Rostlinná pletiva – maturitní otázka

Otázka: Rostlinná pletiva

Předmět: Biologie

Přidal(a): Xirna

Nejstarší organismy byly jednobuněčné – buňka vykonává všechny funkce.

Vyšší stupeň organizace (mezistupeň) – kolonie- specializace buněk, váleč koulivý.

Mnohobuněčné organismy: vysoká specializace, pokud buňku vezmu z kolonie, dokáže sama založit novou kolonii (samostatná), buňka z pletiva zanikne a nevytvoří se nová rostlina nebo živočich.

Dělení pletiv

Podle způsobu vzniku
- pravá – vznikla dělením buněk na buňky dceřiné
- nepravá – vznikla druhotným seskupením původně volných buněk
Podle schopnosti dělení
- dělivá (meristematická) – mají zachovanou dělivou schopnost (vznikají další pletiva)
- trvalá – vznikají činností dělivých pletiv, ztratily schopnost dělení, mají určitou funkci
Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčné stěny
- parenchym – živé tenkostěnné buňky s mezibuněčnými prostorami (=interceluláry- v místě kontaktu 3 a více buněk)
- zvláštní typ:
  - aerenchym – v intercelulárech je vzduch- pomáhá dýchání (vodní a bahenní rostliny)
  - palisádový parenchym – protáhlé rovnoběžné buňky (v listech)
    - kolenchym – živé buňky ztloustlé jen v určitých místech (nejčastěji v rozích -> zpevnění)
    - sklerenchym – nejrozšířenější zpevňovací pletivo, buněčná stěna silná ztloustlá, buňky odumřou a vyplnění se vzduchem
Podle funkce

Dělení podle funkce

DĚLIVÁ PLETIVA (MERISTÉMY)
- zachovávají si trvale nebo dočasně schopnost dělení buněk, umožňují růst rostlin
- malé, tenkostěnné buňky s velkým jádrem, mají hodně cytoplazmy a intenzivní metabolismus
- z původního protomeristému (několik buněk) vznikají prvotní (primární) meristémy- vegetační vrcholy kořenů a stonků, v růstových zónách listů
- druhotné (sekundární) meristémy: vzniká obnovením dělivé funkce trvalých pletiv- kambium a felogen- druhotně tloustnoucí rostlinné orgány
KRYCÍ PLETIVA
- pokrývají povrch rostlinných orgánů, chrání rostlinu proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí
- prvotní krycí pletivo: POKOŽKA
  - tvořena jednou vrstvou těsně přiléhajících buněk, nemá chloroplasty – je bezbarvá
  - rhizodermis: na kořenu, nemá průduchy ani kutikulu
  - epidermis: nadzemní části, průduchy a kutikula- tuková látka kutin- k zamezení vypařování vody)
- CHLUPY (trichomy)
  - vyrůstají z pokožky, zabraňují vypaření vody a přehřátí rostliny (sluneční paprsky se odráží)
  - jednobuněčné nebo mnohobuněčné, rozmanitý tvar, délka, hustota a funkce:
    - krycí – ochranná funkce, snižují riziko přehřátí rostliny, umožňují rozšiřování semen a plodů
    - žláznaté – vyměšování látek (silice, pryskyřice), vůně nebo zápach (přilákání nebo odpuzení živočichů- afrikán, muškáty)
    - žahavé – po odlomení koncové části dojde k uvolnění pálivé tekutiny (kyseliny mravenčí)- obranná funkce, kopřiva
- OSTNY: např. růže, angrešt, ostružník
PROVĚTRÁVACÍ PLETIVA
- spojení pletiv s okolím- regulovaná výměna plynných látek (CO₂, O₂, H₂O)- fotosyntéza, dýchání, vypařování vody
- PRŮDUCHY (stomata): spodní strana listů, mladé zelené stonky, regulují výměnu plynů a vypařování vody, jsou zde chloroplasty, tvořeny 2 svěracími buňkami a štěrbinou (ovlivněna turgorem svěracích buněk – čím více buňky naplněny vodou (vysoký turgor), tím více jsou od sebe oddáleny a štěrbina je otevřená)
- ČOČINKY (lenticely): pokud se vytváří druhotné krycí pletivo, obvykle větší než průduchy, na zimu se uzavírají- ochrana před vypařováním vody
NASÁVACÍ PLETIVA: funkce- příjem vodných roztoků živin
- KOŘENOVÉ VLÁSKY: * vychlípením buněk pokožky blízko vrcholu kořene
- HAUSTORIA: u parazitických rostlin, příjem látek z cévních svazků hostitele
VODIVÁ PLETIVA: spolu s krycími pletivy důležité pro přechod na souš, fce transport vody a v ní rozpuštěných látek, soubor cévních svazků
- Dřevní část (xylém)- vzestupný (transpirační) proud- roztoky minerálních l. z půdy do stonku a listů
  - => CÉVY: bez přehrádek
  - => CÉVICE: starší, kratší, s přehrádkami
- Lýková část (floém)- sestupný (asimilační) proud- produkty fotosyntézy z listů do stonku a kořene
  - => SÍTKOVICE: živé tenkostěnné buňky s proděravělými přehrádkami
součást cévních svazků jsou DOPROVODNÁ PLETIVA – mechanická fce (sklerenchym) nebo zásobní (parenchym) – uzavřený cévní svazek: druhotně netloustne
- otevřený: druhotně tloustne pomocí kambia (dřeviny)
- => *druhotné dřevo a lýko, mírný pás: dřevo jarní a letní – letokruhy
VYMĚŠOVACÍ PLETIVA: vylučování různých produktů
- VODNÍ SKULINY (hydatody): stavba podobná průduchům, ale neuzavírají se, vylučování vody v kapalném stavu (kapky)= gutace, např. kontryhel
- MEDNÍKY: nektar- láká hmyzí opylovače
- MLÉČNICE: ve vakuole je mléčná šťáva= latex- zásobní a ochranná fce (jedovatý)- pryšcovité (kaučukovník), makovité (opium, vlašťovičník), zvonkovité, pampeliška, oleandr
ASIMILAČNÍ PLETIVA: velké množství chloroplastů- fotosyntéza, např. listy
ZPEVŇOVACÍ PLETIVA: mechanická fce, zajišťují orgánům pevnost a pružnost, podílejí se na transportu látek cévními svazky
ZÁSOBNÍ PLETIVA:
- ukládání zásobních l. (cukry, tuky, bílkoviny)- kořeny, oddenky, hlízy, dělohy semen, plody
- ukládání vody- vodní pletiva kaktusů

TKÁNĚ

soubory buněk mající stejný tvar a vykonávající společnou hlavní funkci
dělení: epitely, pojiva, tkáň svalová, tkáň nervová

1) EPITELY: hustě na sebe naskládané buňky, pokrývají povrch nebo vystýlají

Jednovrstevný: 1 vrstva, podle tvaru buněk: plochý- kůže, krychlový, válcovitý (cylindrický)
Mnohovrstevný: více vrstev, krycí, výstelkový, žlázový, resorpční, dráždivý

2) POJIVA:

tkáně, které se skládají kromě buněk ještě z mezibuněčné hmoty
VÝPLŇOVÁ A OPORNÁ POJIVA (vazivo, chrupavka, kost)
VAZIVO: měkká tkáň, základ rosolovitá hmota a vlákna (kolagen- pevnost, elastin- pružnost)
- Řídké vazivo: kolem orgánů
- Tuhé vazivo: hodně kolagenu- šlacha
- Tukové vazivo: poslední vrstva kůže
CHRUPAVKA: pevná a pružná, součást kloubů- chrání kloubní hlavice, plotének, špička nosu a uší, vyztužení průdušnic, paryby mají chrupavčitou kostru, lidé v prenatálním období také
KOST (os):
- Složení:
  - anorg. l. Ca₃(PO₄)₂, CaCO₃, CaF_2,
  - org. l. bílkoviny- OSSEIN
- Osteoporóza: řídnutí kostí (prevence Ca, pohyb, vitamín D- rybí tuk, ze Slunce)
- Kosti dlouhé- stehenní, krátké- obratle, ploché- lopatka
- OKOSTICE (periost): na povrchu, zasahují do ní cévy a nervy
- KOSTNÍ TKÁŇ:
  - houbovitá (spongiosa)
  - hutná (compacta)- zákl. jednotka OSTEON (Haversův systém)
- KOSTNÍ DŘEŇ (morek): červená, krvetvorba, v mládí ve všech kostech
- Vznik kosti: z chrupavky (někdy z vaziva) OSIFIKACÍ (zkostnatění)
- Růst kosti: do šířky okostice; do délky růstové chrupavky
- růst přestáváme, když zkostnatí: 18-23 let, hormon somatotropin (<= hypofýza)

3) SVALOVÁ TKÁŇ:

vlastnost buněk- stažitelnost, hladká: orgány, příčně- pruhovaná- kosterní: bílkoviny aktin a myozin (zasouvají se do sebe), srdeční: neunavitelná

4) NERVOVÁ TKÁŇ:

základem je neuron; přenos el. signálu- dendrity, axon, depolarizace membrány
TROFICKÁ POJIVA = tekutiny: krev, míza, tkáňový mok, u bezobratlých hemolymfa)

Další podobné materiály na webu: