Rostlinná pletiva – maturitní otázka z biologie (2)

 

   Otázka: Rostlinná pletiva

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): krtek

 

 

 

 

Rostlinná pletiva

Vývoj: Buňka —- buněčná kolonie —– mnohobuněčný organismus

a) stélka: málo rozlišené tělo

b) pletivo: rozlišené tělo

Pletivo= soubor bb stejné fce a tvaru

 

Dělení pletiv:

Dle způsobu vzniku:

I) pravá – vznik dělením

II) nepravá – seskupení bb

 

Dle schopnosti dělení:

I) dělivá

II) trvalá

 

Dle tvaru bb a tloustnutí buněčných stěn:

I) parenchymatická

II) kolenchymatická

III) sklerenchymatická

 

Dle převládající fce:

I) dělivá

III) vodivá

IV) zásobní …

 

Meristém

=dělivé pletivo- schopnost tvořit nové bb, dělit se

Protomeristém – jeho dělením vznik primárního meristému

Primární – z něj vznikají dělením trvalá pletiva

Sekundární – tloustnutí R, vzniká později

 

V meristému R zvětšuje svůj objem a velikost

Význam: při hojení, rozmnožování (hlavně nepohlavně)

 

Protomeristém = vrcholový, tenkostěnné bb – malé množství na vrcholu

  • Primární (Prvotní) = tenkostěnné bb, ztrácejí schopnost dělení = trvalá pletiva je pod původním meristémen
  • Sekundární = pod primárním, vznik z trvalých pletiv, obnovení jejich dělivé schopnosti
    1. Kambium tvoří druhotné dřevo a lýko př. pod kůrou stromu, odděluje dovnitř dřevo, ven lýko
    2. Felogén tvoří druhotně krycí pletivo – zelenou kůru, korek, odděluje bb zelené kůry dovnitř a ven korek
  • Latentní (Utajený) = bb mezi bb trvalých pletiv, mají dělivou schopnost, aktivní jsou pouze za určitých podmínek př. List ve vodě- tvoří kořen

 

  • Borka = mrtvé bb (=kůra)
    • Borka
    • Korek
    • Zelená kůra
    • Felogén
  • Lýko
  • Kambium
  • Dřevo

 

Borka – opakovanou činností felogénu během let vznikají odumřelá pletiva na povrchu dřevin

Felogén – obnovuje se každý rok na jaře

Epidermis – pokožka stonku

 

Pletiva dle tvaru bb a ztloustnutí buněčné stěny

  • Parenchym – tenkostěnné kulovité nebo oválné, živé bb

– druhotně neztluštělé

– interceluáry = mezibuněčné prostory

 

  1. Mezenchym – vyplňuje orgán
  2. Aerenchym – má velké mezibuň. prostory – udržení velkého množství vzduchu

 

  • Kolenchym = jen někde – nerovnoměrně ztluštělé buněčné stěny
    1. Rohový = bb ztluštělé hlavně v bocích
    2. Deskový = ztluštělé na jedné straně – většinou směrem vně orgánu př. pokožnka listu

 

  • Prosenchym = bb v jednom směru protáhlé, příčné přehrádky- zešikměné

 

  • Skelrenchym = převaha mrtvých bb. – přes silnou buněčnou stěnu se k ní nedostanou živiny, celá buněčná stěna – ztluštělá

 

Dle převládající funkce

  • Krycí – chrání vnitřní části

– umožňují výměnu látek s okolím (př. U kořene – rhizodermis )

– ochrana před nadměrným výparem

  1. Primární = pokožka, 1 vrstva buněk, bez intercelulár
    1. Epidermis – 1. Vrstevná, pro nadzemní části, na povrchu – kutikula, deskový kolenchym, ochranu tvoří kutin a vosky, fce. Nerozpustnost
    2. Rhisodermis – u kořene, nemá kutikulu – kvůli příjmu živin, trichomy – různé druhy chlupů, parenchymatické
  2. Sekundární – druhotná kůra, tvoří se při tloustnutí rostlinných orgánů, kvůli potrhání – odumře, vznik – zajišťujenfelogén (druhotné pletivo)

 

  • Provětrávací – spojují rostlinná pletiva s okolím- umožňují výměnu plynů (CO2, O2, H2O), slouží k přijímání látek
    1. Průduchy – uzavírají se v suchu, horku; uzavírají se štěrbinami; jsou na mladých, neztloustlých zelených stoncích; jsou vespod listu

Umístění průduchů

  1. dvouděložné listy – na spodní straně listu;
  2. jednoděložné listy – na obouch stranách listu
  3. vodní rostliny – na svrchní straně
  4. ponořené rostliny – nemají je

 

Funkce:

  • CO2 – dovnitř
  • H2O – ven
  • O2 – ven
  • Výměna látek

 

Uzavřené – nedostatek vody- snížený výpar

Otevřené – dostatek vody

= řídí se množstvím vody ve svěracích bb

Čočinky = Lenticely – uzavírají se v zimě; uzavírají se korkem; na jaře se obnovují; jsou na kmeni a věvích; transpirace, výpar vody

 

Vyměšovací = slouží k vylučování nebo hromadění produktů

  • Hydatody = vodní skuliny

Většinou na okraji listů

Podobné průduchům – vylučují kapalnou H2O

Při velké vlhkosti v okolí

  • Nektaria = medníky

Speciální zlážky – vylučují nektar (sladká tekutina)

Na květních lístkách

  • Mléčnice

Dlouhé buňky

V centrální vakuole buňky

Navazující buňky ve sloupku

Latex – mléčně zbarvené tekutina

  • Indioflasty

Bb parenchymu, liší se tvarem a obsahem

Hromadí speciální látky – silice, pryskyřice, alkaloidy, adt…

Někdy jsou vylučovány – (vůně…)

  • Vodivá = cévní svazky – fce rozvod rozoků
    1. Anorganické látky – z kořene směrem vzhůru = TRANSPIRAČNÍ PROUD – proudí ve dřevě
    2. Organické látky – směrem z listů do ostatních orgánů směrem dolů, rozvod látek vzniklých fotosyntézou = ASIMILAČNÍ PROUD – teče lýkem, zpevňují R (asimilace – tvorba org. Látek v listech)

 

  • Prvotní dřevo – primární xylém tzv. vodivé trubky

4 typy bb

  • cévy – tracheje větší, převážně 1/3 u listnatých „díry ve dřevě“
  • cévice – tracheidy hlavně u jehličnatých, „díry ve dřevě“
  • dřevní vlákna
  • dřevní parenchym

 

  • cévy

pevné, téměř nebo úplně rozpuštěné příčné přehrádky, jsou širší, na sebe navazující bb, druhotně ztluštělé (síťovitě, kruhovitě, šroubovitě, schodovitě), odumřelý protoplast

  • cévice

užší, na sebe navazující bb (prosenchymatické) s tečkami – vedou plasmodesmy – těmi poté voda,

zejména u nahosemenných

nákres

 

  • Prvotní lýko – primární floém

 

4 části

  • Sítkovice
  • Původní bb
  • Tvrdé lýko
  • Lýkový parenchym

 

  • Sítkovice – v době fungování jsou živé

Spojeny tzv. sítkem

Spojeny prosenchymem

Trubice ze sítkových bb

Jsou protáhlé

Brzy ztrácí jádro

Příčné přehrádky zešikmělé (-proděravělé sítko)

 

  • Tvrdé lýko

Vedle sítkovic

Nemají jádro

Využití v textilu

 

Lýko + Dřevo = cévní svazky

  • Každý svazek má dřevní a lýkovou část
  • Větší otvory- dřevní část

 

Dle možnosti tloustnutí

  • Primární – v neztloustlých orgánech

Vznik v primárním meristému

Obsahuje prvotní dřevo a prvotní lýko

 

  • Sekundární – v ztluštělých orgánech

Vznik činností kambia

Odděluje druhotné lýko a druhotné dřevo

 

Prvotní dřeno –duhotné dřevo– kambium – prvotní lýko – druhotné lýko

 

Jen pro orientaci J

Cévní svazky

  • Otevřené – uspořádané do kruhu

Mají kambium

Mohou druhotně tloustnout

Vytvářejí druhotné dřevo a lýko

 

  • Uzavřené – nemají kambium

Nemohou druhotně tloustnout

Rozptýlený

 

Většinou: otevřené – jednoděložné / uzavřené – dvouděložné

 

Základní pletiva – tvořena parenchymem, mezi pletivy krycími a vodivými

  1. Asimilační – obsahují chloroplasty – v listu
  2. Zásobní – obsahují zásobní látky ( brambora- škroby)
  3. Vodní – hromadí v bb vodu (kaktus)
  4. Vyměšovací
  5. Idioflasty
  • + zpevňovací pletiva

všechny části ostatních pletiv

zajišťují pevnost a pružnost

u sklerenchymu a kolenchymu

nejvíce u dřevin, nejméně u vodních






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: