlosti, zvětšuje se také obličejová část hlavy, koncem období se vymění mléčný chrup za trvalý, zdokonaluje se hrubá i jemná motorika, rozvíjí se myšlení, řeč, fantazie, paměť. 
• § Školní věk – 7. – 14. rok, zahrnuje mladší a starší školní věk, hranici mezi nimi je počátek rozvoje druhotných pohlavních znaků
• Mladší školní věk – zátěž s nástupem do školy (omezení pohybu, soustředěnost, duševní napětí, únava)
• Starší školní věk – nastává puberta (období dospívání), urychlený růst, rozvoj logické paměti, vývoj druhotných pohlavních znaků, nevyrovnanost osobnosti
• § Adolescence (dorostenecké období) – 15. – 18. rok, u dívek se růst ukončuje kolem 16. roku, u chlapců růst pokračuje, citová nevyrovnanost, tvoří se mravní hodnoty, dochází k duševnímu dospívání
• § Dospělost – do 30 let, psychická a fyzická aktivita, člověk zakládá rodinu, vychovává děti
• § Zralost – do 45 let, snaha po uplatnění zkušeností, největší pracovní aktivita
• § Střední věk – do 60 let, u žen je ukončena činnost vaječníků (ukončena schopnost mít děti)
• § Stáří – do 75 let, snižuje se činnost některých orgánů, kostní tkáň řídne, snižuje se podíl vody v organismu
• § Vysoké stáří – nad 75 let
• § Smrt – ukončuje život. Zastaví se nevratně důležité životní funkce