Otázka: Prvoci a řasy
Předmět: Biologie
Přidal(a): Johana
Protista
– eukaryotní organismů, nelze je zařadit mezi rostliny, houby ani živočichy
– většinou jednobuněční, ale i koloniální a mnohobuněční
– rozšíření po celém světě – slaná i sladká voda, půda, cizopasí v tělech mnohobuněčných
– různé způsoby výživy – autotrofní, heterotrofní, mixotrofní (kombinace), saprotrofní, fagotrofní, parazitický
– významná součást potravního řetězce mnoha živočichů, podílí se na rozkladu org. látek
Stavba:
– jednobuněční – 1 eu. buňka s typickými strukturami
– někteří mají specializované organely k různým funkcím:
- opora a ochrana – pelikula = pružná blanka na povrchu bičíkovců, nálevníků a výtrusovců, pancíře (bičíkovci), schránky (chitinové, vápenaté), cysty = klidová stádia při nepříznivých podmínkách
- pohyb – bičíky (bičíkovci), panožky (kořenonožci), brvy (nálevníci) – pohyb+zisk potravy
- trávení – trávicí vakuoly (heterotrofní prvoci), buněčná ústa, hltan, řiť (nálevníci)
- vylučování, osmoregulace – pulzující vakuoly – odstranění odp. látek, udržování osmotického tlaku
- smyslové – reakce na podměty vnějšího prostředí – stigma = tělísko na světelné podráždění, brvy, bičíky – hmatová funkce
Rozmnožování
a) nepohlavně
– dělení (podélné, příčné), schizogonie
b) pohlavně – kopulace (vznik zygoty), konjugace (spájení = vyměnění části hmoty, poté dělení)
Říše: Prvoci
Kmen: Praprvoci
– pohyb – bičíky, panožky
- Podkmen – BIČÍKOVCI
– na povrchu pelikula
– pohyb pomocí 1 či více bičíků
– jednotlivě i v koloniích
– heterotrofní i autotrofní výživa
– nepříznivé podmínky – klidové stádium cysta
Třídy:
a) živočišní bičíkovci
– nemají chlorofyl, heterotrofní, častý parazitismus
Zástupci:
- trubénka Haeckelova – kolonie na dně nádrží, živí se org. zbytky a bakteriemi
- trypanosoma spavičná – 1 bičík, undulující membrána (bičík podél buňky), v tropech, způsobuje spavou nemoc (přenašečem moucha tse-tse)
- bičenka poševní – způsobuje trichomoniázu, šíří se pohl. stykem – přenašeč muž
- lamblie střevní – způsobuje záněty tenkého střeva (horečka, průjmy)
b) rostlinní bičíkovci
– chlorofyl, autotrofní výživa, součástí planktonu
- krásnoočko zelené
- obrněnky – mají schránky
- Podkmen KOŘENONOŽCI
– proměnlivý tvar těla díky panožkám – pohyb, příjem potravy, některé tvoří schránky
– tvorba potravních vakuol
– rozmnožují se dělením
Třídy
a) měňavky
– netvoří schránky
- měňavka velká – v detritu vodních nádrží, prstovité panožky
- měňavka úplavičná – střevní parazit, způsobuje úplavici – krvavé průjmy, horečky
- měňavka zubní – v povlaku zubů
b) krytenky
– chitinové schránky, při dělení vytvořena nová schránka
- rozlitka – sladkovodní, často v bahně
- štátovka – sladkovodní
c) dírkonošci
– pouze mořští prvoci – vápenaté schránky s otvory pro panožky
- penízek – vyhynulý druh, schránky součástí vápenců
d) slunivky
– sladkovodní prvoci, schránka z ox. křemičitého nebo chitinu, z ní panožky
- slunivka obecná
e) mřížovci
– mořští planktonní, v symbióze s jednobuněčnými řasami
– schránka z chitinu a vnější křemičité schránky
Kmen: Výtrusovci
– endoparazité bezobratlých i obratlovců, původci těžkých onemocnění člověka i zvířat
– střídá se generace pohlavní a nepohlavní
– součástí jejich živ. cyklu je jejich rozpad na spory (výtrusy)
Třídy:
a) krvinkovky
– napadají červené krvinky
- zimnička – původce malárie, přenašečem komár Anopheles, cizopasí v krvinkách obratlovců – v krvinkách se množí, pravidelně e vylučují do krve, vylučují toxické látky způsobující vysoko horečky a zimnice
b) kokcidie
– napadají hlavně střeva, játra, ledviny obratlovců, způsobují kokcidiózy
- kokcidie jaterní – hnisavé záněty jater zajíců a králíků
- toxoplasma gondii – původce toxoplasmózy – přenosná ze zvířat (koček) na člověka – teploty, zduření mízních uzlin, bolesti svalů a kloubů, únava – nebezpečná zvláště pro těhotné ženy
Kmen: Nálevníci
– nejdokonaleji vyvinutí prvoci, složitější stavba
– obvykle dvě jádra – makronukleus (vegetativní funkce) a mikronukleus (nosič genetické informace)
– tělo pokryté brvami, stažitelné vakuoly
- trepka velká – stojaté vody, indikátor znečištěné vody, příčné dělení (i konjugace), stádium cysty
- slávinka obecná – na vodních rostlinách
- vířenka – přisedle, tvoří kolonie
Kmen: Hlenky
– fagocytóza – živí se bakteriemi, prvoky, kvasinkami, org. zbytky
– růst na vlhkých a stinných místech
– vyskytují se jako jednobuněčné haploidní myxoaméby (pohyb přeléváním protoplastu), myxomonády (pohyb 2 bičíky) nebo diploidní mnohojaderné plazmodium (CM na povrchu protoplazmy)
- vlčí mléko – tvorba kulovitých sporokarp – při zasychání a stárnutí získají fialovošedou barvu – pařezy, tlející dřevo
- slizovka tříslová – žluté sporokarpy – zralostí se rozpadají na tmavý prach – výtrusy
ŘASY
– jediná podříše NIŽŠÍCH ROSTLIN
– eukaryotické, převážně autotrofní
– zpravidla ve vlhkém či vodním prostředí (na něj vázáno pohl. i nepohl. rozmnožování)
– obsahují chlorofyl a + chlorofyly b, c neb d
Význam: produkce kyslíku a org. látek, potrava živočichů (součást fytoplanktonu) včetně člověka, palivo, výroba hnojiv
Stavba:
– tělo tvořeno stélkou, typy stélky
- monadoidní – jednobuněčná, jednojaderná, 2 bičíky, BS, světlotočivá skvrna – krásnoočka, zelenivky
- rhipozodová – jednobuněčná, jedno či mnohojaderná, bez BS, pohyb panožkami – např. zlativky
- kokální – jednobuněčná, bez bičíků, kryta BS – např. rozsivky, zelenivky
- trichální (vláknitá) – mnohobuněčná, vlákna – např. zelenivky
- sifonální (trubicovitá) – vláknitá či vakovitá, většinou 1 mnohojaderná buňka – např. trubicovky
- sifokladální – více mnohojaderných buněk, např. u žabího vlasu
- plativná – mnohobuněčná, nejvýše organizovaná, např. ruduchy, chaluhy
Rozmnožování:
- vegetativní – dělení (jednob.), rozpad kolonií nebo mnohobuněčných stélek
- nepohlavní – sporami za příznivých podmínek, nepohyblivé spory – aplanospory, pohyblivé – zoospory
- pohlavní – za nepříznivých podm., spojení 2 gamet – vznik v pohl. orgánech gametangiích
- ruduchy + zelené řasy – sporofyt je samostatná rostlina – rodozměna
Oddělení: ČERVENÉ ŘASY
= ruduchy
– chlorofyl a, d, červené barvivo fykoerytrin, modré fykocianin, karotenoidy
– většinou mnohobuněčné s vláknitou/pletivnou stélkou
– většina v mořích
Využití: pokrmy, zdroj léčivých látek a agaru – použití k přípravě živných půd pro pěstování mikroorganismů, potravinářství
Rozmnožování
– všechny typy – dělení, rozpad stélky, nepohyblivé výtrusy, oogamie
Zástupce:
- Potěrka žabí símě – v našich vodách
Oddělení: ZELENÉ ŘASY
– evoluční předchůdci vyšších rostlin
– chlorofyl a,b, karoten, xantofyl
– sladkovodní i mořské
Význam: modelové organismy pro studium fotosyntézy
Rozmnožování: dělení stélky, zoosporami, pohlavně
Třídy:
a) zelenivky
– jednobuněčná či mnohobuněčná stélka
– samostatně či v kolonicích
- váleč koulivý – kolonie
- koulenka – kolonie
- zrněnka obecná – jednobuněčná řasa, kůra stromů
- kadeřnatka – stojaté vody
- mořský salát – Ulva
b) spájivky
– jedno i mnohobuněčné, nevětvená stélka
– rozmnožování pohl. (spájení) i nepohlavně (dělení, rozpad stélky)
šroubatka – šroubovitě zatočené chloroplasty
c) trubicovky
– sifonokladální nebo trubicovité stélky, převážně v mořích, méně sladkovodní
- žabí vlas – nejhojnější sladkovodní trubicovka
d) parožnatky
– nejdokonalejší zelené řasy
– vzpřímená pletivná stélka – kauloid (stonek), fyloid (lístek) a rhizoid (kořínek)
– rozmnožování rozpadem stélky či oogamií
– indikátor čistoty sladké vody
- Parožnatka
HNĚDÉ ŘASY
-patří do kmene Chromophyta – obsahují chlorofyl a,c, hnědý fukoxantin, karoten, xantofyly.
– sladkovodní i mořské
Třídy
a) zlativky
– většinou monadoidní stélka, vzácně rhipozodová
– součást planktonu čistých sladkých vod, mořské druhy mají schránky
- Dynobrion – plovoucí kolonie
b) rozsivky
– nejpočetnější podskupina, jednotlivě i v koloniích, všechny typy vod, bioindikátory kvality vody
– kokální stélka a dvoudílné křemičité schránky – připomínají dno a víko misky
– nepohl. rozmnožování dělením: rozdělí se jádro (mitóza) a protoplast, obě skořápky se oddělí a nově vzniklé buňky doplní chybějícím(vždy menší) misku, část dceřiných buněk se zmenšuje
– tvoří tzv. rozsivkovou zeminu – porézní hornina tvořena schránkami rozsivek z 2H a 3H, využití – výroba skla, filtrů, dynamitu
- Asterionella – tvar hvězdy Navicula – tvar loďky
c) chaluhy
– evolučně nejpokročilejší podskupina, v moři
– mnohobuněčná pletivná stélka, často obrovská (až 60 m)
– rozmn. rozpadem stélky, nepohlavně zoosporami, pohlavně izogamií, anizogamií i oogamií
– využití: hnojivo, palivo, potravina, k výrobě jódu (ten se v nich hromadí), sody a potaše
- Chaluha bublinatá
ENDOSYMBIOTICKÁ TEORIE
– popisuje původ semiautonomích organel – mitochondrií a plastidů
– dříve to byly volně žijící prokaryota, byly pohlceny a staly se endosymbionty buňky
- Vznik mitochondrie
Asi před 2 miliardami let pohltila větší prokaryotická buňka menší prokaryotické buňky, které měly schopnost využívat O2 k oxidaci organických látek (buněčné dýchání) – ta menší zanořovala do větší, až byla uzavřena dovnitř větší buňky úplně – stala se vnitřním symbiontem neboli endosymbiontem. Postupně ztratila svoji samostatnost a stala se organelou neschopnou samostatného života.
- Vznik plastidů
Asi před 1,2 miliardy let pohltila některá z tehdejších eukaryotických buněk bakterii ze skupiny sinic, která měla schopnost provádět fotosyntézu. Šlo o stejný proces jako při vzniku mitochondrií (vznik organely cestou endosymbiózy). Vznikla tak buňka – společný předek všech rostlin.
