Prvoústí (protostomia) – podrobné výpisky

biologie

Otázka: Prvoústí (protostomia)

Předmět: Biologie

Přidal(a): Kuba Liška

Trojlistí (eubilateria) se dělí na:

Prvoústí – ty dělíme na: schizocoelní, pseudocoelní, coelom
Druhoústí

Kmen: Ploštěnci

schizocoelní dutina, tělo je zploštělé, mají nedokonalé orgány
trávicí soustava má jeden otvor (příjem i výdej)
vylučovací soustava (protonefridie= plaménkové buňky)
nervové pruhy vedou na břišní straně těla

třída: Ploštěnky

žijí ve sladké i mořské vodě a zároveň i v půdě
na přední straně těla jsou hmatové laloky, v pokožce jsou buňky vylučující sliz- pro
lepší pohyb
rhabdity – při podráždění je vymrští, získávání potravy
pod pokožkou je podkožní svalový vak, který je tvořen šikmou a podélnou svalovinou
trávící soustava = 1 otvor a 3 slepé výběžky střeva
protonefridie jsou pospojovány a vyúsťují na hřbetě v podobě vylučovacích kanálků
hermafroditi (sladká voda- přímý vývoj, slaná voda – vývoj přes larvu)
Zástupci: Ploštěnka mléčná, černá, potoční, horská, ploštěnka mnohovětvená
slanovodní

třída: Motolice

vnější i vnitřní paraziti
mohou parazitovat ve střevech, žlučovodech, nosní dutině, ústní dutině, žábry
u teplokrevných i studenokrevných obratlovců
některé druhy mají více hostitelů
redukce smyslových orgánů, u některých i pohybových
silná kutikula na povrchu
přísavky na obou koncích těla
velká produkce pohlavních buněk
tělo protáhlé, lupenité
na spodu vývody pohlavních žláz
rozmnožování:
- a) hermafroditi
- b) gonochoristé – sameček má břišní rýhu, ve které má samičku
vylučování- protonefridie, ústí do vývodních kanálků
význam – onemocnění zvířat, člověka
vývoj motolice jaterní – napadá játra – kanálky
ovce, dobytek -> člověk
oplozená vajíčka se dostávají s výkaly ven z těla, vajíčka se musí dostat do
vody, tam vznikne larva MIRACIDIUM – do 24 h se musí dostat do těla
bahnatky malé (plž), v ní se dostane do hepatopankreatické žlázy/slinivko
jaterní- několik vývojových fází –
- 1. sporocysta
- 2. redie – opustí tělo
  bahnatky
- 3. cerkarie – opouští vodu, vyleze na břeh – tráva
- 4. adolescarie – spasení – zažívací trubice – krví do jater, tam dospěje
motolice kopinatá, krevnička močová – kapiláry močového měchýře
člověka -> potrhání kapilár -> močokrevnost, v Africe, Portugalsko
paraziti na studenokrevných – žábrohlíst žabí

třída: Tasemnice

vnitřní paraziti, k tomu jsou přizpůsobeni, i více hostitelů
tělo se skládá z několika základních částí – hlavička (skolex), na ní příchytné
háčky a přísavky
za hlavičkou je krček a potom jednotlivé články
celá může mít až 10 m
na povrchu jednovrstevná pokožka, pod ní svalový vak, který napomáhá
k doškrcování posledních tělních článků
trávicí soustava chybí, vyživuje se osmotrofně (celým povrchem těla)
protonefridie, ty ústí do postranních vylučovacích kanálků
gangliová nervová soustava
proterandrický hermafrodit, v menších částech dozraje spermie a ve větších
článcích vajíčka, oplodní se v propletenci článků
vajíčka se s výkaly dostávají ven
jestliže vajíčko spase dobytek, nebo něco jiného, tak uvnitř v těle vyroste
(larva se dostane do masa, tam vznikne boubel, ten se se špatně
zpracovaným masem dostane ven do střev), boubel ve střevech vystrčí
hlavičku a do 3 měsíců vznikne nová funkční tasemnice
Zástupci: škulovec široký – v Pobaltí a má 3 hostitele – pes, prase, člověk ->
v každém z nich prodělává část vývoje, řemenatka ptačí, tasemnice
dlouhočlenná, bezbranná, měchožil zhoubný, tasemnice vrtohlavá (usazuje se
na mozku- divné chování -> vrtohlavost), tasemnice psí, dětská
prevence:
- 1) omezit domácí porážky
- 2) dostatečná tepelná úprava masa
- 3) hygiena ve styku s domácími zvířaty

kmen: Pásnice

mořští zástupci
schizocoel
od několika mm až do desítek metrů
gangliová nervová soustava
vylučovací soustava – protonefridie
vyvinutá CÉVNÍ SOUSTAVA (základ- hřbetní céva a 2 postranní -> spojeno
do 1 systému)
trávicí soustava je trubicovitá (začíná ústním otvorem a končí řitním)
Zástupci: pásemnička sladkovodní, pásmovka veliká – až 30 m

kmen: Mechovnatci

drobní vodní, převážně mořští živočichové
jednotlivě i v koloniích
velikost do ½ cm
tělo kalichovité se stopkou
rozmnožují se buďto pohlavně nebo nepohlavně – pučení
Zástupci: mechovnatka jemná – sladkovodní

kmen: Hlísti

válcovité protáhlé tělo kruhovitého průřezu, tělo je nečlánkované, na povrchu
kryto kutikulou a jednovrstevnou pokožkou
tělní dutina – pseudocoel, je vyplněna tekutinou – ta udržuje pevnost a
pružnost těla
cévní soustava chybí, vylučovací soustava – protonefridie
parazité jsou anaerobní
-> gonochoristé
výskyt: voda, půda
řada z nich parazituje na rostlinách, živočiších včetně člověka

třída: Hlístice

parazité rostlin, živočichů
patří sem:

řád: Háďata

parazité na rostlinách
mají bodec, kterým nabodávají buňky a vysávají jejich obsah
žijí na kořenech rostlin
zástupci: Háďátko řepné – na řepě- může způsobit její neúrodu
Háďátko pšeničné – napadá pšenici a znetvořuje obilky – nad zemí
Háďátko octové – všude, kde něco kvasí

řád: Roupi:

Roup dětský – samička až 12 mm, sameček o ½ menší
většinou žije u dětí ve střevech
po oplodnění vylézá samička a klade vajíčka kolem řitního otvoru à vyvolává svědění (dítě samo sebe nakazí vajíčky, vychází ven i s výkaly, dítě se podrbe a ruku si strčí do pusy à autoinfekce
nemají rádi kořeněná jídla, ale mléčnou stravu

řád: Škrkavky

zástupci: škrkavka koňská, prasečí
člověk: škrkavka dětská – 25 – 30 cm
pohlaví poznáme podle háčku na konci těla – sameček
denně až 200 tis. vajíček
šíří se výkaly-na pole, zahradu.. na trávu, zeleninu…
ve střevech se z vajíčka vylíhne larva, která se provrtá do cévní soustavy a je
zanesena krví do plic a odtud vyleze do hrtanu a tam je buď polknuta, nebo se
provrtá do jícnu a dostane se zpět do střeva, tam pohlavně dospěje
nákaza se projeví horečkou, kašlem a únavou

řád: Měchovci

zástupci: měchovec lidský, který způsobuje průjmy chudokrevnost
žije v půdě
larva může přes kůži proniknout do těla, projde tím samým cyklem jak škrkavka a skončí v tenkém střevě

řád: Vlasovci

paraziti
ucpávají mízní cévy, tam kde se usadí, tak ta část zduří à sloní nemoc (nejde léčit)
zástupci: Vlasovec mízní – přenašeč je komár
Vlasovec oční – přenašeč je bodavý hmyz a napadá oči

řád: Nitkovci

zástupci: Tenkohlavec lidský – ve střevech člověka
Svalovec stočený – napadá teplokrevné savce a larvy se živí se svalovou hmotou, přenosné i na člověka, u nás na divočácích
úmrtnost u lidí – 35 % nakažených

řád: Vrtejši

zástupci: Vrtejš kachní – kachny, vrtejš veliký

třída: Vířníci

vodní drobní živočichové
protáhlé tělo, pohybují se pomocí vířivého aparátu – věnce brv
gonochoristé
po většinu roku se rozmnožují nepohlavně (partenogeneticky) a na podzim pohlavně
součást planktonu
zástupci: Krunýřenka obecná

Kmen: Hlavatci

Mořští zástupci
Mají asi 20 cm, pseudocelní dutinu
Přední část těla vybíhá v kyjovitý chobot, na druhém konci těla vybíhají 1-2 prstovitě zahnuté přívěsky
Mají oddělené pohlaví, jsou to dravci
Žijí v bahně (v sedimentech v moři)
Zástupci: hlavatec žaludovitý

Kmen: Měkkýši (Mollusca)

Mají tělní dutinu coelom, orgány zavěšeny na závěsech
Jsou známy už z kambria
Nejznámější skupiny: Paplži, plži, mlži, hlavonožci
Paplži – jsou to mořští zástupci, mají ploché podlouhlé tělo, hlavová část slabě vyvinutá, na povrchu těla -> kutikula s destičkami, které nejsou pospojovány -> červovci, chroustnatky, přílipkovci – až do roku 1952 známy pouze ze zkamenělin (myslelo se, že vyhynuli)

Schránkovci (skořápkovci),

třída: Plži
Mořští, sladkovodní, suchozemští
Na povrchu těla je ulita – může být jak pravotočivá tak levotočivá
Schránky mají různý tvar
Existuje skupina plžů, kde chybí schránka
Popis těla s ulitou: tělo ze tří základních částí: hlava, svalnatá noha, spirálně stočený útrobní vak
Z ulity se vysunuje noha s hlavou, je to orgán pohybu, má velice silnou svalovinu, spodní část se nazývá chodidlo – na něm i na ostatních částech těla jsou žlázy produkující sliz – usnadňuje pohyb, zabraňuje vysychání
Na přední část nohy navazuje hlava – na ní jeden pár nezatažitelných tykadel s očima u mořských, u suchozemských jeden pár tykadel s očima a druhý pár kvůli hmatu
Útrobní vak tvořen pláštěm – kožní záhyb – vystýlá ulitu, neustále dorůstá a zvětšuje se, dále kožovitý lem – tam zůstává pouze dýchací otvor
V plášťové dutině je osrdečník se srdcem, srdce se skládá z jedné předsíně a jedné komory, cévní soustava otevřená, krevní tekutina je bezbarvá (krevní barvivo – hemocyanin)
Vylučovacím ústrojím jsou metanefridie – primitivní ledvina, poblíž osrdečníku
Dýchací soustava – primitivní plíce nebo žábry
Trávicí soustava – začíná ústním otvorem -> ústní dutina – v ní je chitinová čelist – radula – struhadlo -> jícen -> střevo, rozšířené v žaludek -> do střeva ústí slinivko jaterní žláza – střevo – řitní otvor
Nervová soustava – gangliová – je tam několik párů ganglií – mozková zauzlina, nožní zauzlina – odtud vybíhají nervy do celého těla
Svalovina je nejmohutnější v oblasti chodidla, zatahování umožňuje zatahovač nohy jako pokračování cívkového svalu, který je upnutý uvnitř v ulitě
Rozmnožování
- Mohou u nich být jak gonochoristi, tak hermafroditi
- Naši hlemýždi mají šípovitý výběžek, pomocí kterého si vyměňují spermie – zasouvají ho do vývodu pohlavních žláz
- Po oplodnění vajíček dochází ke kladení -> do země, z nakladených vajíček se líhnou malí hlemýždi – přímý vývin

Ulita – má 2-3 vrstvy
Na povrchu vrstva z konchiolinu
Prostřední vrstva je z CaCO₃
Vnitřní vrstva – může nebo nemusí být -> perleťová vrstva
Uprostřed ulity – střední sloupek – kolumela
Na zimu se ulita uzavírá víčkem (operculum) – z vápence
Pod víčkem průhledná blána – epifragma

Bezulitnatí (Nazí)

U nich celé tělo tvořeno nohou a hlavou
Útrobní vak uvnitř nohy – proto se nejedí
Zbytek pláště -> kožovitý lem na hřbetě – pod ním destička -> zbytek schránky
Na hřbetě je také dýchací otvor ve zbytku pláště
Systém založen na tom, kde je umístěn dýchací orgán

U plžů tři podtřídy:

Předožábří
- Mají jeden až dva páry žáber, umístěných před srdcem
- Do nich patří např. ušeň mořská, bahenka živorodá, jehlanka obecná, zavinutec tygrovaný, ostranka jaderská, křídlatec velký, homolice břichatá
Zadožábří
- Mají žábry až za srdcem
- Mají poměrně malou schránku
- Zej obrovský
Plicnatí
- Mají plicní vaky, nebo vodní plíce
- Plovatka bahenní, okružák ploský, hlemýžď zahradní, páskovka keřová, slimák popelavý, plzák lesní, lačník stepní, slimák největší

Třída: Mlži

Vypadají poněkud jinak než plži, došlo u nich k redukci hlavy – zůstaly dva závojíčky – příústní plachetky jako pozůstatek hlavy
Tělo tvořeno dvouchlopňovým pláštěm, na povrchu dvě lastury
Lastury mohou mít stejný tvar nebo je každá jiná – na jejich povrchu patrné přírůstky
U některých druhů přirůstá jedna lastura k podkladu
Jsou spojené vazem – jakoby „pant ve dveřích“, otvírání a zavírání lastur zajišťují svěrací svaly, na okraji lastur kožovitý lem – těsnění, uzavře mlže
Do lastur jsou tyto otvory: přijímací otvor, kousek nad ním je vyvrhovací otvor
Ústní otvor úplně na druhé straně
Většina mlžů žije na dně či zahrabaná v bahně
Z lastur vysunují pouze svalnatou nohu – pomocí ní se pohybují na podkladu
Ty, které jsou v bahně, vystrkují ven pouze rourku sypho, kterou nasávají vodu
Ty, které jsou přirostlé k podkladu, mají tzv. Byssovu žlázu, která produkuje látku, pomocí které se přilepí na podklad v příbojové zóně
Trávicí soustava začíná ústním otvorem -> pokračuje střevem rozšířeným ve vakovitý žaludek, kam ústí slinivko jaterní žláza
Vyústění střeva je potom nad přijímacím otvorem, v blízkosti vyvrhovacího
Cévní soustava – srdce v osrdečníku, slabě vyvinuté, dvě předsíně jedna komora, volně se rozlévá
Vylučovací soustava – Bojanova žláza, ústí opět do plášťové dutiny
Nervová soustava je gangliová
Rozmnožování – gonochoristi, vývoj přes larvu – nepřímý, larva = glochidium
Zástupci: slávka jedlá, perlorodka říční, škeble rybničná, perlotvorka, hřebenatka, ústřice, velevrub, hrachovka obecná, srdcovka jedlá, zéva obrovská, střenka jedlá, kyjovka, skulař vrtavý-vrtá do skal, šášeň lodní vrtá do dřeva

Třída: Hlavonožci

Mořští zástupci
Někteří patří mezi největší bezobratlé živočichy
Jsou známy již z prvohor, došlo u nich k redukci schránek, vakovité tělo, nápadná chapadla (ramena) – přeměněná noha, přeměnou nohy vzniká také nálevka – slouží k pohybu, nasaje vodu a tryskem ji vymrští, uvnitř nálevky žláza, která produkuje černé barvivo – vypouští, když je v nebezpečí, vzniká temný „mrak“ a hlavonožec se ukryje jinam
Uvnitř kůže jsou chromatofory, umožňují velice rychlou změnu barvy – můžeme pozorovat zejména v době páření
Příjem potravy – počíná ústním otvorem, je na spodní straně těla mezi rameny, v ústní dutině tvrdé zobanovité čelisti – pomocí nich jsou schopni rozlousknout i kraba
V ústní dutině bývají přeměněné žlázy – jedové
Dále následuje vakovitý žaludek a střevo
Cévní soustava je uzavřená
Srdce má jednu až čtyři síně
Vylučovací soustava – nefridie
Nervová soustava – dochází ke splývání ganglií do velkého útvaru, připomínající mozek
Smyslové orgány – komorový typ oka – podobný jako savci
Rozmnožování – výrazný pohlavní dimorfismus -> gonochoristi
U samců se velice často jedno rameno mění v hektokotylové rameno, pomocí kterého předává do plášťové dutiny samice pouzdro se spermiemi
Velice často dochází k tomu, že samice se o vajíčka stará, vajíčka poměrně velká, kladena do kokonů, vývin přímý
Zástupci: loděnka hlubinná, argonaut pelagický, oliheň, sépie obecná, chobotnice pobřežní, krakatice obrovská – ramena až přes 10m dlouhá, žijí v hlubinách oceánu, jsou napadány vorvani (kytovci)

Kmen: Sumýšovci

Mořští zástupci, žijí ve vyhrabaných rourkách, schránkách měkkýšů
Mají červovité, nečlánkované tělo, krytou kutikulu
Velikost od 1 do 60 cm, podle druhu
Přední část užší, zakončená ústy s tykadly
Chybí cévní a dýchací soustava
Oddělené pohlaví, vývoj nepřímý

Kmen: Rypohlavci

Žijí ve vyhrabaných rourách
Červovité tělo, které v předu vybíhá v rypec -> rypohlavci
Známo asi 140 druhů, pohlavní dvojtvárnost

Kmen: Kroužkovci (Annelida)

Válcovité tělo se stejnoměrnou článkovitostí
U dravých forem -> specializované orgány
Poslední články u nich srůstají v tzv. pygidium
Výskyt – mořští + sladkovodní, suchozemští (půdní)
Stejnoměrné článkování uvnitř těla -> přepážky
V každém článku je pár nervových zauzlin, pár metanefridie a párové bývají i pohlavní orgány
Na povrchu těla je pokožka, která je chráněna vrstvou slizu – usnadňuje pohyb a umožňuje dýchání
Pod pokožkou -> kožně svalový vak (hladká svalovina) -> umožňuje pohyb
Pohybu pomáhají i štětiny
Nervová soustava – žebříčkovitá
Konektivy a komisury -> spojky mezi zauzlinami v soustavě
Vodní zástupci – mají žábry, suchozemští dýchají povrchem těla
Rozmnožování:

Gonochoristé (většina mořských zástupců)
Hermafroditi (většinou suchozemští zástupci)

Vývoj: nepřímý, jestliže je vývoj přes larvu, nazývá se larva „trochofora“

Třídy v kmeni Kroužkovců:

1. Mnohoštětinatci

Zástupci mořští, většinou draví, pohybují se pomocí končetin – parapodia – mají štětinky
Mají vyvinutá jednoduchá očka a makadla
Cévní soustava uzavřená
Dýchají pomocí vnějších žáber, které jsou velice často keříčkovité
Vylučování pomocí metanefridie
Gonochoristi i hermafroditi
Vývoj přes larvu – trochofora

Řád: Bloudivci

Nereidka hnědá
Palolo zelený
Afroditka plstnatá

Řád: Sedivci

Žijí v rourkách, vysunují pouze hlavu a tykadla

Řád: Prakroužkovci

Drobní mořští zástupci

2. Opaskovci

Žijí ve vlhkých půdách nebo ve vodě
V první třetině těla zduří jeden článek -> vytvoří opasek (clitellum)
Opasek slouží k rozmnožování, dochází přes něj k přenosu spermií při kopulaci
Tělo stejnoměrně článkované (homonomně)
Přední část vybíhá v tzv. hmatový prstík (prostomium)

Řád: Máloštetinatci

Žijí v půdě, bahně
Nitěnka obecná – bahnitá dna potoků, pomalu tekoucích řek, má růžovou barvu, vysunuje z bahna zadeček, víří ve vodě -> okysličuje si krev
Roupice bělavá
Žížalice pestrá
Žížala obecná
Žížala podhorní – světélkuje
Žížala hnojní – páchne
Žížala dešťovka – rousnice, 15-20 cm

3. Pijavice

Jak sladkovodní tak mořští zástupci
Řada z nich paraziti
Sají krev na teplokrevných obratlovcích
Na přední a zadní části těla je přísavka, opasek slabě vyvinutý a mají chitinózní čelisti, kterými natrhnou pokožku, v ústní dutině -> přeměněné slinné žlázy, které obsahují hirudin -> zabraňuje srážení krve
V současné době se některé druhy chovají v laboratorních podmínkách a využívají se v chirurgické medicíně pro přikládání pacientům po amputacích na obnovení krevního oběhu
Chobotnatka rybí, plochá
Pijavka lékařská
Pijavka koňská

Kmen: Drápkovci

Článkovaní, suchozemští, vyskytují se především v tropech, subtropech, částečně zasahují do mírného pásma jižní polokoule
Mají pár článkovaných tykadel, primitivní kusadla
Nedokonale článkované končetiny s drápky
Dýchají vzdušnicemi
Cévní soustava otevřené, oddělené pohlaví

Kmen: Želvušky

Mikroskopičtí živočichové, žijící ve vodách (i v mechu), v mořích
Tělo tvořeno hlavovým výběžkem, následuje pět članků -> na čtyřech z nich jsou končetiny
Chybí cévní soustava, dýchací soustava a poprvé se objevuje vylučovací soustava, která se nazývá malpigické trubice (žlázy) -> ústí do střeva
V případě sucha přečkávají v tzv. anabióze (něco jako spóra)

Kmen: Jazyčnatky

Vnitřní paraziti
Pokožka vylučuje kutikulu, která obsahuje chitin
Přidržují se pomocí drápku v dýchacích orgánech suchozemských obratlovců, zejména masožravců

KMEN: ČLENOVCI (ARTHROPODA)

Dosáhli nejvyššího stupně vývoje
Nejpočetnější kmen (asi 1,5 miliónu druhů) – 3/4 živočichů jsou členovci
Tělní dutina coelom
Osídleny všechny biotopy (kromě polárních oblastí)
Nestejnoměrně článkované tělo – jednotlivé články splývají -> vytvářejí buď: hlavohruď a zadeček nebo hlavu, hruď a zadeček
Různí parazité – zejména vnější (ektoparazité)
Významní opylovači rostlin, bioindikátory
Článkované končetiny
Na povrchu těla je kutikula -> zpevněná chitinem a vytváří tzv. vnější kostru -> znemožňuje růst (dospělost -> konečná velikost), ale u některých druhů a nedospělých larev dochází ke svlékání kostry = růst skokem -> vnější kostra praskne, členovec vyleze -> napumpuje mízu pod kutikulu -> zvětší objem, kutikula zatvrdne a vytvoří se nová vnější kostra
Svalovina příčně pruhovaná – větší výkonnost
Gangliová nervová soustava
Vylučovací soustava – metanefridie nebo malpigické žlázy, které ústí do střev
Dýchací soustava:
- Žábry (u vodních)
- Plicní vaky
- Vzdušnice (vchlípeniny pokožky dovnitř)
Trubice vyztužené chitinem, uvnitř tekutina, k výměně vzduchu dochází přes ní
Cévní soustava otevřená, trubicovité srdce
Gonochoristi (drtivá většina)
Vývoj přímý i nepřímý (přes larvu)
Systém utvořen podle diferenciace 1. páru končetin

Podkmen: Trilobiti

Nejstarší – prvohory, vymřeli
Tělo má tři části: hlava s hlavovým štítem, trup a zadeček s ocasním štítem
Na hlavě jsou oči, mají několik končetin
Podélné glabelární rýhy
Zkameněliny u nás: Praha – Plzeň, Kutná Hora
Žili ve vodě

Podkmen: Klepítkatci

pár končetin -> přeměněn v klepítka -> slouží k zachycení kořisti, zpracování potravy
Jsou známí již z prvohor
Vyskytují se ve vodě i na souši
Stavba těla: hlavohruď (prosoma), zadeček (opistosoma)
na hlavohrudi – šest párů končetin, 1. pár = klepítka (chelicery), 2. pár = makadla (pedipalpy) -> hmatové orgány, zbývající 4 páry = kráčivé končetiny, na zadečku končetiny nejsou (pouze u hrotnatců – nejprimitivnější)

Třída: Hrotnatci

mořští zástupci (60-80 cm), v současnosti žije pět druhů – „živoucí fosílie“
zadeček vybíhá v hrotovitý útvar -> telson
kladou vajíčka do písku na pobřeží -> stávají se terčem živočichů
zástupci: ostrorep americký, molucký

Třída: Pavoukovci

nejpočetnější skupina
výskyt: voda, souš
mají i přes 10 cm
zavalité tělo, na hlavohrudi šest párů končetin, na zadečku nejsou
dýchání: plicní vaky, vzdušnice
klepítka – zachycení kořisti, obrana, u některých druhů i přenos spermií
čtyři páry končetin k pohybu
trávicí soustava: malý ústní otvor -> mimotělní trávení: chycení kořisti -> obalení -> napíchnutí (trávicí enzym) -> rozložení kořisti -> vycucnutí
slinné žlázy často obsahují jedovaté látky
na ústní dutinu navazuje hltan, jícen, žaludek a střevo, které zasahuje až do končetin, končí řitním otvorem
cévní soustava je otevřená, srdce trubicovité, na hřbetní straně má otvory (ostie) – pro nasávání mízy (krve)
vylučovací soustava:

koksální žlázy – nefridie vyúsťující na kyčlích
malpigické trubice – ústící do střeva

nervová soustava je gangliová, u štírů žebříčková
smyslové orgány -> mechanoreceptory – štětinky vnímající otřesy, indikují „příchod“ potravy
rozmnožování: gonochoristé, často se u nich vyskytuje pohlavní kanibalismus (samička po spáření sežere samečka), péče o potomstvo

Řád: Štíři

Nejstarší suchozemští členovci
Žijí v oblastech tropů, subtropů
Jsou to dravci
Živí se především hmyzem, červy
Trup vybíhá ve štíhlou ocasní část (telson) a je zakončen hrotem s jedovou žlázou
Jedovatost štírů je různá, můžou být nebezpeční i člověku
Jed k obraně a usmrcení kořisti
Mláďata štírů se drží na těle samičky
Největší druhy až 20 cm
Štír kýlnatý, veleštír obrovský

Řád: Pavouci

Známo 20 000 druhů, u nás asi 1000
Šíří se k nám nepůvodní pavouci
Mají hlavohruď a zadeček – navzájem spojené tenkou stopkou
Na povrchu chitinózní vrstva
Svlékají se – rostou
Jedové žlázy – v chelicerách (ty mají srpovitý výběžek, kde žláza vystupuje)
Makadla, čtyři páry kráčivých končetin
Končetina: kyčle, příkyčlí, stehno, holeň, chodidlové články, drápky
Na zadečku jsou snovací bradavky – vznikly přeměnou zadečkových končetin, jsou tam tři páry a uvnitř vzniká tekutina, která na vzduchu rychle tuhne ve vlákno
Tvorba pavučiny – instinktivní činnost, účel je chytání hmyzu jako kořisti
Pro pavouky typické mimotělní trávení
Na hlavohrudi je 6-8 jednoduchých oček
Jsou to gonochoristé
Dochází ke kopulaci, velice často k pohlavnímu kanibalismu
Vajíčka kladena do kokonů, které tvoří samička
Zástupci: vodouch stříbřitý – žije ve vodě ve „zvonu“, do něj přináší vzduch na chlupech zadečku, křižák obecný, pokoutník domácí, sklípkani, běžník kopretinový, snovačky,

Řád: Štírci

1 cm
Široké ploché tělíčko
Nachází se v ptačích hnízdech, u lidí v knihovnách – likvidují roztoče v knížkách

Řád: Sekáči

Hlavohruď srostlá se zadečkem – tělíčko je kulovité
Mají velice dlouhé končetiny – jsou křehké, snadno se odlomí – po odlomení se jim končetiny dlouho sekají -> sekáči
Sekáč domácí

Řád: Roztoči

Většinou mikroskopické velikosti
Řada z nich jsou dravci, některé druhy napadají člověka
Klíště obecné – samička asi 4 mm, napadá savce, po nasátí může mnohonásobně zvětšit svůj objem, do pokožky zavrtává chobot s háčky – vypouští látku, která brání srážení krve, může způsobit zanesení původce onemocnění, samička klade vajíčka do vlhka – larvy parazitují na ptácích – po dospění zase parazitují na savcích
Nemoci přenášené klíšťaty – klíšťová encefalitida, Lymského borelióza
Čmelík kuří – parazit na slepicích
Sviluška ovocná, chmelová – parazitují na ovocných stromech
Sametka zarděnková
Roztočík včelí
Sladokaz moučný
Zákožka svrabová – vrtá v kůži člověka chodbičky, způsobuje svědění – po rozškrábání

Podkmen: Korýši

Vodní zástupci, mořští i sladkovodní
Tělo: hlavohruď a zadeček
Na hlavohrudi – 2 páry tykadel (antény a antenuly)
Končetiny – 1 pár kusadel (mandibuly), 2 páry čelistí (maxilly)
Ruzné skupiny mají různý počet končetin (různé funkce) – příústní nožky, zbytek k pohybu
Na zadečku mohou mít také končetiny
Dýchací soustava: žábry (pod krunýřem)
Povrch těla chráněn krunýřem (karapax) -> vystužen sloučeninami vápníku
Čas od času ho svlékají -> v tuto dobu jsou zranitelní, tělo není ničím chráněno
Cévní soustava otevřená, trubicovité srdce
Trávicí soustava jednoduchá: dravci, mrchožrouti
Vylučovací soustava: metanefridie ústí poblíž antén -> antenální žlázy
Smyslové orgány: složené oči, často na stopkách, statická a čichová ústrojí
Gonochoristi, pohlavní dvojtvárnost, vajíčka bohatá na žloutek -> starají se o ně, vývoj přes larvu (zöea u mořských, nauplius u sladkovodních)
Význam: čistí vodu (likvidace mršin), potrava člověka, mořských živočichů

Podtřída: Lupenonožci

Žábronožka letní
Listonoh jarní
Perloočky

Podtřída: Kapřivci

Kapřivec

Podtřída: Buchanky

Buchanka obecná

Podtřída: Rakovci

Řád: Desetinožci

Tělní typ: kraba (oválná hlavohruď)
Tělní typ: raka

Podřád: Plovoucí – zploštělé tělo

Kreveta baltická
Garnáti

Podřád: Lezoucí – lezou po dně

Langusta obecná
Humr evropský
Rak říční
Rak kamenáč
Rak bahenní
Rak signální – zavlečen
Krab obecný
Velekrab japonský
Krab poustevníček

Podkmen: VZDUŠNICOVCI

Původně suchozemští, postupem přešli do vody
Dýchají převážně vzdušnicemi, jejich larvy mají žábry (za předpokladu vývinu ve vodě)
Ústní ústrojí kousací
Tělo: hlava, hruď, zadeček
Na hlavě jsou složené oči, u primitivnějších zástupců jednoduchá očka
2 páry křídel (ve většině případů)

Patří sem šest tříd:

Stonoženky – stonoženka bílá, žije v humusu
Drobnušky
Mnohonožky – mají oválné tělo, krátká tykadla, jednoduchá očka, na prvním tělním článku nejsou končetiny, na každém dalším 2 páry končetin, jsou to býložravci
- Svinule, chobotule, hrbule, plochule, mnohonožka zemní, čpavá, slepá
Stonožky – ploché tělo, až 30 cm, na hlavě pár tykadel, 15-178 tělních článků, na každém z nich jeden pár končetin, na posledním článku – vlečné nohy, orgány hmatu
- Jsou to dravci, některé jsou jedovaté – jed může zabít i člověka (v Africe)
- Stonoha, zemnivka žlutavá
Entognata (Chvostoskoci)
- Mají pod tělem stočenou skákací vidlice, pomocí které skáčou, velice často ve vlhké půdě, v květináči
- Chvostoskok měnlivý
HMYZ
- Nejpočetnější třída ze všech živočichů
- Mimořádná schopnost adaptace, velice výkonné smyslové orgány – instinktivní chování
- Na hlavě, která vznikla původně srůstem šesti článků, se nacházejí velké složené oči, které bývají doplněny o jednoduchá očka
- Složené oko se skládá z jednoduchých oček (ommatidia) – mozaikové vidění
- Na hlavě jsou dále ještě tykadla – orgán hmatu a čichu
- Ústní ústrojí – základní typ je kousací – tvořeno nepárovým svrchním pyskem (labrum), dále kusadla (mandibulae) – 1. pár kusadel – potravu přidržují a drtí, 2. pár kusadel – maxilly s čelistními makadly – žvýkají potravu
- Spodní pysk – labium
- V ústní dutině jazýček
- Další ústrojí u hmyzu: bodavé, bodavě savé, sací, lízací
- Druhou částí těla hmyzu je hruď: předohruď, středohruď a zadohruď
- Na středo a zadohrudi vyrůstají křídla, která se pohybují pomocí mohutné svaloviny
- Na předohrudi bývá štítek
- Křídla – uspořádání buď: 2 páry blanitých křídel, nebo první pár přeměněn na krovky a druhý blanitá křídla
- Nebo první pár přeměněn v polokrovky (kryjí pouze část zadečku), nebo dva páry širokých blanitých křídel, pokrytých šupinami (motýl)
- První pár blanitý, druhý pár zakrnělý -> vytváří tzv. kyvadélka (vyrovnání pohybu)
- Končetiny – kráčivé, skákací, hrabavé, plovací, přidržovací, loupeživé
- Zadeček – různý tvar, různá velikost (samička má většinou větší – tvorba a kladení vajíček), na boku zadečku bývají stigmata – vyústění vzdušnic
- Cévní soustava u hmyzu je otevřená, bezbarvá, volně se rozlévá v tělní dutině, srdce je trubicovité, postranní otvory, kudy je tělní tekutina nasávána – ta postupuje do hřbetní tepny a pak do hrudi a zadečku
- Dýchací soustava – u většiny zástupců vzdušnice, u vývojových stádií, které se vyvíjejí ve vodě to jsou žábry
- Vylučovací orgány = malpigické trubice
- Trávicí soustava – ústní otvor -> hltan -> jícen -> žaludek -> střevo -> řitní otvor
- Nervová soustava = gangliová – umožňuje řadu instinktů
- Rozmnožování – gonochoristi, velice často pohlavní dimorfismus, dochází ke kopulaci, samičky mají vaječníky, kladélko, samci mají varlata – vytvářejí spermie
- U hmyzu rozlišujeme dva typy vývoje:
  - Proměna nedokonalá – heterometabolie
    - Vajíčko -> larva (nymfa, najáda) – podobná dospělci – ale nemá křídla a pohlavní orgány -> několikrát se svléká, po posledním svlékání vzniká dospělec neboli imago
  - Proměna dokonalá
    - Vajíčko -> larva (housenka, housenice, ponrava) -> larvy se několikrát svlékají -> zakuklení (kukla) – různý tvar, umístění -> dospělec, imago
- Hormonální systém – u hmyzu rozlišujeme endohormony (vnitřní hormony) – ovlivňují svlékání jednotlivých stádií a ovlivňují vývojový růst, zakuklení, dále feromony (vnější hormony) – slouží k dorozumívání mezi jedinci téhož druhu, u některých druhů hmyzu (motýli) slouží k vábení, feromony – těkavé a éterické látky

Podtřída: Bezkřídlí (Apterigota)

Řád: Šupinušky

Žijí většinou v odpadních sifonech a živí se zbytky
Rybenka domácí

Podtřída: Křídlatí (Ektognata)

Hmyz s proměnou nedokonalou:

Jepice

Štíhlý hmyz, krátká délka života (žijí 4 roky jako larva, dospělec umírá po několika hodinách – dnech, až naklade vajíčka)
Na konci zadečku mají dva štěty a paštět
Jepice obecná

Vážky

Dlouhý, štíhlý hmyz, může mít až přes 10 cm
Velice pestré zbarvení
Mají dva páry poměrně úzkých dlouhých křídel, za letu jsou rychlé
Larvy velmi dravé (troufnou si i na malé rybky)
Přední část hlavy larev se nazývá maska
Dospělci žijí poblíž vody
Po spáření jsou spojeni a létají spolu
Vajíčka kladou do vody
Motýlice obecná, lesklá, šidélka, šídlo modré, vážka ploská

Švábi

Největší druhy až 10 cm
Jedni z nejrychlejších zástupců hmyzu
Článkovaná tykadla, silné kousací ústrojí, živí se různými zbytky potravy (žijí v zanedbaných domácnostech, ve skladištích, kravínech, stájích)
Samička klade vajíčka do pouzder – ooteky
Larvy jsou podobné dospělci (nemají křídla a pohlavní orgány)
Šváb obecný, rus domácí, šváb americký

Kudlanky

Až 15 cm
Mají trojúhelníkovitou hlavu, silná kusadla, dva páry křídel
Jsou to dravci, končetiny složené před tělem-loupeživé
Pohlavní kanibalismus – samička ještě není oplodněná a už jí samečka
U nás na Moravě, jinde Balkán

Všekazi (termiti)

Vytvářejí typické stavby (ze dřeva, z hlíny smísené se slinami)
Mají velice silná kusadla, kastovní uspořádání (specializované skupiny)
Společenstvo ovládáno feromony „vládnoucí dvojice“
Stavby – až 2 metry nad zemí, několik metrů pod zemí
Některé druhy (živící se dřevem) způsobují obrovské škoda -> ničení příbytků

Škvoři

Škodí na rostlinách
Žijí ve stínu (pod kůrou atd.)
Škvor obecný

Rovnokřídlí

Silné kousací ústrojí, 2 páry kráčivých končetin, třetí pár jsou skákací
Je pro ně typický zvukový projev – stridulace, vzniká buď třením křídel o sebe, nebo končetinami o křídlo
Tympanální orgány – umístěné na holeni prvního páru končetin -> zvukový orgán
Kobylka zelená, hnědá, horská
Cvrček polní, domácí
Krtonožka obecná – hrabe v zemi
Saranče, modrokřídlá, zrzavá, stěhovavá

Strašilky

Až okolo 30 cm, výskyt v tropech a subtropech
Často napodobují různé listy nebo větévky
Vyvíjí se partenogeneticky (bez oplození)
Pakobylka indická, lupenitka podivná

Všenky

Paraziti ptáků, vyžírají peří
Péřovník (péřovka) slepičí, holubí

Vši

Vnější paraziti především savců, nemají křídla
Tělo zploštělé, ústní ústrojí bodavě savé, zakrnělé oči
Vajíčka lepí na chlupy, nazývají se hnídy
Vývoj přes larvu
Veš dětská, šatní, veš muňka

Stejnokřídlí

Živí se rostlinnými šťávami, hospodářsky významní škůdci
Cikáda viničná, cikáda chlumní, pěnodějka nížinná, mšice – polymorfní hmyz (jedna generace vypadá jinak než druhá, jedná má křídla, druhá ne) – zelná, maková, broskvoňová, krvavá (vlnatka krvavá), červci – výrazný pohlavní dimorfismus – samičky nepohyblivé (továrny na vejce) – puklice švestková

Ploštice

První pár křídel – polokrovky
Žijí buď ve vodě, nebo na souši
Vodní – splešťule blátivá, klešťanka velká, znakoplavka obecná, bodule obecná, na hladině- vodoměrka štíhlá, bruslařka obecná, suchozemští-štěnice obecná – napadá člověka, saje krev, ruměnice pospolná, kněžice

Hmyz s proměnou dokonalou:

Síťokřídlí

Zlatoočka obecná – blanitá křídla
Larvy dravé, živí se mšicemi
Mravkolev běžný – larva v trychtýřovité jámě v písku -> chytá tam hmyz (mravenci atd.)

Chrostíci

Vývoj ve vodě, larvy si vytvářejí schránky (ze dřeva, písku, kamínků)
Dospělci sají nektar z květů
Chrostík bystřinný

Motýli

Od několika mm až přes 30 cm
Sací ústrojí – sosák, spirálovitě stočený
Křídla většinou široká, pokryta šupinkami
U některých druhů jsou křídla redukována
Larva – housenka, ústrojí kousací, 3 páry končetin, pokožka – lysá nebo chlupatá
Larvy mají slinné žlázy přeměněné na snovací -> vytváří vlákna podobná pavučině -> slouží k zakuklení
Řada motýlů -> hospodářští škůdci

Čeledi:

Drvopleňovití

Dospělci velcí až 10 cm
Žijí krátkodobě (narození, spáření, smrt)
Housenka až 10 cm
Drvopleň

Vřetenuškovití

Vřetenuška

Molovití

Mol kožešinový, šatní, obilní

Obalečovití

Škůdci
Obaleč jabloňový, meruňkový, švestkový

Píďalkovití

Píďalka angreštová, podzimní

Lišajovití

Robustní tělo, dlouhý sosák, létá za soumraku (soumračný motýl)
Housenky lysé, barevné, na zadečku trn, kuklí se v zemi
Lišaj smrtihlav, borový, pryšcový
Dlouhozobka svízelová (připomíná kolibříka)

Martináčovití

„královská čeleď“, největší motýli u nás (Morava)
Martináč hruškový, habrový

Bourcovití

Bourec morušový – výroba hedvábí z kokonů

Bekyňovití

Bekyně mniška – škody na jehličnatých stromech

Můrovití

Stužkonoska modrá, můra gama

Přástevníkovití

Přástevník medvědí

Okáčovití

Okáč zední, bojínkový, poháňkový

Babočkovití

Perleťovec stříbropásek, prostřední, batolec červený, babočka kopřivová, paví oko, admirál

Modrásci

Ostruháčci, modrásci

Otakárkovití

Otakárek ovocný, fenyklový, jasoň červenooký,
Bělásci
bělásek řeřichový, ovocný, žluťásek jižní

Dvoukřídlí

Dělí se podle tvaru a délky tykadel

Dlouhorozí

Dlouhá tykadla a končetiny, protáhlé tělo

Tiplicovití

Velcí komáři s velkýma nohama
Tiplice zelná

Komárovití

Bodavě savé ústrojí, samičky sají krev
Anofeles, komár pisklavý, pakomár

Krátkorozí

Krátká tykadla, zavalité tělo
Bráněnka, ovád hovězí, bzikavka deštivá, pestřenka, vrtule třešňová, masařka obecná, bzučivka zelená, moucha domácí, bodalka stájová, kloš

Blechy

Zploštělé tělo, nemá křídla
Blecha domácí, psí, morová, písečná, obrovská

Blanokřídlí

2 páry blanitých křídel
Samičky mají žihadlo

Širopasí

Pilořitka, pilatka

Štíhlopasí

Zadeček připojen stopkou
Lumek velký, žlabatky, mravenci – lesní, žlutý, faraon

Sršni

Sociální hmyz, vytváří jednoleté kolonie, zimu přežívá jenom oplodněná samička
Vytvářejí hnízda – rozžvýkané dřevo smísené se slinami, nejčastěji v dutinách stromů, pod střechou
Vosa útočná, vosík obecný, sršeň obecná

Včelovití

Včela medonosná, má lízací ústrojí, žije v koloniích (roj)
Divoká forma – hnízda v dutinách stromů, domácí forma – úly
V roji -> královna, dělnice, trubci
Včela prodělá několik „povolání“ – po vylíhnutí se stará o larvy, čistí komůrky, dále sbírá pyl (na posledním páru jsou košíčky, tam se zachycuje pyl, a poté ho v úlu sundává kartáčky)
Mají medový žaludek -> výměšky z něj + nektar, který sbírají -> med
Co je v úlu = zdravé (med, propolis, mateří kašička atd.)

Čmeláci

Mají delší sosák -> dostanou se tam, kam včely ne
Čmelák skalní – černý, huňatý, konec zadečku červený
Čmelák zemní – menší, bílý zadeček
Čmelák polní – rezavý zadeček, vzácný
Pačmelák – robustnější než ostatní čmeláci, má zakalená křídla

Mravenci

Brouci

Různý tvar, různá velikost
Ústní ústrojí kousací, některé druhy lízací
Vyskytují se v různé prostředí (souš, půda, voda)

Masožraví

Svižník lesní, polní
Střevlíci – poměrně užiteční, chránění
Střevlík: zlatolesklý, zlatitý, měděný, fialový, obecný, lesní, nosatý, kožitý, kvapník, prskavec – v zadečku žláza, kde je H₂O₂ – třaská na zvuku
Potápník vroubený – vodní brouk

Všežraví

Hrobařík obecný
Drabčíci
Roháč obecný – náš největší brouk, samec má velké mandibuly
Vrubouni – chrobák lesní, nosorožík kapucínek, chroust obecný, chroust mlynařík, zlatohlávek
Kovaříci
Světlušky – samečkové mají křídla, samičky ne, světélkují obě pohlaví -> chemická reakce
Páteříčci
Červotoči – vývin ve dřevě, nevítaný druh brouka
Slunéčka – slunéčko sedmitečné, dvoutečné
Tesaříci – tesařík obrovský – larva se vyvíjí ve dřevě, tesařík piluna, kozlíček dazule
Mandelinka bramborová, krvavá
Nosatci – klikoroh borový, zobonoska obecná, nosatec lískový

Další podobné materiály na webu: