Otázka: Protista (Prvoci)
Předmět: Biologie
Přidal(a): Eliška Macháčková
Protista = jednobuněčné organismy
- Protophyta = jednobuněčné rostliny
- Protozoa = jednobuněční živočichové (patří sem právě prvoci)
Charakteristika
– jednobuněčné organismy nebo jejich kolonie
– rozšířeni po celém světě
– potrava: bakterie, sinice, rozsivky, řasy, části organické hmoty,…
– prvoci, kteří žijí ve sladkých vodách (hypotonické prostředí) mají osmoregulační (pulzující) vakuoly – slouží k odstraňování
přebytečné vody
Stavba
– všichni mají pelikulu = membrána na povrchu těla
– pohyb zajišťují:
- bičíky
- brvy, svazky brv
- panožky
- undulující membána
– mají membránové a buněčné organely (potravní, osmoregulační vakuola,…)
– fotosyntetizující prvoci mají chloroplasty
Rozmnožování
– nepohlavní: dělením, pučením, schizogonie = rozdělení mateřské buňky na větší počet dceřiných buněk
– pohlavní:
a) konjugací = 2 buňky se dočasně spojí -> velké jádro se rozpadne a malé se mitózou zmnoží na 4 -> 3 malá jádra zaniknou a zbylé se mitoticky zmnoží na 2 -> samčí jádro jde skrz ústa do samice = výměna genetického materiálu
b) kopulací = 2 buňky splynou, vznikne zygota a dále se množí sporgonií = tvoří spory, které se přenesou do hostitelů
Kmen: Bičíkovci
– pohyb zajišťuje jeden či více bičíků
– potravu přijímají: osmoticky, pinocytózou (v povrchové membráně se vytváří váčky, do kterých jsou pohlcovány drobné
částečky), vzácně i fagocytózou (pohlcování větších částí)
– zástupci:
- váleč koulivý = valvox
- tvoří cenóbium = koloni tvořenou buňkami jedné generace
- brvitka
– umožňuje v trávicím traktu všekazů (např. termitů) trávit celulózu (v dřevě) – symbiotizuje s nimi
- trypanozoma spavičná (Trypanosoma gambiense)
– přenašeč: Glossina palpis = moucha tse tse
– v buňce má výrazně přeměněnou mitochondrii = kinetoplast
– původce spavé nemoci (napadení nervstva, vyčerpání organismu
-> 40 000 lidí ročně zemře)
– zdroj nákazy: bíložravci -> moucha z nich saje krev a poté saje ze člověka
-> nakazí ho
- bičenka poševní (Trichomonas vaginalis)
– obsahuje axostyl = pevné vlákno vystužující buňku
– přenáší se pohlavním stykem
– spůsobuje trichomoniázy (výtoky, může způsobit potrat)
- lamblie střevní
– má 2 symetrická jádra a mohutné přísavky
– způsobuje střevní onemocnění a napadá buňky tenkého střeva
– výskyt nákaz zejména v severní Africe, Turecku atd.
Kmen: Krásnoočka
– dříve řazeny do bičíkovců a stále jsou řazeny i mezi řasy
– buňka má 2 bičíky a stigmu (světločivná skvrna – pomáhá reagovat buňce na světlo)
– mají chloroplasty získané sekundární endosymbiózou
– zástupci:
- krásnoočko zelené
– jednobuněčná pohyblivá řasa
– potravu přijímá celým povrchem těla = heterotrofně, nebo fotosyntézou = autotrofně => mixotrofie
Kmen: Kořenonožci
– tvoří panožky díky kontrakcím vnější vrstvy cytoplazmy, ty slouží k pohybu a přijímání potravy fagocytózou
– umí tvořit cysty = stádia se sníženým metabolismem (za nepříznivých podmínek)
– zástupci:
- měňavka velká
– na dnech stojatých vod
- měňavka úplavičná
- způsobuje dyzenterii = úplavici (průjmové onemocnění s krvavou hlenovou stolicí, smrt na dehydrataci)
- dírkonoši
– vytvářejí schránky z CaCO3 s otvůrky
Kmen: Paprskovci
– tvoří panožky vyztužené osním vlákénkem (panožky jsou tenoučké a dlouhé, jako paprsky)
– zástupci:
- slunivky
– sladkovodní, živý se bakteriemi nebo drobnějšími prvoky
– vylučují mechanický obal (rosol), někdy schránky (SiO2, chitin)
- mřížovci
– pouze mořští
– schránky z SiO2 – v nich otvůrky na panožky, schránky se usazují na mořském dně
v podobě radiolariového bahna – po ztuhnutí křemičité organogenní usazeniny
Kmen: Hlenky
– dříve řazeny do hub (na rozdíl od nich netvoří podhoubí a dokáží se pohybovat)
– tvoří plazmodium (sporokarp) = reprodukční fáze životního cyklu, která tvoří výtrusy, slizovitá mnohojaderná hmota)
– vyskytují se jako haploidní myxoaméby (nahé buňky) nebo myxomonády (buňky pohybující se pomocí 2 bičíků)
– zástupci:
- vlčí mléko obecné
– roste na trouchnivějícím dřevě (pařezy)
- slizovka práškovitá
Kmen: Nádorovky
– specializované parazitické organismy houbového charakteru
– v buňkách hostitelských rostlin se vyskytují ve formě mnohojaderné cytoplazmy = paraplazmodia
– tvoří nádory (na rostlinách, NE na člověku :D)
– zástupci:
- nádorovka kapustová
– způsobuje nádory n brukvovitých rostlinách
Kmen: Obrněnky
– některé obsahují chloroplasty a živí se tak mixotrofně (heterotrofně + autotrofně)
– četné druhy jsou toxické nebo mohou při přemnožení ohrožovat populace ryb
(rybí maso je po jejich přílišném pozřívání nepoživatelné – problém pro rybáře)
– zástupci:
- ceratium
– jejich tělo připomíná sklíčka
Kmen: Výtrusovci
– všichni jsou parazité
– potravu přijímají celým povrchem těla
– infekční stádium má na jednom konci složitý aparát = apikální komplex = apex – slouží k přichycení a proniknutí do tkání
či buněk hostitele
– složitý životní cyklus:
- schizogonie = rozmnožují se nepohlavně (dělením, klonováním atd.)
- gamogonie = rozmnožují se pohlavně pomocí gamet = pohlavních buněk
- sporogonie = poslední fáze, kdy se rozmnožují pomocí spor, které jsou přeneseny do těla hostitele
životní cyklus zimniček (způsobují malárii)
1. komár nasaje krev z člověka (erytrocyty obsahují gametocyty)
2. gametocyty se usídlí v trávicím traktu komára a vyvinou se ve sporozoity (proběhla pohlavní fáze dělení)
3. komár znovu saje člověka, sporozoity se dostanou do jeho krve → dále jdou do jater
4. v játrech se mění v merozoity (nepohlavní stadium vývoje) → napadají erytrocyty, pomnožují se v nich
5. dochází k erytrolýze (rozpad erytrocytů) → některé merozoity se mění v gametocyty
6. komár znovu saje → cyklus se opakuje
– zástupci:
· hromadinky
– napadají členovce a kroužkovce
– např. hromadinka švábí
· kokcidie jaterní
– způsobuje kokcidiózu („králičí mor“)
– vyvolává v játrech tvorbu drobných nádorů
· zimničky (plasmodia) = krvinkovky
– parazitují v červených krvinkách, které ničí
– způsobují malárii (zimnici)
– člověk je pouze mezihostitel, hlavním hostitelem je komár Anopheles (moskyt)
– způsobují vysoké horečky (max. teplota u člověka je 42 °C, při vyšší teplotě se rozkládají bílkoviny -> smrt
– k léčbě se používají antibiotika nebo chinin
- toxoplasma gondii
– onemocnění chřipkového typu
– u těhotných žen napadá plod -> potrat nebo dítě s hydrocefalem (zmnožení mozkomíšního moku – velká hlava)
– přenašeč na člověka: kočka (na kočku se přenese z myši, jejíž chování je toxoplasmou ovlivněno – neutíká)
Kmen: Nálevníci
– velké množství brv či svazků brv
– mají buněčná ústa, potravní vakuolu, stažitelnou vakuolu a buněčnou řiť
– obsahují 2 jádra (velké jádro = vegetativní makronukleus, malé jádro = generativní mikronukleus)
– rozmnožování: nepohlavní (příčné dělení), pohlavní (konjugace)
– zástupci:
- trepka velká
- vířenka
– k podkladu přichycená vláknem, při ohrožení se stahuje
- mrskavka
- bachořci
– v žaludcích přežvýkavců, pomáhají rozkládat celulózu
trepka velká