Nižší rostliny – maturitní otázka z biologie (5)

 

   Otázka: Nižší rostliny

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Ani

 

 

Oddělení, třídy a řád

• Ruduchy (Rhodopytha)
• Hnědé ř. (Chromopytha)
  • Zlativky
  • Rozsivky
  • Chaluhy
  • Různobrvky
• Obrněnky (Dinophyta)
• Skrytěnky (Cryptophyta)
• Krásnoočka (Euglenophyta)
• Zelené řasy (Chloropytha)
  • Zelenivky
    • Válečovití
    • Zelenivkovité
    • Kadeřnatkovité
  • Spájivky
  • Trubicovitky
  • Parožnatky

 

• Algologie, fykologie = věda studující řasy a sinice
• eukaryotní organismy, fotoautotrofní
• někdy do nižších rostlin řadíme také houby a lišejníky

 

V chloroplastech barviva

• chlorofyl a, b, c (zelený)
• fykobiliny: fykoerythrin (červený), fykocianin (modrý)
• karotenoidy: karoteny (červený), xantofyly (žlutý)
• fukoxantin (hnědý)

 

Tělo

• nerozlišené – stélka thallus (stélkaté rostliny)
• stélka – mnohobuněčná, jednobuněčná
• netvoří pletiva ani rostlinné orgány
• bez cévních svazků (bezcévné rostliny)
• různé typy zásobních látek
  • mořské i sladkovodní, výjimečně mohou parazitovat

 

 Typy stélek

• monadoidní (bičíkatá)
  • jednobuněčná, jednojaderná
  • na předním konci 2 bičíky a často i stigma, tělo může krýt pelikula = periplast, brz buněčné stěny
  • sladkovodní druhy – pulzující vakuola
  • krásnoočko, pláštěnka

• rhizopodová (měňavkovitá)
  • jednobuněčná, jednojaderná i vícejaderná
  • pohyb panožkami = pseudopodie
  • bez buněčné stěny
  • u sladkovodních – pulsující vakuola
  • může mít stigmu
  • u zlativek

• kokální (buněčná)
  • jednobuněčná, jednojaderná
  • nepohyblivá, povrch kryt buněčnou stěnou
  • u rozsivek a zelenivek

• sifonální (trubicovitá)
  • vláknitá či vakovitá, tvořena jedinou mnohojadernou buňkou
  • u některých trubicovek

• trichální (vláknitá)
  • mnohobuněčná, vláknitá, z jednojaderných buněk krytých buněčnou stěnou
  • nevětvená nebo jednoduše větvená
  • spájivky, parožnatky, zelenivky (kadeřnatka)

• heterotrichální
  • nerozlišeny hlavní a postranní větve (morfologicky a funkčně)
  • kadeřnatka

• sifonokladální
  • mnohobuněčná, vláknitá či vakovitá stélka, tvořená mnohojadernými buňkami
  • u zelených řas – žabího vlasu

• pletivná
  • mnohobuněčná
  • představuje vývojově nejvyšší organizační stupeň řasové stélky
  • nejdokonalejší rozlišeny na rhizoidy, kauloid a fyloidy
  • připomínají vegetativní orgány vyšších rostlin, od nich se však liší původem a vnitřní stavbou
  • u ruduch a chaluh, parožnatek

 

Rozmnožování

1) nepohlavní – v příznivých podmínkách

• dělením buňky
• fragmentace = rodič se rozdělní, regenerace na nové jedince
• rozpad kolonií
• tvorba výtrusů = spor – zoospory, aplanospory (tvorba ve výtrusnicích) = sporanglie

 

2) pohlavní – vnepříznivých podmínkách (vysychání, nízké teploty)

• spojení dvou haploidních pohlavních buněk (gamet) → zygota
• vznikají redukčním dělením v gametangiích (= rozmnožovací orgány)
• typy pohlavní rozmnožování podle typu gamet:
  • a) izogamie: gamety vzhledem a velikostí stejné, liší se fyziologicky, pohyblivé
  • b) anizogamie: gamety se liší velikostí, samčí gameta je menší než samičí, pohyblivé
  • c) oogamie:
  • samičí gameta = vaječná buňka, oosféra – výrazně větší nepohyblivá buňka s velkým množstvím zásobních látek
  • samčí gameta = spermatozoid – malá pohyblivá buňka s bičíky

 

3) Rodozměna

• pouze u některých skupin (rouchy, chaluhy, zelené řasy) se vyskytuje diploidní generace (sporofyt) jako samostatná rostlina
• v těchto případech dochází nejen ke střídání jaderných fází (haploidní a diploidní), ale i ke střídání generací – rodozměna (metageneze)
• dochází ke střídání pohlavní (gametofyt, n) a nepohlavní generace (sporofyt, 2n)

sporangium = výtrusnice – tvoří spory

gametangium = pohlavní orgán (samčí pelatky, samičí zárodečníky), tvoří gamety

• může být izomorfická, nebo heteromorfická
  • izomorfická r. = gametofyt a sporofyt se navzájem podobaji
  • heteromorfická r. = sporofyt a gametofyt jsou rozlišitelné
• oplození zprostředkovává voda
• v nepříznivých podmínkách vytváří cysty, nebo klidové spory = ankiety

 

Význam řas

• vodní ekosystémy – plankton, bentos
• produkce O2
• potrava, krmivo, hnojiva
• samočištění vod (krásnoočka)
• zisk: agar, karagen, algin, jód
• křemelina, biopaliva

 

Červená vývojová větev

• barviva: chlorofyl a + d, karotenoidy, fykobiliny – fykoerytrin (červený) a fykocyanin (modrý)
• zásobní látka: florideový škrob, olej

 

Čevené řasy (Rhodophyta)

• patří k nejstarším organismům na Zemi
• tělo – většinou mnohobuněčné, ale i jednobuněčné
• stélka: vláknitá nebo pletivná
• barva: červená, olivově zelená, modrozelená
• buněčná stěna: celulóza, agar, karagen
• rozmnožování:
  • jednobuněčné – se rozmnožují dělením
  • mnohobuněčné – rozpadem stélky, pomocí nepohyblivých výtrusů
  • pohlavního rozmnožování: absence bičíkatých stádií ve vývojovém cyklu (samčí gamety jsou nepohyblivé)
• výskyt: vteplých mořích (přítomnost fykoerytrinu jim umožňuje pronikat až do hloubek 200m), výjimečně ve sladké vodě a půdě
• zástupci:
  • potěrka žabí símě – modrozelená až olivově zelená, u nás v čistých horských tocích, pletivná stélka (podobná žabím vajíčkům)
  • rod Porphyra – východní Asie, příprava pokrmů, zdroj léčivých látek
  • puchratka kadeřavá – mořská, zdroj karagenu – rosol
  • rod Gelidium (rosolenka) – vyluhováním horkou vodou stélek se získává agar

• Použití: Agar
  • v mikrobiologii
  • příprava živných půd pro pěstování mikroorganismů, potravinářství, výroba papíru

• Zelená vývojová větev
  • barviva: chlorofyl a + b, β-karoten, xantofyly
  • zásobní látka: škrob (v plastidech se nachází pyrenoidy, ve kterých je škrob)¨, paramylon (krásnoočka)

 

Zelené řasy (chlorophyta)

• evolučně významná větev – dala vznik současným vyšším rostlinám
• celulózní buněčná stěna – ukazuje na úzké vývojové vztahy k vyšším rostlinám
• stélka: jasná zelená barva, buň. Stěna – celulóza, CaCO₃
• mohou mít stigma –pokud ano, součást chloroplastů
• pohyblivé buňky – 2 až 4 stejně dlouhé bičíky
• převažují sladkovodní druhy, některé se přizpůsobily suchozemskému způsobu života
• výskyt: plankton, sladkovodní, v moři při pobřeží, v půdě, v kůře stromů, symbionti s lišejníky
• jednobuněčná nebo mnohobuněčná stélka
• kolonie – soubor buněk držících pohromadě slizovými obaly, jsou složeny z více generací
  • cenobium = pravidelné seskupení buněk jednobuněčných jedinců vzniklé dělením jedné mateřské buňky, žijících ve společném obalu (Váleč koulivý)
• rozmnožování:
  • dělením buněk, tvorbou výtrusů, rozpadem stélky, pohlavní rozmnožování může být

izo-, anizo až oogamické

 

Třída: Zelenivky

• řád: Válečkovití
  • monodoidní stélka, často v planktonu rybníků a tůjí
  • Zástupci
    • pláštěnka – žije jednotlivě, někteří zástupci – červené barvivo
    • váleč koulivý – tvoří cenobia
    • koulenka
• řád: Zelenivkovité
  • časté sladkovodní a půdní organismy
  • i v extrémních podmínkách
  • stélka: kokální
  • žijí jednotlivě/v koloniích
  • Zástupci
    • zelenivka – jednotlivě, nebo ve shlucích, v mělké vodě (symbióza s Nezmarem zeleným)
    • síťenka – síťovitá cenobia
    • řetízovka – řetízkovitá cenobia
• řád: Kadeřnatkovité
  • rostou ve stojatých vodách
  • stélka: trichální, heterotrichální, listová
  • Zástupci:
    • kadeřnatka – přisedlá heterotrichální stélka, převládá nepohlavní rozmnožování
    • porost locikový – mořský salát, listová stélka, pobřeží evropských moří

 

Třída: Spájivky

• pouze sladkovodní
• stélka: jednobuněčné, vláknité, netvoří bičíkatá stádia
• typické: spájení = kojugace, ale množení také dělením a fragmentací
• Zástupci:
  • šroubatka – jednoduchá vláknitá stélka, spirálovité plastidy
  • jařmatka – vláknitá s hvězdicovitými plastidy

 

Třída: Trubicovitky

• většinou mořské
• stélka: sifonální, sifonokladální
• Zástupci:
  • žabí vlas – skladkovodní, přisedla sifonokladální stélka

 

Třída: Parožnatky

• v čistých, sladkých, stojatých vodách
• pletivné stélka, až 90 cm, inkrustace CaCO₃
• Zástupci
  • Parožnatka, Lesklenka

 

Krásnoočka

• výskyt: znečištěné, sladkovodních
• mixotrofní i heterotrofní způsob výživy
• Stélka: spirálně stočená, monadoidní s 2 bičíky, 1 zakrnělý,stigma mimo chloroplast
• může tvořit cysty
• rozmnožování: podélné dělení
• zástupci: krásnoočko zelené, štíhlé

 

Hnědá vývojová větev

• barviva: chlorofyl a + c, β-karoten, xantofyly (fukoxantin), diatoxantin
• zásobní látky: lamiarin, chrysolamiarin, olej, škrob, manitol, další polysacharidy

 

Hnědé řasy (Chromophyta)

• barva: hnědá, žlutá
• zásobní látky: chryzolamiran, laminarin
• tělo: jedno i mnohobuněčné
  1 – 2 bičíky, jeden vždy výrazně delší

 

Třída : Rozsivky

• sladkovodní i mořský plankton
• tělo
  • jednobuněčné, kokální stélka
  • jednotlivě nebo v koloniích
  • dvojdílná, průsvitná křemičitá schránka – dvě části
  • různorodý tvar (centrické – souměrné podle více rovin..)
• rozmnožování:
  • dělením, každá z nově vzniklých si musí doplnit chybějící (vždy menší) misku, vede

ke zmenšování rozměrů, původní velikost se obnovuje při pohlavním rozmnožování

• výskyt: voda, výjimečně v půdě
• význam: indikátory biologické jakosti vody a stupně znečištění
  křemelina – stmelené schránky rozsivek – výroba skla, filtrů, izolační hmoty
• zástupci: rozsivka, bokovka, člunovka

 

Třída: Chaluhy

• tělo
  • mnohobuněčné
  • stélka trichální až pletivná (délka až 60m)
  • nejdokonalejší stélky rozlišeny na rhizoidy, kauloid, fyloidy
  • obsahují ve stélkách značné množství jódu

• rozmnožování:
  • vegetativně – fragmentace stélky
  • nepohlavně – zoosporami
  • pohlavně – izogamie, anizogamie, oogamie
• výskyt: moře – chladné
• význam:
  • hnojivo, palivo, výroba jodu, sody, potaše, pastva pro ovce, potrava, alginové kyseliny

v buněčné stěně použití v potravinářském, farmaceutickém a textilním průmyslu

• zástupci: chaluha bublinatá, bobulák, hroznovice (Sargassum

 

třída: Různobrvky

• Výskyt: voda, půda
• zelená až žlutozelená barva
• Stélka: všechny organizační stupně, často Si
• Zástupci: žabnice, vakovka, posypanka

 

třída: Zlativky

• Výskyt: sladké chladné vody, plankton
• Stélka: monadoidní s 1 nebo 2 bičíky, rhizopodová, kokální, trichální
• některé heterotrofní, mohou tvořit cysty
• Zástupci: Dinobryon

 

Skrytěnky (Cryptophyta)

• barviva: chlorofyl a + c, karotenoidy, fykobilin
• zásobní látka: škrob
• tělo
  • jednobuněčné
  • stélka monadoidní: 2 nestejné bičíky
• rozmnožování: buněčné dělení
• výživa jak fotosyntézou tak heterotrofně – fagocytózou = pohlcování pevných částic z okolního prostředí buňkami – vytvoření organely fagozomu
• Zástupci: skrytěnka

 

Obrněnky (Dinophyta)

• Výskyt: plankton chladných moří
• Stélka: monadoidní se 2 bičíky, na povrchu obal z celulózních destiček
• některé – toxiny
• Zástupci: svítilka, obrněnka