Rostlinná pletiva – maturitní otázka (2)

 

   Otázka: Rostlinná pletiva

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): krtek

 

 

Rostlinná pletiva

Vývoj: Buňka —- buněčná kolonie —– mnohobuněčný organismus

a) stélka: málo rozlišené tělo

b) pletivo: rozlišené tělo

Pletivo= soubor bb stejné fce a tvaru

 

Dělení pletiv:

Dle způsobu vzniku:

I) pravá – vznik dělením

II) nepravá – seskupení bb

 

Dle schopnosti dělení:

I) dělivá

II) trvalá

 

Dle tvaru bb a tloustnutí buněčných stěn:

I) parenchymatická

II) kolenchymatická

III) sklerenchymatická

 

Dle převládající fce:

I) dělivá

III) vodivá

IV) zásobní …

 

Meristém

=dělivé pletivo- schopnost tvořit nové bb, dělit se

Protomeristém – jeho dělením vznik primárního meristému

Primární – z něj vznikají dělením trvalá pletiva

Sekundární – tloustnutí R, vzniká později

 

V meristému R zvětšuje svůj objem a velikost

Význam: při hojení, rozmnožování (hlavně nepohlavně)

 

Protomeristém = vrcholový, tenkostěnné bb – malé množství na vrcholu

• Primární (Prvotní) = tenkostěnné bb, ztrácejí schopnost dělení = trvalá pletiva je pod původním meristémen
• Sekundární = pod primárním, vznik z trvalých pletiv, obnovení jejich dělivé schopnosti
  1. Kambium tvoří druhotné dřevo a lýko př. pod kůrou stromu, odděluje dovnitř dřevo, ven lýko
  2. Felogén tvoří druhotně krycí pletivo – zelenou kůru, korek, odděluje bb zelené kůry dovnitř a ven korek
• Latentní (Utajený) = bb mezi bb trvalých pletiv, mají dělivou schopnost, aktivní jsou pouze za určitých podmínek př. List ve vodě- tvoří kořen

 

• Borka = mrtvé bb (=kůra)
  • Borka
  • Korek
  • Zelená kůra
  • Felogén
• Lýko
• Kambium
• Dřevo

 

Borka – opakovanou činností felogénu během let vznikají odumřelá pletiva na povrchu dřevin

Felogén – obnovuje se každý rok na jaře

Epidermis – pokožka stonku

 

Pletiva dle tvaru bb a ztloustnutí buněčné stěny

• Parenchym – tenkostěnné kulovité nebo oválné, živé bb

– druhotně neztluštělé

– interceluáry = mezibuněčné prostory

 

1. Mezenchym – vyplňuje orgán
2. Aerenchym – má velké mezibuň. prostory – udržení velkého množství vzduchu

 

• Kolenchym = jen někde – nerovnoměrně ztluštělé buněčné stěny
  1. Rohový = bb ztluštělé hlavně v bocích
  2. Deskový = ztluštělé na jedné straně – většinou směrem vně orgánu př. pokožnka listu

 

• Prosenchym = bb v jednom směru protáhlé, příčné přehrádky- zešikměné

 

• Skelrenchym = převaha mrtvých bb. – přes silnou buněčnou stěnu se k ní nedostanou živiny, celá buněčná stěna – ztluštělá

 

Dle převládající funkce

• Krycí – chrání vnitřní části

– umožňují výměnu látek s okolím (př. U kořene – rhizodermis )

– ochrana před nadměrným výparem

1. Primární = pokožka, 1 vrstva buněk, bez intercelulár
   1. Epidermis – 1. Vrstevná, pro nadzemní části, na povrchu – kutikula, deskový kolenchym, ochranu tvoří kutin a vosky, fce. Nerozpustnost
   2. Rhisodermis – u kořene, nemá kutikulu – kvůli příjmu živin, trichomy – různé druhy chlupů, parenchymatické
2. Sekundární – druhotná kůra, tvoří se při tloustnutí rostlinných orgánů, kvůli potrhání – odumře, vznik – zajišťujenfelogén (druhotné pletivo)

 

• Provětrávací – spojují rostlinná pletiva s okolím- umožňují výměnu plynů (CO2, O2, H2O), slouží k přijímání látek
  1. Průduchy – uzavírají se v suchu, horku; uzavírají se štěrbinami; jsou na mladých, neztloustlých zelených stoncích; jsou vespod listu

Umístění průduchů

1. dvouděložné listy – na spodní straně listu;
2. jednoděložné listy – na obouch stranách listu
3. vodní rostliny – na svrchní straně
4. ponořené rostliny – nemají je

 

Funkce:

• CO2 – dovnitř
• H2O – ven
• O2 – ven
• Výměna látek

 

Uzavřené – nedostatek vody- snížený výpar

Otevřené – dostatek vody

= řídí se množstvím vody ve svěracích bb

Čočinky = Lenticely – uzavírají se v zimě; uzavírají se korkem; na jaře se obnovují; jsou na kmeni a věvích; transpirace, výpar vody

 

Vyměšovací = slouží k vylučování nebo hromadění produktů

• Hydatody = vodní skuliny

Většinou na okraji listů

Podobné průduchům – vylučují kapalnou H2O

Při velké vlhkosti v okolí

• Nektaria = medníky

Speciální zlážky – vylučují nektar (sladká tekutina)

Na květních lístkách

• Mléčnice

Dlouhé buňky

V centrální vakuole buňky

Navazující buňky ve sloupku

Latex – mléčně zbarvené tekutina

• Indioflasty

Bb parenchymu, liší se tvarem a obsahem

Hromadí speciální látky – silice, pryskyřice, alkaloidy, adt…

Někdy jsou vylučovány – (vůně…)

• Vodivá = cévní svazky – fce rozvod rozoků
  1. Anorganické látky – z kořene směrem vzhůru = TRANSPIRAČNÍ PROUD – proudí ve dřevě
  2. Organické látky – směrem z listů do ostatních orgánů směrem dolů, rozvod látek vzniklých fotosyntézou = ASIMILAČNÍ PROUD – teče lýkem, zpevňují R (asimilace – tvorba org. Látek v listech)

 

• Prvotní dřevo – primární xylém tzv. vodivé trubky

4 typy bb

• cévy – tracheje větší, převážně 1/3 u listnatých „díry ve dřevě“
• cévice – tracheidy hlavně u jehličnatých, „díry ve dřevě“
• dřevní vlákna
• dřevní parenchym

 

• cévy

pevné, téměř nebo úplně rozpuštěné příčné přehrádky, jsou širší, na sebe navazující bb, druhotně ztluštělé (síťovitě, kruhovitě, šroubovitě, schodovitě), odumřelý protoplast

• cévice

užší, na sebe navazující bb (prosenchymatické) s tečkami – vedou plasmodesmy – těmi poté voda,

zejména u nahosemenných

nákres

 

• Prvotní lýko – primární floém

 

4 části

• Sítkovice
• Původní bb
• Tvrdé lýko
• Lýkový parenchym

 

• Sítkovice – v době fungování jsou živé

Spojeny tzv. sítkem

Spojeny prosenchymem

Trubice ze sítkových bb

Jsou protáhlé

Brzy ztrácí jádro

Příčné přehrádky zešikmělé (-proděravělé sítko)

 

• Tvrdé lýko

Vedle sítkovic

Nemají jádro

Využití v textilu

 

Lýko + Dřevo = cévní svazky

• Každý svazek má dřevní a lýkovou část
• Větší otvory- dřevní část

 

Dle možnosti tloustnutí

• Primární – v neztloustlých orgánech

Vznik v primárním meristému

Obsahuje prvotní dřevo a prvotní lýko

 

• Sekundární – v ztluštělých orgánech

Vznik činností kambia

Odděluje druhotné lýko a druhotné dřevo

 

Prvotní dřeno –duhotné dřevo– kambium – prvotní lýko – druhotné lýko

 

Jen pro orientaci J

Cévní svazky

• Otevřené – uspořádané do kruhu

Mají kambium

Mohou druhotně tloustnout

Vytvářejí druhotné dřevo a lýko

 

• Uzavřené – nemají kambium

Nemohou druhotně tloustnout

Rozptýlený

 

Většinou: otevřené – jednoděložné / uzavřené – dvouděložné

 

Základní pletiva – tvořena parenchymem, mezi pletivy krycími a vodivými

1. Asimilační – obsahují chloroplasty – v listu
2. Zásobní – obsahují zásobní látky ( brambora- škroby)
3. Vodní – hromadí v bb vodu (kaktus)
4. Vyměšovací
5. Idioflasty

• + zpevňovací pletiva

všechny části ostatních pletiv

zajišťují pevnost a pružnost

u sklerenchymu a kolenchymu

nejvíce u dřevin, nejméně u vodních