Prokaryota a nebuněčné organismy – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Prokaryota a nebuněčné organismy

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Haňula04

 

 

 

 

Prokaryotická buňka

• jednodušší než eukaryotická buňka
• celý obsah buňka se nazývá protoplast
• skládá se ze šesti hlavních biogenních prvků – C, O, N, H, P, S
• obsahuje čtyři biomolekulární látky – bílkoviny, nukleové kyseliny, polysacharidy, lipidy
• důležité struktury:
• jaderná hmota: ,,nukleoid‘‘, uložená v cytoplazmě, dvoušroubovice obsahuje jediný chromozom, není ohraničená jaderným obalem, přítomnost ribozomů
• ribozomy: tělíska v cytoplazmě, probíhá v nich syntéza bílkovin
• cytoplazmatická membrána: izoluje vnější prostředí od vnitřního, je semipermeabilní = polopropustná, tekutá složka se nazývá cytosol
• plazmidy: kruhové molekuly DNA s geny, nejsou k životu nutné
• buněčná stěna: tuhý obal buňky, funkce ochranná, dává buňce tvar
• některé typy buněk vytvářejí slizovitý obal = kapsuly
• některé mají na povrchu nepohyblivá vlákna = fimbrie, pohyblivá vlákna = bičíky

 

Viry

• nebuněčné formy života
• jsou schopny se rozmnožovat pouze v hostitelských buňkách
• jedná se o nitrobuněčné parazity rostlin, živočichů a člověka
• chybí jim vlastní metabolismus
• nejmenší částice schopna infikace = virion
• uvnitř virionu se nachází DNA – živočišné viry, RNA – rostlinné viry
• okolo nukleové kyseliny se nachází bílkovinový obal = kapsida
• kapsidy jsou tvořeny bílkovinami = kapsomery
• kapsida obsahuje enzymy, které podporují rozmnožování
• některé druhy virů mají vnější obal z bílkovin = membránový obal
• antigenita = schopnost připojit se k buňce a tvořit protilátky

 

• rozmnožování:

1. klidová forma mimo buňku = virion
2. virion se přichytne na hostitelskou buňku
3. celý virion nebo pouze nukl. kyselina pronikne dovnitř buňky = infikace, kde se začne množit
4. syntetizují se enzymy, které mohou opustit buňku, způsobí rozpad a zánik buňky = lýza
5. viriony se dostanou do okolního prostředí a způsobí nemoc
6. pokud se stane virus součástí DNA původní buňky = provirus (nádorové buňky nebo žije v těle bez projevu celý život)

 

• zástupci:
• adenoviry – oční záněty, onkogenní, přenos kapénkově
• herpesviry – opary na ústech, genitáliích, pásové opary, přenos kontaktem, latentní stádia = žijí uvnitř těla, ale hned se neprojeví), virus Epstein-Barové (infekční mononukleóza)
• poxviry – myxomatóza u králíků, kraví neštovice
• papilomaviry – bradavice, rakovina děložního čípku
• pikormaviry – virus dětské obrny, rýma, slintavka, kulhavka
• reoviry – rotaviry způsobující průjmy
• ortomixoviry – viry chřipek (prasečí, ptačí)
• retroviry – nádory mízních uzlin, leukémie, HIV
• bakteriofág – infikuje bakteriální buňky
• viroidy – choroby rostlin, bledost okurek

 

Priony

• nitrobuněční parazité savců
• jednodušší než viry
• obsahují pouze nukleovou kyselinu
• dlouhá inkubační doba
• jejich podstatou je devastace nervové soustavy – končí smrtí
• zástupci:
• BSE – nemoc šílených krav, napadá mozek dobytka, způsobeno krmením masokostní moučkou
• CJN – člověk má poruchy spánku, problém s chůzí a s řečí, těžká demence, smrt
• KURU – důsledek kanibalismu, třesavka, záchvaty smíchu
• SCRAPIE – klusavka, onemocnění ovcí, poruchy motoriky, škrábání do krve

 

Bakterie

• jednoduché organismy tvořené prokaryotickou buňkou
• heterotrofní i autotrofní výživa
• plazmidy – do kruhu stočená malá molekula DNA, schopnost pronikat do buněk
• nepravé jádro, které není ohraničeno membránou
• spora = stádium, kdy neprobíhají metabolické procesy, velice odolné
• výživa:
• autotrofní: soběstačné, vytvářejí si energii anorganických látek, fototrofní (fotosyntéza), chemotrofní (syntéza anorganických látek)
• heterotrofní: energii přijímají hotovou v organických látkách, saprofité (z odumřelých organismů), parazité (ze živých organismů)
• vztah ke kyslíku:
• aerobní – potřebují k životu kyslík
• anaerobní – nepotřebují k životu kyslík
• fakultativně anaerobní – podle potřeby
• rozmnožování:
• příčné dělení – zdvojení molekuly DNA, chromozomy přejdou na opačné póly buňky, uprostřed vznikne přihrádka, vznikají 2 dceřiné buňky
• pučení – pupen na bakterii, replikace DNA, pupen se oddělí
• pohlavní – 2 jedinci se spojí úzkým můstkem, dojde k přesunu části DNA

 

• tvary:
• využívají se při očkování (TBC, tetanus, černý kašel), symbióza
• zástupci:
• streptokoky – angíny
• stafylokoky – záněty uší, nosu, pochvy
• nemoci: salmonela, legionella, kapavka, angína, mor, antrax, syfilis, cholera, šigela
• přenos kapénkově, pohlavním stykem, placentou, otevřenými ranami, závadnou vodou, vdechnutím, kontaktem s nemocným
• ochrana – dodržování zásah hygieny, očkování, posilování imunity

 

Sinice

• nejstarší autotrofní organismy
• schopnost fotosyntézy
• v tylakoidech obsahují chlorofyl, beta karoten, fykocyanin (modré), fykoerytrin (červené)
• zásobní látkou je sinicový škrob
• většina se nachází v planktonu
• najdeme je na skalách, v horninách, na pouštích, ledovcích
• velice odolné organismy
• symbióza sinice a houby = lišejník
• akinety – klidová stádia, umožňují přečkat nepříznivé podmínky, shluky buněk – začnou klíčit (=hormogonie)
• rozmnožování: dělení
• některé mají plynné vakuoly – vznáší se na hladině
• zástupci:
• jednořadka – symbióza s houbami (=vznik lišejníků)
• trichodesmium erythraeum – důvod zbarvení Rudého moře
• chmýřnatky

 

Význam těchto organismů

• viry: zkoumány v genovém inženýrství (modelové systémy v molekulární biologii a chemii), evoluční význam (mohou vyvolat změnu genetické informace)
• bakterie: odbourávají odpadní produkty a mrtvá těla organismů, symbióza s člověkem (E-coli), modelové organismy v molekulární biologii a genetice, čištění odpadních vod, likvidace ropných látek, využití v boji se škůdci
• sinice: významní producenti kyslíku, fixují molekulový dusík, využití k přípravě jídel a potravinových doplňků