Rostlinná pletiva – maturitní otázka

✿ Proč nejde kopírovat?  💾 Stáhnout materiál  ✖ Nahlásit chybu

 

   Otázka: Rostlinná pletiva

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Xirna

 

 

 

 

nejstarší organismy byly jednobuněčné- buňka vykonává všechny funkce

vyšší stupeň organizace (mezistupeň)- kolonie- specializace buněk, váleč koulivý

mnohobuněčné organismy: vysoká specializace, pokud buňku vezmu z kolonie, dokáže sama založit novou kolonii (samostatná), buňka z pletiva zanikne a nevytvoří se nová rostlina nebo živočich

 

Dělení pletiv

Podle způsobu vzniku

  • pravá – vznikla dělením buněk na buňky dceřiné
  • nepravá – vznikla druhotným seskupením původně volných buněk

Podle schopnosti dělení

  • dělivá (meristematická) – mají zachovanou dělivou schopnost (vznikají další pletiva)
  • trvalá – vznikají činností dělivých pletiv, ztratily schopnost dělení, mají určitou funkci

Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčné stěny

  • parenchym – živé tenkostěnné buňky s mezibuněčnými prostorami (=interceluláry- v místě kontaktu 3 a více buněk)
  • zvláštní typ: aerenchym – v intercelulárech je vzduch- pomáhá dýchání (vodní a bahenní rostliny)

                        palisádový parenchym – protáhlé rovnoběžné buňky (v listech)

  • kolenchym – živé buňky ztloustlé jen v určitých místech (nejčastěji v rozích -> zpevnění)
  • sklerenchym – nejrozšířenější zpevňovací pletivo, buněčná stěna silná ztloustlá, buňky odumřou a vyplnění se vzduchem

 

Podle funkce

DĚLIVÁ PLETIVA (MERISTÉMY)

  • zachovávají si trvale nebo dočasně schopnost dělení buněk, umožňují růst rostlin
  • malé, tenkostěnné buňky s velkým jádrem, mají hodně cytoplazmy a intenzivní metabolismus
  • z původního protomeristému (několik buněk) vznikají prvotní (primární) meristémy- vegetační vrcholy kořenů a stonků, v růstových zónách listů
  • druhotné (sekundární) meristémy: vzniká obnovením dělivé funkce trvalých pletiv- kambium a felogen- druhotně tloustnoucí rostlinné orgány

 

KRYCÍ PLETIVA

  • pokrývají povrch rostlinných orgánů, chrání rostlinu proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí
  • prvotní krycí pletivo: POKOŽKA
    • tvořena jednou vrstvou těsně přiléhajících buněk, nemá chloroplasty – je bezbarvá
    • rhizodermis: na kořenu, nemá průduchy ani kutikulu
    • epidermis: nadzemní části, průduchy a kutikula- tuková látka kutin- k zamezení vypařování vody)
  • CHLUPY (trichomy)
    • vyrůstají z pokožky, zabraňují vypaření vody a přehřátí rostliny (sluneční paprsky se odráží)
  • jednobuněčné nebo mnohobuněčné, rozmanitý tvar, délka, hustota a funkce:

      krycí – ochranná funkce, snižují riziko přehřátí rostliny, umožňují rozšiřování semen a plodů

            žláznaté – vyměšování látek (silice, pryskyřice), vůně nebo zápach (přilákání nebo odpuzení živočichů- afrikán, muškáty)

            žahavé – po odlomení koncové části dojde k uvolnění pálivé tekutiny (kyseliny mravenčí)- obranná funkce, kopřiva

  • OSTNY: např. růže, angrešt, ostružník

 

PROVĚTRÁVACÍ PLETIVA

spojení pletiv s okolím- regulovaná výměna plynných látek (CO2, O2, H2O)- fotosyntéza, dýchání, vypařování vody

  • PRŮDUCHY (stomata): spodní strana listů, mladé zelené stonky, regulují výměnu plynů a vypařování vody, jsou zde chloroplasty, tvořeny 2 svěracími buňkami a štěrbinou (ovlivněna turgorem svěracích buněk – čím více buňky naplněny vodou (vysoký turgor), tím více jsou od sebe oddáleny a štěrbina je otevřená)
  • ČOČINKY (lenticely): pokud se vytváří druhotné krycí pletivo, obvykle větší než průduchy, na zimu se uzavírají- ochrana před vypařováním vody

 

NASÁVACÍ PLETIVA: funkce- příjem vodných roztoků živin

  • KOŘENOVÉ VLÁSKY: * vychlípením buněk pokožky blízko vrcholu kořene
  • HAUSTORIA: u parazitických rostlin, příjem látek z cévních svazků hostitele

 

VODIVÁ PLETIVA: spolu s krycími pletivy důležité pro přechod na souš, fce transport vody a v ní rozpuštěných látek, soubor cévních svazků

  1. Dřevní část (xylém)- vzestupný (transpirační) proud- roztoky minerálních l. z půdy do stonku a listů

=> CÉVY: bez přehrádek

=> CÉVICE: starší, kratší, s přehrádkami

  1. Lýková část (floém)- sestupný (asimilační) proud- produkty fotosyntézy z listů do stonku a kořene

=> SÍTKOVICE: živé tenkostěnné buňky s proděravělými přehrádkami

  • součást cévních svazků jsou DOPROVODNÁ PLETIVA- mechanická fce (sklerenchym) nebo zásobní (parenchym) – uzavřený cévní svazek: druhotně netloustne

– otevřený: druhotně tloustne pomocí kambia (dřeviny)

=> *druhotné dřevo a lýko, mírný pás: dřevo jarní a letní – letokruhy

 

VYMĚŠOVACÍ PLETIVA: vylučování různých produktů

  • VODNÍ SKULINY (hydatody): stavba podobná průduchům, ale neuzavírají se, vylučování vody v kapalném stavu (kapky)= gutace, např. kontryhel
  • MEDNÍKY: nektar- láká hmyzí opylovače
  • MLÉČNICE: ve vakuole je mléčná šťáva= latex- zásobní a ochranná fce (jedovatý)- pryšcovité (kaučukovník), makovité (opium, vlašťovičník), zvonkovité, pampeliška, oleandr

 

ASIMILAČNÍ PLETIVA: velké množství chloroplastů- fotosyntéza, např. listy

 

ZPEVŇOVACÍ PLETIVA: mechanická fce, zajišťují orgánům pevnost a pružnost, podílejí se na transportu látek cévními svazky

 

ZÁSOBNÍ PLETIVA: ukládání zásobních l. (cukry, tuky, bílkoviny)- kořeny, oddenky, hlízy, dělohy semen, plody

ukládání vody- vodní pletiva kaktusů

 

TKÁNĚ

  • soubory buněk mající stejný tvar a vykonávající společnou hlavní funkci
  • dělení: epitely, pojiva, tkáň svalová, tkáň nervová

 

EPITELY: hustě na sebe naskládané buňky, pokrývají povrch nebo vystýlají

  • Jednovrstevný: 1 vrstva, podle tvaru buněk: plochý- kůže, krychlový, válcovitý (cylindrický)
  • Mnohovrstevný: více vrstev, krycí, výstelkový, žlázový, resorpční, dráždivý

POJIVA: tkáně, které se skládají kromě buněk ještě z mezibuněčné hmoty

  1. VÝPLŇOVÁ A OPORNÁ POJIVA (vazivo, chrupavka, kost)
  • VAZIVO: měkká tkáň, základ rosolovitá hmota a vlákna (kolagen- pevnost, elastin- pružnost)
  • Řídké vazivo: kolem orgánů
  • Tuhé vazivo: hodně kolagenu- šlacha
  • Tukové vazivo: poslední vrstva kůže
  • CHRUPAVKA: pevná a pružná, součást kloubů- chrání kloubní hlavice, plotének, špička nosu a uší, vyztužení průdušnic, paryby mají chrupavčitou kostru, lidé v prenatálním období také
  • KOST (os):

 

  • Složení: anorg. l. Ca3(PO4)2, CaCO3, CaF2, 
  • org. l. bílkoviny- OSSEIN

 

  • Osteoporóza: řídnutí kostí (prevence Ca, pohyb, vitamín D- rybí tuk, ze Slunce)
  • Kosti dlouhé- stehenní, krátké- obratle, ploché- lopatka
  • OKOSTICE (periost): na povrchu, zasahují do ní cévy a nervy
  • KOSTNÍ TKÁŇ: houbovitá (spongiosa)

hutná (compacta)- zákl. jednotka OSTEON (Haversův systém)

  • KOSTNÍ DŘEŇ (morek): červená, krvetvorba, v mládí ve všech kostech
  • Vznik kosti: z chrupavky ( někdy z vaziva) OSIFIKACÍ (zkostnatění)
  • Růst kosti: do šířky okostice; do délky růstové chrupavky
  • růst přestáváme, když zkostnatí: 18-23 let, hormon somatotropin (<= hypofýza)

 

 

SVALOVÁ TKÁŇ: vlastnost buněk- stažitelnost, hladká: orgány, příčně- pruhovaná- kosterní: bílkoviny aktin a myozin (zasouvají se do sebe), srdeční: neunavitelná

 

NERVOVÁ TKÁŇ: základem je neuron; přenos el. signálu- dendrity, axon, depolarizace membrány

  1. TROFICKÁ POJIVA= tekutiny: krev, míza, tkáňový mok, u bezobratlých hemolymfa)


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy