Dráždivost a pohyby rostlin

 

Otázka: Dráždivost a pohyby rostlin

Předmět: Biologie

Přidal(a): Karolína

 

Dráždivost

• schopnost rozpoznat a vhodně reagovat na změny jak vnějšího tak vnitřního prostředí, reakce se projeví pohybem, nebo nástupem fyziologického procesu (kvetení)
• vedení podráždění zajišťují chemické látky (kapalné), oproti vedení u živočichů je velmi pomalé

 

Pohyby rostlin

• změna polohy organismu nebo jeho části v prostoru
• jsou projevem dráždivosti rostlin – schopnosti vnímat podněty

 

Mechanismus pohybu:

• a) růstový – (mutační) auxiny podporují prodlužovací růst na jedné straně (nezvratné)
• b) turgorový – uvadne + voda->postaví se – změna buněčného napětí (zvratný)
• rozlišujeme pohyby aktivní – vykonávají rostliny samy a pasivní – způsobená vnějšími faktory (vítr, voda, gravitace, živočichové)

 

PASIVNÍ POHYBY

• přizpůsobení třeba vzdušnými vaky, háčky – roznos semen
• unášení vodou, větrem (pampelišky)

 

AKTIVNÍ POHYBY

• původ pohybu je v rostlině

 

FYZIKÁLNÍ

• na základě fyzikálních principů
• vykonávány jak živými tak odumřelými částmi rostlin
• rozdělujeme je na:
  • a) hygroskopické pohyby
    • způsobeny rozdílným bobtnáním a propustností buněčných stěn pro vodu rostlinných pletiv vně a na vnitřní straně pohybujícího se orgánu
    • příklad: šiška jehličnanů se na suchu otevírá, a vlhkem zavírá
  • b) kohezní pohyby
    • založené na soudržnosti (kohezi) molekul vody a jejich přilnavosti (adhezi) k vnitřním stranám buněčných stěn
    • příklad: otevírání výtrusnic kapradin
  • c) explozivní = mrštivé
    • založeny na rozdílu v napětí (turgor = vnitrobuněčné napětí) pletiv, dochází k prasknutí orgánu
    • příklad: netýkavka

 

VITÁLNÍ

• výsledkem životních projevů živých rostlin nebo jejich částí
• Rozdělujeme je na:
• • a) lokomoční pohyby = taxe
    • celkový pohyb z místa na místo
    • přemisťování celého organismu v prostoru pomocí bičíků nebo brv
    • chemotaxe – závislé na chemických látkách
    • fototaxe – závislé na světle – krásnoočko zelené
  • b) ohybové pohyby
    • pouze část rostliny se ohne – indukované a autonomní pohyby
    • autonomní pohyby = samovolné
      • na rozdíl od indukovaných pohybů probíhají bez vnějšího podnětu, jde především o růstové pohyby
      • příklad: u klíčících rostlin (kývavá pohyby)
    • indukované pohyby
      • tropismy, nastie, autonomní pohyby

 

Tropismy

• vyvolané různými faktory prostředí, projevují se v rostoucích částech rost.
• rostliny na ně reagují kladně – ohýbají se za zdrojem nebo záporně – ohýbají se od zdroje
• gravitropismus (geotropismus)
  • ohyb orgánů je vyvolán zemskou gravitací
  • stonky jsou většinou záporně gravi. (rostou prosti směru zemské tíže)
  • kořeny jsou kladně gravitropické (rostou ve směru zemské tíže)
• fototropismus
  • ohyb je vyvolán vlivem osvětlení
  • stonky a slunečnice a řapíky listů jsou kladně f. (rostou za zdrojem světla)
  • kořeny jsou záporně fototropické
• hygrotropismus – reakce na rozdílnou vlhkost prostředí
  • kladně hygroskopické jsou kořeny (rostou ve směru vlhčího prostředí)

 

Nastie

• neorientované pohyby vyvolávané vnějšími i vnitřními faktory, směr ohybu není závislý na směru podnětu
• růstové – uskutečňují se díky rozdílné rychlosti růstu na obou stranách rostlinného orgánu (fotonastie, termonastie)
• turgorové – jejich základem je změna turgoru v některých buňkách (nyktinastie, seismonastie)
• fotonastie – ohyby vyvolané změnou intenzity světelného záření
  • příklad: květy otvírající se na světle a zavírající se ve tmě (růže)
• termonastie – ohyby vyvolané změnou teploty
  • příklad: otvírání a zavírání květů vlivem teploty (tulipán)
• seismonastie – ohyby vyvolané otřesy
  • příklad: svěšování listů citlivky
• nyktinastie – ohyby vyvolané střídáním dne a noci
  • příklad: sklápění listů šťavele na noc