Rostlinná pletiva – maturitní otázka

Otázka: Rostlinná pletiva

Předmět: Biologie

Přidal(a): Xirna

nejstarší organismy byly jednobuněčné- buňka vykonává všechny funkce

vyšší stupeň organizace (mezistupeň)- kolonie- specializace buněk, váleč koulivý

mnohobuněčné organismy: vysoká specializace, pokud buňku vezmu z kolonie, dokáže sama založit novou kolonii (samostatná), buňka z pletiva zanikne a nevytvoří se nová rostlina nebo živočich

Dělení pletiv

Podle způsobu vzniku

pravá – vznikla dělením buněk na buňky dceřiné
nepravá – vznikla druhotným seskupením původně volných buněk

Podle schopnosti dělení

dělivá (meristematická) – mají zachovanou dělivou schopnost (vznikají další pletiva)
trvalá – vznikají činností dělivých pletiv, ztratily schopnost dělení, mají určitou funkci

Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčné stěny

parenchym – živé tenkostěnné buňky s mezibuněčnými prostorami (=interceluláry- v místě kontaktu 3 a více buněk)
zvláštní typ: aerenchym – v intercelulárech je vzduch- pomáhá dýchání (vodní a bahenní rostliny)

palisádový parenchym – protáhlé rovnoběžné buňky (v listech)

kolenchym – živé buňky ztloustlé jen v určitých místech (nejčastěji v rozích -> zpevnění)
sklerenchym – nejrozšířenější zpevňovací pletivo, buněčná stěna silná ztloustlá, buňky odumřou a vyplnění se vzduchem

Podle funkce

DĚLIVÁ PLETIVA (MERISTÉMY)

zachovávají si trvale nebo dočasně schopnost dělení buněk, umožňují růst rostlin
malé, tenkostěnné buňky s velkým jádrem, mají hodně cytoplazmy a intenzivní metabolismus
z původního protomeristému (několik buněk) vznikají prvotní (primární) meristémy- vegetační vrcholy kořenů a stonků, v růstových zónách listů
druhotné (sekundární) meristémy: vzniká obnovením dělivé funkce trvalých pletiv- kambium a felogen- druhotně tloustnoucí rostlinné orgány

KRYCÍ PLETIVA

pokrývají povrch rostlinných orgánů, chrání rostlinu proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí
prvotní krycí pletivo: POKOŽKA
- tvořena jednou vrstvou těsně přiléhajících buněk, nemá chloroplasty – je bezbarvá
- rhizodermis: na kořenu, nemá průduchy ani kutikulu
- epidermis: nadzemní části, průduchy a kutikula- tuková látka kutin- k zamezení vypařování vody)
CHLUPY (trichomy)
- vyrůstají z pokožky, zabraňují vypaření vody a přehřátí rostliny (sluneční paprsky se odráží)
jednobuněčné nebo mnohobuněčné, rozmanitý tvar, délka, hustota a funkce:

krycí – ochranná funkce, snižují riziko přehřátí rostliny, umožňují rozšiřování semen a plodů

žláznaté – vyměšování látek (silice, pryskyřice), vůně nebo zápach (přilákání nebo odpuzení živočichů- afrikán, muškáty)

žahavé – po odlomení koncové části dojde k uvolnění pálivé tekutiny (kyseliny mravenčí)- obranná funkce, kopřiva

OSTNY: např. růže, angrešt, ostružník

PROVĚTRÁVACÍ PLETIVA

spojení pletiv s okolím- regulovaná výměna plynných látek (CO₂, O₂, H₂O)- fotosyntéza, dýchání, vypařování vody

PRŮDUCHY (stomata): spodní strana listů, mladé zelené stonky, regulují výměnu plynů a vypařování vody, jsou zde chloroplasty, tvořeny 2 svěracími buňkami a štěrbinou (ovlivněna turgorem svěracích buněk – čím více buňky naplněny vodou (vysoký turgor), tím více jsou od sebe oddáleny a štěrbina je otevřená)
ČOČINKY (lenticely): pokud se vytváří druhotné krycí pletivo, obvykle větší než průduchy, na zimu se uzavírají- ochrana před vypařováním vody

NASÁVACÍ PLETIVA: funkce- příjem vodných roztoků živin

KOŘENOVÉ VLÁSKY: * vychlípením buněk pokožky blízko vrcholu kořene
HAUSTORIA: u parazitických rostlin, příjem látek z cévních svazků hostitele

VODIVÁ PLETIVA: spolu s krycími pletivy důležité pro přechod na souš, fce transport vody a v ní rozpuštěných látek, soubor cévních svazků

Dřevní část (xylém)- vzestupný (transpirační) proud- roztoky minerálních l. z půdy do stonku a listů

=> CÉVY: bez přehrádek

=> CÉVICE: starší, kratší, s přehrádkami

Lýková část (floém)- sestupný (asimilační) proud- produkty fotosyntézy z listů do stonku a kořene

=> SÍTKOVICE: živé tenkostěnné buňky s proděravělými přehrádkami

součást cévních svazků jsou DOPROVODNÁ PLETIVA- mechanická fce (sklerenchym) nebo zásobní (parenchym) – uzavřený cévní svazek: druhotně netloustne

– otevřený: druhotně tloustne pomocí kambia (dřeviny)

=> *druhotné dřevo a lýko, mírný pás: dřevo jarní a letní – letokruhy

VYMĚŠOVACÍ PLETIVA: vylučování různých produktů

VODNÍ SKULINY (hydatody): stavba podobná průduchům, ale neuzavírají se, vylučování vody v kapalném stavu (kapky)= gutace, např. kontryhel
MEDNÍKY: nektar- láká hmyzí opylovače
MLÉČNICE: ve vakuole je mléčná šťáva= latex- zásobní a ochranná fce (jedovatý)- pryšcovité (kaučukovník), makovité (opium, vlašťovičník), zvonkovité, pampeliška, oleandr

ASIMILAČNÍ PLETIVA: velké množství chloroplastů- fotosyntéza, např. listy

ZPEVŇOVACÍ PLETIVA: mechanická fce, zajišťují orgánům pevnost a pružnost, podílejí se na transportu látek cévními svazky

ZÁSOBNÍ PLETIVA: ukládání zásobních l. (cukry, tuky, bílkoviny)- kořeny, oddenky, hlízy, dělohy semen, plody

ukládání vody- vodní pletiva kaktusů

TKÁNĚ

soubory buněk mající stejný tvar a vykonávající společnou hlavní funkci
dělení: epitely, pojiva, tkáň svalová, tkáň nervová

EPITELY: hustě na sebe naskládané buňky, pokrývají povrch nebo vystýlají

Jednovrstevný: 1 vrstva, podle tvaru buněk: plochý- kůže, krychlový, válcovitý (cylindrický)
Mnohovrstevný: více vrstev, krycí, výstelkový, žlázový, resorpční, dráždivý

POJIVA: tkáně, které se skládají kromě buněk ještě z mezibuněčné hmoty

VÝPLŇOVÁ A OPORNÁ POJIVA (vazivo, chrupavka, kost)

VAZIVO: měkká tkáň, základ rosolovitá hmota a vlákna (kolagen- pevnost, elastin- pružnost)
Řídké vazivo: kolem orgánů
Tuhé vazivo: hodně kolagenu- šlacha
Tukové vazivo: poslední vrstva kůže
CHRUPAVKA: pevná a pružná, součást kloubů- chrání kloubní hlavice, plotének, špička nosu a uší, vyztužení průdušnic, paryby mají chrupavčitou kostru, lidé v prenatálním období také
KOST (os):

Složení: anorg. l. Ca₃(PO₄)₂, CaCO₃, CaF_2,
org. l. bílkoviny- OSSEIN

Osteoporóza: řídnutí kostí (prevence Ca, pohyb, vitamín D- rybí tuk, ze Slunce)
Kosti dlouhé- stehenní, krátké- obratle, ploché- lopatka
OKOSTICE (periost): na povrchu, zasahují do ní cévy a nervy
KOSTNÍ TKÁŇ: houbovitá (spongiosa)

hutná (compacta)- zákl. jednotka OSTEON (Haversův systém)

KOSTNÍ DŘEŇ (morek): červená, krvetvorba, v mládí ve všech kostech
Vznik kosti: z chrupavky ( někdy z vaziva) OSIFIKACÍ (zkostnatění)
Růst kosti: do šířky okostice; do délky růstové chrupavky
růst přestáváme, když zkostnatí: 18-23 let, hormon somatotropin (<= hypofýza)

SVALOVÁ TKÁŇ: vlastnost buněk- stažitelnost, hladká: orgány, příčně- pruhovaná- kosterní: bílkoviny aktin a myozin (zasouvají se do sebe), srdeční: neunavitelná

NERVOVÁ TKÁŇ: základem je neuron; přenos el. signálu- dendrity, axon, depolarizace membrány

TROFICKÁ POJIVA= tekutiny: krev, míza, tkáňový mok, u bezobratlých hemolymfa)

Další podobné materiály na webu: