Řasy – maturitní otázka z biologie

Otázka: Řasy

Předmět: Biologie

Přidal(a): mrazkovalucka96

Řasy (algae=řasy)

různorodá skupina eukaryotických autotrofních organismů, které se vyskytují v moři, ve sladké vodě a méně často v půdě nebo na kůře stromů
jejich tělo se nazývá stélka=thallus, může být jedno nebo více buněčná
bez rozlišených orgánů a bez cévních svazků

Rozlišujeme různé typy stélek

bičíkatá (monádoidní)
- jednobuněčná, jednojaderná
- má celulózní buněčnou stěnu
- obsahuje chloroplast s pyrenoidem (bílkovinné tělísko s fotosyntetizujícími enzymy na jehož povrchu se ukládají škrobová zrna)
- má stigma (světločivná skvrna; nerv=čiv) a pulzující vakuolu (odstraňuji přebytečnou vodu)
- má jeden nebo více bičíků
  - Pláštěnka
    - kapkovitý tvar
    - dva stejně dlouhé bičíky
měňavkovitá stélka (rhizopodová)
- jednouněčná, jednojaderná nebo mnohojaderná
- bez pevné buněčné stěny = může vytvářet panožky (k lovu nebo pohybu)
- může být stigma a pulzující vakuola
  - Chrysoamoeba (rod Chrysoamoeba)
kapsální stélka
- tvořena buňkami žijícími ve slizové kolonii
- každá buňka může vytvořit bičíky a plavat ve vodě→ usedne, ztratí bičíky → začne se rozmnožovat dělením→ vytváří novou slizovou kolonii
  - rod Hydrurus
(kokální) buněčná stélka
- jednobuněčná, jednojaderná, nepohyblivá
- má pevnou buněčnou stěnu z celulózy
- bez vakuol a bez stigmatu
  - Chlorela
    - kulovitá nebo oválná
    - pevná buněčná stěna
vláknitá (trichální) stélka
- mnohobuněčná
- tvoří ji větvená nebo nevětvená vlákna
- vždy jednojaderné buňky
- někdy bývá stélka rozpadavá
- tvoří ji stejnocenné buňky a buňka bazální (přichycuje ji k podkladu)
  - Kadeřnatka
  - Žabí vlas
trubicovitá (siforální) stélka
- také vláknitá, ale je vícejaderná a větvená
- Caulerpa
pletivná stélka
- tvoří je rozvětvené vlákno, které se rozvíjí ve dvou nebo třech směrech
- může mít i několik metrů
- rhizoid – uchycuje k podkladu, příchytná vlákna
- kauloid – trubicovitá část, část která nese fyloidy
- fyloid – rozšířené části, které slouží k fotosyntéze
- hnědá řasa Laminarie

Rozmnožování řas

nepohlavní – zoospory (=pohyblivé výtrusy)
- nepohyblivé výtrusy
- vznik uvnitř mateřské buňky, ze které se uvolní a vyrostou v nového jedince
pohlavní – pomocí haploidních (n) gamet
- samčí – pohyblivé spermatozoidy
- samičí – nepohyblivé vaječné buňky
- jednodomé (na 1 jedinci samičí i samčí)
- dvoudomé (každá buňka na jiném jedinci)
- →splynutí = diploidní zygota→nový jedinec
- metageneze (=rodozměna) – střídání pohlavní (gametofyt) a nepohlavní (sporofyt) generace

Význam

fotosyntéza
primární producenti kyslíku a organické hmoty
důležitou složkou potravních řetězců
zhoršují kvalitu vod
a+b = zelené řasy a krásnoočka
a+c = hnědé řasy
a+d = červené řasy

1.oddělení Ruduchy (Rhodophyta)

4000 druhů
mnohobuněčné mořské řasy
neexistují bičíkatá stádia
buňka
- tlustá, dvouvrstevná buněčná stěna
- kutikula (=vrstva na povrchu z pektinů – málo celulózy)
chlorofyly
- a+d → červené řasy
- fykocyanin (modrozelený)
- fykoerytrin (červený)
stélka
- vláknitá
- pletivná
- jasně červená, modrozelená, tmavě zelená
častá metageneze (= rodozměna)
výskyt
- v teplých mořích (200m hloubky)
- přisedlé na skalách
- 5% sladkovodní – čisté proudící vody
význam
- výroba pokrmů
- lékařství (zástava krvácení, protizánětlivé)
- agar
  - → vytváření živných půd pro pěstování bakterií
  - → potravinářství (želé)

nejstarší organismy na Zemi

Batrachospermum (=potěrka)
- sladkovodní
Hyldebrandia
- sladkovodní
Porhyra
- 30 – 60 cm
- příprava pokrmů
Galidium
- agar

2. oddělení Obrněnky (Dinophyta)

bičíkovci (2 nestejné bičíky)
na povrchu pančíř z celulózních destiček
chlorofyl
- a+c
- xantofyly (žluto-hnědá barviva)
tvoří cysty
stélka
- kapsální
- monádoidní
- kokální
- krátce vláknitá
žlutohnědé až zelené
výskyt
- slané, teplé vody
- málo sladkovodní
přemnožení → otrava
- Ceratium
- Peridium
  - sladké i slané vody
- Noctiluca
  - 2mm
  - teplá, slaná voda
  - v noci světélkují

3. oddělení Skrytěnky (Cryptophyta)

bičíkovci s nesouměrnými a dvěma různě dlouhými bičíky
obsahují chlorofyl a+c, karoteny, fykocianin, fykoerytrin
nepříznivé podmínky přežívají v klidu ve slizovém obalu
výskyt – ve stojatých slaných vodách, někdy v moři
Cryptomonas
- v jarním planktonu

4. oddělení Chromophyta

cca 800 druhů
chlorofyl a+c , karoten

1. třída Zlativky (Chrysophyceae)

stélka – jedno/mnohobuněčná, monadoidní/rhizopodová/kokální/vláknitá/kapsální
výskyt – ve sladkých vodách – složka fytoplanktonu (kytky)
buněčná stélka je inkrustovaná oxidem křemičitým a vytváří schránku→dojde ke zmenšení (když do sebe zapadnou dvě misky
při rozmnožování dojde k oddělení misek, rozdělení protoplastů a dotvoření menší misky→ dochází ke zmenšování (do určité
míry)→ dojde k oddělení misek, vytvoření schránek původní velikosti
výskyt: ve sladké i slané vodě – v hloubkách 80-250m, součást fytoplanktonu ve sladkých jako epifyti (organismy žijící na
jiných organismech, neškodí jim)
vyskytovali se už v druhohorách, tmelením vzniká hornina – křemelina – filtrace, těsnění
způsobují zápach vody
Diatoma
- v horských potocích
Triceratium
- v moři
Pinnularia
Frygillaria
Melosira
Tabelaria
Asberionera
Navicula

2. třída Chaluhy – hnědé řasy (Phaephyceae)

ve slaných vodách, u pobřeží
stélka je pletivná
význam – potrava, hnojivo, palivo
vývojově nejpokročilejší skupina
Laminaria
- 2,5 m
- studená moře (Sever)
Chaluha bublinatá (Fucus)
- 0,5 m
Macrocystis
- studená moře (Jih)
- 60 m
Nereocystis
- 15 m
- tichý oceán – kolem břehů USA
Undaria
- Japonsko, Čína→ jídlo
Hroznovice (Sargassum)
- karibská oblast

3. třída Různobrvky (Xantophyceae)

400 druhů
rybníky, tůně, moře
žlutozelená stélka všech typů
Posypanka (Vaucheria)
- vláknitá (jednubuněčná)
- tůně, půda
Botrydium
- hlinitý břeh rybníků, řek

5. oddělení Krásnoočka (Euglenophyta)

jednobuněční bičíkovci
800 druhů
buňka
- oválná, vřetenovitá, vakovitá buňka
- 1-2 bičíky (ze stěny=ampula)
- stigma (blízko ampuly při bázy bičíku)
- chloroplasty a+b
- betakaroten, xantofyly
- stažitelné vakuoly – vyprázdnění do ampule
- pelikula=periplast
- vytvářejí cystu
výživa – fototrofní, heterotrofní (ve tmě), fagotrofní (=živí se bakteriemi)
výskyt – sladké, silně organicky znečištěné vody (žabinec)
rozmnožování – podélné dělení
Krásnoočko štíhlé, Krásnoočko zelené

6. oddělení Zelené řasy (Chlorophyta)

převážně sladkovodní
7 000 druhů
důležité z vývojového hlediska
- chlorofyl a+b
- → z nich zřejmě vyšší rostliny
škrob = zásobní látka
buňka
- vícevrstevná buněčná stěna z celulózy
- vybavena bičíky

1. třída Zelenivky (Chlorophyceae)

všechny typy stélek
sladká, slaná voda, půda
význam
- potrava – rychlí producenti organické hmoty
- kosmonautika
Zelení bičíkovci
- Pláštěnka
  - buňka kapkovitého tvaru
  - 2 bičíky, chloroplast, stigma, pyrenoid (= bílkovinné tělísko – fixace CO2 při fotosyntéze)
- Váleč koulivý
  - žije v koloniích (=cenobia)
  - vytváří kulovité útvary
  - uvnitř sliz
  - vytváří dceřiná cenobia
Kokální zelené řasy
- Zelenivka (Chlorella)
- Řetízkovka (= scenedesmus)
  - cenobia v řetízcích
- Pediastrum
  - hvězdicovité cenobium
Další řasy
- Porost lacikový
  - pletivná stélka
  - 15 cm
  - v mořích v místech bohatých živinami
- Zrněnka
  - krátce vláknitá stélka
  - na kmenech stromů, skalách
- Kadeřnatka
  - v čistých potocích
  - vláknitá stélka

2. třída Spájivky (Conjugatophyceae)

rozmnožování
- konjugace = 2 vlákna
- řasy se spojí, splynou protoplasty a následuje redukční dělení
buňka je celistvá nebo s ostny a hrbolky
výskyt – vlhké skály, rašeliniště, sladké vody
Šroubatka
- šroubovitě stočený chloroplast
Hvězdnatka
- hvězdicovité chloroplasty
Krásivky
- Closterium
- Cosmarium
- Staurastrum

3. třída Parožnatky (Charophyceae)

stélka
- pletivná
- 90 cm
- podobná přesličce
výskyt
- stojaté, brakické (sladká+slaná), sladké vody
Panožnatka křehká (Chara fragilis)
- na dně tůní

4. třída Trubicovky (Bryopidophyceae)

stélka – trubicovitá tvořená jednou buňkou bez přehrádky
výskyt – slané, málokdy sladké vody
Bryopsis
Codium
Acetabularia
Žabí vlas
- potoky ČR, středozemní moře
Halimeda
- středozemní moře
Caulerpa
- středozemní moře