Houby – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Houby

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Anička

 

 

 

= Fungi

-nauka o houbách mykologie

-patří sem plísně, kvasinky, různé viry

 

charakteristika:

-eukarotní

-heterotrofní organismy

-1000 hub popsaných

 

stavba:

-mají stélku

-buněčná stěna-rostliny jí mají, chitin-typická pro živočichy

-má více ajder

-nemají plastidy(jako živočichové)

-zásobní látky-můžou vytvářet oleje a glykogen

-mykorhiza-symbióza hub a kořenů stromů

-saprofiti-zmrtvých těl rostlina živočichů

-paraziti-z živých těl rostlin a živočichů

-buněčná stěna – celulóza

 

-z karbonu a permonu = prvohory

stavba stélky-jednobuněčná a mnohobuněčná

-vytváří dlouhá houbová vlákna HYFY, které se spojují, větví –>PODHOUBÍ

-některé plísně jsou karcinogenní

nepravé pletivo  —pseudoparenchym=řídké

——-> z toho vznikají plodnice sporokarpy

—pletkenchym=hutnější

výskyt: stojaté vody, půda, těla organismů, organický materiál

význam:saprofiti, mikorhiza

 

rozmnožování:

Pohlavní

1.splívání gamet-izogamet(naprvní pohled jsou stejné)–izogamie

anizogamet(liší se)–anizogamie

2.splívání gametangií-gametangiogamie

3.splívání tělních buněk-somatogamie

průběh splívání-1.stečou dohromady, spojí se bez jader – dvoujaderná

-plazmogamie

2.stečou dohromady, spojí se jádro

-karyokineze

 

Nepohlavní

1.pučením

2.mytózou -bun.dělení

-fragmentace stélky

3.výtrusy-spóry – typy spor – mytóza, meióza

-pohyblivé spory, nepohyblivé spory

-vznik uvnitř výtrusnice(endospory), vznik mimo výtrusnici(exospory)

-u vyšších hub probíhá metageneze

-výtrusorodá rouška – souvislá vrstva, blanka, pokrývá plodnici

 

Oddělení: Hlenky

-nejstarší houby, někdy zařazené do prokaryot(netvoří podhoubí, amébovitě se pohybují, přelívají se panožky)

rozmnožování: pomocí spor

1.mixomonády – pohyblivé, 2 bičíky, zoospory

2.mixaméby – pohybují se pomocí přelévání

–obě haploidní

třída: Slizovky

-Slizovka tříslová

-ve vlhku, žlutá barva

třída:Nádorovky

-Nádorovka kapustnatá

-paraziti kořenů brukvovitých rostlin

 

Oddělení:Chytrídie

-známé od prvohor

-vytváří mnohojaderná trubicová podhoubí

-bun.stěna chytin

 

rozmnožování: zoospory, gamety – bičíkaté

-vevlhku se rozmnožují

-saprofiti, žijí v půdě

Zástupci: Láhvičkovka

-napadá hypokotyl lilkovitých

Rakovinovec bramborový

-dobře se množí v kyselé půdě

-napadí čeleď likovitých

 

Oddělení:Řasovky

-žijí ve vodě, půdě, saprofiti

-bs-celulóza

-heterotrofové

-vytváří rozvětvené trubicovité podhoubí, které vysílá výběžky do buněk a bere látky

-má hautoria=přeměněné kořeny, které prorůstají do pletiv

-vytváří 2 bičíkaté zoospory

Zástupci: Plíseň bramborová

-vlhko, teplo

-tmavé skvrny na listech

-napadá lilkovité

 

Oddělení: Vlastní houby

-mají chytin

-vody, půda až posť

-nepohyblivé spory

-předci chytridie

řády:

 

Řád:Spájivé houby

-nevytvářejí se při dělení přepážky, ale vlákna

-saprofiti a paraziti

-to, co vidíme na plísních jsou výtrusnice-zbytek je prožraný v substrátu —toxické a karcinogenní

Zástupci:Kropidlovec černalý

-k výrobé léčiv, na potravinách, šedá plíseň, toxické výpary

Plíseň hlavičková

-na mrkvi, chlebu, bělavý povlak

 

Řád: Vřeckovýtrusné

-nejpočetnější

-paraziti, saprofiti, koprofilní(vyskyytují se na výkalech)

-kromě kvasinek článkované podhoubí(přihrádky s otvory, přechod cytoplazmy z 1 buňky do druhé)

 

rozmnožování:nepohlavní- vřecko(askus) – útvar, ve kterém po redukčním dělení vzniká 8 spor

-otevírá se pomocí šterbinou nebo pomocí víčka

-nebo vytváří souvislou vrstvu výtrusorodé rouško

-nebo vytváří konidie – exospory

 

Třída: Kvasinky

-jednobuněčné nebo řetízky

-pučení

Zástupci:

Kvasinka vinná

-způsobuje alkoholové kvašení

-zkvašuje cukr bez přítomnosti vzduchu

-v lihovarnictví

Kvasinka pivní

-výroba piva

Třída:Plesnivkotvorné houby

-tvoří plísňovité barevné útvary

Zástupci:

Štětičkovec

-vyytváří zelené povlaky

Penicylium notátum

-to, co produkuje je penicylin

alleopatie=negativní stav organismů – vylučuje odpadní látky, které buď zahubí nebo zastaví nekoho jiného

-Fleming

Kropidlák

-způsobuje černou plíseň na ovoci a zelenině

-k výrobě kyseliny citrónové

Třída: Padlí

-způsobuje chorobu na angreštu a chmelu

-bílé povlaky na listech

Třída:Tvrdohouby

-zdroj alkaloidů, vyrábí se z toho léčivé látky

Zástupci: Smrž jedlý, Ucháč obrovský, Lanýž letní

 

Oddělení: Stopkovýtrusné

vývojový cyklus: fáze s jedním a dvěma buněčnýma jádrama

-plodnice:nadzemní část – houba, v každé buňce 2 jádra

-bazidia:na hřibu na zadní straně klobouku

-bs z chytinu

typy podhoubí: primární-jendojaderné – tvoří článkované hyfy

sekundární-dvoujaderné – tvorba plodnic

terciální-dvoujaderní – vytváří pletkenchym

plodnice-není plodnicí v pravém slova smyslu

-neobsahuje gametangie

-skládá se z více vláken   generativní hyfy – tenkostěnné, větvené

skeletové hyfy – tlustostěnné, nevětvené

vazbové hyfy – tlustostěnné, větvené

-mají kolem sebe obal – plachetka – obaluje celou plodnici

-závoj – obaluje klobouk

hymenium-rourky(uvnitř)

-lupeny(na povrchu)

 

rozmnožování:

Pohlavní

-bazídie-náhrada pohlavních orgánů, z nich bazidiospory, vyklíčí primární mycélium(bi a tetra polární)

vyjímky:každé ze dvou jader se rozestoupí do jednoho ze dvou výtrusů – neproběhne pohl.rozmn.

 

Nepohlavní

-fragmentace stélky

-konidie

Systém

Třída:Stopkovýtrusné

Řád:Hříbotvaré, Lupenotvaré, Holubinkotvaré

Dřevokazné – schopné rozkládat dřevo

Pečárkotvaré -Žampiónotvaré

 

Lišejníky

=složené organismy

-heterotrofní – houba – chrání, přijímají vodu a roztoky

autotrofní – řasy, sinice – fotosyntetizují

-snesou velké výkyvy

-nesnesou konkurenci jiných rostlin a vadí jimznečištění vody

význam:potrava pro živočichy a výroba léčiv

stélka – korovitá(přirostlá k podkladu)

lupenitá(nejčastější, okraje má laločnaté)

keříčkovitá(větví se)

 

rozmnožování:

Nepohlavní – fragmentace stélky

-vytváří kuličky -sorénie

 

Pohlavní – z houbové části thécium – plodníčka – v něm výtrusy, ty se však musí setkat s řasou

Zástupci:

korovitá stélka – Makovník zeměpisný – na kamenech

lupenitá stélka – Terčovka bublinatá – na větvých stromů

keříčkovitá stélka – Dutohlávka sobí – chudé lesní půdy, šedostříbrná

význam: potrava, zvětrávání, indikátory, lékařství

-lichenologie

Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy