Řasy – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka:  Řasy

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): mrazkovalucka96

 

 

 

 

Řasy (algae=řasy)
– různorodá skupina eukaryotických autotrofních organismů, které se vyskytují v moři, ve sladké vodě a méně často v půdě nebo na kůře stromů
– jejich tělo se nazývá stélka=thallus, může být jedno nebo více buněčná
– bez rozlišených orgánů a bez cévních svazků
– rozlišujeme různé typy stélek – bičíkatá (monádoidní)
– jednobuněčná, jednojaderná
– má celulózní buněčnou stěnu
– obsahuje chloroplast s pyrenoidem (bílkovinné tělísko s fotosyntetizujícími enzymy na jehož povrchu se ukládají škrobová zrna)
– má stigma (světločivná skvrna; nerv=čiv) a pulzující vakuolu (odstraňuji přebytečnou vodu)
– má jeden nebo více bičíků

 

Pláštěnka
– kapkovitý tvar
– dva stejně dlouhé bičíky
– měňavkovitá stélka (rhizopodová)
– jednouněčná, jednojaderná nebo mnohojaderná
– bez pevné buněčné stěny = může vytvářet panožky (k lovu nebo pohybu)
– může být stigma a pulzující vakuola

 

Chrysoamoeba (rod Chrysoamoeba)
– kapsální stélka
– tvořena buňkami žijícími ve slizové kolonii
– každá buňka může vytvořit bičíky a plavat ve vodě→ usedne, ztratí bičíky→ začne se rozmnožovat dělením→ vytváří novou slizovou kolonii

 

rod Hydrurus
– (kokální) buněčná stélka
– jednobuněčná, jednojaderná, nepohyblivá
– má pevnou buněčnou stěnu z celulózy
– bez vakuol a bez stigmatu
Chlorela
– kulovitá nebo oválná
– pevná buněčná stěna
– vláknitá (trichální) stélka
– mnohobuněčná
– tvoří ji větvená nebo nevětvená vlákna
– vždy jednojaderné buňky
– někdy bývá stélka rozpadavá
– tvoří ji stejnocenné buňky a buňka bazální (přichycuje ji k podkladu)

 

Kadeřnatka
Žabí vlas
– trubicovitá (siforální) stélka
– také vláknitá, ale je vícejaderná a větvená

 

Caulerpa
– pletivná stélka
– tvoří je rozvětvené vlákno, které se rozvíjí ve dvou nebo třech směrech
– může mít i několik metrů
– rhizoid – uchycuje k podkladu, příchytná vlákna
– kauloid – trubicovitá část, část která nese fyloidy
– fyloid – rozšířené části, které slouží k fotosyntézehnědá řasa Laminarie
– rozmnožování řas – nepohlavní – zoospory (=pohyblivé výtrusy)
– nepohyblivé výtrusy
– vznik uvnitř mateřské buňky, ze které se uvolní a vyrostou v nového jedince
– pohlavní – pomocí haploidních (n) gamet
– samčí – pohyblivé spermatozoidy
– samičí – nepohyblivé vaječné buňky
– jednodomé (na 1 jedinci samičí i samčí)
– dvoudomé (každá buňka na jiném jedinci)
→splynutí = diploidní zygota→nový jedinec
– metageneze (=rodozměna) – střídání pohlavní (gametofyt) a nepohlavní (sporofyt) generace
– význam – fotosyntéza
– primární producenti kyslíku a organické hmoty
– důležitou složkou potravních řetězců
– zhoršují kvalitu vod

– a+b = zelené řasy a krásnoočka
– a+c = hnědé řasy
– a+d = červené řasy

 

1.oddělení Ruduchy (Rhodophyta)
– 4000 druhů
– mnohobuněčné mořské řasy
– neexistují bičíkatá stádia
– buňka – tlustá, dvouvrstevná buněčná stěna
– kutikula (=vrstva na povrchu z pektinů – málo celulózy)
– chlorofyly – a+d → červené řasy
– fykocyanin (modrozelený)
– fykoerytrin (červený)
– stélka – vláknitá
– pletivná
– jasně červená, modrozelená, tmavě zelená
– častá metageneze (= rodozměna)
– výskyt – v teplých mořích (200m hloubky)
– přisedlé na skalách
– 5% sladkovodní – čisté proudící vody
– význam – výroba pokrmů
– lékařství (zástava krvácení, protizánětlivé)
– agar → vytváření živných půd pro pěstování bakterií
→ potravinářství (želé)
– nejstarší organismy na Zemi

 

Batrachospermum (=potěrka)
– sladkovodní
Hyldebrandia
– sladkovodní
Porhyra
– 30 – 60 cm
– příprava pokrmů
Galidium
– agar

 

2. oddělení Obrněnky (Dinophyta)
– bičíkovci (2 nestejné bičíky)
– na povrchu pančíř z celulózních destiček
– chlorofyl – a+c
– xantofyly (žluto-hnědá barviva)
– tvoří cysty
– stélka – kapsální
– monádoidní
– kokální
– krátce vláknitá
– žlutohnědé až zelené
– výskyt – slané, teplé vody
– málo sladkovodní
– přemnožení→ otrava

 

Ceratium
Peridium
– sladké i slané vody
Noctiluca
– 2mm
– teplá, slaná voda
– v noci světélkují

 

3. oddělení Skrytěnky (Cryptophyta)
– bičíkovci s nesouměrnými a dvěma různě dlouhými bičíky
– obsahují chlorofyl a+c, karoteny, fykocianin, fykoerytrin
– nepříznivé podmínky přežívají v klidu ve slizovém obalu
– výskyt – ve stojatých slaných vodách, někdy v moři

 

Cryptomonas
– v jarním planktonu

 

4. oddělení Chromophyta
– cca 800 druhů
– chlorofyl a+c , karoten

 

1. třída Zlativky (Chrysophyceae)
– stélka – jedno/mnohobuněčná, monadoidní/rhizopodová/kokální/vláknitá/kapsální
– výskyt – ve sladkých vodách – složka fytoplanktonu (kytky)
– buněčná stélka je inkrustovaná oxidem křemičitým a vytváří schránku→dojde ke zmenšení (když do sebe zapadnou dvě misky
při rozmnožování dojde k oddělení misek, rozdělení protoplastů a dotvoření menší misky→ dochází ke zmenšování (do určité
míry)→ dojde k oddělení misek, vytvoření schránek původní velikosti
– výskyt: ve sladké i slané vodě – v hloubkách 80-250m, součást fytoplanktonu ve sladkých jako epifyti (organismy žijící na
jiných organismech, neškodí jim)
– vyskytovali se už v druhohorách, tmelením vzniká hornina – křemelina – filtrace, těsnění
– způsobují zápach vody

 

Diatoma
– v horských potocích
Triceratium
– v moři
Pinnularia
Frygillaria
Melosira
Tabelaria
Asberionera
Navicula

 

2. třída Chaluhy – hnědé řasy (Phaephyceae)
– ve slaných vodách, u pobřeží
– stélka je pletivná
– význam – potrava, hnojivo, palivo
– vývojově nejpokročilejší skupina

 

Laminaria
– 2,5 m
– studená moře (Sever)
Chaluha bublinatá (Fucus)
– 0,5 m
Macrocystis
– studená moře (Jih)
– 60 m
Nereocystis
– 15 m
– tichý oceán – kolem břehů USA
Undaria
– Japonsko, Čína→ jídlo
Hroznovice (Sargassum)
– karibská oblast

 

3. třída Různobrvky (Xantophyceae)
– 400 druhů
– rybníky, tůně, moře
– žlutozelená stélka všech typů

 

Posypanka (Vaucheria)
– vláknitá (jednubuněčná)
– tůně, půda
Botrydium
– hlinitý břeh rybníků, řek

 

5. oddělení Krásnoočka (Euglenophyta)
– jednobuněční bičíkovci
– 800 druhů
– buňka – oválná, vřetenovitá, vakovitá buňka
– 1-2 bičíky (ze stěny=ampula)
– stigma (blízko ampuly při bázy bičíku)
– chloroplasty a+b
– betakaroten, xantofyly
– stažitelné vakuoly – vyprázdnění do ampule
– pelikula=periplast
– vytvářejí cystu
– výživa – fototrofní, heterotrofní (ve tmě), fagotrofní (=živí se bakteriemi)
– výskyt – sladké, silně organicky znečištěné vody (žabinec)
– rozmnožování – podélné dělení

Krásnoočko štíhlé, Krásnoočko zelené

 

6. oddělení Zelené řasy (Chlorophyta)
– převážně sladkovodní
– 7 000 druhů
– důležité z vývojového hlediska – chlorofyl a+b
→ z nich zřejmě vyšší rostliny
– škrob = zásobní látka
– buňka – vícevrstevná buněčná stěna z celulózy
– vybavena bičíky

 

1. třída Zelenivky (Chlorophyceae)
– všechny typy stélek
– sladká, slaná voda, půda
– význam – potrava – rychlí producenti organické hmoty
– kosmonautika

 

Zelení bičíkovci
Pláštěnka
– buňka kapkovitého tvaru
– 2 bičíky, chloroplast, stigma, pyrenoid (= bílkovinné tělísko – fixace CO2 při fotosyntéze)

 

Váleč koulivý
– žije v koloniích (=cenobia)
– vytváří kulovité útvary
– uvnitř sliz
– vytváří dceřiná cenobia

 

Kokální zelené řasy
Zelenivka (Chlorella)
Řetízkovka (= scenedesmus)
– cenobia v řetízcích
Pediastrum
– hvězdicovité cenobium
Další řasy
Porost lacikový
– pletivná stélka
– 15 cm
– v mořích v místech bohatých živinami
Zrněnka
– krátce vláknitá stélka
– na kmenech stromů, skalách
Kadeřnatka
– v čistých potocích
– vláknitá stélka

 

2. třída Spájivky (Conjugatophyceae)
– rozmnožování – konjugace = 2 vlákna
– řasy se spojí, splynou protoplasty a následuje redukční dělení
– buňka je celistvá nebo s ostny a hrbolky
– výskyt – vlhké skály, rašeliniště, sladké vody

 

Šroubatka
– šroubovitě stočený chloroplast
Hvězdnatka
– hvězdicovité chloroplasty
Krásivky
– Closterium
– Cosmarium
– Staurastrum

 

3. třída Parožnatky (Charophyceae)
– stélka – pletivná
– 90 cm
– podobná přesličce
– výskyt – stojaté, brakické (sladká+slaná), sladké vody

Panožnatka křehká (Chara fragilis)
– na dně tůní

 

4. třída Trubicovky (Bryopidophyceae)
– stélka – trubicovitá tvořená jednou buňkou bez přehrádky
– výskyt – slané, málokdy sladké vody

Bryopsis
Codium
Acetabularia
Žabí vlas
– potoky ČR, středozemní moře
Halimeda
– středozemní moře
Caulerpa
– středozemní moře






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: