Nižší rostliny – maturitní otázka z biologie (5)

 

   Otázka: Nižší rostliny

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Ani

 

 

Oddělení, třídy a řád

  • Ruduchy (Rhodopytha)
  • Hnědé ř. (Chromopytha)
    • Zlativky
    • Rozsivky
    • Chaluhy
    • Různobrvky
  • Obrněnky (Dinophyta)
  • Skrytěnky (Cryptophyta)
  • Krásnoočka (Euglenophyta)
  • Zelené řasy (Chloropytha)
    • Zelenivky
      • Válečovití
      • Zelenivkovité
      • Kadeřnatkovité
    • Spájivky
    • Trubicovitky
    • Parožnatky

 

  • Algologie, fykologie = věda studující řasy a sinice
  • eukaryotní organismy, fotoautotrofní
  • někdy do nižších rostlin řadíme také houby a lišejníky

 

V chloroplastech barviva

  • chlorofyl a, b, c (zelený)
  • fykobiliny: fykoerythrin (červený), fykocianin (modrý)
  • karotenoidy: karoteny (červený), xantofyly (žlutý)
  • fukoxantin (hnědý)

 

Tělo

  • nerozlišené – stélka thallus (stélkaté rostliny)
  • stélka – mnohobuněčná, jednobuněčná
  • netvoří pletiva ani rostlinné orgány
  • bez cévních svazků (bezcévné rostliny)
  • různé typy zásobních látek
    • mořské i sladkovodní, výjimečně mohou parazitovat

 

 Typy stélek

  • monadoidní (bičíkatá)
    • jednobuněčná, jednojaderná
    • na předním konci 2 bičíky a často i stigma, tělo může krýt pelikula = periplast, brz buněčné stěny
    • sladkovodní druhy – pulzující vakuola
    • krásnoočko, pláštěnka
  • rhizopodová (měňavkovitá)
    • jednobuněčná, jednojaderná i vícejaderná
    • pohyb panožkami = pseudopodie
    • bez buněčné stěny
    • u sladkovodních – pulsující vakuola
    • může mít stigmu
    • u zlativek
  • kokální (buněčná)
    • jednobuněčná, jednojaderná
    • nepohyblivá, povrch kryt buněčnou stěnou
    • u rozsivek a zelenivek
  • sifonální (trubicovitá)
    • vláknitá či vakovitá, tvořena jedinou mnohojadernou buňkou
    • u některých trubicovek
  • trichální (vláknitá)
    • mnohobuněčná, vláknitá, z jednojaderných buněk krytých buněčnou stěnou
    • nevětvená nebo jednoduše větvená
    • spájivky, parožnatky, zelenivky (kadeřnatka)
  • heterotrichální
    • nerozlišeny hlavní a postranní větve (morfologicky a funkčně)
    • kadeřnatka
  • sifonokladální
    • mnohobuněčná, vláknitá či vakovitá stélka, tvořená mnohojadernými buňkami
    • u zelených řas – žabího vlasu
  • pletivná
    • mnohobuněčná
    • představuje vývojově nejvyšší organizační stupeň řasové stélky
    • nejdokonalejší rozlišeny na rhizoidy, kauloid a fyloidy
    • připomínají vegetativní orgány vyšších rostlin, od nich se však liší původem a vnitřní stavbou
    • u ruduch a chaluh, parožnatek

 

Rozmnožování

1) nepohlavní – v příznivých podmínkách

  • dělením buňky
  • fragmentace = rodič se rozdělní, regenerace na nové jedince
  • rozpad kolonií
  • tvorba výtrusů = spor – zoospory, aplanospory (tvorba ve výtrusnicích) = sporanglie

 

2) pohlavní – vnepříznivých podmínkách (vysychání, nízké teploty)

  • spojení dvou haploidních pohlavních buněk (gamet) → zygota
  • vznikají redukčním dělením v gametangiích (= rozmnožovací orgány)
  • typy pohlavní rozmnožování podle typu gamet:
    • a) izogamie: gamety vzhledem a velikostí stejné, liší se fyziologicky, pohyblivé
    • b) anizogamie: gamety se liší velikostí, samčí gameta je menší než samičí, pohyblivé
    • c) oogamie:
    • samičí gameta = vaječná buňka, oosféra – výrazně větší nepohyblivá buňka s velkým množstvím zásobních látek
    • samčí gameta = spermatozoid – malá pohyblivá buňka s bičíky

 

3) Rodozměna

  • pouze u některých skupin (rouchy, chaluhy, zelené řasy) se vyskytuje diploidní generace (sporofyt) jako samostatná rostlina
  • v těchto případech dochází nejen ke střídání jaderných fází (haploidní a diploidní), ale i ke střídání generací – rodozměna (metageneze)
  • dochází ke střídání pohlavní (gametofyt, n) a nepohlavní generace (sporofyt, 2n)

sporangium = výtrusnice – tvoří spory

gametangium = pohlavní orgán (samčí pelatky, samičí zárodečníky), tvoří gamety

  • může být izomorfická, nebo heteromorfická
    • izomorfická r. = gametofyt a sporofyt se navzájem podobaji
    • heteromorfická r. = sporofyt a gametofyt jsou rozlišitelné
  • oplození zprostředkovává voda
  • v nepříznivých podmínkách vytváří cysty, nebo klidové spory = ankiety

 

Význam řas

  • vodní ekosystémy – plankton, bentos
  • produkce O2
  • potrava, krmivo, hnojiva
  • samočištění vod (krásnoočka)
  • zisk: agar, karagen, algin, jód
  • křemelina, biopaliva

 

Červená vývojová větev

  • barviva: chlorofyl a + d, karotenoidy, fykobiliny – fykoerytrin (červený) a fykocyanin (modrý)
  • zásobní látka: florideový škrob, olej

 

Čevené řasy (Rhodophyta)

  • patří k nejstarším organismům na Zemi
  • tělo – většinou mnohobuněčné, ale i jednobuněčné
  • stélka: vláknitá nebo pletivná
  • barva: červená, olivově zelená, modrozelená
  • buněčná stěna: celulóza, agar, karagen
  • rozmnožování:
    • jednobuněčné – se rozmnožují dělením
    • mnohobuněčné – rozpadem stélky, pomocí nepohyblivých výtrusů
    • pohlavního rozmnožování: absence bičíkatých stádií ve vývojovém cyklu (samčí gamety jsou nepohyblivé)
  • výskyt: vteplých mořích (přítomnost fykoerytrinu jim umožňuje pronikat až do hloubek 200m), výjimečně ve sladké vodě a půdě
  • zástupci:
    • potěrka žabí símě – modrozelená až olivově zelená, u nás v čistých horských tocích, pletivná stélka (podobná žabím vajíčkům)
    • rod Porphyra – východní Asie, příprava pokrmů, zdroj léčivých látek
    • puchratka kadeřavá – mořská, zdroj karagenu – rosol
    • rod Gelidium (rosolenka) – vyluhováním horkou vodou stélek se získává agar
  • Použití: Agar
    • v mikrobiologii
    • příprava živných půd pro pěstování mikroorganismů, potravinářství, výroba papíru
  • Zelená vývojová větev
    • barviva: chlorofyl a + b, β-karoten, xantofyly
    • zásobní látka: škrob (v plastidech se nachází pyrenoidy, ve kterých je škrob)¨, paramylon (krásnoočka)

 

Zelené řasy (chlorophyta)

  • evolučně významná větev – dala vznik současným vyšším rostlinám
  • celulózní buněčná stěna – ukazuje na úzké vývojové vztahy k vyšším rostlinám
  • stélka: jasná zelená barva, buň. Stěna – celulóza, CaCO3
  • mohou mít stigma –pokud ano, součást chloroplastů
  • pohyblivé buňky – 2 až 4 stejně dlouhé bičíky
  • převažují sladkovodní druhy, některé se přizpůsobily suchozemskému způsobu života
  • výskyt: plankton, sladkovodní, v moři při pobřeží, v půdě, v kůře stromů, symbionti s lišejníky
  • jednobuněčná nebo mnohobuněčná stélka
  • kolonie – soubor buněk držících pohromadě slizovými obaly, jsou složeny z více generací
    • cenobium = pravidelné seskupení buněk jednobuněčných jedinců vzniklé dělením jedné mateřské buňky, žijících ve společném obalu (Váleč koulivý)
  • rozmnožování:
    • dělením buněk, tvorbou výtrusů, rozpadem stélky, pohlavní rozmnožování může být

izo-, anizo až oogamické

 

Třída: Zelenivky

  • řád: Válečkovití
    • monodoidní stélka, často v planktonu rybníků a tůjí
    • Zástupci
      • pláštěnka – žije jednotlivě, někteří zástupci – červené barvivo
      • váleč koulivý – tvoří cenobia
      • koulenka
  • řád: Zelenivkovité
    • časté sladkovodní a půdní organismy
    • i v extrémních podmínkách
    • stélka: kokální
    • žijí jednotlivě/v koloniích
    • Zástupci
      • zelenivka – jednotlivě, nebo ve shlucích, v mělké vodě (symbióza s Nezmarem zeleným)
      • síťenka – síťovitá cenobia
      • řetízovka – řetízkovitá cenobia
  • řád: Kadeřnatkovité
    • rostou ve stojatých vodách
    • stélka: trichální, heterotrichální, listová
    • Zástupci:
      • kadeřnatka – přisedlá heterotrichální stélka, převládá nepohlavní rozmnožování
      • porost locikový – mořský salát, listová stélka, pobřeží evropských moří

 

Třída: Spájivky

  • pouze sladkovodní
  • stélka: jednobuněčné, vláknité, netvoří bičíkatá stádia
  • typické: spájení = kojugace, ale množení také dělením a fragmentací
  • Zástupci:
    • šroubatka – jednoduchá vláknitá stélka, spirálovité plastidy
    • jařmatka – vláknitá s hvězdicovitými plastidy

 

Třída: Trubicovitky

  • většinou mořské
  • stélka: sifonální, sifonokladální
  • Zástupci:
    • žabí vlas – skladkovodní, přisedla sifonokladální stélka

 

Třída: Parožnatky

  • v čistých, sladkých, stojatých vodách
  • pletivné stélka, až 90 cm, inkrustace CaCO3
  • Zástupci
    • Parožnatka, Lesklenka

 

Krásnoočka

  • výskyt: znečištěné, sladkovodních
  • mixotrofní i heterotrofní způsob výživy
  • Stélka: spirálně stočená, monadoidní s 2 bičíky, 1 zakrnělý,stigma mimo chloroplast
  • může tvořit cysty
  • rozmnožování: podélné dělení
  • zástupci: krásnoočko zelené, štíhlé

 

Hnědá vývojová větev

  • barviva: chlorofyl a + c, β-karoten, xantofyly (fukoxantin), diatoxantin
  • zásobní látky: lamiarin, chrysolamiarin, olej, škrob, manitol, další polysacharidy

 

Hnědé řasy (Chromophyta)

  • barva: hnědá, žlutá
  • zásobní látky: chryzolamiran, laminarin
  • tělo: jedno i mnohobuněčné
    1 – 2 bičíky, jeden vždy výrazně delší

 

Třída : Rozsivky

  • sladkovodní i mořský plankton
  • tělo
    • jednobuněčné, kokální stélka
    • jednotlivě nebo v koloniích
    • dvojdílná, průsvitná křemičitá schránka – dvě části
    • různorodý tvar (centrické – souměrné podle více rovin..)
  • rozmnožování:
    • dělením, každá z nově vzniklých si musí doplnit chybějící (vždy menší) misku, vede

ke zmenšování rozměrů, původní velikost se obnovuje při pohlavním rozmnožování

  • výskyt: voda, výjimečně v půdě
  • význam: indikátory biologické jakosti vody a stupně znečištění
    křemelina – stmelené schránky rozsivek – výroba skla, filtrů, izolační hmoty
  • zástupci: rozsivka, bokovka, člunovka

 

Třída: Chaluhy

  • tělo
    • mnohobuněčné
    • stélka trichální až pletivná (délka až 60m)
    • nejdokonalejší stélky rozlišeny na rhizoidy, kauloid, fyloidy
    • obsahují ve stélkách značné množství jódu
  • rozmnožování:
    • vegetativně – fragmentace stélky
    • nepohlavně – zoosporami
    • pohlavně – izogamie, anizogamie, oogamie
  • výskyt: moře – chladné
  • význam:
    • hnojivo, palivo, výroba jodu, sody, potaše, pastva pro ovce, potrava, alginové kyseliny

v buněčné stěně použití v potravinářském, farmaceutickém a textilním průmyslu

  • zástupci: chaluha bublinatá, bobulák, hroznovice (Sargassum

 

třída: Různobrvky

  • Výskyt: voda, půda
  • zelená až žlutozelená barva
  • Stélka: všechny organizační stupně, často Si
  • Zástupci: žabnice, vakovka, posypanka

 

třída: Zlativky

  • Výskyt: sladké chladné vody, plankton
  • Stélka: monadoidní s 1 nebo 2 bičíky, rhizopodová, kokální, trichální
  • některé heterotrofní, mohou tvořit cysty
  • Zástupci: Dinobryon

 

Skrytěnky (Cryptophyta)

  • barviva: chlorofyl a + c, karotenoidy, fykobilin
  • zásobní látka: škrob
  • tělo
    • jednobuněčné
    • stélka monadoidní: 2 nestejné bičíky
  • rozmnožování: buněčné dělení
  • výživa jak fotosyntézou tak heterotrofně – fagocytózou = pohlcování pevných částic z okolního prostředí buňkami – vytvoření organely fagozomu
  • Zástupci: skrytěnka

 

Obrněnky (Dinophyta)

  • Výskyt: plankton chladných moří
  • Stélka: monadoidní se 2 bičíky, na povrchu obal z celulózních destiček
  • některé – toxiny
  • Zástupci: svítilka, obrněnka





Další podobné materiály na webu: