Prvoci a řasy – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Prvoci a řasy

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Johana

 

Protista

– eukaryotní organismů, nelze je zařadit mezi rostliny, houby ani živočichy

– většinou jednobuněční, ale i koloniální a mnohobuněční

– rozšíření po celém světě – slaná i sladká voda, půda, cizopasí v tělech mnohobuněčných

– různé způsoby výživy – autotrofní, heterotrofní, mixotrofní (kombinace), saprotrofní, fagotrofní, parazitický

– významná součást potravního řetězce mnoha živočichů, podílí se na rozkladu org. látek

 

Stavba:

– jednobuněční – 1 eu. buňka s typickými strukturami

– někteří mají specializované organely k různým funkcím:

  • opora a ochrana – pelikula = pružná blanka na povrchu bičíkovců, nálevníků a výtrusovců, pancíře (bičíkovci), schránky (chitinové, vápenaté), cysty = klidová stádia při nepříznivých podmínkách
  • pohyb – bičíky (bičíkovci), panožky (kořenonožci), brvy (nálevníci) – pohyb+zisk potravy
  • trávení – trávicí vakuoly (heterotrofní prvoci), buněčná ústa, hltan, řiť (nálevníci)
  • vylučování, osmoregulace – pulzující vakuoly – odstranění odp. látek, udržování osmotického tlaku
  • smyslové – reakce na podměty vnějšího prostředí – stigma = tělísko na světelné podráždění, brvy, bičíky – hmatová funkce

 

Rozmnožování

a) nepohlavně

– dělení (podélné, příčné), schizogonie

b) pohlavně – kopulace (vznik zygoty), konjugace (spájení = vyměnění části hmoty, poté dělení)

 

Říše: Prvoci

Kmen: Praprvoci

– pohyb – bičíky, panožky

  • Podkmen – BIČÍKOVCI

– na povrchu pelikula

– pohyb pomocí 1 či více bičíků

– jednotlivě i v koloniích

– heterotrofní i autotrofní výživa

– nepříznivé podmínky – klidové stádium cysta

 

Třídy:

a) živočišní bičíkovci

– nemají chlorofyl, heterotrofní, častý parazitismus

Zástupci:

  • trubénka Haeckelova – kolonie na dně nádrží, živí se org. zbytky a bakteriemi
  • trypanosoma spavičná – 1 bičík, undulující membrána (bičík podél buňky), v tropech, způsobuje spavou nemoc (přenašečem moucha tse-tse)
  • bičenka poševní – způsobuje trichomoniázu, šíří se pohl. stykem – přenašeč muž
  • lamblie střevní – způsobuje záněty tenkého střeva (horečka, průjmy)

 

b) rostlinní bičíkovci

– chlorofyl, autotrofní výživa, součástí planktonu

  • krásnoočko zelené
  • obrněnky – mají schránky

 

  • Podkmen KOŘENONOŽCI

– proměnlivý tvar těla díky panožkám – pohyb, příjem potravy, některé tvoří schránky

– tvorba potravních vakuol

– rozmnožují se dělením

 

Třídy

a) měňavky

– netvoří schránky

  • měňavka velká – v detritu vodních nádrží, prstovité panožky
  • měňavka úplavičná – střevní parazit, způsobuje úplavici – krvavé průjmy, horečky
  • měňavka zubní – v povlaku zubů

 

b) krytenky

– chitinové schránky, při dělení vytvořena nová schránka

  • rozlitka – sladkovodní, často v bahně
  • štátovka – sladkovodní

 

c) dírkonošci

– pouze mořští prvoci – vápenaté schránky s otvory pro panožky

  • penízek – vyhynulý druh, schránky součástí vápenců

 

d) slunivky

– sladkovodní prvoci, schránka z ox. křemičitého nebo chitinu, z ní panožky

  • slunivka obecná

 

e) mřížovci

– mořští planktonní, v symbióze s jednobuněčnými řasami

– schránka z chitinu a vnější křemičité schránky

 

Kmen: Výtrusovci

– endoparazité bezobratlých i obratlovců, původci těžkých onemocnění člověka i zvířat

– střídá se generace pohlavní a nepohlavní

– součástí jejich živ. cyklu je jejich rozpad na spory (výtrusy)

 

Třídy:

a) krvinkovky

– napadají červené krvinky

  • zimnička – původce malárie, přenašečem komár Anopheles, cizopasí v krvinkách obratlovců – v krvinkách se množí, pravidelně e vylučují do krve, vylučují toxické látky způsobující vysoko horečky a zimnice

 

b) kokcidie

– napadají hlavně střeva, játra, ledviny obratlovců, způsobují kokcidiózy

  • kokcidie jaterní – hnisavé záněty jater zajíců a králíků
  • toxoplasma gondii – původce toxoplasmózy – přenosná ze zvířat (koček) na člověka – teploty, zduření mízních uzlin, bolesti svalů a kloubů, únava – nebezpečná zvláště pro těhotné ženy

 

Kmen: Nálevníci

– nejdokonaleji vyvinutí prvoci, složitější stavba

– obvykle dvě jádra – makronukleus (vegetativní funkce) a mikronukleus (nosič genetické informace)

– tělo pokryté brvami, stažitelné vakuoly

  • trepka velká – stojaté vody, indikátor znečištěné vody, příčné dělení (i konjugace), stádium cysty
  • slávinka obecná – na vodních rostlinách
  • vířenka – přisedle, tvoří kolonie

 

Kmen: Hlenky

– fagocytóza – živí se bakteriemi, prvoky, kvasinkami, org. zbytky

– růst na vlhkých a stinných místech

– vyskytují se jako jednobuněčné haploidní myxoaméby (pohyb přeléváním protoplastu), myxomonády (pohyb 2 bičíky) nebo diploidní mnohojaderné plazmodium (CM na povrchu protoplazmy)

  • vlčí mléko – tvorba kulovitých sporokarp – při zasychání a stárnutí získají fialovošedou barvu – pařezy, tlející dřevo
  • slizovka tříslová – žluté sporokarpy – zralostí se rozpadají na tmavý prach – výtrusy

 

ŘASY

– jediná podříše NIŽŠÍCH ROSTLIN

– eukaryotické, převážně autotrofní

– zpravidla ve vlhkém či vodním prostředí (na něj vázáno pohl. i nepohl. rozmnožování)

– obsahují chlorofyl a + chlorofyly b, c neb d

Význam: produkce kyslíku a org. látek, potrava živočichů (součást fytoplanktonu) včetně člověka, palivo, výroba hnojiv

 

Stavba:

– tělo tvořeno stélkou, typy stélky

  • monadoidní – jednobuněčná, jednojaderná, 2 bičíky, BS, světlotočivá skvrna – krásnoočka, zelenivky
  • rhipozodová – jednobuněčná, jedno či mnohojaderná, bez BS, pohyb panožkami – např. zlativky
  • kokální – jednobuněčná, bez bičíků, kryta BS – např. rozsivky, zelenivky
  • trichální (vláknitá) – mnohobuněčná, vlákna – např. zelenivky
  • sifonální (trubicovitá) – vláknitá či vakovitá, většinou 1 mnohojaderná buňka – např. trubicovky
  • sifokladální – více mnohojaderných buněk, např. u žabího vlasu
  • plativná – mnohobuněčná, nejvýše organizovaná, např. ruduchy, chaluhy

 

Rozmnožování:

  • vegetativní – dělení (jednob.), rozpad kolonií nebo mnohobuněčných stélek
  • nepohlavní – sporami za příznivých podmínek, nepohyblivé spory – aplanospory, pohyblivé – zoospory
  • pohlavní – za nepříznivých podm., spojení 2 gamet – vznik v pohl. orgánech gametangiích
  • ruduchy + zelené řasy – sporofyt je samostatná rostlina – rodozměna

 

Oddělení: ČERVENÉ ŘASY

= ruduchy

– chlorofyl a, d, červené barvivo fykoerytrin, modré fykocianin, karotenoidy

– většinou mnohobuněčné s vláknitou/pletivnou stélkou

– většina v mořích

Využití: pokrmy, zdroj léčivých látek a agaru – použití k přípravě živných půd pro pěstování mikroorganismů, potravinářství

Rozmnožování

– všechny typy – dělení, rozpad stélky, nepohyblivé výtrusy, oogamie

Zástupce:

  • Potěrka žabí símě – v našich vodách

 

Oddělení: ZELENÉ ŘASY                                                                                      

– evoluční předchůdci vyšších rostlin

– chlorofyl a,b, karoten, xantofyl

– sladkovodní i mořské

Význam: modelové organismy pro studium fotosyntézy

Rozmnožování: dělení stélky, zoosporami, pohlavně

Třídy:

a) zelenivky

– jednobuněčná či mnohobuněčná stélka

– samostatně či v kolonicích

  • váleč koulivý – kolonie
  • koulenka – kolonie
  • zrněnka obecná – jednobuněčná řasa, kůra stromů
  • kadeřnatka – stojaté vody
  • mořský salát – Ulva

 

b) spájivky

– jedno i mnohobuněčné, nevětvená stélka

– rozmnožování pohl. (spájení) i nepohlavně (dělení, rozpad stélky)

šroubatka – šroubovitě zatočené chloroplasty

 

c) trubicovky

– sifonokladální nebo trubicovité stélky, převážně v mořích, méně sladkovodní

  • žabí vlas – nejhojnější sladkovodní trubicovka

 

d) parožnatky

– nejdokonalejší zelené řasy

– vzpřímená pletivná stélka – kauloid (stonek), fyloid (lístek) a rhizoid (kořínek)

– rozmnožování rozpadem stélky či oogamií

– indikátor čistoty sladké vody

  • Parožnatka

 

HNĚDÉ ŘASY

-patří do kmene Chromophyta – obsahují chlorofyl a,c, hnědý fukoxantin, karoten, xantofyly.

– sladkovodní i mořské

Třídy

a) zlativky

– většinou monadoidní stélka, vzácně rhipozodová

součást planktonu čistých sladkých vod, mořské druhy mají schránky

  • Dynobrion – plovoucí kolonie

 

b) rozsivky

– nejpočetnější podskupina, jednotlivě i v koloniích, všechny typy vod, bioindikátory kvality vody

– kokální stélka a dvoudílné křemičité schránky – připomínají dno a víko misky

– nepohl. rozmnožování dělením: rozdělí se jádro (mitóza) a protoplast, obě skořápky se oddělí a nově vzniklé buňky doplní chybějícím(vždy menší) misku, část dceřiných buněk se zmenšuje

– tvoří tzv. rozsivkovou zeminu – porézní hornina tvořena schránkami rozsivek z 2H a 3H, využití – výroba skla, filtrů, dynamitu

  • Asterionella – tvar hvězdy Navicula – tvar loďky

 

c) chaluhy

– evolučně nejpokročilejší podskupina, v moři

– mnohobuněčná pletivná stélka, často obrovská (až 60 m)

– rozmn. rozpadem stélky, nepohlavně zoosporami, pohlavně izogamií, anizogamií i oogamií

– využití: hnojivo, palivo, potravina, k výrobě jódu (ten se v nich hromadí), sody a potaše

  • Chaluha bublinatá

 

ENDOSYMBIOTICKÁ TEORIE

– popisuje původ semiautonomích organel – mitochondrií a plastidů

– dříve to byly volně žijící prokaryota, byly pohlceny a staly se endosymbionty buňky

 

  • Vznik mitochondrie

Asi před 2 miliardami let pohltila větší prokaryotická buňka menší prokaryotické buňky, které měly schopnost využívat O2 k oxidaci organických látek (buněčné dýchání) – ta menší zanořovala do větší, až byla uzavřena dovnitř větší buňky úplně – stala se vnitřním symbiontem neboli endosymbiontem. Postupně ztratila svoji samostatnost a stala se organelou neschopnou samostatného života.

 

  • Vznik plastidů

Asi před 1,2 miliardy let pohltila některá z tehdejších eukaryotických buněk bakterii ze skupiny sinic, která měla schopnost provádět fotosyntézu. Šlo o stejný proces jako při vzniku mitochondrií (vznik organely cestou endosymbiózy). Vznikla tak buňka – společný předek všech rostlin.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: