Otázka: Prvoci
Předmět: Biologie
Přidal(a): kate1725
-Eukaryota- buňka schopna vykonávat všechny funkce k zajištění života, (bez buněčné stěny, heterotrofní…)
-Povrch těla – zesílená cytoplazmatická membrána pelikula
-pohyblivá buňka-pohyb pomocí bičíku, struktura: 9 dvojic proteinových mikrotubulů a 1 dvojice centrální (existují odchylky)
-pohyb bičíku způsoben vzájemným posunem mikrotubulů, bičík se nepohybuje v 1 rovině, ale spíše jako vrtule
-řada skupin více než jeden bičík
-další pohybové organely:brvy (cilie)– úzký vlasovitý tvar a velikost asi 5-10 mikrometrů. Směřuje ven z povrchu obrvených buněk, konají pravidelný pohyb, jiné slouží pouze jako smyslové ústrojí a nepohybují se, složené z tubulinu a jiných proteinů.
-od bičíku se liší menší velikostí v poměru s buňkou a většinou i výrazně vyšším počtem
-př. nálevníci
–membranely= ciliální deriváty, vznikají splýváním brv
–panožky (pseudopodia)- jednoduchý orgán sloužící k pohybu, výchlipka membrány, která předchází buňku při jejím pohybu, obklopují fagocytovaný materiál
-kontrakce pružné části cytoplazmy pod povrchem buňky (ektoplazma)-pohyb
Příjmy potravy
-osmóza- příjem malých molekul, prostupují částečně propustnou membránou
-pinocytóza- absorpce mimobuněčných tekutin vchlípením cytoplasmatické membrány dovnitř buňky, někdy takto přepravovány i plyny, vytváří se velmi malé váčky, velikost obvykle 5–20 nanometrů
–fagocytóza-obklopení potravy panožkami, které se svými konci spojí, vytvoří se potravní vakuola, tráví potravu, vakuola při trávení putuje cytoplazmou a poskytuje buňce živiny, na konci trávení- nestravitelné zbytky-vakuola se přiblíží k povrchu buňky, praskne a zbytky se dostanou mimo buňku
-vylučování zplodin pomocí stažitelných, pulzačních, exkrečních vakuol
Dýchaní- difuze plynů do buňky díky nepatrným rozměrům prvoků
-reakce na chemické, mechanické podněty, ale ekvivalent nervové soustavy nebyl zjištěn
ROMNOŽOVÁNÍ
-primárně nepohlavně-dělením, některé skupiny pohlavně-vzájemné splynutí genetického materiálu 2 jedinců, vznik zygoty
-zvláštní případ-konjugace u nálevníků, =výměna genetického materiálu z mikronukleonu
-prvoci žijí ve vodě-sladké, slané, některé druhy či celé skupiny v půdě, v mechu na skalách, stromech
-potřebují pro pohyb, metabolismus vodu
-prvoci na souši-schopnost přežívat v nepříznivých podmínkách, vysychání, vymrzání
-tvorba spor, cyst
-evolucí se vyvinuli i parazité, zejména živočichů
kmen: Bičíkovci
-hl. charakteristika-1 nebo více bičíků, ten funguje jako vrtule-bičík tažný
-bičík napojen na bazální tělísko-může být sdruženo s dalšími podpůrnými organelami
-příjem potravy osmoticky, pinocytózou
-rozmnožování nepohlavně-podélné dělení, některé skupiny pohlavně
-Lamblie střevní – pomocí velké zdvojené přísavky se přisává k povrchu tenkého střeva (dráždí, způsobuje nevolnost a průjmy), v některých oblastech nakažena drtivá většina populace, i u nás hojná
tř.bičivky
-organela kinetoplast=pozměněná mitochondrie
– menší počet bičíků (1-2)
–Bodo skákavý-2 bičíky, sladká voda
Trypanosoma-přenášený bodalkami r. Glossina (moucha tse-tse)
-v mouchách část vývoje, při sání krve se se slinami přenese do hl. hostitele-savce
-namnoží se v krvi, dostává se do dalších orgánů
Trypanosoma spavičná (Tr. gambiense)-spavá nemoc, napadá vegetativní nerstvo, narušuje řadu tělních pochodů, vyčerpání organismu, hubnutí
-neléčená nemoc končí po několika měsících smrtí
-změna morfologie buňky:
1. v hl. hostiteli- trypanosomové stadium s velkou undulující membránou (vznikne spojením dlouhého bičíku s povrchem buňky hustou řadu mikrotubulů vedoucích kolmo na bun. stěnu)→zvětšuje se kinetoplast
2. bezbičíkaté stadium leishmaniové
3- přechodové stadium-bičík, ne undulující membrána
Trypanosoma dobytčí-napadá africké kopytníky (antilopy, hovězí dobytek), nemoc naganu
tř. bičenky– buňka v protáhlém směru výrazně zpevněná osním vláknem
-3-5 bičíků na špici buňky, 1 bičík vlečný-směřuje na opačnou stranu než ostatní, ovlivňuje směr pohybu
-krátká undulující membrána
-cizopasník obratlovců, včetně člověka
Bičenka poševní (Trichomonas vaginalis)
-u žen hnisavé výtoky, prevence-vyhnout se náhodným pohl. stykům
-léčba běžnými chemoterapeutiky pro protozoální parazity vnitřních dutin člověka
kmen: Kořenonožci
-vytvářejí panožky (pseudopodie) k pohybu i k získávání potravy
-kořenonožci s širokými s lalokovitými panožkami nejznámější
-mnoho druhů v půdě, vodní prostředí
-nejčastější půdní měňavka velká (Chaos chaos)
-r. Entamoeba-druhy, potravně vázáni na jiné živočichy
-komenzálové v ústní dutině, střevech člověka
Měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica)
-amébová dysenterie-měňavková úplavice
-přežívá jako neškodné stadium čtyřjaderné cysty, dostávají se s výkaly z těla ven
-přenos na jiného člověka- mouchy lezoucí po výkalech
-při jiné chorobě se projeví-tvoří se velké formy této měňavky- napadá střevní stěnu a narušují ji
-úporné, krvavé průjmy, dehydratace
-kromě měňavek s nekrytou buňkou formy budující si schránku-př. krytenky
-tvorba schránek obalováním těla drobnými částicemi z okolí, např. rozlitka
-krytenky drobnou kořist lapají
-tvorba jednoduchých panožek, i síťovité panožky (=tenké panožky, vzájemně propojené, tvoří jemnou síť, do ní zachycována drobná kořist)
–měňavka velká (a další druhy) – žije v půdě a ve stojatých vodách
měňavka zubní – žije v ústech člověka, neškodná, živí se zubními bakteriemi (zřejmě přítomná u všech lidí) měňavka střevní – žije ve střevě člověka, neškodná, živí se střevními bakteriemi nebo zbytky naší potravy
Dírkonošci-mořští, u dna, vícekomorová vápenatá schránka s jemnými otvory pro tenké panožky, vytvářejí velké ozdobné schránky z CaCO3 (mohutné usazeniny schránek tvoří základ vápence a dalších vápenatých hornin)
-fosilní- velký význam ke stanovení stáří usazené vrstvy
–Nummulites
mřížovci – mořští, vytvářejí ozdobné křemité schránky z SiO2 (z usazených schránek vznikly křemité horniny
kmen: Výtrusovci
-vysoký stupeň přizpůsobení pro parazitický způsob života, žádné volně žijící druhy
-složitý životný cyklus-několik stádií, specializované způsoby rozmnožování
1- začíná napadením hostitele sporozoitem-infekce, invaze
-sporozoit-na špičce opatřen systémem drobných organel-umožňují přichycení na tkáně či buňky hostitele
2. jednobuněčný parazit se rozmnoží rozpadem (schizogonií) na mnoho (až několik set) dalších individuí→vyvíjí se individua pohlavní, produkují gamety→ty splývají v zygotu, která se přeměňujeve sporu (=klidové, odolné stadium, někdy slouží k rozšiřování do dalšího hostitele)
-v hostiteli se dělením tvoří sporozoiti, kteří napadají pomocí apikálního komplexu hostitele
Krvinkovky- r. krvinkovka (Plasmodium)
–různé formy malárie, napadají nejdříve játra, po namnožení červené krvinky, kde stravují hemoglobin-způsobí prasknutí
-horečnaté záchvaty-opakují se po 3 až 4 dnech
-cyklus-komár nasává krev z člověka spolu s pohl. stadii parazita, v těle komára dochází ke spojení gamet, ze zygoty→spora, sporozoiti spolu se slinami vstříknutí do těla člověka
-nejzhoubnější typ malárie-tropika, nemoc může vést ž k smrti
-zimnička – původce malárie, způsobuje prudké a vysilující cyklické horečky, přenašečem komár, rozšířena v teplých oblastech (výskyt i v jižní Evropě)
-příbuzné kokcidie-paraziti savců a ptáků
Kokcidie jaterní-napadá játra a žlučovody králíků, přenos potravou kontaminovanou výkaly nakažených králíků
toxoplazma – hlavním hostitelem kočkovitá šelma (u nás nejčastěji kočka domácí), druhým hostitelem může být hlodavec, pták, ale i člověk (zdrojem nákazy kočka, nebezpečné pro těhotné ženy, hrozí přenos na plod a poškození dítěte), u nás nakažena přibližně polovina populace
kmen: Nálevníci
-jaderný dimorfismus (dualismus)-jádro rozlišené na makronukleus, mikronukleus
-makronukleus řídí vegetativní procesy-pohyb, metabolismus, mikronukleus se účastní konjugace
-pohybové organely: cilie homologické s bičíky, mohou být modifikovány a vzájemně spojovány s bičíky v membranely
-žijí volně, i parazité, komenzální
–Kožovec rybí-nejjednodušší nálevník, parazit
-bun. ústa na povrchu buňky, obrvení je jednoduché, nerozlišené
-napadá pokožku ryb, vytvářejí se bělavé uzlíky, které narušují její ochranou funkci
Trepka (Paramecium)
–nejznámější nálevník, složitější uspořádání cilií, spojování v membranely u ústního otvoru
-obývá stojaté sladké vody s vyšším obsahem organických látek
-živí se mikroorganismy, drobnými fragmenty organické hmoty
Vířenka-ne volně pohyblivá
-má zvonkovitou buňku, na jejím horním konci systém příústních membranel obklopuje bun. ústa, přihání do nich potravu
-přichycení k podkladu stažitelnou stopkou, která umožňuje buňku přitáhnout při podráždění k podkladu, za součastného sbalení do kulovitého tvaru
Mrskavka-složitý systém cilií a membranel, nejhojnější nálevník v rybníčkách, akvárií, nálevkovitý tvar těla, makronukleus podobný řetízku, někdy nápadné zbarvení způsobeno zplodinami metabolismu
Slávinka-brvy srostly v silné trnovité, ale ohebné organely (cirry), umožňují plavání, pohyb po podkladu
