Strunatci I. – paryby, ryby

 

   Otázka: Strunatci I. – paryby, ryby

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Sara

 

 

 

 

STRUNATCI I.

( paryby, ryby : stavba těla, rozmnožování, systém, význam )

 

Třída : PARYBY ( CHONDRICHTHYES )

 

Charakteristika :

a)      Není kostní tkáň

b)      Struna hřbetní po celý život

c)      Šupiny plakoidní

d)     Není plynový měchýř

e)      Ve střevě spirální řasa

 

 

Systém :

Třída                                                        Podtřída :                                Řád :

Paryby ( Chondrichthyes )              Chiméry

Příčnoústí                                                Žralouni

Obrouni

Rejnoci

 

Stavba těla :

a)      základní stavba : tělo je protáhlé,vřetenovité.

– hlava vybíhá v rypec (rostrum), pod ním štěrbinovitá ústa

– většinou 5 (7) žaberních štěrbin
– párové ploutve: prsní (výšková kormidla), břišní (u samců přeměněná část slouží jako pářící orgány = pterygopody)- nepárové ploutve: hřbetní, ocasní (heterocerkní typ = do mohutnější horní větve proniká páteř), řitní – ploutve jsou vyztuženy rohovitými paprskyHlavním orgánem pohybu je ocasní ploutev se zvětšeným horním lalokem.

– morfologické tělní typy: žralok (rybovitý tvar) × rejnok (dorzoventrálně zploštělý)

b)      pokryv těla : plakoidní šupiny (jejich stavba shodná se zuby- sklovina a zubovina)

jsou kostního původu (na dotek drsné)

c)      opěrná soustava : nemají kostní tkáň; lebka, čelisti, páteř i kosti končetin jsou chrupavčité.

vnitřní kostra chrupavčitá, chorda zachovalá a prostoupená těly obratlů, lebka beze švů
– čelisti vznikly přeměnou prvního žaberního oblouku
– zuby jsou ve více řadách, funkční je ale pouze řada první (polyfiodontní chrup)
– hlava vybíhá v rypec (rostrum), pod ním štěrbinovitá ústa

d)     svalová soustava :

e)      cévní soustava : uzavřená, má jeden krevní oběh. V srdci je krev neokysličená a v těle smíchaná. Srdce má jen jednu síň a jednu komoru.

– žílní srdce, které pumpuje neokysličenou krev → okysličuje se v žábrech

f)       dýchací soustava : žaberní aparát je uložen vně žeberních oblouků a tvořen žaberními přepážkami. Je zachována žaberní štěrbina za čelistním obloukem.

g)      trávicí soustava :

ostré zpravidla trojúhelníkovité zuby, po několika řadách. Používána je jen jedna řada. Když se opotřebuje, bezbolestně vypadne a na její místo nastoupí další.

Vnitřní trávicí soustava je poměrně krátká, na ústní dutinu navazuje svalnatý hltan, po něm krátký jícen, žaludek a tenké střevo a nakonec tlusté střevo se spirální řasou a kloakou-společné vyústění trávící,vylučovací a rozmnožovací soustavy. Velká játra s vysokým obsahem jaterního tuku, jejichž váha tvoří asi 10% celkové váhy tvora a mohou sloužit jako barometr(paryby nemají plynový měchýř )

nadbytečné soli : vylučovány rektální žlázou

v krvi : je vysoký obsah močoviny (až0,8%),vyrovnává se tak osmotický tlak mořské vody

 

h)       vylučovací soustava :párové ledviny, jejichž vývody se spojují a ústí do kloaky

i)         nervová soustava : centrální (mozek a mícha) a periferní (všechny nervy po těle). Mají velmi vyvinutý mozeček, který slouží na udržování rovnováhy. Prodloužená mícha je také velmi vyvinutá a slouží na reflexy. Střední mozek je nejdůležitější část nervové soustavy a jsou v ní instinkty. Koncový mozek je velmi velký a slouží na čich. Z mozku vychází 10 párů hlavových nervů.

j)        smyslová soustava :
zrak (dalekozrací, 12–14 dioptrií), oči jsou bez víček a jsou nehybná.

proudový orgán (volně v kůži a na hlavě)

elektrický orgán (zaznamenává pohyb kořisti –Lorenziniho ampule)

→ vnímá elektromagnetické vlnění (u rejnoku schopen vytvořit velké napětí – smrt oběti)

čich (pár čichových váčků): vynikající čich (schopnost ucítit kapku krve na kilometry)

vnitřní ucho (rovnovážné ústrojí),nemají chut

 

k)       pohlavní soustava : u všech druhů je oplození vnitřní, samci mají vytvořené zvláštní kopulační orgány(srostlá varlata). Samice mají malý počet velmi velkých vajec, poměrně častá je i živorodost.

vejcorodí × vejcoživorodí (zárodky vyživovány žloutkem a sekrety stěn vaječníku) × živorodí (zárodky vyživován krevním oběhem matky), nitroděložní kanibalismus, zárodečný vývoj může trvat i více než rok

–          typický je nitroděložní kanibalismus mezi mláďaty

–          mládě se rodí se žloutkovým váčkem, které ho ještě po porodu vyživuje
– vymřelé třídy: PANCÍŘNATCI a ŠTÍTNATCI

– paryby dělíme do tří řádů: ŽRALOCIREJNOCICHIMÉRY
žralok velrybí: 18 metrů, planktonofágní (živí se planktonem)
žralok velký: planktonofágní
žralok lidožravý: zaútočí i na člověka
máčka skvrnitá: žralok dlouhý asi 100 cm, při březích evropských moří

→ spí stočené do klubíčka
kladivouni: žraloci s typicky rozšířenou hlavou do podoby ┬, oči jsou na koncích, dravci
trnucha obecná: rejnok, u kořenu ocasu má trn, který používá k obraně

     manty – vyskakují nad hladinu
parejnok elektrický: svalovou činností vytváří statickou elektřinu (až 300 voltů) na omráčení kořisti či na obranu
chiméra hlavatá: protáhlé tělo, velké ocasní ploutve, 4 žaberní štěrbiny, zuby nejsou doplňovány (monofiodontní chrup)

Vývoj :velký žloutkový vak, který mláďata tráví několik týdnů. U živorodosti existuje i nitroděložní kanibalismus, kdy vylíhlá mláďata zůstávají dlouho v děloze matky, konzumují vejce, která matka průběžně uvolňuje z vaječníku, a pokud tato výživa není dostatečná, požírají ostatní, méně vyvinutá mláďata. Další možnost výživy zárodku je vytvoření tzv. žloutkové placenty.

 

Zástupci : Chiméry- velká hlava s velkýma očima

– žijí v mořích, v hloubkách až několik set metrů

– lysá kůže

– nemají kloaku

Příčnoústí– nejznámější paryby (žraloci, rejnoci)

– vyvinuté spirakulum, tělo pokryto šupinami, čelisti mají zuby

– obživa- filtrátoři drobné potravy (žralok veliký)

– dravci (žralok bílý, žralok modravý, žralok tygří)

– výskyt- hlubiny X pobřeží

Žralouni– máčka skvrnitá (70 cm, žije ve Středomoří, není nebezpečná)

– žralok modravý (4m, žije ve Středomoří, živí se tuňáky ale může ohrozit i člověka, zvláštní skupinou jsou kladivouni- také nebezpeční)

Obrouni– žralok bílý (až 8 m, lidožravý, dravý, napadá i kytovce)

– žralok veliký (druhý největší žralok, dlouhý až 15 m, hmotnost 8000kg; paří mezi planktonožravé druhy, člověku je neškodný)

– žralok obrovský (délka až 20 m, živí se drobnější potravou- měkkýši, korýši, drobné ryby; člověku je neškodný)

Rejnoci– rejnok ostnatý (má výrazně kosočtverečný tvar těla a dlouhý bičovitý ocas; žije v evropských mořích v hloubkách do 100m; loví se pro chutné maso)

– trnucha obecná (má bičovitý ocas, který má na hřbetní straně mohutný trn spojený s jedovou žlázou; nemá hřbetní ploutev; délka až 2,5 m; noční aktivita, přes den jsou zahrabány na dně, kde na ně člověk může šlápnout a poranit se)

– manta atlantská (největší, šířka 6,5 m, hmotnost 2000 kg; výborní plavci- dokáží se vymršťovat nad hladinu; živí se planktonem)

– parejnok elektrický (žije ve Středomoří; tělo je okrouhlé 1 m dlouhé; za hlavou má mohutné elektrické orgány, které dokáží vyvinout výboj o síle 200V. Pomocí výbojů se brání i loví kořist.

Pilouni- přechodná forma mezi žraloky a rejnoky

kladivouni: žraloci s typicky rozšířenou hlavou do podoby ┬, oči jsou na koncích, dravci

 

Třída : PAPRSKOPLOUTVÍ ( ACTINOPTERYGII )

Charakteristika ( paprskoploutví ):

a)      Ploutevní paprsky

b)      Čtyři páry žaber

c)      Společná žaberní dutina

d)     Skřele

e)      Plynový měchýř

 

Charakteristika ( nozdratí )

a)      choany

b)      plicní vaky

c)      končetiny typu čtyřnožců

 

Systém :

Třída                                               Podtřída                              Řád

Paprskoploutví                       chrupavčití                           bichiři

 

jeseteři

kostnatí

kostlíni

kaprouni

holobřiší

bezostní

máloostní

trnobřiší

sumci

štiky

lososi

hrdloploutví

ďasové

volnoostní

ropušnice

ostnoploutví

platýsi

čtverzubci

 

Třída

Nozdratí                              lalokoploutví

dvojdyšní

 

Stavba těla :

a)      základní stavba těla : základním znakem jsou ploutevní paprsky, které zpevňují plochu ploutví –jsou dvojího typu- tvrdé (nevětvené) a měkké (větvené). Ploutve dvě hřbetní, někdy tuková ploutvička, ploutve prsní, břišní, řitní a ocasní.

 

b)      pokryv těla :

mnohovrstevná, obsahuje pigment

– v pokožce jednobuněčné slizové žlázy (sliz: baktericidní, snižuje odpor, brání bobtnání kůže ve vodě, na suchu chrání před vyschnutím)
– kryta šupinami kostního původu, které vyrůstají ze škáry

ganoidní – kosočtverečné, nepřekrývají se;  jeseter
cykloidní – překrývají se, celokrajné; lamely (circuli), letokruhy (annuli), zimní přírůstek, kanálek postr. čáry, radiální kanálek, trny;  kapr
ktenoidní – na vnější straně hřebínek z ostnů, vnitřní stranou upevněny ve škáře;  okoun, candát

 

c)       opěrná soustava : kostra je osifikovaná různým stupněm ( jeseteři – chrupavčitá ) chorda zatlačena těly obratlů
– kosti mohou mít dvojí původ:

1) vznikají osifikací chrupavky

2) kožní původ
– lebka: krycí kosti kožního původu + žaberní oblouky (nesou žábry) + skřele (chrání žábry)

– páteř: nerozlišené obratle
– končetiny párové i nepárové, ploutve vyztuženy ploutevními paprsky

(nerozvětvené = tvrdé, rozvětvené = měkké)
– typy ocasních ploutví: difycerkní (souměrná) × heterocerkní (nesouměrná) × homocerkní (souměrná jen morfologicky, ne anatomicky)

 

d)     svalová soustava :

svalovina trupu a ocasu je uspořádána v segmentech (myomery )

mezi nimi drobné kůstky pod kůží velký boční sval + přepážky (myosepta)
– množství drobných svalových kůstek tvaru „Y“

e)      cévní soustava : podobná jako u paryb

1 předsíň + 1 komora, žilný splav, tepenný násadec = venózní srdce

– jednosměrný tok krve zajištěn chlopněmi
– červené krvinky jsou velké, oválné, mají jádro

 

f)       dýchací soustava :

žábry v žaberní dutině (ta je kryta skřelemi) = 4 dvojice prokrvených žaberních lupínků

žábry překrývá kostěný kryt- skřele (voda je k žábrám přiváděna dýchacími pohyby; je při zavřených skřelích nasávána do dutiny ústní a po uzavření úst je protlačována žábrami a z pod skřelí ven.
– voda odtéká skřelovým otvorem (skřele = operculum)

– na vnitřních okrajích žaberních oblouků jsou žaberní tyčinky, které se podílejí na zachytávání potravy
– další přídatné dýchací orgány: plicní vaky u dvojdyšných
– plynový měchýř = slouží jako hydrostatický orgán, vznikl vychlípením hltanu
reguluje hustotu těla, u rychlejších druhů a u ryb žijících u dna bývá redukován

 

g)      trávicí soustava :

ústní otvor je přizpůsoben typu a způsobu přijímání potravy (vyskytují se zuby)

-ústa (spodní, koncová, svrchní), nemá slinné žlázy

– zuby se stále vyměňují; vznikají na čelistech, ale i na stěnách dutiny ústní, na patře

na žaberních obloucích

– hltan, jícen

– žaludek (pouze rozšířenina),(není jasně vymezený nebo naopak vyvinutý žaludek mají ryby dravé)
– střevo (u pokročilých chybí spirální řasa, jsou pouze slepé výběžky)
– játra se žlučníkem, slinivka břišní (rozptýlena kolem trávicí trubice a jater)
– kloaka pouze u dvojdyšných, ostatní mají řitní otvor
– vodu cedí, potravu polykají

plynový měchýř, který vznikl jako vychlípenina trávící trubice (funkce je hydrostatická, usnadňuje plavání v různých hloubkách)

 

h)      nervová soustava : mozek má 5 částí- největší je střední mozek, v koncovém mozku je umístěno čichové centrum. Mozeček je velmi vyvinutý, což souvisí s aktivním pohybem ryb. Z mozku odstupuje 10 párů hlavových nervů.

i)        smyslová soustava : oči jsou dobře vyvinuty- oko je zaostřeno na blízko, vidí barevně; důležitá je postranní čára; orgány hmatu,čichu a chuťové receptory jsou soustředěny okolo úst.

j)        vylučovací soustava :
– párové ledviny pod páteří měchýř (vyústuje na samostatné papile )

ledviny – důležité při osmoregulaci : sladkovodní : velké množství moči, mořské : malé množství
– gonochoristé (u některých v průběhu života dokonce možná změna pohlaví)
– párové gonády, vnější oplození
– jikry (samice – jikernačky) + mlíčí (samci – mlíčňáci)
– vývin přímý (× dvojdyšné a násadcoploutvé)
– pohlavní dimorfismus nevyvinut
– obrovská nadprodukce potomstva
– trdliště = místo vhodné k rozmnožování

 

Rozmnožování : oplození je většinou vnější (vnitřní např. u živorodek). Odkládání jiker probíhá při tření ryb, místo tření se nazývá trdliště

 

Zástupci :

–  systém  – 4 podtřídy:    Tento systém je zjednodušený!
1. DVOJDYŠNÍ
2. LALOKOPLOUTVÍ
                     └ tyto dvě podtřídy bývají sdružovány do podtřídy NOZDRATÍ, se dvěma nadřády (dvojdyšní, lalokoploutví)
3. PAPRSKOPLOUTVÍ – 4 nadřády:
3a) násadcoploutví
3b) chrupavčití
3c) mnohokostnatí
3d) kostnatí

 

PODTŘÍDA: PAPRSKOPLOUTVÍ
– plynový měchýř, odlehčení kožní kostry
– redukce kostry párových ploutví

NADŘÁD: NÁSADCOPLOUTVÍ
– mnoho hřbetních ploutviček
– difycerkní ocasní ploutev
– plicní vaky (mohou dýchat vzduch)
– larvy s vnějšími žábrami podobné larvám obojživelníků (pulcům)

Bichir :  výskyt v Africe; předkové z prvohor

– hřbetní strana- drobné hřbetní plotvičky

– vyvinutý srdeční násadec, spirální řasa a spirakulum

– 1,2 m, živí se dravě; noční živočich; mělké vody

 

NADŘÁD: CHRUPAVČITÍ
– chrupavčitá kostra, zachovalá chorda, lebka vybíhá v rostrum,plynový měchýř, spirální řasa
– heterocerkní ocasní ploutev,ganoidní čupiny či kostěnné destičky
– obývají pouze moře severní polokoule
– obsahují jediný řád: JESETEŘI
jeseter velký: 3 metry, 200 kg, jikry = kaviár
jeseter malý: nejmenší z jeseterů, vyskytuje se v Dunaji
vyza velká: největší sladkovodní ryba (4–5 metrů, 1 230 kilogramů)
• „bester“: kříženec vyzy velké a jesetera malého (vyšlechtěn v roce 1952)
veslonos americký: sladkovodní, vytírá se v řece Mississippi

 

NADŘÁD: MNOHOKOSTNATÍ
– starobylé i pokročilé znaky,největší rozvoj v druhohorách
– plynový měchýř má pomocnou dýchací funkci
– lebka s velkým počtem kostí,krátký ocas, ganoidní šupiny,připomínají štiku
– dělí se na dvě skupiny: KOSTLÍNI  KAPROUNI
kostlín americký: tvrdé šupiny kryjí tělo jako pancíř, v řece Mississippi

KAPROUNI, starobylá skupina
kaproun obecný

 

NADŘÁD: KOSTNATÍ
– šupiny (cykloidní, ktenoidní) se překrývají
– chorda zatlačena obratli
– ocasní ploutev homocerkní
– plynový měchýř vznikl vychlípením hřbetní strany jícnu
└ u vývojově starších je spojen s trávicí trubicí, u pokročilejších je oddělen

řád: BEZOSTNÍ
– pouze měkké ploutevní paprsky, cykloidní šupiny
– vývojový počátek kostnatých ryb
čeledi:
sleďovití: sleď, sardinka, šprot, sardel
                řád : LOSOSOTVARNÍ

                – hosp. Významné druhy

– proudnicovitý tvar těla

Pstruh obecný– v čistých proudivých tocích

Lipan podhorní

            Losos obecný– mořský, při tření táhl až do Čeh po Labi

                                   – dnes je opět vysazován

                siven, hlavatka, síh, lipan, štika

 

řád: MÁLOOSTNÍ
– málo tvrdých ploutevních paprsků
– cykloidní šupiny, požeráková kost (mechanické rozmělnění potravy) s požerákovými zuby
– vnitřní ucho spojeno s plynovým měchýřem (tudíž slyší)-Weberův aparát
čeledi:
kaprovití: kapr, plotice, střevle, bolen, lín, cejn, jelec, parma, karas, tolstolobik, závojnatka
sekavcovití: mřenka, piskoř, sekavec
sumcovití: sumec velký
sumečkovití: sumeček americký

sumci :   – kolem úst několik párů vousků

– tělo holé, nebo kryté kostěnými destičkami

– Weberův aparát

– prsní ploíutve podepřeny trnem – péče o potomstvo     Sumec velký– naše největší ryba; až 2,5 m a 100 kg

 

řád : TRNOBŘIŠÍ

Trnobřiší– různá velikost (až 1,5m)

– ozubená ústa; tuková ploutvička

– žijí v hejnech,  Piraně– dravá

řád: HOLOBŘÍŠÍ
– hadovité tělo bez břišních ploutví, ostatní splynuly v souvislý ploutevní lem( na břišní straně –  ploutve chybí  – tělo bez šupin

– dravci
zástupci:
úhoř říční: tření v Sargasovém moři, z jiker se línou larvy „monté“, ty do sladkých vod, zde žijí několik let, pak se vracejí do moře, z monté brakických vod se vyvíjejí samci
muréna: zuby s jedovými žlázami, (sub)tropy

řád: HRDLOPLOUTVÍ
– břišní ploutve před prsními, nemají tvrdé paprsky, na bradě často nepárový vous
zástupci:
treska obecná
                        • treska jednoskvrnná
                        • mník jednovousý

řád: OSTNOPLOUTVÍ
– dvojitá nebo dvě hřbetní ploutve, ktenoidní šupiny (s ostny)
– břišní ploutve před/nad prsními
– evolučně nejvyspělejší skupina
čeledi:
okounovití: okoun, candát, ježdík
makrelovití: makrela, tuňák

řád: VOLNOOSTNÍ
– části ploutví přeměněny v trny
– tvorba teritorií, péče o potomstvo
zástupci:
koljuška tříostná

řád: LALŮČKOŽÁBŘÍ
– mořské ryby neobvyklého tvaru
– vajíčka se vyvíjí v hnízdní komůrce na břiše samců
zástupci:
koník mořský
jehla mořská

řád: PLATÝSOVÉ
– zploštělé tělo, leží na dně, oči na jedné stran

– horní strana je pigmentovaná a schopná barvoměny, spodní je světlá

– obě oči jsou na horní straně těla

– larvy jsou souměrné a dospělcům se nepodobají
zástupci:
platýs
                        • kambala

řád: ROPUŠNICE
– velká hlava,kostěné štítky na těle nebo bez šupin  tvrdé paprsky v ploutvích (mohou se změnit v ostny),jedové žlázy
– žijí na mořském dně
zástupci:

vranka : u nás
ropušnice
                        • perutýn

                řád : ŠTIKY– významní dravci

– tělo protáhlé

 Štika obecná– přes 1 m; protáhlé ploché čelisti s velkými zuby

–         potravu polyká v celku

                řád : ĎASOVÉ

                – mořské druhy, žijící ve větších hloubkách

– široká hlava; prohloužený paprsek hřbetní ploutve- lákají kořist před svá široká ústa

– někteří mají trpasličí samečky, kt. přirůstají k tělu samice

Ďas mořský

 

                řád : ČTVERZUBCI

                    – tropické vody

– zuby a čelisti mají srostlé do tvaru  „zobáku“

– někteří mají vychlípeninu střeva, v případě ohrožení ji rychle naplní vodou nebo vzduchem a tělo tak nafouknou; dokáží extrémě zvětšit objem těla

– tělo je kryto kostěnnými destičkami nebo trny

Ježíci– ostny

Čtverzubci– pestré zbarvení, žijí kolem korálových útesů

Havýši– tělo ukryto v pevném krunýři- nemění objem ani tvar, pohyblivé jsou pouze malé ploutve

 

NOZDRATÍ

choany- vnitřní nozdry (oddělení dutiny nosní od dutiny ústní)

plicní vaky

končetiny typu čtyřnožců (svaly; na sebe navazující kosti)

chorda, srdeční nástavec, spirální řasa ve střevě, jednoduchý mozek

 

PODTŘÍDA: DVOJDYŠNÍ
– velké protáhlé ryby (> 1metr),hadovité tělo,
– chorda, spirální řasa, kloaka
– plicní vaky z břišní stěny jícnu + žábry
– tropické sladkovodní ryby (periodicky vysychající vody)
– v období sucha si hloubí metrové svislé šachty, kde v anabióze přežívají
– samostatná vývojová větev (–› suchozemští obratlovci?)
– dělíme je na dva řády: JEDNOPLICNÍDVOUPLICNÍ

Jednoplicní- Bahník australský– dýchá žábrami, ale snese i vodu s kyslíkem

– žije tam, kde nedochází k vysychání vod

Dvojplicní- Bahník americký– v období sucha dokáží přežít i bez vody

– zahrabávají se do bahna, vytvoří si slizový obal, přejdou na plicní dýchýní (mají dva plicní vaky) a upadnou do letního spánku

 Bahník východoafrický– až 2 m; pochoutka domorodců
PODTŘÍDA: LALOKOPLOUTVÍ
– ganoidní šupiny
– stavba lebky připomíná obojživelníka
– mohutné párové ploutve se svalovinou a šupinami
– dělí se na dvě skupiny: RHIPIDISTIAACTINISTIA
Rhipidistia: vymřelá skupina, od ní zřejmě vývoj obojživelníků
Actinistia: „žijící fosilie“ latimérie podivná (žije v pobřežních mořích Afriky)

kdysi se myslelo, že vyhynuly(do r. 1938, kdy se podařilo chytit první latimérii)

– až 2 m, nápadně velké šupiny a zvláštní úprava ploutví

–         žije v hloubkách 200-400 m na skalnatém dně

–         živorodá, vejce mají průměr až 9 cm

 

Zástupci : 4 základní ekologické skupiny ryby mořské

ryby sladkovodní (ve sladké vodě se i rozmnožují)

ryby tažné (střídají sladké vody a moře, do sladkých vod se táhnou rozmnožovat, např. lososi, jeseteři; nebo žijí ve sladkých vodách a do moře se vracejí jen v období rozmnožování, např. úhoř)

ryby brakitckých vod (v ústí velkých řek)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: